Diskuse - Deprese

Milá Andy,děkuji ti za tvoji podpodporu.Mám trochu potíže s rozhodováním.Ani jsem si to neuvědomila ,že trčím pořád doma až mi to dnes moje dcera řekla.Vůbec nevím co mám dělat,je mi zle s představy,že někam půjdu a je mi zle i z představy ,že budu doma sama ,jen s pejsánkem.Omlouvám se že tady tak píši,ale nevím si rady.Hrozně jsem se těšila na pátek,až budu mít konečně dva dny volna od svých zaměstnáních a najednou když to volno je mám z toho strach a nevím co budu dělat.Vím,že to není normální,ale neumím to zvládnout reálně .
Je to hroznej pocit a stav mysli,nevím jak to zvládnout dál.
Omlouvám se všem co chtějí slyšet něco povzbuzujícího.Teoreticky vím a všem můžu říct,že bude líp,určirě.Já tomu moc věřím!Takže hlavy vzhůru kůzlátka,bude lííííp!
Jenom nevím kdy.Ale dřív nebo později určitě ano!
Pa pa a krásný víkend všem!

Mila Kolerko!PROMIN-ČASTO SE TADY UTIKÁ OD TEMATU.Jsi dobrá,že zvládneš chodit do práce-proč by jsi nezvládla jít mezi známé.Nevim jací jsou ale pokud by ti nebylo dobře mužeš odejít?Někdy si člověk musí představit co by ho mohlo tam tak nejhoršího potkat a říci jak by to řešil a ono to ve finale nakonec je dobrý.Já schopna do práce chodit nejsem,ale musím se přiznat,že když fakt musím někam tak bohužel zatim bez lexaurinu nemužu.Věř si ty už jsi dál -TY TO DÁŠ-jak říká ten muj pubertak,ale nepřetahuj se .JSI ŠIKULKA PAMATUJ NA TO.!!

Milá Toni děkuji za tvé psaní,jdu tedy do toho,už jsem oblečená ale pořád to oddaluji.Dcera i syn už jsou dávno pryč a já ?
Ale neboj půjdu to zkusit.Zítra napíšu jak jsem to zvládla.A co ty jak jsi na tom Toni?

Pěkný večer vám všem přeji.

Vidím, že nás tu není zrovna mnoho, ale neva.Linda se snad v pořádku vrátila z Moravy, Kollerka šla na "trachtu,a někteří jsou na weekend odjetí... .-))
Luboši a Romčo, napsali jste moc pěkné i když smutné dopisy...to je ale prostě život...asi někomu ano, druhému...ne...Jo Romčo, trošku jsem si toho v životě prožil. Možná největší chyba ale byla, že jsem zůstal u práce, která mě vyčerpávala, nic kromě nervů nepřinášela...stále někde mimo domov. Teď se mi o tom naštěstí již jen zdává. To ale celkem často...brrrr.Jak si teď vážím dobré práce! A i když se za necelý měsíc stěhujeme (já již po 11!!!), tak co :-))Na všem může být něco pozitivní...

Toni, dneska to nevypadá na moc velké veselí, že? S tím toho ale momentálně asi naděláš pramálo...Všechno by se mělo dostat postupně do normálu, pak to bude fajn. Všechno se zase rozjasní a zbudou jen ne moc pěkné vzpomínky. Vím, jak moc je to děsné, když si vzpomenu, běhá mi mráz po zádech a teď , když je D jen děsnou vzpomínkou, se kolikrát zamýšlím nad tím, jak je to zvláštní, že bez nějakého většího přičinění, může z člověka, plného síly zůstat taková sotva přežívající troska...teď myslím na sebe před asi 6ti lety.
Ale naopak, zajímavé je, jaxe z takové trosky, která si říkala, že to snad ani nemůže přežít, stane naprosto normální bytost se vším všudy?! Vím, že jsem tohle psal mockrát, ale budu vám to psát klidně pokaždé...protože musíte vědět, že je třeba vydržet...děs, hrůza, peklo, myslím, že nikdo nevymyslel slova, která by pocit s D mohla popsat...jenže ono se pak všechno začne zase v dobré obracet.Nejdřív se začnete "zlepšovat", možná změníte některé návyky, takže nakonec z toho vyjdete ještě "lepší" než jste byli dřív. Vím, že se tomu nechce věřit, ale nikdy!! jsem tady nenapsal nic, čemu bych stopro nevěřil.Ale nakonec...myslím, že Romča, Linda, i já jsme důkazem, že troska nezůstane navždy troskou...A navíc, myslím, že dopisy Romči, Lindy, Luboše!, Malířky, no, co jmenuju, všech!! vás, jsou důkazem, o jaké vzácné bytosti se jedná...Nemůžu udělat víc, než vám psát, psát o tom, že je "jen" otázka času, až bude vše dobré.... držím pěsti! Moc!!! Nedávno jsem slyšel, že z těchto stavů je třeba se vymluvit, nebo vypsat....neohlížejte se proto, zda a kdo tohle čte...myslím , že naprostá většina lidi jsou chápající, a ti kdo zažili , ti i pochopí...on totiž ani ten , kdo by přečetl tisíc knih o D, tohle není schopen nikdy pochopit...možná je to pro ně lepší.... Není proto podle mě možné odsuzovat ani lidi,jak psal Luboš, kteří si z nějakých příčin dokáží sáhnout i na život....je to možná hrozné, že tohle píšu, ale dělám to schválně, protože někteří tohle mají za sebou a já k nim nevzhlížím se sebemenším despektem...spíš naopak, myslím , že tohle dokáži pochopit....Ono, když člověk nevidí v tom utrpení žádnou naději, pak to není vůbec lehké. Ale vy všichni tu naději máte a Romča, Linda jsou těmi nejlepšími důkazy. Na těchto stránkách patrně nikdy nebudeme spokojeni...jeden človíček se z toho dostane, další na stránky narazí a vypíše se z té děsné bolest s D...asi to takto musí být...možná proto, aby byla na světě nebo snad ve vesmíru(?!) rovnováha...někdo šťastný, jiný naopak....

Lili, holčičko, každý Ti již přeje, aby ses "tam" měla co nejlíp...Taky Ti tohle napíšu, ale to ještě počká...Jaxem Ti psal, těžko psoudit, jestli jít či ne, hlavně proto, že my jsme "odborníci na D", ale u Tebe je to toršku jiné...sama ale asi poznáš, jestli bude hospitalizace to nejlepší. Jak psal Luboš, já i jiní, není se naprosto čeho obávat!! Jediné co je hrozné, je sama nemoc....nemocnice je pomoc a lidé tam jsou fakt bezva. Vzpomínám si, jaxem sedával na "sesterně" a povídal si s těmi, kteří měli zrovna službu...nešlo třebas spát, taxem četl, povídal si s nima...a když jsi na "otevřeném", tak to je jako v lázních (teda, tam jsem zatím nebyl :-)) ), to v nemocnici s D již 2x...Víš jak je zajímavé hovořit tam s lidmi.Naprosto neuvěřitelná směsice lidí! Když si tak vzpomenu, tak od kluka, který odešel "na ulici", protože neměl nic a nikoho, přes vedoucí pracovníky, inženýry, doc.doktor kandidát věd, ten byl přímo od nás, bohužel i taková kapacita, která učila v cizině na universitě!!! si vzala život...je to sice smutné, ale když člověk nezná řešení...byl tam poněkolikáté...ono když je něco asi chronické, vrací se, pak je to určitě těžší. Se mnou na pokoji byl ing. , povídal mi, jak chodil po mostě a vybíral si místo...pakxi naštěstí ještě představil rodinu, děti....šel domů, vzal tašku, kartáček na zuby a tradá...nechal se zamknout na "naše" oddělení...proto ta uzavřená jsou....aby si lidi neublížili...Víš co? Kdyby jsi chtěla, záleží jak se kdy budeš cítit, ale můžeš klidně napsat sms a já ji napíšu tady našim přátelům! Není to hloupé? No a určitě oni Ti pak budou psát taky :-)) Nevím, jestli to budeš chtít napsat, ale kdyby jsi mi napsala, do kterého města by jsi měla jít...třebas to "tam" znám...i když pravděpodobně asi ne. Mně tak napadlo, jestli si nevezmeš sebou ještěráka? Nevím, jestli se to vůbec smí, spíš asi ne.Ale oni jsou dost chápající a co můžou, tak pacientům povolují....no, není to zlomenina, že...Pokud víš, že byTi měl pobyt pomoci, netrap se a asi běž...budeš mít mobil, televizi, všechen komfort...můžeš volat, psát, to bez omezení...Ale ne, že mi utečeš a já nebudu ani vědět, jak ta Tvoje zvířena vypadá!! Dneska jsem posílal fotky ještěráků, ale mnohým nedošli, mají plné boxy...moc na Tebe nejen já myslím...zase to bude všechno fajn.Ty jsi mladinká, všechno před sebou! To Ti možná můžeme mi "postarší" tak trošku závidět :-)) ale to jen v dobrém...držím pěsti...

Vrátila se nám Linda z "tahu"? A jaxe měla? Malinko sice vím...ale mohla by se ozvat :-))))

Kristalku máme taky pryč od PC...je teď někde poblíž, ani od Kollerky a Luboše není daleko! :-))

Dneska jsem byl na hodinku porelaxovat v sauně, pak natrhal zase "pomněnkový materiál" na tvorbu, ale raději si s váma napíšu...doufám, že neuvadnou...a když, tak natrhám materiál nový :-))

Raději již pošlu, ať nemyslíte, že jste tu sami :-)))

Mějte se co moýžá nejlíp, buďte na sebe hodní a vydržte....

dobrou petr

Péto ale pořád nevím jestli se to zvladnout doma -se uzdravit?DEKUJI MOC ZA TVÁ PSANÍ-JSI ZLATÍČKO.TONI

Díky, ale jen píšu co si myslím, co by mohlo třebas někomu usnadnit tuhle hrůzu... Jestli doma jo,či ne...dost těžká otázka.Každý je jiný, u každého doma to bude jiné...víš, myslím si, že až ta nejtěžší forma je třeba vyléčit v nemocnici.Oni totiž v nemocnici Ti stejně o moc víc než doma nemůžou pomoci.Léky a čas...samo že terapie atd.Ale ty stejně alespoň u mě neměly asi žádné pozitivum...Jenže ono by to chtělo, aby jsi měla doma klid, jak píšu"byla na sebe hodná". Nesmíš na nic spěchat, asi bohužel...uzdravení se stejně děje v mozku a tohle "zařizují" AD.Ono zase mezi svými doma , to je zase běco jiného, jak čekat na návštěvy, loučit se s nima, nechat se v neděli večer vozit zpět...tuším, že jsi psala, že máš 15ti letou dceru a syna(?), manžel Tě myslím vezl k tomu léčiteli...Pokud v nich máš, jako že asi ano oporu, chápou o co jde, netlačil bych se asi do nemocnice.Říkal Ti v tomto směru něco Tvůj psych.?I když...oni D taky neprožili...Na mě tehdy bylo poznat, že jedině nemocnice ....U Tebe to možná tak není, je to sice i podle psaní znát, že jsou to muka, ale k hospitalizacei by měl být důvod, víš?!
Měj se prozatím fajn petr

Ahoj, koukám, že si užíváte po dlouhé době zase hezkého počasí.
Já jsem byla včera na kontrole, bylo mi doporučeno vrátit se v horizontu 2-3 měsíců vrátit se do práce. Přehodnotila mojí diagnozu na úzkostně depresivní poruchu, tak nevím jestli je to lehčí nebo spíš horší. Pokud se to do měsíce nezlepší, nabídla mi intenzivní terapii v průběhu 6 neděl, na každodenní dojíždění do Prahy v Bohnicích. Vzhledem k tomu, že jsem si našla vynikající psycholožku, pevně věřím, že to nebudu potřebovat, a ona mi pomůže. Je skvělá. Nedovedu si totiž absolutně přestavit, že bych byla odloučená bez dětí, a čekala jen na návštěvy. Vím, že by mě to ublížilo. Také jsem začala mít obsedantní myšlenky, ale to se budu učit ted u psychologa jak je zvládat. Naštěstí je mám tak jednou za den. až týden. Jinka Vám přeji hezký den a víkend.

Ahojte všichni moji milí pisálci, omlouvám se, že jsem se tak dlouho neozvala. Zaprvé jsme neměli antivirový program, tak jsem se snažila v rychlosti otevírat jen mailovky, aby manžel nehudral. Zadruhé sem píše opět někdo praštěný. Proto jsem odeště z Panikářek a s nimi na novou diskuzi a je to tu zase. Takže po měsíci vůbec nemám přehled, jak se kdo máte?
Péťa stále píše dlouhé romány, prostě nestíhám číst. Od 2,5, chodím uklízet na půl úvazku a je to navečer nebo večer, tak jsem pak ráda, když padnu na gauč. Jinak mi je stále střídavě oblačno, když je venku hezky, je mi jakž takž fajn, ale jinak smutno a pořád divně. Když všechno klape a jde jak má, tak to zvládám, ale jakmile mě někdo či něco vykolejí, jsem mimo. Minulý týden jsem měla dost špatný a i u psychologa jsem to totálně zvorala. Nejraději bych si nafackovala.
Dnes jsme byli na oslavě u bráchy. Synovec měl 6 roků, dostal novou tašku, děti si pohrály, taky konečně po týdnu svítilo sluníčko, tak snad bude zase líp. Mějte se všichni moc krásně.

Ahoj Petulo.Moc dekuji za psaní.O tom jak pišeš,že děti ví co mi je-tak to né ofic. mám nemocné srdce po matce-to mě taky s tím rychlá odvezla před rokem a pul na internu.Dcera tuší a snad i vidí,že mám nervy......................ale není to nic platné.Když jsem neměla sílu vytřít země atd.tak to počkalo zase na mě až budu moct.Mezi tím jasně manžel nadával že je nepořádek-a já nemám ani sílu něco už vysvětlovat.Ono to ani nikoho nezajímá.JÁ VÍM,ŽE ON TOHO MÁ TAKY DOST V PRÁCI,DOMA KOLEM BARÁKU......To jsem nechtěla psát velkejma-ale už to nechá.Na druhou stranu mi pořád radí a vyčítá,že se málo snažím-pořád slyšim jak se mám snažit vyburcovat ze sebe energii-třeba během-jak se mi okysličí mozek,uvolní endorfiny a bude mi fajn.Když mu na to řeknu,že ta energie tam fakt žádná není tak nevěří a je to pořád do kola.Ted momentálně nevím kde je má 15letá dcera a kdy přijde-na takové rady dát jí po pusy...............to už jsem jednou tak učinila snad v amoku-slečna přišla k ránu,měla vyp.mobil -celá vysmátá a já jí ji vpálila mezi dveřmi.Madam do pul hodky utekla s batuškem ke kamošce a já byla uplně v .......musela jsem pro ni a jsný že jsem dle otce mohla za to já-tak se prý věci neřeší.Vím-že to někdy fakt přeháním s tou opičí laskou,ale já jen chtěla aby pomnali,že je mam ráda a bojim se o ně stejně pořad .Mě rodice lásku neukazovali ani tam nebyla-jen chlad a jejich ego.ted ale když matka přijede tak by se se všemi pusinkovala-musím říct,že je mě to i ted nepřijemné.To jsem se rozkecala................dnes jsem byla v Brně v léčebně jako na festivalu-mezi ploty-jela jsem jako jen na PEHU víc bych toho nevydržela,ale nemam z toho tam dobrý pocit!!To vím že nemocnice je ještě horší.TAK A MAM ZAS O ČEM PŘEMÝŠLET!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!vubec nevím jak dál..............................ADzatim bez efektu!!!!!!!!!!!!psycholožka byla naprosto o ničem a co dál............??????????????????????zatim papaTONI

Ahoj všem, nemám ani sílu psát, protože jsem strašně nastydlá, ucho mám zlehlé a přivádí mě to k nepříčetnosti..rýma, teplota a kašel na průduškách.
Všechny Vás moc zdravím a určitě jsem nezapomněla..ale nějak mi ve zdraví štěstí nepřeje.

Už nespím od 5 hodin , tak vás čtu.Toni co bereš za AD a jak dlouho?Je jasný a sama určitě víš , že jen AD nepomůžou, pokud nebudou vaše vztahy a situace doma jiná..Podle mě by ti léčebna prospěla na jednu stranu , taky podle toho kam by si nastoupila , tam by si se nastartovala, stejně když člověk jde zpátky do té reality je to vše na něm.Ale to se nevyřeší situace u vás..Já nevím , jak přesně to u vás chodí , jen z tvých příspěvků jsem něco pochopila, to dětství si měla podobně jako já, potřebovala by si někoho kdo ti porozumí, kdo tě pohladí atd....ty nepotřebuješ slyšet ted s depresí , že nemáš energii, aj....umím si to představit a nejen to...:-(Toni, pokud se jinak manžel dokáže postarat o děti....zkusila bych tu léčebnu, tam se seznámíš s druhými lidmi, nabereš zkušenosti , my jsme tam chodili cvičit , měli jsme psychoterapii aj....Mě to něco dalo , samozřejmě , že mi tam taky někdy nebylo o.k viděla jsem tam větší utrpení než mám já, ale na druhou stranu mi to pomohlo.Neber to tak , že tě posílám do cvokárny , ...-) jen mi je moc líto , čím procházíš a jak to pozoruju nelepší se to.Nebo zkusit jiného psychologa, já vím , že už je to otravný, ale nevzdávej to Toni!!!!Jestli tu nechceš psát intimnosti , což by nebyl dobrej nápad.. a ty to víš a jestli chceš vezmi si od malířky můj mail.

Ahoj moji přátelé, ani nevíte, jak ste mě potěšili, jak ste mě zahřáli u srdce.Vy jste tady všichni tak hodní, uplně mi tečou slzy dojetím, děkuju vám za to, jak mi pomáháte.Rozhodla jsem se, že ještě tři týdny počkám, tak jsme se domluvili s mým doktorem, zkusím udělat zkoušky, které se povedou, tak povedou, které ne, tak dám žádost o opakování ročníku, ano jsem mladá, ale řeším uplně jiné věci, než moji vrstevníci, a jak říkal sám můj doktor, když někdo by viděl, co tady každý večer provádím u sporáku, tak nevím, jestli by to pochopil.Z celého srdce vám děkuju, udělalo mi to obrovskou radost, mám takový klid v duši, mám před sebou obrovsou naději to zvládnout.
PETŘE
děkuju za krásný vzkaz.Si tak hodný člověk, opravdu máš zlaté srdce.Přeju Ti, aby si byl pořád tak hodný, myslím na Tebe, aby si měl pořád slunce v duši.Ty by si mohl jít dělat doktora, umíš tady vždy napsat něco tak krásného.Draka bych si asi vzala, možná i moje anduláky, jsem na ně dost zvyklá.já jsem z prahy, tak možná by se dalo nějak domluvit, je to vždy osm hodin denně, že bych jezdila domů, ale říkám si, že bych tam radši byla a prostě se do toho pořádně pustila a přeprala tuhle nemoc.Taky uvažuju, že bych si koupila ještě nějaký ještěráky, protože jsem zjistila, že mě strašně těší, koukat na toho mého.
Petře, napíšu Malířce o tvůj mejl a napíšu Ti mejla měj s ekrásně, přeju hezkou neděli

LUBOŠI
Děkuju moc zo Tvojí podporu, opravdu hodně si mě potěšil, že si mi napsal tak hezký dopis, hodně mě povzbudil a přeji Ti aby tak hodný člověk jako Ty s dobrým srdcem, aby si nikdy neměl už deprese.Máš pravdu, já dlouho čekala, než jsem šla za psichiatrem, měla jsem jít už při prvním signálu, ale já nevěděla, že takhle to není, byla jsem malá a neměla ponětí, že jiné děti to tak necítí a nikomu se nesvěřovala.Až ted po tolika letech du bojovat, když nemoc je tak zakořeněná, přestože mám tolik kvalitních léků, pořád nic a když to polačuji v noci mám takové záchvaty hrůzy, že to radši du a kontroluju..
Přeju Ti úsměv na tváři a krásnou neděli

MARTAS
děkuji moc za krásný vzkaz, za hezké povzbuzení, přeji Ti aby si měla pořád úsměv na tváři a už nikdy deprese, děkuju opravdu moc, přeji Ti krásnou neděli

ROMANKO
děkuji Ti moc, také Ti přeju dny bez depresí, dny plné úsměvu a sluníčko v dušičce a dobrou náladu!Krásnou prosluněnou neděli!

PRO VŠECHNY
MÁM VÁS RÁDA !

Ahoj,všechny vás zdravím při nedělním odpoledni,snad se daří.Lili,moc ti držím palce,aby ti zkošky vyšli,bylo by docela škoda nechat propadnout ročník,ale vím,že v nemoci je problém se soustředit a léky dělají svoje,víš ztratila by si kamarády,chvilku by ti trvalo než by si se zžila s novým kolektivem,ale když tak,snad už by si nemusela opakovat zkoušky,které jsi zvládla.Jsi mladá,tak toho zvládneš ještě moc,hlavně,aby tě nemoc tolik netrápila.
Teď jsem tady z našeho regionálního tisku četl,co se nás taky týká,kdož máme kromě duševní nemosi i fyzické obtíže.Teď se to asi nejvíc z nás týká Toni,jak už ti tady psali máš patrně psychosomatické potíže.Cituji:Nejméně 80% nemocí má základy ve světě neviditelném-duševním.Starořecký filozof Platón řekl:,,Největší chybou při léčení nemoci je oddělovat od sebe tělo a ducha,protože ony od sebe být odděleny nemohou."Kdo se vás u doktora zeptá,když vás bolí žlučník,na koho máte vztek,nebo když máte potíže se zády,jaké bylo vaše dětství a vztah s rodiči.A ještě tady kousek:,,Nespravedlnost,která byla způsobena v předchozích generacích,bude opět následně opět zpřítomněna a protrpěna někým dalším."
Víš Toni,jak ti píše Martas,možná by stálo zato zkusit léčebnu,já jsem zažil dost lidí,kteří si tam léčily duši i bolest.Vzpomínám si třeba na Milušku,která bolestí zad nemohla ani chodit,kroutila se,byla trochu při těle a za tři týdny už s náma tančila v klubu na diskotéce.I to byla terapie.
Něčím se půjdu odreagovat,mám v sobě velkej neklid a psychický zatížení,tak se mějte všichni fajn.Ahoj.Luboš.

Ahoj milí pisálkové i čtenáři,
zase jeden víkend utekl neskutečně rychle a pracovní týden klepe na dveře. Moc mně to netěší, myslela jsem dnes na chalupě na to, jak je tam krásně, ten květen je tam kouzelný, že bych tam nejraději zůstala týden, klidně i měsíc. Stačila by mi přítomnost Roxanky, trošku jídla a pití, pár dobrých knížek a pěkné počasí ... jenže manžel si teď dovolenou vzít nemůže a já bych se tam určitě v noci sama bála - pod střechou by zaštrachala kuna a já už bych se plížila po schodech dolů pro kuchyňský nůž ... stejně i já musím šetřit dovču na prázdniny dětí ... byla jsem dneska hodně venku, protože konečně počasí ukázalo pravou jarní tvář po dnech deště. Včera večer jsem zašla i na pivko.
Byla jsem telefonicky v kontaktu s naší milou Kollerkou - mám vás od ní všechny pozdravovat !
Konec týdne byl smolný, ve čtvrtek odřel soused při couvání zadní blatník auta mně, v pátek moje těžká puberta - starší syn při couvání zničil zadek svého auta - no nic, stanou se horší věci - za tento víkend se zabilo pět motorkářů, to je neskutečná hrůza ...
Malířko, těším se na vyprávění Tvých víkendových zážitků a zdravím Tě.
Myslím na Kristalku, Marcelku, Silvu a Toni - děvčata držte se a ať je vám jen a jen líp - a taky Lilince. Zdravím Alku, mám radost, že ses ozvala, Luboše, Martas, Lindu, Ninušku, George a všechy ostatní - zítra napíšu více, mějte hezký večer a klidnou a pohodovou noc - Romana.

Ahoj milí pisálkové i čtenáři,
zase jeden víkend utekl neskutečně rychle a pracovní týden klepe na dveře. Moc mně to netěší, myslela jsem dnes na chalupě na to, jak je tam krásně, ten květen je tam kouzelný, že bych tam nejraději zůstala týden, klidně i měsíc. Stačila by mi přítomnost Roxanky, trošku jídla a pití, pár dobrých knížek a pěkné počasí ... jenže manžel si teď dovolenou vzít nemůže a já bych se tam určitě v noci sama bála - pod střechou by zaštrachala kuna a já už bych se plížila po schodech dolů pro kuchyňský nůž ... stejně i já musím šetřit dovču na prázdniny dětí ... byla jsem dneska hodně venku, protože konečně počasí ukázalo pravou jarní tvář po dnech deště. Včera večer jsem zašla i na pivko.
Byla jsem telefonicky v kontaktu s naší milou Kollerkou - mám vás od ní všechny pozdravovat !
Konec týdne byl smolný, ve čtvrtek odřel soused při couvání zadní blatník auta mně, v pátek moje těžká puberta - starší syn při couvání zničil zadek svého auta - no nic, stanou se horší věci - za tento víkend se zabilo pět motorkářů, to je neskutečná hrůza ...
Malířko, těším se na vyprávění Tvých víkendových zážitků a zdravím Tě.
Myslím na Kristalku, Marcelku, Silvu a Toni - děvčata držte se a ať je vám jen a jen líp - a taky Lilince. Zdravím Alku, mám radost, že ses ozvala, Luboše, Martas, Lindu, Ninušku, George a všechy ostatní - zítra napíšu více, mějte hezký večer a klidnou a pohodovou noc - Romana.