Diskuse - Deprese

LINDI,samozřejmě,že bys to zvládla!!!Nejde tam o život a když s tím dopředu počítáš,že ty emoce fakt propuknou,tak je to v pohodě.Přeju ti hodně sil k tomu,abys to zkusila.MY přece musíme zkusit všechno,co by jenom trochu pomohlo k tomu,aby NÁM bylo lépe nebo ne?Papa

Ahoj lidičky, přeji vám všem hezký den, na všechny myslím. Dnes se dělá hezky a mně je zle, klepu se jak malý pes. Tlak jde nahoru a já už mám vyzkoušené, že mě přepadne šílená úzkost a únava, kterou nazývám bezvládím a jak se nemůžu zaměstnat fyzicky, je to duševně pořád horší a horší. A vím, že to bude trvat pár dní než se to usadí a tak jenom doufám, že se počasí chvíli nebude moc měnit. Chtěla bych jít na zahrádku, mám založených pár keříčků už dva týdny a budˇ jsem neměla sílu nebo nebylo počasí, abych je zasadila. Tedˇ je budu muset odprosit, že jsem je nechala trápit, ale vím, že mi to odpustí, i kytičky mi vždycky hezky kvetou. Jen tu fyzickou sílu trochu mít. Mohu pracovat tak dvě hodiny denně, když mám štěstí tak s přestávkami tři, čtyři, víc nezvládnu. A to musím hlavně obstarat chlupaté společníky, teď mám také jednoho "závisláčka" na klíně. Je to slepý kocourek se zdeformovaným čumáčkem, moc chytrý a milý a pohodový, jen někdy má hodně kňourací den jako včera. Já jsem vůbec na ta postižená a stará zvířátka, no, svůj k svému. A tady většina dušiček zvířátka má nebo se o ně zajímá, tak také proto je mi tu dobře. Luboši, také ráda poslouchám ptáčky, kromě těch drobných mám na zahrádce dva páry hrdliček, musím jim přilepšovat zvlášť, protože se do krmítka nevejdou. A teď sem chodí i dvě straky, nosí se tak sebevědomě, že je to až k smíchu a jsou nádherně vybarvené. Vždycky se na ně dívám, když je mi zle. No vidíte, už mi není tak smutno, jen se musím jít odpočinout. Chtěla bych ještě dneska napsat Malířce, Kollerce a ostatním, tak později, mějte se všichni zatím hezky nebo spíš držte se.

Hezký den vám všem.Taky jsem Nino takový skleslý a unavený,nevím,kam se ta energie ztrácí,mám takový blbý spaní,v noci se mi udělá dost špatně,třaba to trvá dvě hodiny,nevím co to je,ale mám to od toho úrazu na kole.Je nám Nino,tak nějak stejně roků,ale říkám,vždyť jsem ještě mladej kluk,co budu dělat za 20let,i když já nechci bejt starej,to vím jistě.V sobotu se mě pětiletá vnučka ptala,jestli ještě budu živej,až bude mít děti,samozřejmě jsem jí řekl,to víš,že budu,budeme spolu vozit kočárek.Taky se mě ptala,jak se rodí děti,já bych jí řekl pravdu,takovou přijatelnou pro děti,ale když mi řekla,co jí říkala maminka,tak jsem to radši zamluvil.
Malířko,zranění,už je celkem v pořádku,měl jsem tam dvě dírky po drenech,jedna už je zhojená,z druhý vytéká něco žlutýho s příměsí krve,ale už si myslím,že se to taky zavře,hnis to nejni,nemám to zarudlý.Tu višnovou mast jsem si napsal,ale mažeme to jenom dezinfekční mastí.Taky jsi tam něco psala o životě po životě,to je doména mojí ženy,ta má na toto téma tolik knížek,na internetu hledá,před spaním si vždycky čte,někdy mě nahlas,že kdybych spáchal sebevraždu,propad bych se do pekla,jak už tady někdo taky psal a už bychom se v příštím životě nepotkali.Tak se mějte hezky,pejsek už tady žadoní,musíme jít k obědu,chodím si pro obědy do školní jídelny,za chvíli přijde syn z práce,pak manželka,tak se vždycky těším.Ahoj.L.

Ahoj všem,přeji hezké odpoledne,mám chvilenku čas než půjdu do druhé práce,tak píšu.
Já se konečně cítím trochu líp,možná už zabraly AD,tak to bych byla fakt ráda.Včera jsem byla na psychoterapii,chodím každé pondělí a těšila sem se tam,pěkně jsem se vykecala a vůbec mám takovou nějakou větší chuť do všeho.
Milunko,ty konstelace mě zajímají,musím zjistit jestli něco takového v Brně máme,ale bojím se že bych neuměla konkrétně vyjmenovat svůj problém,tak to bych asi nezvládla.
Malířko,kde bych mohla zjistit něco konkrétního o Buddhismu,dívala jsem se na internet a jsou tam samé obecné věci.A jak zvládáš alergie,teď ti asi začne to nejhorší období.Já mám také alergii na pyly,dřív jsem to neměla,až teď posledních pár let,ale nemám to tak hrozné,zato moje dcera ano,taky bere ty vakcíny jako ty.A jak ti je?
Maluješ?
Luboši,doufám že vám s pejskem chutnal oběd,co jste měli dobrého?A jakého máte pejska?Já mám malou roční yorkšírku a je to moc fajn tvoreček,hrozně mi pomáhá že ji mám.Četla jsem že máš tři vnoučátka,tak to jsi dědeček na plný úvazek.Přeji ti hodně zdravíčka a pohody abys si s nimi mohl užívat života naplno.
Nino,Lindo,Pájo,Marcelko,Lili,Honzo a všichni ostatní přeji hodně optimizmu a pozitivního myšlení,ať je vám faj.A pokud to nejde,tak věřte tomu že to jednou přijde a určitě bude líp.
Tak se mějte hezky,lidičkové milí a pište ať máme co číst :-).

Ahoj všem, nevím jestli sem se svými potížemi patřím, zatím jsem pouze pročítala příspěvky. Snad ani nemám žádný důvod mít depresi nebo nějaké horší psychické stavy, ale necítím se dobře. Pocity smutku, téměř stálé úzkosti a strachu, nějaké vnitřní nejistoty a snad i vnitřního třesu i když navenek asi není nic vidět. Nic mě nebaví, mám poruchy soustředění, a i když chodím zatím do práce, tak mám pocit že myšlenky mi pořád odbíhají někam jinam. Dokážu si ještě třeba zazpívat u rádia nebo se usmát, ale mám jakoby ten úsměv nešel ze mě, jako by to byla přetvářka. Když vyjdu ven, jakobych mezi ostatní lidi ani nepatřila, jakobych se dívala na film, zdá se mi že na mě všichni musejí poznat že nejsem v pohodě. Návaly lítosti a pláče bez příčiny, nerozhodnost - kolikrát nejsem schopna ani vymyslet co mám uvařit k jídlu. A neustále takový zvláštní tlak v hlavě a pocit prázdnoty. Ráno se mi ani nechce vstát z postele a někdy si říkám, že kdybych se neprobudila, tak to bude snad lepší. Ale mám syna, i když už téměř dospělého, a ten mě drží nad vodou. A únava a strach někam jet, že mi bude špatně a nechuť k čemukoliv. Dokážu se třeba přinutit k nějaké fyzické práci, ale jakoby mě to vůbec nebavilo. Za chvíli budu bez práce, musela jsem dát výpověď a mám strach že to pak bude ještě horší, a co hůř, vůbec si neumím představit že bych si měla nějakou jinou práci hledat.
Tak se držte, já se taky držím, i když už mi to někdy moc nejde.

Hezké odpoledne přeji všem!
KOLLERKO,v první řadě jsem ráda,že pociťuješ trochu úlevu,to už se blízká na lepší časy!Pokud jde o tebe a konstelace,tak jak jsem psala včera Lindě,která měla taky obavy,že by to nezlvádla,tak tě ujišťuji,že bys to také zvládla.Že neumíš pojmenovat svůj problém,z toho obavy mít nemusíš.Stačí lehce naznačit a oni už tě k tomu navedou.To je to nejmenší.A jestli ti můžu radit,tak si zjisti,jestli je to u vás možné,ale myslím si,že určitě a zkus to!!!Já se ti můžu podívat do časopisu,kde se o tom hodně píše,tak jako jsem to zjistila Malířce.Držím palce,aby ses k tomu odhodlala!!
NINO,mrzí mně,že se necítíš nejlépe.Ale jak si tady můžeš přečíst,tak už se najdou lidičky,kterým se pomalu,ale jistě dělá lépe.Čeká to i na tebe,uvidíš.Jen je třeba vydržet.Přeji ti hodně síly!
GABČO,mám velkou radost,že se manželovi ulevuje.Dovedu se vžít do tvé situace,když vidíš,jak se pomalu začíná vracet k životu.Hodně to dušičku pohladí a je to úleva jak pro něj samotného tak i pro tebe a ostatní lidičky kolem něj.Přeju vám to a hlavně aby to vydrželo hodně hodně dlouho.Jinak s tebou naprosto souhlasím,co jsi napsala Malířce,že přináší jakousi sílu na těchto stránkách.A ty se tomu MALÍŘKO nebraň,má pravdu!!!
LEŇULE,vítám tě mezi námi.Nechci tě nijak děsit,ale to co popisuješ,mohou být bohužel první příznaky blížící se deprese.I když nevíš o žádném důvodu,který by tě k tomu vedl.Já začínala taky bez důvodu.Nebo jsem ho alespoň nijak nevnímala.Jestli jsi četla můj včerejší příspěvek,tak důvod mých depresí jsou potlačené emoce v dětství.První depku jsem měla v patnácti a nechápala jsem vůbec nic.Dva měsíce jsem byla jak já říkám "mimo provoz".Ale samo přišlo a samo odešlo po dvou měsících.Nijak jsem to neřešila.Jenže když to přišlo za rok podruhé,tak už jsem znejistěla.Nikomu jsem nic neříkala a čekala až to zase přejde.Poprvé jsem navštívila psychiatra v devatenácti.Chtěl mi dát prášky,ale já odmítla.Tehdy jsem si říkala,že nejsem přece blázen a žádný prášky nepotřebuju.S odstupem času už se na to dívám jinak.Po letech jsem i na prášky přistoupila a sice tehdy,když mě za pět minut dvanáct dotáhla ségra k doktorce.Podepsala za mě reverz,protože jsem odmítla hospitalizaci a kdybych si tenkrát šáhla na život,tak by šla sedět.V dnešní době mám i ČID na depku,ale prášky neberu.Jsem přesvědčená,že v mém případě nejsou nutný a hlavně jim moc nevěřím.Zkusila jsem jiné metody a dostala jsem se z toho i bez léků.Pokud ti mohu radit,tak to nepodceňuj a nenechávej to zajít příliš daleko.Jestliže tě tyto stavy třeba do dvou týdnů nepustí,tak bys měla vyhledat odbornějsí pomoc.Nemusíš rovnou k psychiatrovi,můžeš zkusit nejdřív psychologa a nějaké terapie,ale rozhodně s tím nezůstávej sama,věř mi,vím o čem mluvím!!!Určitě nepřestávej psát sem na diskuse.Jak jsi určitě mohla zjistit,tak už to,že se můžeš aspoň vypsat,taky trochu pomůže.Moc ti držím palce a přeju hodně moc síly!!
MALÍŘKO,co je s tebou?!Písni něco,ať vím,jestli jsi alespoň relativně v pohodě.Jinak máš od včera mail ode mě.
Zatím přeji všem hezký zbytek dne!

Ahoj Luboši, tys mě teď fakt rozesmál svojí
příhodou s vnučkou. To je úžasný, jak nás ty děti dostanou. Já mám vnoučka daleko, tak se s ním nevidím tak často a když jsem ho naposledy hlídala, hráli jsme si na pana doktora. A on najednou popadl medvěda a povídá, že bude mít miminko (ten medvěd). A předvedl tak věrnou ukázku porodu, že se mi až udělalo špatně. A když už jsem to nemohla vydržet a chtěla medvídka uspat a rozříznout mu bříško, nedovolil mi to s tím, že se nemám bát, že on je šikovný pan doktor. A to vlka v Karkulce lituje a já motám konec jak se dá a nějaký házení do studny už vůbec ne. Tak jsem ráda, že v tom nejsem sama.

Milunko, děkuju za povzbuzení, ty asi čteš Regeneraci a Meduňku, viď, také jsem si je několik roků kupovala, teď jsem si dala pauzu a hledám pomoc v knížkách. Já také vím, odkud pramení mé potíže, vždyt´ to je tady jak přes kopírák, ale pořád se mi nedaří to správně zpracovat. Ale už vidím světýlko, jen bych potřebovala víc těch dobrých chvil.

Malířko, já vím, že lidé odsuzují nebo se i vysmívají, ale jsou to takoví, kteří také nijak nepomůžou. Já jsem jen měla pocit, že to tady napsat můžu. Každý jsme z jiného těsta a každému pomůže něco jiného, bohužel to musí vyzkoušet a přijít na to sám. Já když jsem četla ty různé psychologické směry, tak jsem pak už měla pocit, že kdyby zastánce různých škol zavřeli do jedné místnosti a nechali je řešit jeden problém, při vší úctě si tak akorát vyrazí navzájem zuby, protože se každý zarputile bude držet své vize. Psala jsi, že se ráda podělíš o myšlenky, které tě zaujaly. Čteme asi stejné knihy a každou třeba osloví něco jiného. Já nemám žádné humanitní vzdělání a některé věci tak úplně nechápu, tak pokud bys chtěla, napíšu ti svůj telefon a můžeme si poslat mailovou adresu, nechtěla bych obtěžovat ostatní, ale budu ráda, když mi třeba napíšeš, jak čemu rozumíš. Tak to prosím zvaž a dej mi vědět.

Už jsem zase vyčerpala příděl energie, jen jsem chtěla říct Kollerce, jak je hodná, že vzala babičku k moři, já už jsem tchýně, tak to umím ocenit.

Zdravím vás všechny, kteří jste se ozvali i ty, které se neozvaly (Alko, Marcelko - sázíte ?) a přeji všem klidnou noc.

Ahoj Leňule,myslím že to co ti napsala Milunka je vše opodstatněné.To jak píšeš o tom co cítíš a tak se hodně shoduje s tím co prožíváme tady všichni a fakt,jestli tě to nepřejde navštiv raději odborníka.Milunka to třeba zvládá bez léků,což je dobře,ale někdy to bez toho asi nejde,alespoň pro začátek.Už to že jsi měla potřebu vyhledat tyto stránky o něčem svědčí.
Je to dobře že myslíš na syna,také mě drží děti nad vodou.Tak přeji hodně síly a napiš jak to s tebou vypadá.

Ahoj Gabčo,tak jak jste dnes dopadli u doktora?Máš pozitivní zprávy?A co manžel,jak se cítí on?Přeji vám hodně štěstí,zdraví a lásky.

Ahojky, jsem skoro každý den mezi Vámi i když nepíšu, čtu Vás. Měla jsem nějaké prapodivné období, jakýsi krok zpět, skoro celý týden, ted´už je naštěstí lépe. Psychiatr mi zvedl dávku AD, tak čekám co se bude dít, ale samozřemě se snažím čekat alespoň trochu aktivně. V pátek jsem byla cvičit. Vůbec mi to nešlo, místo abych měla vzbuzené hormonky štěstí měla jsem na sebe vztek, že jsem do té tělocvičny vlezla. Dětičky mě ani moc nezlobí, dokonce se sem tam objeví jakýsi náznak návratu radosti z nich. Nechci to ale zakřiknout. Moc dobře si uvědomuji, že ještě nemám vyhráno. Docela se teď věnuji kytičkám, opečovávám papričky a rajčátka na okně, sice jsou to mrňata, ale rostou. Mějte se hezky a jsem tu s Vámi.

Ahojte, všichni milí lidičkové!
Dnes se omlouvám, že toho moc nenapíšu, ale taky na všechny moc myslím a mám vás ráda (i na Marcelu, která tu dlouho nebyla). Zítra dopoledne snad budu mít příležitost. Je mi už druhý týden lépe, díky za optání. Chvílemi mám pocit, že už to pomaloučku zase začínám být já.
Dnes ráno mě "vyhnal" od PC přítelův syn (20 let, studuje VŠ při zaměstnání), zrovna, když jsem se chystala odepisovat, nečekaně se objevil, protože potřeboval poslat životopis novému potencionálnímu zaměstnavateli, přetrhl mi nit a byl konec...
Včera mi kamarádčin přítel, který taky maluje a jeho syn malířství dokonce studuje v Olomouci na VŠ, přinesl 3 knihy o olejomalbě a navíc mi poradil jednu zvláštní techniku, říkám jí finta, takže jsem se hned dopoledne pustila do tvoření, abych ji vyzkoušela (musela jsem se hodně nutit) a zasekla jsem se u toho do půl třetí. Byla jsem unavená, bolely mě záda, nohy, jak u toho ohnutá stojím několik hodin. Mužský mi na to řekl, když přišel z práce, že jsem pěkně načuchaná terpentýnu, protože se odpařoval v obýváku z mokrých pláten a byl výrazně cítit. Někomu by to možná vadilo, ale mě to voní :-)

Vítám tě, Leňule :-) Jak popisuješ své pocity, je to, jako bys úplně dokonale vylíčila moje, takže to opravdu vypadá, že by tě ta naše mrcha depka mohla taky dostat. Chtělo by to svěřit se doktorům. Já jsem to před lety taky udělala a moje obvodní mi řekla, že si váží toho, že jsem jí to řekla. Protože je zbytečné, abych se trápila, když mi může být pomoženo. Její kamarád prý se také léta trápil, styděl se svěřit a dnes prý juchá.

Teď zase na mě útočí mužský, potřebuje počítač, tak opravdu končím, ale vaše příspěvky mám uložené v hlavě a odepíšu zítra.

Luboši a všichni přátelé přeju vám klidný a ničím nerušený spánek s příjemnými sny. Naberte energii, osvěžte se, posilněte, zkrátka, krásně se vyspěte :-))) Těším se na vás!

P.S.: Milunko, zítra ti pošlu mail. Nezapomněla jsem na tebe. Díky za tvůj krásný mail :-)

Všem přátelům přeji dobrou noc,jsem ráda že se ozvala Malířka a po delší době i Marcelka.
Zdál se mi včera takový sen,že jsme se všichni co sem píšem někde setkali a bylo to moc fajn,přišlo mi to jako bychom se znali od jakživa.
Tak ahojky a držte se!

Tak jsem tady, jak jsem včera slíbila :-)

Páje se daří dobře, a to je moc dobře.

Gabčo, jak jste dopadli se srdíčkem?

Nino, jak píšeš, že se nemůžeš zaměstnar fyzicky, mě dělá dobře spravování, zašívání, zkracování kalhot, prostě ruční šití, je to piplačka, vyžaduje soustředění a mě to uklidňuje. Zahradní práce jsou taky super, mě pomohly pře čtyřmi lety z první větší D. Zvířata taky miluju a trpím, když trpí, takže jsi tu opravdu mezi svými. Jo, mě se ze začátku taky klepaly ruce, ale přešlo to. Regeneraci, Regenu, Meduňku ajiné časopisy jsem si dřív taky četla, máme toho společného víc. Napiš mi kontakt, budu ráda.

Luboši, moje cvokařka mi řekla, že sživím svou negativní energií aje potřeba nabírat tu pozitvní. Jak? Dělejte něco pro sebe! Ale jak, nejsem na to zvyklá? Někdo si dá voňavou koupel, koupí si pěkné oblečení, parfém, pochutná si najídle, dojde ke kadeřnici, na masáž, na vínko, podnikne výlet a dělá to pro sebe a užívá si příjemné pocity. Já to zatím neumím. Do kadeřnictví chodím z nutnosti, na kafe kvůli kamrádce, protože nemá s kým jít, na výlet kvůli mužskému, protože by nepochopil, že se mi vůbec nic nechce podniknout atd. Potěšilo mě, že píšeš o manželce, jak hledá na internetu informace o reinkarnaci, životě po životě atd., protože já dělávám to samé. Předevčírem jsem našla návod na "odpuštění", tak jsem to provedla, myslím, že je to moc dobrá věc, odhodit přemena výčitek a podobných negativních emocí. Kdo by chtěl, napište, pošlu vám, kde to najdete. Luboši, ať zranění nebolí a rychle a dobře se ti zahojí!

Kollerko, o buddhismu mám několik knížek, hlavně od Dalajlamy. Z těch, které mám momentálně po ruce, bych ti
doporučila "OTEVŘENÉ SRDCE , učení o soucítění v denním životě" - Dalajlamovy přednášky z návštěvy New Yorku v r. 1999. Opisuju pár slov:

Nechť chudí naleznou bohatství
a slabí a smutní najdou štěstí.
Samota ať najde naději
trvalé štěstí a blahobyt.

Ať se vystrašení zbaví strachu,
okovy ať naleznou svobodu.
Slabí ať najdou sílu
a ať se jejich srdce spojí v přátelství.

Marcelo, taky chodím cvičit a nikdy se mi nechce. Musí mě vytáhnout kamarádka, sama bych nevyšla z domu, v bytě mám pocit bezpečí a pokaždé musím překonat sama sebe, abych otevřela dveře a prošla jimi do té džungle. Nechce se mi ani převlékat do tepláků, ani pohnout se. Ale když uvidím ostatní "baby", jak na sobě makají, pustím se do toho a za pár minut už mě to chytne a "jedu". Krev se rozproudí, ohřeje svaly, okysličí mozek. Sprcha na závěr a dobrý pocit, že jsem vykonala těžkou "práci". Když nic jiného, pomůžeš svému tělu a tím i mysli a naopak, jak tvrdí moudří mozkové.

Kollerko, taky mám pocit, že vás znám, ale bude to trochu jinak, než reálně a přemýšlela jsem, jaké by to bylo, kdybychom se setkali.

(Omlouvám se případné chyby a překlepy, spěchala jsem, musím do bankomatu, nemám už ani na chleba.)

Těším se na vás a posílám vám všem hodně pozitivní energie :-)))

Aohj lidičky moje zlaté,Kollerko a Malířko moc děkuji za zeptání,včera jsem tu nebyla nějak jsem to nestihla:U doktora jsme dopadli dobře výsledky krve i Ekg jsou v normě,v úterý jedeme znovu a pokud bude dobrá krev tak mu udělají tu kardioverzi,jsou to vlastně elektrošoky na srdce které mají nahodit ten správný rytmus,už jde podruhé trvá to äsi 5-10 minut a dělá s to v krátkodobé narkoze,druhý den jede domů.Jinak se cítí moc dobře,začíná machrovat tak si na mně vyskakuje a rozumuje a rýpe a vyčítá takže je to skoro on,tak se chová jen nkdy když mu asi hrkne nebo nevím.No a ted záleží jestli ta kardioverze zebere,poprvé se to udrželo jen 10 dní,druhá by měla vyjít a pokud ne tak půjde do práce,protože je stabilizovaný,nemoc neohrožuje jeho život,moc se těší do práce a musím přiznat že já taky,už je toho moc a on se doma nudí.Moc na vás myslím,mějte se všichni jak neljlépe to jde a držte se,já jen doufám že se ta potvora depka zase neobjeví.Díky moc za podporu a za zájem,jsem s váma,jste i pro mně takové malé sluníčko v životě.Papa a dobrou

Dobré ráno lidičky,všechny vás zdravím apřeji krásný den!
Gabčo,dík za milá slova která jsi napsala,zajímalo by mě,kde tvůj manžel pracuje.Má takové zaměstnání,které vzhledem ke svému stavu zvládne v pohodě?Promiň jestli jsem moc drzá.
Píšu teď i když jsem už měla být v práci,omluvila jsem se že přijdu později.Nemůžu se přinutit tam jít a tak jsem ještě v pyžamu,ale vím ,že musím,tak hned jak se tady vypíšu tak budu muset jít.
Před chvílí mi přišla sms od bratra,který bydlí 70Km ode mě,abych přijela,že přijdu na jiné myšlenky,jenže jak mu mám vysvětlit,že vyjít z domu je nad moje síly,já jen do práce a do druhé a pak domů.Je mi sice líp,ale nevím jestli bych zvládla takovou návštěvu,dělá se mi z toho špatně,přitom bych je všechny ráda viděla,bratra,jeho přítelkyni a malou dcerku.Chci a zároveň ne!Fakt asi nejsem normální.
Tak se v tom plácám,ale budu bojovat dál.
A přeju všem aby se cítili OK.