Diskuse - Deprese

Já právě peču takový jednoduchý prověřený buchty, jako třeba hrníčkovou bublaninu nebo uplácám linecký těsto a vyválím s rybízovou marmeládou a mřížky, nebo furt pečeme záviny, perníky .........když jsem dělala věci podle internetu, tak to byl vždy krach a spousta zkaženýho materiálu......tak radši ty prověřený.....
Já jsem právě depku nikdy neměla, měla jsem ale jiné ošklivé věci , vyšlo to nastejno, byla to hrůza a bohužel k téhle diagnoze patří , že je člověk přesvědčený, že je zdravý a odmítá léky .....takže jsem protrpěla asi 10 let a ke konci jsem lezla po čtyrech, zcela vyčerpaná...... a přitom měla dvě malé děti .......mě opravdu nepomohlo nic, jen jeden človíček, doktor, kterej byl čerstvě po škole a nebyl vyhořelej a vymyslel, že za ním přidju jednou týdně, u něj spolknu tabletku a uvidí se.......a tím jsem z toho byla venku ........byla to úplně malinká dávka Semapu a já jsem začla spát a asi rok spala 12 hodin denně .......vyspávala jsem tu hrůzu, co jsem měla za sebou.....a pak už byl úplně jiný život....bylo to jako se znovu narodit do jinýho světa.:-)
Ale musím teda říct jednu věc, že mě to změnilo povahově.......předtím v té psychoze jsem věci prožívala jinak, bylo to silnější prožívání..........stromy byly zelenější, hudba nádhernější , všechno bylo silné, intenzivní a krásné,ostřejší....(ale patřily k tomu taky ty strašný negativní prožitky)..........to mi zezačátku trochu chybělo...........ale dnes už si to dáfno nepamatuju.....

To je strasidelne zajimavy.A jak se to objevilo ta psychoza?Muzes k tomu napsat neco vic?

No,vidím Halino,že jsi si protrpěla své,to je hrůza,co člověk zažívá.Musíme si říkat,že očistec je tady a pak už jen nebe:o)))Také mám strach něco podle netu dělat,raději mám zkušenosti předávané:o)))Malířko,neboj,musí se přece lidem ulevit a radost určitě vykoukne.Já jsem ze začátku pořád hledala na netu,aby jsem našla nejnovější léky,ale bohužel,nezbývá nám než se snažit to zvládnout.Dohromady to určitě všichni zvládneme.Petrovi se to povedlo,Halině také a určitě i spoustě dalším.Budeme bojovat,péct,vařit a zkoušet se smát.Povede se to určitě.Tak a protože je u nás také zima,tak jdu do pelíšku s knížkou.To je hrozný,jako by nebylo léto.Mějte se krásně a těším se zase na zítřek až si vás zase budu číst.Jana

... když si tak přemýšlím o našich trápeních, je mi to moc líto a zároveň jsem naštvaná, že tímto způsobem trpí tak skvělí lidé, jaké jsem měla tu čest tady poznat! Protože v reálu jsem podobné dušičky s velkými srdci snad ani nepotkala, až na čestné vyjímky. Je mi smutno a zároveň si říkám, že je na tom spousta lidí daleko hůř.
Bydlím pohodlně, sice bez zbytečného luxusu, ale jsem spokojená. Někdy, když vycházím ze dveří našeho domu, vidím naproti na lavičce sedět pár, ženu a muže s několika nacpanými igelitkami, jak si otevírají krabicové víno a popíjejí. Ta lavička je jejich útočiště, jejich válenda v obýváku a postel v ložnici, kuchyň, koupelna, zkrátka všechno. Stydím se! Stydím se za to, že vycházím z domu, kde společné prostory uklízí starší paní a kde páníčkové po svých miláčcích neutřou ani loužičku, protože si přece platí úklid... Stydím se za to, že se mám kam vrátit, do tepla, do pohodlí, kde si uvařím dobrou kávu, ohřeju v mikrovlnce oběd a natáhnu se na gauč k DVD. Stydím se za to, že si kdykoli můžu dojít na toaletu a mám tam naprosté soukromí, stydím se za to, že si kdykoli můžu napustit vanu horkou vodou, umýt si vlasy, zapnout pračku, otevřít ledničku a najít tam něco, na co mám chuť. Stydím se, že jim nepodám pomocnou ruku, nepozvu je dál a nenechám je vykoupat, vyspat se ve voňavé posteli se zdravotní matrací, nenaliju jim víno do skleniček a nenaservíruju moučník na porcelán. Stydím se nejen za sebe, ale i za systém, který tohle dopouští. Stydím se za to, že patřím do něho. Stydím se, když míjím tělesně postiženého, který se s neskutečnou námahou a nulovou rychlostí pohybuje za pomoci holí krok, sun, krok, aby si obstaral základní potraviny (to, co mě zabere minutu, jemu půl hodiny). Stydím se, že jsem zdravá... Zdravá... A stejně se čas od času lituju, protože se nedokážu radovat, nic mě nebaví, neuklidím celý byt najednou, nezařídím si potřebné věci na úřadech a na matku hraju, že jsem veselá, psychicky v pohodě a ČID simuluju atd., atd.
Moji milí, nemusíte to číst, ani o tom přemýšlet, mě občas přepadne filozofická nálada a pak nejsem k zastavení, tak to tak nějak berte se shovívavostí. Chtěla jsem jen říct, zaplaťpámbů, že máme všechno, co máme, jako lidi, mít a jakžtakž nám to funguje :-)))

* * * Krásnou, klidnou, dobrou noc * * *

Milá Malířko, za to vše se nemusíš stydět.Hodně z těchto lidí si to zavinilo samo.Když mají na popíjení vína, tak to s nimi nebude tak hrozné.Někteří tito lidé si v takovém životě přímo libují.
A co se týče těch postižených, taky jsem je kolikrát litovala ale pak jsem si uvědomila, že jsou třeba daleko šťastnější než já se svoji neschopností radovat se nadchnout pro něco. A to nemluvím o údobích každodenních panik a úzkostí. Znám ze svého okolí dva invalidy, kteří žijí daleko plodnější a aktivnější život jak já. Jeden je paraplegik na vozíku . Když si opravoval něco v kufru auta, narazilo do něj jiné auto a od té doby má ochrnuté nohy. Viníka do dnes nenašli, ujel. Tento kluk se oženil, má inteligentní a vysoce aktivní manželku a dvě děti/umělé oplodnění/.Pustili se i do stavby baráku a on byl i na paraolympiádě.
Takže se nestyď, k politování jsme někdy my,co máme zlomenou duši.
Moc tě pozdravuji a přeji ať je líp. Já jsem dnes možná o krůček lepší.

Já jsem měla jednu tetičku , která měla stejnu povahu jako já.....chovala se podobně a mě se ty vlastnosti bohužel rozjely do psychozy okolnostma - nerozuměla jsem si s mámou v dětství a byla jsem moc citlivá, neurotická......
Potíž je v tom , že řadě lidí léky třeba na paniku nebo na depku nezabírají a berou jich moc, zatímco já beru minidávku .....

Oni si ti bezdomovci za to opravdu mohou sami, nedávno mi vyprávěl opravář u přítele v bytě, že si skočil k Naději u Hlavního nádraží a ptal se bezdomovců, co tam stáli ve frontě na jídlo, jesli by mu pomohli se sutí, že hned zaplatí......a všichni odvrátili hlavu a dělali že neslyší ...........
A metru na Národní stojí denně chlápek, který má bílou hůl a žebrá jako slepec a když mu tam někdo něco hodí, tak hned pohledem kontroluje kolik dostal ......i na očích je vidět, že vidí, opravdoví slepci, mají takové divné oči.......Praha je plná podvodníků.

Pěkný den vám všem a těm , kterým není zrovna nejlíp, tak ať je stále lépe! :-))

Luboši, ty kluku! Mám radost, že jsi se ozval! Doufám, že Ti bude líp, teď je takové to "Tvoje" počasí,...žádný pařák...nemusíš psát dlouhé maily...hlavně že čteš ...a ono se zase uleví...

Malířko, zase jedno zajímavé téma....bezdomovci a invalidé....Kolikrát jsem chtěl napsat o svém známém, který se mnou dělal školu a bydlel i na intru. Dost chytrý kluk, VŠ...podnikavý...pak úraz a přišel o pravou ruku...a...oslepl...samo o sobě děs, že?!....přišel o oba rodiče...taky hrůza...ale, ten klučina dělal dvě!!university, na jedné studoval angličtinu, na druhé němčinu!!! Měl zajištěnou práci na stavbě !! letiště v Praze na Ruzini....bohužel asi díky privatizaci se nekoná....dokonce měl hrát ve filmu v Londýně slepce...taky se ale neuskutečnilo. Ten človíček komunikuje pomocí PC s lidmi snad z celého světa! Udržuje kontakty s bývalou třídou, jezdí na srazy... A kromě toho....má byt....rodinný dům a chatu!!!O všechno se víceméně stará...teď si myslím, že tohle již psal, ale stejně většina asi dřív nečetla...Takže, dyž s ním mluvím, nebo se "vidíme"...jo, to on jede klidně do divadla do Prahy, natáčí filmy na video, "dívá" se na tv..., tak z něj úplně sálá energie, kterou kolikrát my, fyzicky zdraví, mnohdy tak žalostně postrádáme. Jednou viděl dokument, jak několik různě postižených lidí přecházelo hory někde ve stř. americe...slepý, beznohý....na vozíku, atd...Takové filmy by asi měli shlédnout ti, kteří se cítí "na nic", vyčerpaní, otrávení životem....Sám dobře vím, že člověk s D je na tom dost blbě, ale právě proto se z toho musí vyhrabat, protože může žít dál plnohodnotný život. Romana, Marcela, Linda, Lili...i já....je dobře, že Ti , kterým není zrovna fajn jasně vidí , že zvítězit lze!! Bez naděje by to šlo asi o moc hůř....já tomu nevěřil, neznal žádný takový příklad....v okolí nikdo , o tom se nemluví...a stránky asi nebyly. Zaplaťpánbůh nebo spíš adminovi a redakci za ně!!
A s bezdomovci...ono je to asi různé, ale drtivá většina si asi za situaci může sama.....jeden takový u nás ve měste posedává a polehvá...on totiž !u mě! kdysi pracoval....už tehdy byl problematický, jednou sekerou rozštípal šéfovi dveře, za které se zamknul...snad jen já na něho "platil". Jenže on si i v tom vinném stavu vždycky vzpomene a přes půl města na mě halasně volá... :-)) já to beru s humorem...ovšem, když ho viděl jít jenom! v ponožkách doprotivky na ulici...tak to se mu snad jedinkrát vyhnul...jinak bych byl asi v novinách...sebrala ho do pár minut policie...
No, to jen tak něco ze života...recepty moc nepíšu, tak alespoň takto...

Pěkný den všem přeje petr

lma*

Zdravím,tak dlouhý příspěvek jsem napsala a on mi zase někam zmizel,a zustal jen podpis a ještě blbě.a to jsem u toho tak trpěla.....škoda,tak později napíšu,Malířko myslím na Tebe,tolik jsem ti tam toho napsala.a všem ostatním,asi to bylo moc dlouhé...máte s tím někdo zkušenosti?ALMA

ahoj zlatíčka moje... omlouvám se že jsem se teď tak dlouho neozvala, ale tak nějak to teď opět nezvládám psychicky :-(. Je toho na mě nějak moc poslední dobou. Moc mě potěšilo to, že se k sobě teď chovají na této diskusy "všichni" hezky. Mám Vás moc ráda Jája....držte se

Čauky všichni,tak jsem se sem zase na chvilku dodrápala,ale slíbila jsem svým žebrům-opravdu jen chvilku.zatím mají nade mnou převahu,ale počítám tak za týden zvítězím.Petře,dík za radu ale já mezitím vypla laptop.tak to asi zmizelo do nenávratna.Neumím v tom zase tak odborně chodit,ale jenom to popíšu-objevil se konec rámečku pro text,skočil tam další prázdný a tam jsem dala už jen svoje jméno a jen to se pak objevilo v příspěvku,ale budu se snažit vás číst(než to bude lepší,zatím se u toho kroutím,ale má to i výhody-nemám čas zaobírat se D,žebra nedovolí a nemám chuť k jídlu.)ve všem špatném se najde vždy něco dobrého,ne?tak na to myslete,uf,uf..už musím do stabil.polohy.tak všechny zdraví Alma*

Prosím,prosím-pokud máte někdo nějakou zkušenost s léčebnou v Kroměříži napište mi ji prosím.Jsem posílána na od.18.Nevím jak se rozhodnout mám malé dítě .Děkuji .

Ahojte, přítelkyně a kamarádi, Luboši a Péťo!
Všem Vám děkuju za obsáhlé příspěvky, které jsem si teď s velkým zájmem přečetla.
Já jsem dnes byla na borůvkách, měla jsem za úkol zavést příbuzenstvo do míst, kde rostou a oni mě pak za to pozvali na oběd. Od osmi jdeme do kina, takže vám toho, bohužel, dnes moc nenapíšu.
Almičko, já na tebe taky moc myslím! Hlavně, abys moc netrpěla, aby tě to nebolelo!!!
Toni, přeju ti, aby ses cítila každým dnem líp a líp:-))
S těmi bezdomovci to zase tak jednoznačné nebude, že se mají dobře, protože v létě to může být docela v pohodě, ale v zimě? Není zrovna lehké trávit dny a noci
venku a v mrazu a nemít kam složit hlavu (vždyť někteří umrznou). V práci jsem potkala paní, malinkou, hubeňoučkou, rozcuchanou, umaštěné vlasy, špinavé ruce, poseté nějakou vyrážkou, ekzémem, se dvěma opotřebovanými igelitkami. V zimě sedávala u nás v práci na Tenkrát jsem se jí ptala, kde spí a ona pokrčila rameny, kde se dá. Já zase, jestli nemá někoho, u koho by mohla bydlet. Ona, že má děti, ale ty ji domů nechtějí. Myslela jsem, že mě trefí!!! Děti nechají mámu v mrazech chodit po ulicích!! Před lety natočili TV film v hl. roli s Hanzlíkem. Byl o tom, jak snadno se z člověka stane člověk bez domova. Hanzlík hrál ženatého inženýra, dvě děti. Po revoluci přišel o zaměstnání, manželka se s ním rozvedla, byt by její, vyměnila zámek a on byl v tu ránu na ulici, bez peněz. Začal chodit do azylového domu na polívku, spával po nádražích atd..... Bylo mi z toho špatně.

Moji milí, musím končit a chystat se do kina. Loučím se s Vámi, ale jsem pořád s Vámi, protože jste lidi, které mám ráda a záleží mi na Vás :-))) Opatrujte se!

tak jsem dneska pohřbila svoji milovanou automatku,skonala po 12.letech našeho společného soužití a byla mým chotěm rozebrána do posledního šroubku...nezbývá mi,nežli jí popřát hodně pracovních úspěchů,až se její součástky dostanou znovu do pravovního procesu v jiných spotřebičích,kam je jistě ten můj kutil zanedlouho nacpe....plakala jsem nad tou hromádkou šrotu a vzpomínala,co všechno jsem s ní prožila... měla se těžký život,ale když jsem si dneska vybírala její nástupkyni,tak jsem zjistila,že jsem měla doma pěkného žrouta elektřiny a vody... na vydrhnuté místo v koupelně jsem postavila krasavici,která aby se mi zavděčila,tak mě informuje o každičkém kroku,který zrovna provádí...informuje mne jak,dlouho,že ještě budu čekat na čisté prádlo,v jejích útrobách se nachází jakýsi senzor čistoty . ten by jistě potřeboval i můj vnuk a chotě nevyjímám - a na konci své práce se se mnou rozloučí pozdravem end, což její předchůdkyně nečinila,zkrátka jsem si zakoupila slušňačku a doufám,že jí energie pracovat k mé spokojenosti,vydrží dlouho...
byl to den jak malovanej... zmokla jsem tak,že jsem ztrácela pantofle z mokrých nohou,ječela jsem na svého plešouna,když se cpal ke mě pod deštník...

máte moc hezké příspěvky za poslední dny,jsem ráda,že to nejsou jen recepty co vás baví,ale že těch témat o které se zajímáte je více....ne vrub bezdomovců tady bylo již hodně napsáno... mám známého - dvě vysoké školy,rodiče vysoce postavení . otec u armády a syn bydlí na lavičce a není nic,co by jej vrátilo zpět do rodného domu... no nic,zítra mě čeká návštěva lékaře tak se jsu naliit do vodní lázně a smýt ten dnešní shon... mějte se dobře přátelé...

NAKLÁDANÉ ZELÍ
nakládám každ rok cca sto kilo zelí, na tot množství potřebuji 25 kg cibule,10 balíčků kmínu a cca 3 kg soli/ někdy i více/
zelí nakrouhám,promíchám s cibulí,solí a kmínem a cpu do sudů - sešlapávám... na dno sudů dávám celé hlávkové listy a jednotlivé vrstvy prokládám jablky... po našlapání sudy uzavřu a do přepadových žlábků naliji vodu... v teple prádelny si jich měsíc ani nevšimnu vyjma dolévání vody žlábek nesmí vyschnout.... smrádek způsobený kvašením odvětrávám... po uvedené době,hledám dobrovolníka,který se obětuje jako ochutnávač....začínáme s konzumací a zjišťuji,jak veliké mám příbuzenstvo... pozor po odebrání zelí je potřeba udržovat hladinu vlhkosti... nahoru do sudu dávám proto vydrbaný kámen a utěrku apravidelně za 14 dní dolévám na zelí slanou převařenou vodu - studenou...takto udržuji zelí cca do konce dubna a co do té doby nesežereme,to zavařím do sklenic... v září rituál opakuji...dobrou chuť a pozor, při otevření se po celém domě line zápach,jako kdyby se u nás někdo pos-ral.....ale ta chuť je vynikající

Pomoooc,pak si nemám připadat líná:o)))))Už se vidím jak v paneláku nakládám 100kg zelí:o))))Sousedi se stěhují a já vládnu celému paneláku:o))))Ovšem Evíku,musím uznat,že se tu směju až mi tečou slzy.Ta představa je úžasná.Takže díky za terapii:o))To už se mi dlouho nestalo.První vlaštovka a tak máš mé neskonalé díky.Nějak to převedu na menší množstí:o))Jen nevím,co si počnu s přepadovým žlábkem,který na zelnáku z keramiky není.No,vyzkouším a uvidím.Moc děkuju,Přijdu na jiné myšlenky při krouhání zelí:o)))Díky Jana