Diskuse - rakovina slinivky břišní

Ahojky. Mám teď podobný problém z tchýní. Ještě ji sice neřekli že má rakovinu slinivky, ale v úterý jde na CT s podezřením. Vůbec nechce chodit na záchod. max 1x za 24 hodin a to ji ještě musíme s manželem donutit. Poslední dobou vůbec nemůže chodit. Strašně se zhubla a navíc jsem zjistila včera, že má úplně černou moč. Má těžkou trombozu v noze již několik měsíců.Ležela půl roku v LDN, kde s ní nic nedělali. Vzali jsme si jí domů, ale její stav se stále zhoršuje. Je jí 83 roků. Nedávno mi umřela máma na rakovinu močového měchýře. Bojím, se, že brzy umře i tchýně. Máte zkušenosti jak se projevují první příznaky rakoviny slinivky? Může být černá moč příznakem?
Děkuji za odpověď

You know what, I'm very much icnilned to agree.

Marie černá moč znamená meta na játrech aspon mi to tak vysvětlovali u tety i mamky umřela mi teky v listodadu pak nemohla na nohu jak pišete i vy bolela ji z ničeho nic noha mam nevěstu zdravotni sestru tak mi vše vysvětlovala ale nevím jakej stav je u vaši panimámi ale dobrý to neni aspon to bylo u moji mamky. Přeji Maruško hodně síly

Marie, může to být i obyčejná infekční žloutenka. černou moč způsobuje bilirubin. Takže nemusí nutně jít o raka slinivky či jater. I když i k nim to patří

Pavlo, musím pubošce udělat véču a něco vnutit dědovi. Ale tak za hoďku se Vám ozvu, čekám i na Jarku, jaké podá zprávy Martina

Panebože, sedím tu a čtu si některé starší příspěvky a je to strašné čtení. Ale vidím, že tím, čím teď procházím, že si vyčítám, že jsem dceru nutila do chemoterapie, která už byla k ničemu, že jsem u ní nebyla pořád, že jsem včera křičela na muže, že jsme pro ní neudělali dost, že jsme měli konzultovat s pražskou onkologií /přitom nebyl čas, vím to/, tím si prošli všichni, co tu píší. A jak si stále pamatují ty hrozné konce a ty oči umírajících. Hrůza a děs, já si taky budu celý život pamatovat, jak jsem viděla, že má bolesti a pořád dokola opakovala, řekni, co chceš, na co máš chuť, udělám pro Tebe všechno. A taky se určitě ptají jako já, proč se to muselo stát nám? Co jsme komu udělali?

Tak moji milí, všichni kdo jste nám tak moc drželi palce, než jsem stihla napsat volala mi primářka z onkologie že Láďa boj prohrál.

Pavlo, ta Vaše Anežka možná bude úplně v poho a pohádka o mamince v nebíčku jí bude stačit. Myslím si to proto - takto - moje máma pokud byly v Brně desítky let pracovala v dětským špitále jako vrchní na infekci. Tenkrát se do špitálu jezdilo na dlouho a téměř s každou infekcí - to si určitě pamatujete (např. se spálou se dnes nejezdí tenkrát na to bylo celé oddělení). Často mi vyprávěla jak malé děti (asi do 8 let), pokud tam leží dlouho (třeba žloutenka), tak na rodiče zapomenou a po propuštění je nepoznají. Tenkrát návštěvy na infekci nemohly. Prý tak u dětí funguje obranný mechanismus - aby se netrápili steskem, radši zapomenou. No tak si to možná zpracuje i Anežka a bude v pohodě. Maminka pro ni bude nějakou dobu fungovat jen jako princezna z pohádky. A až přijde čas, tak určitě vzpomene na vše pěkné, co s ní prožila. Nepochybuji, že ji nedáte zapomenout úplně. Držím pěstičky a hlavu hore, táta je sice bezva věc, ale musíte teď zastoupit mamku a taky dát ty nabourané vztahy v rodině dohromady. Rodina Vás potřebuje a Vaše dcera by to určitě ocenila Martina
Ach jo, Jarko, už písni. Mám obavu co se u Vás děje

Jarko, bože asi jsem psala ve stejnou dobu jak ty, tak to předchozí neplatí. Drž se!!!! Dej si panáka, obeč to a když bude nejhůř, jsme tu teď pro tebe Martina

Čau Marti a ostatní holčiny pisatelky.Koukám,zase nám tu něco přibylo.Osud Pavlíniny dcery je smutný,ostatně jako všechny tady.Snad jen pohled milované vnučky může bolest zmírnit.Pavle přeji už jen samé radosti s malou a prosím,nic si nevyčítejte a buďte na sebe s mužem hodní.Život je krutý,ale važme si ho a těch našich miláčků,protože nikdy nevíme,kdy nás jaká nemoc potká.já mám od včerejška zase své bulící dny,kdy mám všeho už plné kecky,psychicky jsem na dně,rozbulí mě vše,co mi kdo řekne.Táta je sice po chemce relativně v poho,také vlasy nepadají,není zle,ale je den ode dne protivnější,bojím se k němu jít,s čím na mě zase vyrukuje,co mi vyčte.sloužím mu jako hromosvod.jsem 5 měsíc doma a vážně uvažuji o tom,že musím jít do práce,mezi lidi,že doma mě to psychicky zničí,nedávám to.táta není nesamostatný a zvládne to doma půl dne sám.dnes mě nutil přečíst všechny zprávy co má uložené od lékařů ,abych mu tam našla,co bere za léky...atd a vyjmenovala,nač který je.4 krabičky ,poznám je,kupuji je.....prostě to jsou jeho psycho rozmary.A seřval mě,co je to za blbost ty americké brambory-které si má dcera s oblibou dělává.A kološvárský zelí on jíst nebude,že ten název už je divnej a to on nesní.no,jsem na prášky a to doslova.pomoooooc.......

Martinko jsi moc hodná, za chvíli mi přijede dcera tak to snad nějak do rána přežiju. Je to strašný, nikdy se s tím nevyrovnám, ale primářka říkala že ho nic nebolelo, netrpěl, usnul a už se nevzbudil. Že byl tak špatný že to srdíčko nevydrželo a že by to bylo jen prodlužování trápení. To mi ale teď v tuhle chvíli moc nepomůže, já jsem tam zrovna dneska nemohla ject a to si budu vyčítat do smrti že jsem s ním nebyla v poslední chvíli. Chudinka moje malá.

Jeho řeči nemají ani hlavu,ani patu.Je to náš diktátor.Nejhorší na tom je to,že u každého léku je příbalový leták,který on si vždy přečte a pak raději nebude spát,než by si vzal ten vražedný prášek,bude se kroutil bolestí,než by si nakapal ty jedovaté kapky od bolesti,no mazec.a já jsem ta,co to kupuje a chce ho zabít.s doktorkou v čele.UFFFFF.Omlouvám se,jsem jak časovaná bomba a sype se mi to tady do písmenek.Vy si počtete a mě se třeba i uleví.Což teda pochybuju.Safra,taky si říkám,proč zrovna já?nebo on?Vím jen,že se cítím jak s balvanem na krku,který mě postupně připravuje o sebevědomí , chu´t do života.Asi je to hnusný,co tu píšu,ale někdy se spíš těším na to,až od tohohle všeho budu mít klid.

Jarko,upřímnou soustrast.Tohle bylo nečekaně rychlé,ale snad pro něj vysvobozením.Držte se a jdu si dát panáka i za Vás

Spousta mých známých, co mě potkává, se mi ptá na Adélku, jak je na tom a já pořád řvu jako želva. Když říkají - to holt je život, smrt k němu patří, tak já si myslím, že v tomhle věku ne. V tomhle věku je to brutalita.

Jarko, je prima, že u sebe budeš mít dceru. Přežijteš to, za nějaký čas bude líp. Fakt ta smrt je škaredá - a je úplně jedno, zda se týká mladých či starých lidí. Jarko, opravdu si pomož nějakým dryákem, nic si nevyčítej a omdli do postele, by´t do chemického spánku. Nebo se třeba ubreč do spánku nebo ... já vlastně sakra nevím. Až budeš mít náladu, tak se ozvi. Těším se Martina