Diskuse - rakovina slinivky břišní

Milá Galino, nezničí, jsme tak silní, že si to ani nedovedeš představit. Dobře vím, jak Ti je a jak má člověk stažené hrdlo, žaludek, než vejde do pokoje nemocného. Je vyklepaný z toho, co ho čeká za pohled. Vaše teta si tedy vytáhla od života hodně krutý los. Musí mít neuvěřitelně silné srdíčko, že stále nemůže odejít. To je to jediné, co jí teď můžete přát, aby už měla konec toho utrpení. Bude to i pro Vás úleva, ač se to nezdá a myslíte si, jak to bez ní bude smutné. Jenže jí máte hodně rádi a to znamená, že jí tu milosrdnou smrt budete přát. Protože už jenom ona dovede být v tuhle chvíli milosrdná. Mám tyhle zkušenosti, kdy si myslíte, že bez té milované bytosti nepřežijete a vám vlastně nezbývá nic jiného, právě proto, že ji tak milujete, jí přát paradoxně smrt. Neuvěřitelně dovede točit osud svými koly. Krutě se chová k těm nejhodnějším lidem, kteří by ani mouše neublížili. Lidé jako my tady potom pochybujeme o nějaké spravedlnosti. Proč to tak je? Kdo ví? Přeji hodně síly, nejenom Galině, ale všem, co to trápení prožíváte. Hodně naděje těm, kteří tak bojují a zvládají to jako ten 84 letý pán. Mě už se to mluví, mám to všechno už jen jako v mlžném oparu, vzpomínky-vracejí se, přemýšlím o tom, co by bylo, kdyby. Nic s tím nenadělám, byla to ukrutná bezmoc moje a hlavně mého milovaného. Mělo to přijít, přišlo a bylo to hrozné, proto vím, jak vám je.

Pravidelně se vracím na tyto stránky, jelikož jsem si to prožila také s maminkou a je mi smutno. Při příspěvcích Galiny se mi vrací ta hrůza, která provázela ty poslední dny a to utrpení, kterým si prošla....Moc na Vás, Galino, a na všechny myslím a jediné je, že držím palce, aby už to utrpení co nejdříve skončilo, Galino, hodně sil !!!!! A všem ostatním také !

Dobrý den, přeju Vám Všem hodně síly a hlavně aby jste nad touto nemocí zvítězili.
Nám se to nepovedlo, mamka v pátek 16.9. zemřela. Posledních 14 dní měla opravdu veliké bolesti.Nestěžovala si, jen ležela, ale všichni jsme viděli jak moc trpí.Strašně moc chtěla žít a ještě tu s námi nějaký rok být a myslím že hlavně to že si uvědomovala že ta hrozná nemoc vítězí ji porazilo. Statečně bojovala od března, ale už v loni v létě ji často bolelo břicho a záda, jezdila po doktorech a vždy dostala injekci proti bolesti a na tuto nemoc se přišlo už pozdě. Měla jsem ji moc ráda a vždycky budu mít, bude mi moc chybět , neumím si představi že už ji nikdy neuvidím. Držte se a s vašimi nemocnými buťe jak jen to půjde, moc Vás potřebují.

Milá Václavo a Vesno, moc a moc děkuji/-jeme za psychickou podporu, opravdu velmi pomáhá!
A vám, Jitko, upřímnou soustrast.
Kdybych mohla ulevit vaší bolesti, udělala bych to, ale nevím, jak, snad jen útěchou, že maminka už netrpí a netrápí se. Bůhví, co je po životě, třeba na vás shůry kouká a je šťastná. Čas je lék, všechno přebolí, i když to bude nějakou dobu trvat. Hodně sil!

I já vám děkuji všem za vaše příspěvky. Jsem ráda, že si mohu vylít srdce, neboť mamku tím zatěžovat moc nemůžu, trpí taky moc, neboť k naší babičce máme moc blízko. Vůbec si to nedovedu představit co bude, babička vypadá pořád ještě tak dobře. Včera byla s kamarádkou na malém výšlapu, je tedy hubená, ale vypadala moc spokojeně.Přála bych si a hlavně jí, aby ji to nakonec nebolelo.

Galino, moc na vás myslím, v této chvíli si člověk říká, proč toho nemocného nechají tak moc trpět.. uplně vás chápu, jak se vám špatně, když jdete za ní.To jsem poprvé pocítila, když babička měla svůj 1. zánět v srpnu, Než jsem tam šla volala jsem mamce, jak na tom babička je, abych byla připravená.

Jitko, upřímnou soustrast.

Jitko, přeji úpřimnou soustrast, je mi to líto. Maminka je jenom jedna.

Naše teta boj s rakovinou dnes prohrála umřela v sedum ráno. Je mi smutno a zároven citim ulevu že ji už nic nebolí. Moc všem děkuji

Galino, upřímnou soustrast, cítím s vámi, pláču s vámi... Jsem strašně smutná, zároveň mám vztek na tu svinskou nemoc.
Mému tátovi dnes nedali chemoterapii, měl špatnou krev. Je unavený, leží a spí. Mám hrozný strach, co bude...
Lidi, to je všechno tak zoufalý!!!

Upřímnou soustrast, Galino. Prožívala jsem to s Vámi a jsem ráda, že tetě to utrpení skončilo. Vám ještě bohužel ne. Přeji, abyste se s tím co nejdříve srovnala.

Lauro, Vám a tatínkovi držím palce.

Milá Galino, přijměte prosím i ode mě upřímnou soustrast. Je mi to všechno tak líto. Jsem ráda, že jste i přes své zdravotní potíže vydržela do konce a byla tetě oporou. Teď už je jí dobře. Netrapte se prosím ani Vy, teta by si to nepřála. Smrt pro ni byla vykoupením.
Petra

Po měsíci se vracim na tyto stránky,v pátek to bude měsíc co nás opustila maminka.Strašně mě bolí když tady čtu trápení které prožíváte.Paní Galino přeji Vám upřímnou soustrast,je to těžký bolestiví,ale musíte si říkat,že tetě je teď lépe.Taky ještě mám dny,kdy si říkám,že maminka přijde zaklepe na dveře,ale bohužel už to tak nikdy nebude.Byla jste s tetou do poslední chvíle a podporovala jste jí.Všem přeji hodně síl.

Galino, upřímnou sosutrast, je mi to tak líto, ale tetě je už opravdu lépe, vy se moc a moc držte. Přeji vám hodně sil, budete je teď ještě potřebovat.

Lauro, chci vám ještě napsat k tomu CT.Je to s naším zdravotnictvím opravdu šílené. Mamka šla v úterý k obvoďačce, ta řekla, ať dojde pro papír na CT na onkochirurgii, tam mamce řekli, ať přijde až bude poradna, ta bude až příští středu, tak šla na internu, kde babi před 14ti dny ležela a tam jí pan doktor řekl, že jí udělat CT nemůže, že teď není jejich pacientka a že by mu to pojišťovna nezaplatila, tak šla mamka opět na chirurgii a tam sestře vynadala, proč s takto nemocným člověkem takto jednají, proč babičce neudělali CT pořádný už najaře, když to vše začalo, že měla zvýšené hodnoty a sestra řekla, že ani při zvýšených hodnotách jen tak CT nedělají a ať si dojde za obvodní a napíše to ona. Takže jsme se přesvědčili, že je to vše jen o penězích a doktoři jen tak něco nenapíší, neboť by jim to pojišťovna nezaplatila. A to babička pracovala do 75ti let, platila si zdravotní do takto vysokého věku a nikdo jí prostě nepomůže a to je ještě relativně živý člověk, snad i ke zvířatům se chovají lépe!!! Je to opravdu beznaděj a to má babička nás, kdyby toto měla absolvovat sama, tak se musí složit u prvního doktora.

Je mi nás všech moc líto a hlavně je mi líto těch nemocných, kteří jsou tak moc nemocní a ještě jsou takto odpálkovaní.

Držte se, úplně se bojím co bude..

S.

dobrý den...čtu si tyto stránky podruhé v životě,poprvé jsem si četla vaše příspěvky před měsícem a byla jsem zoufalá....můj tatínek zemřel 16.9.včera by slavil svátek,těšila jsem se na to,jako každý rok...byl tak milý a zábavný....bylo mu 65 let.a ještě v červenci pracoval..kdy začal mít nějaké bolesti,to nevíme,měl snížený prách bolesti,nechodil k doktorům,naposledy byl u lékaře před třiceti lety se žlučníkem..občas měl chřipku,vzal si acylpiryn,vypotil se přes noc a šel do práce s horečkou....neuměl marodit.V červenci mu bylo zle,měl horečku a zvracel,donutili jsme ho,jít k doktorce..vzala mu krev,moč...pak přišlo Sono břicha,našli mu nádor na játrech,říkala jsem si-fajn,půjde na transplantaci...následovalo CT...čekali jsme 14.dní na výsledky,protože se v nemocnici ztratily...nepochopím to dodnes...tatínek byl pořád doma,zhubnul 20kilo,ale pořád byl aktivní...pak ho vzali do Prahy,na Gastro...opět jsme čekali 14.dní na výsledky,přestal jíst,byl vyhublý,a zežloutnul,ale bříško měl jak podviživené dítě,a už bylo vidět,že má bolesti..ve čtvrtek měl jít na kontrolu,ale bylo mu zle,tak jsme ho s mamkou odvezly už ve středu.ta bezmocnost a ten jeho výraz v očích,to nikdy nezapomenu..chování sester na interně nebudu komentovat,to bych byla sprostá..ta nemoc,ta je tak zákeřná...nevím,jak proti tomu bojovat,prý zdravým životním stylem...a co to vlastně je??přeji všem hodně síly a optimismu,a hlavně,at najdete v těch nejtěžších chvílích i oporu v tomto zchátralém zdravotnictví,nebojte se říct svůj názor a prosby!!!!je to těžké,ale od toho tam ty lidi jsou,my nemáme možnost jim od bolesti pomoct!!!a jak tady psali jiní...přeci nemůžeme zdraví a život ostatních stavět nad ty nadité obálky..i když to tak bohužel funguje..přiznám se i já na to myslela...ale nestihli jsme to a já jsem ráda..tatka nesnášel lež a podvody..asi věděl proč...držte se všichni,kteří někoho ztrácíte..vím,jak to bolí..

Galino, úpřimnou soustrast, teta se už netrápí.
Dnes by měla moje maminka narozeniny, před rokem mně nenapadlo, že je slavíme naposledy.

To je všechno tak smutný. Člověk nemůže vůbec přemýšlet..