Diskuse - rakovina slinivky břišní

Evíku,
jak to s tatínkem zvládáte? Psala jste, že tatínkovi po chemo natékají nohy. My s tím zatím žádnou zkušenost nemáme, ale každou návštěvu lékaře otoky kontrolují. My ukončili před 14-ti dny 5. sérii chemo a tento týden nás čeká RTG a CT, příští pátek se pak dozvíme co dál... Mějte hodně sil,
pa Petra

Po Sisi a ostatní:
Ještě paní doktorka říkala, že zlom může nastat kdykoli, táta je rok a půl po zaregistrování (rodinou) náhlého a postupného hubnutí, kterému jsme v počátku moc nevěnovali pozornost, doktoři říkali, že to patří ke stáří (84 let). Jak všichni víme, 2 roky je běžná doba života s touto chorobou ve stavu, jak má táta (bez meta), ale je to individuální, spíše méně, než-li více. Máme se připravit na težké období umírání, ale jak se mám připravit, i když jsem si přečetla všechny příběhy v této diskuzi a mnoho umírání jsem takto prožila, stejně si to nedovedu představit, strašně se toho bojím. Zrušila jsem na příští rok (jestli pro tátu ještě nějaký bude...) všechny plánované cesty a jiné náročné aktivity. I když mám maminku, která se stará o tatínka, bude to o to horší, ona to psychicky nezvládne, vím to.
Držme se, všichni, je to vražedná a děsivá nemoc!

Zdravím všechny, v srpnu mi umřela maminka ve věku 58 let na rakovinu slinivky, metastáze na játrech. Diagnoza určena v lednu. Operace tumoru již nebyla možná atd. Vydržela 3 fáze chemoterapií, naštěstí umřela celkem v klidu doma, jak chtěla. Zkoušeli jsme i alternativní léčby - kyneziologii, také zminovanou aloe vera apod. přípravky na imunitu. Bohužel to šlo velice rychle, mamka hodně zeslábla a k léčitelce pak už nemohla docházet. Z našeho zdravotnictví jsem docela zklamaná, nehledí se na zdraví člověka, živí se tu na nemocných doktoři, farmaceutické firmy i pojištovny...lidé staršího věku věří doktorům a k alternat. léčbám nemají důvěru..ze zoufalstí jsem chtěla vyzkoušet i tzv. přípravek MMS (najdete na internetu), k tomu jsem se ale už nedostala. Zkuste se podívat na tento dokument : "mustwatch.cz/film/lecba-rakoviny-zevnitr-healing-cancer-inside-out/ "- snad pomůže zoufalým lidem...je dobré se obrátit i na více doktorů, jsme pro některé jen další v řadě, to jen mé pocity, samozřejmě je to případ od případu.Chtěla bych všem popřát pevné nervy a sílu. Nedejte se odbýt, běžte si za svým, získávejte informace. Jinak nemám co dodat a přeji samozřejmě všem uzdravení.

Lauro, tatínek byl na operaci a chemo? Babičce včera řekli, že to má pokročilé stadium. Nevím vůbec co to znamená. Ona o tom moc nechce mluvit, ví jak je to vážné a pochopitelně se všeho co bude ač neví co bude bojí. Když mi něco málo řeklo, tak se jí hned chtělo brečet, ale jinak je moc silná a ví, že chce žít. Ptala jsem se jí, zda by se to mohlo třeba zastavit, tak toí prý asi ne, no doktoři sami asi nevědí, jak se s tím tělo popere.

Sisi, tatínek nebyl na operaci, není možná. Má 4x4 multicystická tumor na hlavě slinivky s expanzí do slinivky a cév, meta nezjištěny. Asi i tento stav je pokročilý, nevím, možná mez metastáz tolik ne, raději se zeptejte přímo doktorky. Jiank teprve začal s paliativní chemo, je po 2. dávce, žádné negativní účinky se zatím neprojevují. Otec si není vědom progrese onemocnění, včera mi do telefonu říkal, že snad tady ještě nějaký ten rok bude. Brečela jsem...

Já úplně zírám, jak váš tatínek je statečný. Nám dr. říkala, že lidé s touto nemocí žíjí 1 rok od propuknutí nemoci, ale samo je to individuální.Babička ten nádor má taky v hlavě slinivky, o metastázách nevím.Babi se neptá a mamka je to tak v šoku, že se taky neptá, tak nevím co je lepší, zda vědět nebo nevědět. Nemocný asi nemusí vědět vše, ale my příbuzný bychom to vědět měli.Z jakého vyšetření přijdou na to, že jsou metastázy? Z CT? Nebo když jí dávali stent na stálo, tak by to tam už tou hadičkou viděli? Mamka mi dnes do telefonu říkala, že je babička dnes na tom psychicky hodně špatně, vůbec nevím, jak jí podpořit.

Sisi, já nevím, jestli je tatínek statečný, on zatím nemá velké zdravotní problémy, i když je jak moucha, a zároveň neví, co ho čeká, jak strašně se nemoc vyvíjí a k čemu brzy dospěje. Možná se mýlím a on jen dělá, že nic neví, i to je možné! Já si osobně myslím, že vědět nebo nevědět je velmi dikutabilní, asi záleží na povaze a psychice nemocného člověka. Rozhodně příbuzní by měli vědět všechno. Proto jsem včera byla na té konzultaci u doktorky a připravila jsem si otázky. Jasně jsem jí řekla, že chci narovinu všechno vědět, jak to je. Můžu se připravit na situace, které mne čekají - prakticky, ale psychicky - myslím, že ano, to je teď, ale potom...., nevím, nevím. Na metastáze přijdou kontrolním CT, krev to prý neukáže, ale třeba se pletu, nevíte to tady někdo?

Milá Lauro, je obdivuhodné, že se tatínek takhle stále drží. Slyšela jsem, ale nevím, co je na tom pravdy, že čím je člověk starší, tím pomaleji nádor roste. Zdá se to být logické. Tělo už nevytváří buňky tak rychle. Poznala jsem to i ve svém okolí. Kamarádky babička, také jí bylo k 80 letům bojovala skoro rok od diagnózy a to měla již při zjištění hodně pokročilé stádium. Lékaři nedoporučili ani chemoterapii, že je to zbytečné a zatěžující pro ni. Jezdili s ní pouze do centra bolesti, kde se jí snažili pomoci od bolesti. Když už vlastně byla v bezvědomí, vydržela tak ještě přes měsíc. Byla doma, střídaly se u ní její dcery a vyměňovali infuze s umělou výživou a měla zavedenou sondu do žaludku, protože už nic nepozřela. Když se kamarádka k tomu vrací, říká, že jí možná zbytečně prodlužovali tou výživou život, který už nebyl životem. Naopak můj manžel 54 let nedožitých, od diagnózy žil pouhé necelé 2 měsíce. Tak to u něho postupovalo rychle, nádor se šířil do jater, měl ty šílené bolesti zad, protože mu nádor ač byl malinký v hlavě slinivky, ale neoperovatelný, utlačoval nervové pleteně k páteři. Měl jít na to přerušení nervů, ale místo toho mu nejprve dali stent do žaludku, s tím, až se zánět trochu upraví, udělají mu to přerušení nervů. Ale tělo nevydrželo a sepse se rozšířila přes antibiotika do celého těla. Byly to zlé dny. Všem vám přeji hodně sil

pro Lauru: Lauro,Aloe, ať už od LR nebo z jiné firmy opravdu pomá na všechno,to je moje vlastní zkušenost. Ať už vnitřně,nebo zvnějšku (např. na spáleniny). Ne nadarmo se o ní říká,že "kudy teče,tudy hojí". Čistí krev. Rozhodně bych ji nezavrhovala. Hodně o tom budo vědět dealeři firmy-teď nevím přesně název, ale "For live" (nebo tak nějak podobně),ti se na výrobky z aloe specializují.

K tomu CT - to dělají doktoři automaticky a nebo si o tom musíme požádat, když chceme vědět v jakém stavu je nádor nyní?

Sisi, na to jsem se ptala doktorky, kdy dělají CT. Prý automaticky po určitém období. Neřekla po jakém. Jestli budete mluvit s doktorkou, zeptejte se, pak dejte vědět, co a jak. Pro Dana Marii:
Věřím, že Aloe Vera má skvělé účinky na popáleniny, lepší zažívání, imunitu, apod. Avšak na rakovinu slinivky o tom dost pochybuju.

Milá Václavo, znám Váš příběh a moc jsem byla smutná, Váš manžel byl tak mladý!!! Je mi to moc líto. Já se utěšuji jednak tím, co jste napsala, že snad vzhledem k jeho věku to nepůjde tak rychle a zároveň tím, že člověka po 80 si prostě nějaká nemoc najde. Moc bych si přála, kdyby se v lednu 2012 dožil svých 85!

Všechny zde zdravím každý den čtu příspěvky a každý den brečim říkam si že na tyto stránky nepolezu ale nedá mi to . Dnes jsem byla se sestrou za naší tetou. Teta spala měla kapačku zavedenou nevím kam ruce a nohy má jako balon oteklý. Bylo nám řečeno at na ni moc nešaháme že má bolesti břicha měla tam velkou náplast, Pak jsem se dozvěděla že ji vypouští dirou z břicha vodu ktera se ji drží v těle. Je mi tak smutno teta už neji nepije. Pak se probudila podivala se na nas a zavřela oči měla hrozný křeče. Plakaly jsme. Má šedavou barvu obličeje za dva dny je to 4 měsice od diagnozy. Bere to rychlý konec kdyby aspon chudinka tak netrpěla. Přeju paní Sisi a paní Lauře hodně sil myslim si že vas to také čeka toto utrpení je straštný

Všechny Vás zdravím, také na tyhle stránky stále chodím a pročítám vaše příběhy už víc jak rok. Moje maminka onemocněla loni v září. Moc nám stále chybí, není den kdy bych si na ni nevzpoměla a nemluvila o ní. Jediné čemu se vyhnula, byli tyhle strašné bolesti ke konci. Prožila si chudinka dvoudenní operaci, pak několik dní na ARU a JIPCE a po necelém měsíci dostala zápal plic a zemřela. Ani asi nevěděla, jak je to s ní vážné, ale říkala sestřička, která nám dávala po smrti její věci, že se paní rozhodla po svém a dál nebojovala. Moc to nepomáhá, ale stále si říkáme, že takhle trpět by si nezasloužila. Se všemi soucítím. Nikdy jsem si neuvědomovala jak moc je těžké někoho ztratit. Přeju moc sil.

Galino, Lucie, je to čirá hrůza. Nemám co říct, je mi hrozně.
Dnes jedu za tátou, je mu relativně dobře a těší se na rajskou. Musím povzbudit i maminku, je na tom psychicky z nás nejhůř. Ahoj!