Diskuse - Deprese

Ahojte,
už dlhšiu dobu sledujem túto diskusiu a veľa z nej čerpám. Ak je tu niekto kto užíval Ixal, prosím nech mi napíše svoje skúsenosti. Dnes mi ho lekárka vysadila Cipralex a predpísala Ixal a Xanax. ďakujem

Ahojte,
už dlhšiu dobu sledujem túto diskusiu a veľa z nej čerpám. Ak je tu niekto kto užíval Ixal, prosím nech mi napíše svoje skúsenosti. Dnes mi lekárka vysadila Cipralex a predpísala Ixal a Xanax. ďakujem

Aojte moji milí u nás je vše ok,dnews si byl manžel kupovat boty tak to bylo drama jako vždy když má chlap něco zkoušet,pokud nesedí první nebo nemají číslo těch co se mu líbí tak je to konec,byl nasraný kolik je všude lidí a každý se tlačí,nebyl se mnou dlouho v obchodě tak neví jak to tam chodí to není tak jak když mu to donesu domů já,ale zvládli jsme to,jinak mu bylo zle protože to včera trochu přepískl se slivovicí jak není zvyklý teď pít,jinak vše ok,jen je trochu nervozní z té kardioverze,takže nám všichni držte v úterý palce.Moc ráda si čtu tyto stránky jak vám všem je,co děláte a tak.Moc bych vám přála aby to dopadlo všechno tak jak u nás a bylo vám jen líp a líp,myslím na vás každý den a přála bych vám to štěstí,které potkalo nás,věřte že bude líp jednou nad tou potvorou musíte vyhrát jsem tu s váma.Moc zdravím Luboše,který má asi skvělou rodinu která ho podporuje,dále Malířku,Kollerku,Ninušku,Milunku,Marcelku,dlouho tu nebyla Romanka,prostě všechny nevím na koho jsem ještě zapomněla,hodně sil a podpory okolí,myslíme na vás,držte se.Papa a dobrou noc

Ahojte, všichni milí přátelé,
dnes je krááásně (neotravuje žádné sluníčko, mám hned o hodně lepší náladu, nebude mi líto, že nemůžu jít ven užívat si a juchat, jako ostatní).

Marcelo, včera mě moc potěšil tvůj dopis :-) Je přímo osvěžující číst, že se někomu dobře daří a cítí se úžasně a ještě k tomu se nestydí nám o to m napsat. Představovala jsem si, jak ti asi bylo, když ti spadlo z hlavy to pomyslné závaží a chci se zeptat, po jak dlouhé době užívání AD? Cítíš se vyrovnaná, přehodnotila jsi záležitosti ohledně zaměstnání..., to se tak krásně čte! Moc ti přeju, ať se ti podaří vytrvat u svého rozhodnutí dát přednost zdraví před financemi, protože ono je opravdu to jediné, co si nemůžeme koupit. A napiš zase něco tak krásně povzbuzujícího :-)))

Anjeli, proč sem taky něco nenapíšeš? Koukám, že Cipralex užívalo spousta lidí, (já ne) a o Ixalu jsem nečetla ani na těchto diskuzích.

Gabčo, jsi dobrá, že nám stále přispíváš do diskuze, i když se tě D nedotýká "přímo na tělo".
Jako ty s nákupem manželových bot, měla jsem já zase dlouhodobý problém uhnat mužského, aby si koupil kalhoty, protože on přece kalhoty má a dokonce dvoje! Trvalo mi několik dlouhých týdnů až měsíců, než jsem ho přesvědčila, že je má obnošené, vypadají, jako vytažené z popelnice atd. Nakonec mi pomohla náhoda. Ve světlemodrých džínách upadl na kole. Nic se mu nestalo, kromě toho, že si džíny vymáchal v jediné louži, která ten večer ve městě zůstala po dešti. Druhé džíny, černé, měl připravené k vyprání (úmyslně jsem pozdržela zapnutí pračky, dámy mi rozumí). Pochopil. Podobně se má situace s jeho ponožkami a spodním prádlem, nechce se jich vzdát, i když každý slušný člověk vidí, že dosloužily. I tuto situaci jsem uchopila do svých praktických rukou. Nakoupila jsem tyto části jeho oblečení tajně a poskládala je do skříně mezi jeho již používané v pevné víře, že to nepozná. Zároveň jsem také postupně začala vyhazovat jeho obnošené "spodky" tím způsobem, že jakmile je on odhodí do koše na prádlo, já je přesunu do koše na odpadky. Zatím si toho nevšiml, až na to, že si občas postěžuje, že jsou mu jaksi těsnější slipy, že asi ztloustnul. To, když netrefím jeho ideální velikost. (Musím podotknout, že si ho jinak moc vážím a mám ho moc ráda a on má titul, ale jako téměř každý člověk, muž, má svoje podivné manýry.)

Přeju vám obrat k lepšímu, o jakém nám napsala Marcela a mějme všichni co nejpříjemnější den :-)))

Ahoj,všechny vás zdravím a přeji krásný den.Nepatřím sem k vám úplně,jen si vás sem chodím číst.Je mi s vámi moc fajn a povzbudivých slovíček není nikdy dost.Já mám paniku a deprese o mě jen tak při ní zavadila,během pár dní však naštěstí zmizela.Vím však o čem píšete.Jen jsem chtěla napsat anjelovi,že o Ixalu jsem četla jen samé dobré věci.Patří mezi nejnovější antidepresiva.Sama s nim však zkušenosti nemám beru Cipralex:o)Mějte se všichni moc krásně a přeji vám jen samou pohodu v dušičkách.Jana

Ahoj, zdravím všechny.
Malířko, já jsem AD brala 6 týdnů. Měla jsem dle psychiatra středně těžkou depresi. 5 týden jsem ale měla neskutečnou krizi, celý týden jsem měla pocit, že jsem na začátku. Pak najednou jsem ráno obouvala děti do školy a měla jsem během chvíle hrozně lehkou hlavu a vše co se odehrávalo do té doby při depresi mi najednou začalo připadat, že se mi to jenom zdálo. I dnes mám pocit, že se nic nedělo. I když nálady ještě kolísají, je to opravdu o něčem jiném. Jsem ráda i kdyby to byla změna jen na pár dní. Do práce nepospíchám, dávám na radu lékaře. Už jednou jsem do práce pospíchala a nedopadlo to dobře. Zdraví, to je to nejdůležitější. Užívám AD dvoje. Citalac a Tritico. Vyhráno nemám, vím to. Tentokrát jsem ale opravdu opatrná. Přeji Vám všem klidnou duši i kdyby to bylo jen na chvíli. Stojí to za to!

Ahojte všetci.
No ja sa borím s PP už 4 roky. Po autohavárii a iných rodinných nepríjemnostiach som prechodila všelijaké vyšetrenia od neurológa, internistu až som nakoniec zakotvila u psychiatra. Prvé lieky Serlift boli super po pol roku som bola životaschopná skoro po starom, ale prišla väčšia psychická záťaž a dostala som sa do starých koľají. Prišla zmena liku na Velaxin ale z toho mi bolo zle od žalúdka, takže po pol roku znova zmena na Cipralex. a Oxazepan. Zo začiatku bolo všetko super ale znova sa mi vrátil starý strach a úzkosť, nemohla som byť dokonca už ani sama doma ale zle som sa cítila aj vonku. Dokonca mi bolo zle už aj u ľudí, ktorých dôverne poznám napr. u mamky. Mám veľmi dobrú psychiatričku, dôverujem jej a ona po zvážení mojich problémov rozhodla že najlepšia bude zmena lieku. ja ale mám stále zlý pocit, keď začínam s niečim novým, najmä s liekom, lebo sa obávam možno nežiadúcich účinkou. Vaše fórum sledujem už dlho, často keď mi bolo najhoršie čerpala som z neho silu a energiu. Veľmi mi to pomáhalo a pomáha. Mám prácu, ktorá si vyžaduje skoro každodennú jazdu autom, čo je pre mňa veľakrát psychický problém - točí sa mi hlava atď. Snažím sa to prekonávať ale nie vždy mi to ide. Nie som rada, že veľa ľudí je takto "postihnutých" ako ja, ale pocit, že nie som sama mi celé fungovanie akosi uľahčuje. Prajem všetký víťazstvo nad našou ne- kamarátkou PP.

Ahoj, přeji všem hezké odpoledne, zase popolezl tlak nahoru a mně přibyla v batohu jedna cihla. Ale moc mě potěšil dopis Marcelky, dýchá z něj taková radost. Držím palce, aby se to už nezhouplo, je to opravdu naděje pro nás všechny.

Luboši, děkuji, jsi pro mě blízká duše, o předávání negativní energie jsem četla v podstatě totéž, co Malířka a hodně jsem se na to ptala svojí dcery. Říkala mi, že to tak rozhodně necítí, ale že je pro ni moc těžké vidět, jak trpím a cítit tu strašnou bezmoc. Já si také moc vyčítala, že ji tím zatěžuji, už jsem o tom psala.

Kollerko, také ti děkuji, jestli jsem tě trochu potěšila, jsem moc ráda. Víš, mě také vždycky mrzelo, že neumím maloval, nemám hudební sluch, ke sportu jsem neměla příležitost a upřímně, zvířátka do bytu jsem vůbec nemusela a ted' jsou to moji nejlepší přátelé. Už jsem spala i s ježkem, když jsme ho našly podchlazeného a potřeboval zahřívat na lahvi.
A ani nemohu napsat, čím a jak jsem ho tenkrát krmila, všichni se bud' ošklíbali nebo se mi smáli, ale přežil a to mě tenkrát moc potěšilo. S mým vztahem k lidem si zatím nevím rady, spíš se jich po svých životních kotrmelcích bojím, tak hledám jen ty, kteří neubližují. Napiš, jestli jsi byla na oslavě u tchýně, myslím na tebe, je to náročná situace.

Malířko, doufám, že jsi také dostala moji mailovou adresu, já jsem se včera zahrabala do těch Markétčiných stránek a snažila se všechno pročíst, pak už jsem neměla na nic sílu. Ale moc ráda napíšu, zkusím to večer. Návod na odpuštění je hodně podobný těm, co už znám a je škoda, že jsem ho neznala mladá, víš, já ted' nemám to otevřené srdce, někdy si říkám, že to mají jen zdraví lidé. Je to stejné jako s tím sluníčkem, když svítí, tak si víc uvědomuji, jakou mám temnotu (asi smutek) v duši a někdy to moc bolí. Chce to hodně času a trpělivosti.

Mějte se všichni hezky, at' se vám daří udělat co potřebujete a co máte rádi.

Také vzpomínám na Alku, Lindu a Lili, jak se jim asi daří.

Ahoj všichni, mrzí mě, že jsem tu dlouho nebyla, ale bylo mi celý týden moc smutno, divně úzko a nechci vás tady prudit mou špatnou náladou. Omlouvám se, jestli jste někdo měl starost. Samozřejmě vás ale pročítám, jen si stejně nic nepamatuju, jsem nějak mimo, bolela mě zase tři dny hlava, neviděla jsem a musela zrušit psychologa. Ve čtvrtek mě nějaká potvůrka štípla do nohy, tak mi včera otekla a mám nohu jako konev. Dnes jsme jeli poprvé vyzkoušet burzu pro dvojčata v Pardubicích a vůbec nejsem nadšená, spíš zklamaná a zůstanu věrná svému HK. Akorát jsem si pohnojila tu nohu, od rána ji namáhala a teď skáču po jedný:-(( Manžel šel odpolko na pivo a slíbil, že v osm přijde a potom volal, že se zdrží, přišlo mi to líto, tak jsem mu položila telefon. Napsal mi,že ho to mrzí, že mě má moc rád. Tak jsem mu napsala, že mě taky mrzí, že nedodrží co slíbí a že to jednou zničí naše manželství. Nevím, jestli to nepochopí jako vydírání. Psycholog mi řekl, že mu mám rázně říkat, že mu tohle trpět nebudu a je otázkou času, jak dlouho to vydržím. Tak nevím?

Ahoj Alko, jsi moc hodná, že jsi se ozvala a tady určitě neprudíš, mě tedy určitě ne, v některých úsecích života je smutek a lítost náš věrný průvodce a my se musíme učit něco s tím udělat. Přiznám se, že jsem o tebe měla starost, protože prožíváš to, co jsem kdysi prožila já, když budeš chtít, napíši ti víc. Tak se zatím drž a budˇ na sebe hodná a zkus si udělat každý den nějakou malinkou radost, jak ti radila Malířka.

Tu nožičku chladˇ a kdyby se ti udělala okolo skvrna nebo se to nelepšilo, běž k lékaři, to ty asi víš, mohla by z toho být pěkná polízanice. Pa

Ahoj, zdravím všechny. Přeji hezký den. Já jsem měla včera opět trochu krizi, hlavně v noci, ale je to opravdu lepší. Ani jsem nepočítala, že to odezní vše najednou a už se to nevrátí. Měla jsem spíš jen takový neklid, ale teď se snažím něco dělat, jdu se dětem vrhnout na hračky, chystám se jim udělat pořádnou reorganizaci, jsou venku tak mi do toho alespoň nebudou mluvit. Z

Zdravím moc Alku. S těma chlapama je opravdu někdy trápení. My jsme byli včera na bowlingu, manžel se přiopil pak mě vyhodil z ložnice. Už to neřeším, zbytečně se trápím jenom já, on si druhý den většinou nic nepamatije. Zdá se mi,,že ještě nevystřízlivěl. Ale je venku, taik ho čerstvý vzduch uzdraví. Asi se ve mě poslední dobou hnuly hormonky a začla jsem navíc toužit po třetím dítěti. Vím´, že budu muset ještě mnimálně rok počkat kvůli D a AD, ale moc toužím po holčičce. Ale mám strach z návratu D. Ale u mě byl spočtěčem nadměrný a dlouhodobý stres tak doufám, že když se mi podaří to vše nějak zmírnit, nemusela bych do toho spadnout znovu. No nic, to jsou ejn takové moje úvahy a sny. Mějre se moc krásně, Alce přeji pevné nervíky.

Omlouvám se za ty překlepy, mám jich tam nějak požehnaně.

Zdravím všechny.
Milu,víš,vyšívat mě poradily ženský v léčebně,když jsem měl třes rukou,na dovolence jsme s manželkou koupily obrázky,ukázala mi jak se vyšívají,měly jsme pokoje vedle sebe,moji spolubydlící pořád někde lítali,mě bylo dost blbě,tak jsem víc polehával,tak si mě ženský vzali pod křídla,buď zaťukaly na zeď,nebo pro mě přišly,ony pletli,nebo háčkovali,povídalo se a tak mi pomáhaly dostat se z deprese.bylo to na nejlehčím oddělení,tak jsem pak chodil ven,našel jsem si v léčebně koutek,když jsem chtěl být sám,tak jsem si tam sedl na poraženou břízu a vyšíval jsem si.Máme doma šest zarámovaných obrázků v obýváku.Při dalších hospitalizacích jsem býval na horších odděleních a tam jsem na to neměl náladu.
Malířko,ty jsi to přesně trefila,já mám ty našeptávače,hlasy nemám,ale když jsem ležel vedle manželky,pořád to bylo jako by mi někdo říkal,uškrť jí,stejný to bylo u dětí,nemohl jsem tam vydržet,kolikrát mě manželka našla dole,jak jsem se třásl,říkal jsem jí,že je mi špatně,že nemůžu spát.Jsem rád,že se to ztratilo,občas se to sice objeví,ale myslím,že to mám pod kontrolou,i když,někdo nechá nůž na kredenci,nebo syn pásek od kalhot na židli,mám strach,že bych mohl něco udělat tak to musím hned uklidit..Jsem divnej,viď.
Nino,víš já se nedokážu nadchnout,cítím v sobě moc negativa,někdy si říkám,jestli si to nenamlouvám,i tu únavu,já jsem chodil v léčebně objímat buky,prvně se lidi chodily ptát,jestli mi není špatně,já jsem jim říkal,ten strom ná v sobě moc energie a já ji do sebe nasávám.To nám radil jeden pan doktor,když byl syn malej,aby objímal buk nebo dub,on měl LMD.Vím,jak to ty naše blízké trápí,i když to na sobě nechtějí dát znát,jsou optimističtí,ale pro nás je to opravdu bezmoc.
Marcelko,moc ti držím palce,aby ti vyšlo,to co si moc přeješ.
Včera jsme uklízely dřevo,měl jsem narozeniny,tak jsme to spojili pracovně,pak jsme chvíli poseděli,u mě se zase vyskytl problém,asi dvě hodiny jsem pomáhal dávat štípanky do kotouče,pak jsem nemohl sevřít prsty,oteklo mi to nahoře od zápěstí k prstům,tak už jsem se jenom díval.Mám to pořád ještě oteklý,ale už to tak nebolí a už sevřu ruku do pěsti,to sem si nedokázal zapnout ani knoflík u košile.Taky jsem si natrhl trochu tu ránu na noze,ještě to asi nebylo úplně zhojený.Myslím si,že mě patří odstřelit.Dneska jsem četl inzerát na práci 2-3hodiny po ránu,tak jsem tam volal,je to roznášení novin,tak nevím,říkal jsem,že si to do zítřka rozmyslím,ale manželka mi říká,ať to neberu,že mi hlavně po ránu bejvá nejhůř,že někdy nejsem schopnej vstát ani v 9hodin a že na mě ohled brát nebudou.Já vím,že to tak je,ale dva tisíce by se hodily.
Mějte se všichni prima.Ahoj.L.