Diskuse - rakovina slinivky břišní

Zdravím vás, když táta onemocněl, šla jsem na tuhle diskuzi, kterou jsem pročetla téměř od začátku, znám váš příběh, i to, že váš tatínek prožil s diagnozou celé 2 roky, což byla skutečně světlá výjimka na téhle diskuzi a taky vaší statečnost během té doby, kdy jste byla při něm.V okolí znám člověka, kterému bylo 32 a zemřel na slinivku.Ať to neodkládá, určitě to bude banalita a vy se zbytečně bojíte, pošlete ho k lékaři, takhle na to asi sami 2 nepřijdete, ať máte klid, že to není nic hrozného a nejste ve zbytečném stresu.

ahojte Jiřo...
Ano,tatinek mel prognozu pul roku a byl tu 2roky a z toho ro a pul byl opravdu v pohode...delal to co vždy...doktoři kroutili hlavou...ale pak to bylo krute..
Manžel nikam nepujde....radeji přidal v pití piva..což teda mu určite nepomuže...pry když se človek dostane k lekaři dřív umře..co dodat..
Celkem me znepokojuje,že skoro nejí..má ted asi 95kg...tak pokud neco zhubl..nepoznám to...a když už se naji,tak má strašne křeče a je mu straše spatne,nakonec jde na zachod a má prujem,ale ten má stale.to tatka mel práve taky...zada ho boli strašne...ale pracuje jako tesař,tak to má možná z práce...no nevim no...mejte se

Milá Reny, donuťe ho, zkuste to. Jestli má třeba jenom zánět slinivky, nebo něco podobného, tak by se alespoň mohl začít léčit. Měl by se nechat vyšetřit i na tlusté střevo. Vždyť musí sám vědět, že takhle to nepůjde. Téměř všechno ostatní, kromě té pitomé rakoviny slinivky má naději na vyléčení. Já vím, že to všechno víte, je to s chlapama těžké, ale asi nic jiného mu nezbyde. Co to zkusit se šetřící dietou, nějakou přísnou. Třeba to pomůže, jestli má jenom nějaká podrážděná střeva. Neuvěřila bych, že bby se Vám mohlo nněco takového zase stát. Ještě jsem Vám chtěla poděkovat za tyto stránky. Vždyť sama vidíte, co lidí si tady vylévá nešťastná srdíčka. Já jsem sem chodila pasivně číst, když byl můj manžel nemocný. Trápila jsem se, ale doufala, že on by mohl taky tak dlouho bojovat jako Váš tatínek. Byl to pouhý měsíc a kousek. Ale když umřel, začala jsem sem taky přispívat. Pomáhá mi to, když o všem mluvím, tedy píši. Děkuji Vám

A Vám, milá Alenko, dovolte vyjádřit mi upřímnou soustrast. Máte pravdu, že je to v pr....Je to hrůza, takhle šílená nemoc, co Vás sem přichází nových nešťastných lidí..

Zdravim Vás,Václavo,,,,
Je to jako včera..co tatinek zemřel..tehotenstvi mi pomohlo nepropadat smutku...a aby to nebylo malo do roka jsem mela druhe mimi...osud?...ano..kdyby nebyli deti..asi bych se zblaznila žalem...
Ale spoustu veci mi to dalo...videt umirat človeka...ktery bojuje o každy den...hodne jsem přehodnotila cely život..a važim si veci,ketrych jsem si dřiv nevažila....
Manžela nedostanu nikam...ale taky si myslim,že neco ma bud se střevy nebo žaludkem,jinak ma přišerne vysoky cholesterol...musel na prohlidku a tak to vime z krve..

Milá reny, to co ví asi každý, pivo ještě nikomu nepomohlo, pokud vím, doporučují 12ctku pouze po nějakých operacích.Není pravda, že když se člověk dostane do rukou doktorů, automaticky to s ním špatně dopadne, to se zdá spíš nám, kteří víme své o rakovině slinivky, ale ta má tyhle mizerné prognozy, ale většinou lékaři pomůžou, váš manžel by se měl asi zamyslet nad sebou, jestli vás chce dál trápit, po tom, čím jste si prošla, nebo se k tomu postaví čelem jako chlap a pokusí se něco se sebou udělat a přestane vás dohánět k šílenství, a navíc když už můj táta tedy ani průjem neměl, věřte průjem může mít mnoho příčin, ale pivem to vážně nevyléčí.Přestaňte se bát, mám pocit že se váš muž lituje, aniž by měl zatím nějaký důvod, tak ho nechte, nelitujte ho, řekněte, že nejste doktor, že mu nepomůžete, dokud on sám nebude chtít něco změnit.Držím palečky.

Pane Milane, ani na to nepomyslete a pokud máte strach tak se svěřte lékaři, čím dříve, tím lépe. Pevně doufám, že sem nepatříte. Ty potíže co máte mohou mít spousty příčin, ale lékaři řekněte, že máte strach i z této nemoci. Alespoň by vám mohl nabrat krev i na kontrolu onkologických márkrů. Ať máte klid.Přeji zdraví

Zdravím vás všechny, pročítala jsem tu diskuzi a jsem moc ráda, že ji reny založila.
Dnes jsme se dozvěděli, že má babička rakovinu slinivky. Tedy spíše jsem se dozvěděla (je mi 21 a rodiče jsou teď na 3 týdny pryč a hlídám mladší sestru a té samozřejmě nic říct nemůžu). Takže jsem na to v podstatě sama. Hned jak jsem se to dozvěděla, nakoupila jsem babičce různé "léky" (Ovosan a spórový prášek - obojí je velmi drahé při častém dávkování, takže nebudu asi nic víc zkoušet kupovat, jelikož na to vynančně nestačím). Nevím jestli jste o tom někdo slyšel, jestli to pomáhá nebo jestli to vůbec něco dělá dobrého. Vůbec nevím co mám dělat, babička jde zítra k doktorce domluvit se na léčbě, zatím vím jen to, že má na té slinivce nádor, toť vše. Ani nevím co vlastně chci na radu nebo na co se Vás ptát. Ale pokud mi někdo z vás někdo může nějak poradit nebo doporučit něco, co bych mohla udělat, budu moc vděčná.
Děkuji Verča

Milá Veroniko,
vím, že Vás to muselo zaskočit a nejhorší na tom je, když to musíte nést zatím sama. Až se podělíte o tu starost s rodiči, bude Vám lépe. Co se týká potravinových doplňků, určitě je využijete až bude babička dostávat chemoterapie. Rozhodně by to mělo trochu pomoci proti té ztrátě imunity a obtížím, které někomu chemoterapie přináší. Každý to snáší jinak. Ale už nic takového nekupujte. Je to opravdu jenom berlička a ty nekřesťanské peníze které za to chtějí, na to to tolik účinné zase není. Byla jsem také ochotná a schopná chytit se každého stébla, ale po přečtení různých diskuzí na toto téma a hlavně Rady onkologa Dr. Vorlíčka, tak je to opravdu jenom tahání peněz lidem z kapes. Kdyby to bylo tak zázračné, jak se uvádí, potom by to byl zázrak. V tomhle případě se zázraky dějí jenom hodně zřídka. Ale ještě asi ani nevíte, co Vaší babičce lékařka řekne a poradí, takže zatím vyčkejte. Nemůžete vpodstatě dělat nic lepšího, než babičku podporovat hlavně duševně a aby byl na to někdo s ní. Ono jenom si vyslechnout, že má nádor je dost velký šok a ten jí pomozte překonávat. Mějte sílu

Děkuji moc za odpověď Václavo,
včera byla babička na poradě s doktorkou ohledně léčby a zatím jí jen objednala na nějaké testy, které podstoupí až v polovině prosince a do té doby se nic dít nebude! Nevím, jestli je tento postup správný, nějak se mi to nezdá. Dnes jsem byla za doktorkou, která babičku má léčit, bohužel nejsem v záznamech, aby mi mohli cokoli sdělit, takže jsem s ní nemohla ani mluvit. Babička mi na to řekla, že je to zbytečné, že mi vše řekne sama.
To vyšetření na které má za měsíc je něco ohledně toho, že zjistí, jak moc je to rozšířené a že se to šíří s cukrem v těle (omlouvám se, že to píšu tak kostrbatě, ale tak mi to řekla i babička). A podle toho prý budou pokračovat v léčbě. Ale prostě čekat měsíc než se vůbec něco začně dít, to se mi nechce líbit. Nevíte, jestli je tento postup paní doktorky opravdu správný?

Veroniko,taky to nechápu, že se to tolik všechno odkládá, protože zrovna u slinivky je to hrozně rychlé. Pokud ji mohou pomoci, tak by to chtělo vyšetřit co nejdříve. Nechci vás nějak znervózňovat.Zřejmě to nechce ani babička, ona vás před tím chrání nejspíš. S tím šířením cukrem to jsem tedy ještě neslyšela. Jestli to babička nějak špatně nepochopila. A také nevím, co jí chtějí dělat za testy. Pokud to má někde v těle rozšířené, tak se to kromě toho nádoru ve slinivce snad dá vyšetřit cétéčkem, sonem, ultrasonem. Pokud by to tedy měla na plicích, játrech kostech, a vnitřních orgánech. Ale nejsem doktor, takže tomu nerozumím. Ale třeba jí chtějí odebrat vzorek na histologii. I tak ale s tím nemohou tak dlouho čekat přeci.Jenže to je těžké, jestli to babička tak chce věřit téhle doktorce....Ale všichni onkologové stále upozorňují na to, že má pacient právo, ale i povinnost pro sebe udělat co nejvíce a má to konzultovat s více lékaři. V tomto ohledu si myslím, že ani nejsou rivalové. Alespoň u nás nebyli. Nejspíš byste jí chtěla co nejvíce pomoci, zřejmě jste i dost akční člověk. Ale pokud vás neuvedla jako člověka, kterému mohou lékaři cokoli sdělovat, nemáte šanci. Budete asi muset počkat na rodiče. I tak děláte co můžete. Jste hodná a určitě budete oporou jí i rodičům.

Ahojte všichni,
máte někdo zkušenosti se zavedením katétru. Mému tátovi ho zavedli. Měl tak velké bolesti, a tolik léků proti bolesti, ale nezabírali,tak se doktoři najednou rozhodli zavést mu katétr. Doufám, že to byl dobrý tah, protože ty bolesti měl moc silné, tak snad se zmírní. Tahle nemoc je tak strašně zákeřná a ničí všem životy. Vyměnila bych svůj život za jeho kdyby to šlo.

Děkuji za odpověď Václavo. Na rodiče se mi vůbec čekat nechce, přijedou až v tom prosinci at o mi přijde že je moc dlouho. Ještě se zkusím poradit se strýcem ze slovenska, jestli mi něco neřekne, ale taky to není doktor, takže asi nic. Jinak ty testy jen babi říkala že stojí kolem 60 000 a dřív jak v té polovině prosince není místo. Vůbec nevím co to je a štve mě, že ani nic nezjistím :(
Ste moc hodná ale, že jste mi odpověděla, moc si toho vážím. Hlavně alespoň někde jsem to mohla říct.

Ahojki milá Elvíro, myslím, že to je dobře, že tatínkovi zavedli ten katétr. Také manžellovi v centru bolesti o tom říkali, nejprve jsme chtěli zkusit, když nezabíraly náplasti, to přerušení nervů k páteři, ale jak jsem tady už před časem psala, když na zákrok nastoupil do Vojenské nemocnice, museli mu nejprve udělat to přemostění stentem od žlučníku a za týden nato zemřel, proto ani nemám zkušenosti s tím katétrem. Ale vím, že jsem o tom hodně četla a že to je veliká pomoc. Jenom se to musí občas vyčistit a to by k vám měl dojít doktor nebo sestřička, nebo někdo z domácí péče. Oni vám to poví. Nebo ho na to odvezete. Myslím by se mu mohlo ulevit

ještě k tomu, že byste vyměnila svůj život za jeho. Chápu jak se teď cítíte. Naprosto a máte pocit šílené bezmoci, což je nejhorší. Jste hodná dcera a musíte tatínka milovat, om Vás ale také má rád nade vše. Určitě nechce abyste se tak trápila. On si prožívá to utrpení, ale kdyby to bylo opačně, pro rodiče pro něho by to bylo několikanásobně horší. Nikdy by si to s vámi nevyměnil. Už to, že vás má je pro něj ohromné naplnění života. Já vím, že je kruté, že je to brzy. Nikdo neodpoví, proč se to děje. Vím, jak se trápíte, ale soustřeďte se na to, aby věděl, že vás má a že mu to co nejvíce usnadníte než bude muset odejít. Buďte silná jak můžete, plačte, když nejste s ním a zkuste mu říkat hezké věci, jak to všechno zvládnete, aby se nebál.Snadno se to říká, myslíte si, ale prožila jsem to, sice s manželem, ale je to stejné.