Diskuse - Deprese

romča: je mi velice líto co prožíváš a nevím, možná kdybys nahlásila, že ti ubližuje, tak by dostal nařízenou léčbu, kterou by nemohl sám ukončit a ta by mohla zabrat a ty by jsi si chvilku odpočinula ?

Ahoj, čtu vaše příspěvky, připadám si jako v blázinci. Vy všechny jste lékařky? Když jsem četla poslední příspěvek, je to docela síla, ale podle pár slov nemůžete soudit. Tyto diskuse mi přijdou naprosto slaboduché a jednoduché.

Milá Xy,

moc Ti děkuju za tak krásný dopis, plný porozumnění.V současné době je u nás klid. Nechávám to plynout. Nikdo k nám nechodí. Takže ho nikdo nerozčiluje, ale mně se těžce žije. Když jede krmit kočku do chalupy, to je pryč asi 2 hodiny, tak se scházím s dětmi nebo kamarádkami. Nedávno jsem mu řekla, že chci jezdit za dětma a hrozně se divil, proč chci jezdit sama, že pojede se mnou. Je to hrozný, někdy ho lituju, že je stále sám, ale mě tento živoz zabíjí. Být zavřená v činžáku a nikam nejít, na to jsem nebyla zvyklá. Když měl noční, šly jsme si sednout s kamarádkou a když měl o víkendu denní, jela jsem s holkama na výlet. Tohle všechno skončilo a děti i já tím hrozně trpíme. Nejhorší na tom je, že tohle vše zažívala moje mamka, taťka byl stejně nervní, když odešel do důchodu, byl stejně agresivní a mamka odmítala moji pomoc a ke konci jeho života to bylo asi hrozný. Ale mamka na to byla tak nějak zvyklá a když taťka odešel, tak mi řekla, že jí chybí ten věčný křik, co byl doma.
Nerada bych takto dopadla. Vážně uvažuju, že odejdu, ale prostě mám strach, že si něco udělá, nemá nikoho. Jsem v pasti, ale jinak to nevidím. Kde zjistím krizové linky?
Děkuju všem, kdo mi chtěj pomoc. Romča

Dádo,
velmi lehce se odsuzuje. Mně ty diskuse nepřipadaj ani slaboduché ani jednoduché. Znamenají pro mě hodně. Ono je to těžké, když se nemáš na koho obrátit, lékařka ti nepomůže a tady slyším různé rady a ty mi hodně pomůžou. Neodsuzuj to. Romča

Paní MUDr.Heleno D. už jsem tu dlouho nebyla, jsem ráda za Vaší reakci, v listopadu jsem si našla jinou lékařku, úplně mi změnila léčbu, ta změna léků se mnou dost zamávala, měla jsem pocit, že jsem neudělala dobře s tou změnou lékaře. Po přečtení Vašeho příspěvku se mi docela ulevilo, děkuji za podporu. Jana

Milá Dádo,
nikdo z nás tu nehodlá dávat lékařské rady, na to nemáme ani akrobacii.
Jestli jsi si ale všimla, tak toto je diskusní fórum. Navzájem si předáváme vlastní zkušenosti s touto nemocí a jejím průběhem.
Některé příspěvky znějí možná dost odborně, či nepochopitelně, pro člověka, který tento stav nikdy nepoznal a nevyzkoušel si jaké to je „léčit se“. Pokud ale někdo s tímto duševním onemocněním žije už řadu let, tak už to není nic odborného ale praxe (tvrdá realita). Takovou nemívá většinou ani doktor, který nikdy osobně depresi nepoznal, a proto hledá a zkouší, co komu zabere.
Když jsem kdysi onemocněla periodickou depresí s psychotickým laděním, tak jsem vůbec neměla ponětí, co vše to bude obnášet, co se ve mně vlastně děje, jak s tím žít, a že nejsem taková světlá výjimka. Neměla jsem ani šanci se někoho zeptat, a netušila vůbec, že to je skutečně vážné onemocnění.
Tenkrát bych byla vděčná za každý příspěvek, i negativní, kdybych si uvědomila, že nebojuji se svojí slabostí, ale s těžkou duševní nemocí. Už to uvědomění si, že nejsem taková rarita, ale takto postižených lidí je víc než dost.
Pokud ti to zde přijde jako v blázinci (mimochodem v mém dětství to sem tam vypadlo jako v cirkuse), tak prostě tyto stránky nenavštěvuj, a najdi si takové, které budou vyhovovat tobě.
Kdybychom byli všichni zdraví a bezproblémoví, tak je to jednoduché. Život je ale bohužel složitější. Každý z nás má však vždy možnost, zvolit to co vyhovuje jemu.
Zda-li se sama léčíš a nic ti to také neříká, nebo tě to naopak ubíjí, tak věř tomu, že tu jsou jiní, kteří jsou vděční za každou zkušenost a vzájemnou podporu.
Přeji hodně zdraví!

Magdi dlouho jsem tu nebyla (nešlo to, ani jsem neotevírala pc, neměla jsem o nic zájem, vždyť to všichni znáte, jen můj manžel o mě říká, že jsem líná a že se jen válím), děkuji za radu, lékařku už jsem změnila, mám nové léky, tak snad ... Zítra jdu na kontrolu, paní doktorka je moc milá. Hned při první návštěvě jsem jí vyklopila všechno o svém životě a moc se mi ulevilo. Sice pak se stav zase vrátil do starých kolejí, ale začala jsem věřit, že se to spraví. Jana z Plzně

Mato děkuji za odpověď, určitě se Ti ozvu na mail. Jana

Jani a chodíš k lékařce kterou jsem ti poradila, nebo k jiné? I když, to je asi jedno, hlavně, že ti sezení u ní pomáhá. Důležité je, že se vypovídáš a najdeš novou sílu bojovat. Přeji, ti aby léky zabraly a bylo ti zase dobře.

Evomarie, omlouvám se, že moc nepíšu, ale synovi začali rehabilitece. a tak po práci běžíme na ně a pak hurá domů zaopatřit rodinu. Večer jsem utahaná a tak moc nepíšu, jen když mám pocit, že bych měla co říct. Ale toho moc není, xy mi mluví z duše. Moc jí za to dík, na vše mám naprosto stejný názor.
Mějte se všichni jak nejlépe to jde.

máš ji tu někde tu slohovku o dědovii?????

Milá Xy,

tak mám za sebou další hrozný večer. Stačí mu říct, ať žije a neživoří, a hlavně ať si najde psycholga, že to nezvládá.A už je zle, řve a je násilnickej. Byla jsem si totiž tajně sednout s dcerama a když vidím, jak jsou nešťastné. že nikam nemůžu apod. Nakonec mi slíbil, že vyhledá psychologa. Dala jsem mu nůž na krk, že buď něco se sebou udělá anebo odejdu. Že mám kam. Nevím, jestli to k něčemu bude. Holkám radši nic neříkám, chtěly by mě vystěhovat. Ale to by bylo stále dokola. Chce to tvrdý řez a konec. Mně se to dobře říká, ale až přijde na řešení, budu to těžko zvládat.Kdybys viděla jak vypadá, jak jsem se bránila, všude má krvavé šrámy a já modřiny a zkřivil mi nové brýle. Brečela bych z toho všeho, jak se změnil náš život za rok. Z člověka, kterej by neublížil ani mouše se stal násilník.
Všechny Vás zdravím a držím palce. Romča

Magdi, chodím k jiné lékařce. Včera jsem byla na kontrole, je to úplně jiný přístup, říkala jsem jí, že občas chodím sem do diskuze. Ona mi navrhla skupinovou psychoterapii, nějak se toho bojím, jsem spíše introvert, nevím jestli bych byla schopná tam něco říct. Nemáš s tím zkušenosti? Jana z Plzně

Milá Romčo,
tady už pomůže jedině odborník, jinak to bude stále dokola začarovaný kruh. Nůž na krk (samozřejmě obrazně) to chtít bude. Protože buď se bude manžel léčit a vzájemně budete hledat řešení, nebo běžte se snad raději od sebe. Jinak se opravdu jednou vzájemně zabijete, a to určitě nechce ani jeden.
Je tu ale velká naděje, že by se to mohlo vhodnou léčbou srovnat a stabilizovat, když před propuknutí deprese byl manžel pohodový.
Opravdu to chce ale urychleně jednat! Řekla bych, že už včera bylo pozdě!
Drž se!
xy

Jani, tak s tím žádnou zkušenost nemám. Ale myslím si, že nevadí, že jsi introvert. Pokud to řekneš terapeutovi hned na začátku, tak určitě přijde na to jak ti pomoci se zapojit. Dělala jsem pár kurzů na PC a pod. a většinou se do společných hovorů zapojili i hodně velcí introverti. Lektorka si vždy věděla rady, jak je navést k hovoru. I vyloženě zakřiknutá holka nakonec debatovala jak hotový řečník. Určitě ti to pomůže a otevře nové obzory. Pak dej vědět jaké to je. Měj se a ať léčba jde podle tvých představ.

Milá Jano, také trpím depresí již několik let. Momentálně opět začínám brát léky, neboť se mi to vrátilo ( přestala jsem užívat léky a bylo hodně stresů atd). Možná bychom mohly konzultovat spolu nějaké věci. Kam chodíš k lékaři atd. Jsem totiž také z Plzně a ráda bych si s někým, kdo ví, o čem je řeč, popovídala. Ozvi se. Teď marodím, takže sem chodím denně. P