Diskuse - rakovina slinivky břišní

Dneska jsme se dozvěděli k tomu navíc, že se mamince udělal oboustranný zápal plic. Ještě se od pondělka neprobudila...

Všechny Vás tu zdravím vždy když čtu tyto příspěvky pláču co se to děje proč nechápu to. Moje teta je zase v nemocnici chudinka doufá že ji nějak pomohou nádor na slinivce se nedá operovat a má metaztáze na žaludku ložiska na játrecha ledvinách chudinka malá pořad doufá že ji daji chemo nebo ozřku. primář ji řekl že to bude tak jak to jde žádná operace takže je na lekách je vysílena, vyčerpana hubne ale pořád doufá měla bolesti jen v zádech a ted už má i na boku nevím co dál nemužu ji řict krutou pravdu a kdyby chudinka věděla co ji čeka ještě za bolest je mi smutno a všem přeji hodně sil

Paní Václavo jste sluníčko v této diskuzy pomáháte tady každému, vím manžela vám to nevrátí je mi to líto ale jste skvělej človék přeji vám hodně štěstí

váš příspěvek, je jako bych to psala já sama, protože tohle jsme přesně zažili i s mojí maminkou (59 let). Za měsíc byla pryč. Žádná léčba, chemo, prostě nic, Po deseti dnech v nemocnici zemřela. Je to sviňa nemoc. Mamince jsme to neřekli, i doktorům jsme to zakázali, to by jí úplně zlomilo.Kdo to nezažil, neví, co to je za hrůzu. Přeji všem hodně sil .Pavla

No je to paní Pavlo dnes jsme navštívili tetu v nemocnici myslim si že se jeji stav horší,žádný chemo žádná ozářka jen léky asi vite jaké byla uplmě mimo smála se jako by ji nic nebylo. Nemuže na stolici neji přide mi že si vymíšli že ji to udajně nechutna prý špatně vařej jednou je to slané další den to bylo ostré prostě nejí. Asi je to lepší že byla zdrogovaná morfinem nepoznala mého muže a pořád se ptala co je za den. Pořád si mysli že bude zdravá nechávame ji při tom je to moc těšké ji lhát ale co nám zbývá hlavně že nemá takové bolesti. Ještě že se tady mužu vypsat ze své bolesti jsem pořád ve stresu a je mi ji moc lito miluju ji a nemohu ji pomoct

Dobrý den,můj tatínek leží již týden na Jipce je po třetí operaci slinivky.Probral se jen jednou doktoři nám nedávají žádnou naději na život.Nemůžu se s tím smířit nechápu jak je možné že během týdne se může tak rapidně zhoršit jeho stav.Prožívám to o to hůře,že jsem měla včera narozeniny a prosila jsem ho ať to nevzdává a bojujeJe udržován v umělém spánku ,ale já vím že mě slyšel.Nechci aby umřel.Je mu teprve 62let. Je to hrozné pro celou rodinu,protože mu nemůžem pomoct.Je to hrozné dívat se na umírajícího člověka.

Děkuji všem za slova útěchy a úpřimnou soustrast. Je to zvláštní, myslela jsem, že když maminka zemře zapomenu na všechno zlé a slovo rakovina už nechci slyšet. Přesto, možná než její smrt a veškeré hrůzné okolnosti kolem zapomenu, budu se sem ráda vracet. Držte se všichni, kterých nebo jejich blízkých tato nemoc postihla, je to boj. Myslím na vás...

Už nemužu boj s rakovinou slinivky břišni moje teta prohrává selhávaji ji orgány je slaba vyčerpaná je mimo dostavá injekce rovnou do břicha myslim že to dlouho nevydrží zitra jdu za ni do nemocnice a moc se bojim každej den je jiná hubenější odmitá jist jen chce kouřit tak ji berem ven vím že nesmí ale copak ji to mužem zakázat jsem unavená třetí měsic ve stresu kdyby aspon ty bolesti neměla adcházý mi človíček kteráho miluju straštně moc bude mi chybět

Milá Galino, vydržte s tetou do poslední chvíle. Vím, že jste vyčerpaná, ale Vy to dokážete. To kouření jí dopřejte, to je blbost, jestli smí, nebo nesmí. Každý soudný člověk musí dovolit nemocnému v tomto stavu cokoli. Pokud jí ještě nějak dopravíte ven, tak jen ať si zakouří. je to to jediné, co jí zbývá ze slastí života. Co se týká jídla, to je také pochopitelné. Hrozně mě trápilo, když můj manžel odmítal jídlo a rapidně hubnul. Nakonec jsem mu nutila alespoň banány a nutridrinky, zmrzlinu, nebo pribiňáky. On, který měl tak rád maso, potom se na něj nemohl ani podívat. Na ty bolesti se tam zeptejte, nemusí trpět, domluvte se s doktory ať jí zkusí dát něco silnějšího. Co na tom, když bude ještě více mimo. Já vím, je to kruté pomyšlení, že nebude. To sice s bolestí v srdíčku, ale zvládnete. Hodně síly.

Moc děkuji paní Václavo jste sluníčko a pomáháte mi ráda čtu vaše příspěvky zvládnu to jasně že čas je velký lékař mám muže děti pomáhaji mi přejde to ja to vím ale momentálně jsem unavená sama čekam na operaci hlasivek a moc se bojim ale vam moc děkuji

pro Galinu: paní Galino, ani nevíte, jak chápu Vaše pocity. Já když šla za maminkou do nemocnice, bylo mi na zvracení a když jsem odcházela, měla jsem závratě na omdlení, prostě psychika. Vyšla jsem z nemocnice ven a úplně jiný svět, svítilo sluníčko, děti si hrály...v porovnání s tím co prožívala mami v nemocnici peklo a ráj. Mamince dělali 2 dny před smrtí nesmyslný zákrok, aby prý mohla něco jíst co už bylo totálně zbytečné. Vyčítám si, že jsem tomu nezabránila protože se ji na základě toho přitížilo, hrozně otekla a neskutečně trpěla. Dopřejte tetě cigarety a nenuťte ji do jídla (je to zbytečné, tělo netráví)ať netrpí jak moje maminka. Do smrti budu mít výčitky, že jsem mohla pro ni udělat víc aby aspoň netrpěla. Také byla při vědomí do poslední chvíle, ani jsem se nezeptala kolikrát ji morfium píchali, možná jsem měla trvat na větších dávkách. Byla bych raději, kdyby raději neustále spala nebo byla mimo...protože takto odcházela nešťastná, nespokojená, ubolená...její duše nebude mít klid ani po smrti...

Pani Václavo a paní Flávio moc Vám děkuji za podporu pomáháte mi vím je to krutý je mi lito těchto lidí když to vydim v nemocnici jak tam křičeji bolestí vždy odcházým v hrozném stresu. Teta mi přijde na obličeji šedá má šedej nos a pod nosem koupili jsme ji nutridrinky tak aspon to že dá do sebe chutná jí to.Moje sesrta Lenka byla na onkoligii v Motole na konzultaci jestli je ještě nějaká pomoc ale není možná kdyby trochu přibrala tak by ji zkusili dát chemo ale spiše ne asi by ji to nepomohlo a bylo by ji více zle samozřejmně jsme tetě řekli když bude jist tak má nějakou naději. Včera moji tetu vyšetřovala doktorka představte si byla na ni zlá když ji prohmatavala břicho tak krutě teta vykřikla bolestí a ta doktorka ji řekla at neřve že stejně brzy umře. Zitra tam jdu a promluvim s primářem tohle si přeci nemocnej člověk nezaslouží mám hroznej vztek když tohle pišu ale budu si na ni stěžovat na krávu. Viděla tetu kouřit venku tak si na ni vylila vztek chtěla ji poslat domu ji neni pomoci tak proč je na ni tak zlá. Musela jsem to tu napsat prominte mi ale ulevilo se mi. Kdyby to tak šlo nechali by jsme tetu převýz do Motole no uvidime moc Vám děkuji za vaši podporu

Paní Galino, až na to budete čas a myšlenky, zadejte do Googlu "známý lékař" (poslala bych přesný odkaz, ale toto fórum mi to nikdy nechce dovolit) a napište oné paní doktorce hodnocení, pokud víte její jméno. Je opravdu hrozné, co si někteří lékaři k lidem dovolují. Dokud se budeme chovat jako ovce a necháme si to líbit, nezmění se to. Držte se.

To je všechno pravda, Galino milá, také Vás obdivuji a snad se Vám to nějakým způsobem vrátí, že s tetou tak cítíte. Tohle, co řekla ta doktorka tetě, to je na vyhazov. Já vím, že se tam s tím nemůžou s odpuštěním tak babrat, protože tu bolest mají kolem sebe denno denně a kdyby si připouštěli všechno, tak se brzy zblázní. Ale etika je důležitá a potřebná, nikdo nechce aby nějak marnilli lékaři svoje city na pacientech, ale důležité je aby se k n im chovali alespoň jako k lidem. nepřála bych té paní doktorce aby to zkusila sama na vlastní kůži, to by bylo ode mne hnusné. Ale přála bych jí nějaké potrestání, takhle to nejde. S primářem promluvte i když nemám nějakou víru v to, že by něco v tom ohledu změnil. myslím, že jsou tam rádi za personál vůbec nějakej. Jinak, co se mě týká, já nemám s Motolem dobré zkušenosti, jenom v oddělení Centra bolesti tam byli skvělí. Buďte silná, tetu držte v naději, jinak to ani nejde. Ona sama ví, jak s ní je, ale doufá v čas, zatím, tak hlavně trvejte na odstraňování bolesti.

Moc vám děkuji dáváte mi sílu. Vím je to moje teta ale mam ji ráda syn se o ni nezajimá je v zahraničí. Tak s moji sestrou lenkou ji pomáháme nemužu se na ní vykašlat to by mi moje matka nikdy neodpustila. Moje matka také prodělala peklo měla rakovinu prsa vzali ji jedno prso zaplat buch je po operaci čtyři roky a je v pohodě. Dnes jsem byla v nomocnici za tetou hledala jsem onu paní doktorku nebyla tam měla štěstí zatim neznám jeji jmeno ale ja si ji najdu a to co ji řeknu si nedá zarámeček. Tak se chovat nebude k nemocným lidem. Teta je na tom moc špatně už neji nechce ani nutridrinky dostala kapačku výživy a náplast morfia nemužu se na to divat teta plakala bolestí a prosila boha at se už neprobudí vedla chudinka pohřební řeči asi to cití bože jak mě je smutno a bolest co citím je straštná. Dávaji ji velké dávky morfia v injekcích na noc aspon že spí myslim si že to nebude mít dlouhé trváni. Tato nemoc je straštná a kdo neviděl tato muka tak nepochopí děkuji Vám za podporu