Diskuse - rakovina slinivky břišní

dobry den memu tatinkovi odoperovali zhoubnej nador na slinivce asi 2 cm duben 1999 do dnesniho bez jakihkoliv znamek recividy v praze na vinohradec operater byl pandoktor denemark nemocnici nemocnici muzu jen chvalit po vsech strankych perfekbi pristup s operaci bych neotalel ja vim ze to je tezke rozhodnuti tim chci napsat ze snad memocnice v motele je snad spatna to vubec ne ale nemam s ni zkusenosti moc vam preji aby to uvas dopadlo stejne dobre u nas v liberci tatinka poslali domu za ma par mesicu zivota a neoperivaliho a nebyt jednoho internisti u nas vliberci ktery tuhle operaci zaridil asi by to spatne dopadlo pokud se van bede chtit napsat par radku jak se siut viviji budu moc rad moc bych si pral a by jste nad touto nemoc zvitezili pisi van i tel pavel 777902474

dobry den memu tatinkovi odoperovali zhoubnej nador na slinivce asi 2 cm duben 1999 do dnesniho bez jakihkoliv znamek recividy v praze na vinohradec operater byl pandoktor denemark nemocnici nemocnici muzu jen chvalit po vsech strankych perfekbi pristup s operaci bych neotalel ja vim ze to je tezke rozhodnuti tim chci napsat ze snad memocnice v motele je snad spatna to vubec ne ale nemam s ni zkusenosti moc vam preji aby to uvas dopadlo stejne dobre u nas v liberci tatinka poslali domu za ma par mesicu zivota a neoperivaliho a nebyt jednoho internisti u nas vliberci ktery tuhle operaci zaridil asi by to spatne dopadlo pokud se van bede chtit napsat par radku jak se siut viviji budu moc rad moc bych si pral a by jste nad touto nemoc zvitezili pisi van i tel pavel 777902474

dobry den memu tatinkovi odoperovali zhoubnej nador na slinivce asi 2 cm duben 1999 do dnesniho bez jakihkoliv znamek recividy v praze na vinohradec operater byl pandoktor denemark nemocnici nemocnici muzu jen chvalit po vsech strankych perfekbi pristup s operaci bych neotalel ja vim ze to je tezke rozhodnuti tim chci napsat ze snad memocnice v motele je snad spatna to vubec ne ale nemam s ni zkusenosti moc vam preji aby to uvas dopadlo stejne dobre u nas v liberci tatinka poslali domu za ma par mesicu zivota a neoperivaliho a nebyt jednoho internisti u nas vliberci ktery tuhle operaci zaridil asi by to spatne dopadlo pokud se van bede chtit napsat par radku jak se siut viviji budu moc rad moc bych si pral a by jste nad touto nemoc zvitezili pisi van i tel pavel 777902474

Milá Václavo,vím co teď prožíváte,protože manžel zemřel v březnu,ale ten rozsudek smrti,jak dg trefně nazýváte si vyslechl před půl rokem a jak jsem již výše popsala, necitlivým způsobem.A pak nastalo dlouhé trápení s vědomím smrti.Myslím,že v takových případech by byla řešením eutanázie a po mnohaleté praxe zdravotníka mohu říct,že pro mnohé důstojný odchod ze života.Vdyť trápení, co lidé s touto dg prožívají, by vůbec nemuselo být tak dlouhé.Vím ,že vy,co sem píšete víte,jaké je čekání na zázrak,který se stejně nestane.Cítím s vámi.

Reaguji na jeden z mnoha tady uvedených příspěvků. Jak tu bylo někde řečeno, u mně platí "sdělená bolest, poloviční bolest". Moje maminka (psala jsem tu také pár příspěvků v předchozích několika měsících), 68 let, také trpěla touto hroznou nemocí, byla velká bojovnice, psychicky silná osobnost, boj trval 23 měsíců, myslela si, že ji porazí, bohužel nad touto nemocí se nevyhrává. Měla neoperatibilní nádor na slinivce s metastázemi v játrech. Bylo to 23 měsíců bolesti, trápení, strádání. Svůj velký boj prohrála minulý týden. To, co se stalo z člověka v posledních dvou měsících, který byl vždy šaramatní, vitální a plný života, se nedá slovy popsat. To už nebyla lidská bytost. Přála jsem ji, aby to trápení skončilo dříve, aby tolik netrpěla, bohužel se nesplnilo a maminka si to protrpěla až do úplného konce. Přeji ji vytoužený klid, jak napsala sama v jejím posledním rozloučení. Jen nevím, jak se s tím nyní vyrovnám. Je tu strašné prázdno.......

Milý Pavle, děkuji a ráda slyším, že se někomu podařilo zvítězit. Škoda jen, že jste se neozval dříve. Manžel chtěl operaci co nejdříve a tak nastoupil do Motola a bohužel, tam ho jenom otevřeli, vzali si vzorek a zase ho zavřeli.Řekli mu, že by to bylo moc riskantní. Má jizvu přes celé břicho a pro nic. Psychicky je na tom špatně a teď už mu zbývá jen onkologická léčba. Takže jsme opět na začátku a sháníme dobrého onkologa. Je to hrozná beznaděj a bezmocnost mu pomoci.
Věra

Maminka má nádorové onemocnění žlučových cest. Situace je špatná. Jednou z možností léčby je fotodynamická terapie. Které ze zdravotnických zařízení ji nabízí?

Milá Věro,
dovol abych ti napsala pár řádek. My jsme ani nebojovali, manžel nestihl ani chemoterapii, tak to šlo rychle. Než to zjistili, co to je, trvalo v Motole 14 dní. Protivných vyšetření a teď vím, že i zbytečných. Nechápu, proč, když je to tak špatně zjistitelné, se rovnou nedělá to ultraendosono, když na tuhle nemoc navíc měla paní doktorka podezření. Proč ho trápili těch 14 dní nanic. A potom nám jenom řekli, že ani operaci nemohou nabídnout, když je to už i v játrech. A to ložisko ve slinivce bylo malinké 1,4 cm. A malinké nádůrky na játrech, ale bylo jich několik. Tak, že se nedá nic dělat, jenom smrt oddálit chemoterapíí. Psýcha dělá hodně a já vám můžu říct, že jsem toho mého chlapa měla statečného, že ještě on musel uklidňovat mě. On tedy také plakal, měl život moc rád, svoji práci miloval. Všechno ho těšilo, a najednou to všechno měl ztratit. Co se jim musí honit v hlavách, to si nedovedeme ani představit. A s tou bezmocí a beznadějí máte pravdu. To je to nejstrašnější, když tomu svému drahému nemůžete pomoci. Ale víte, pomáháte mu a ještě hodně budete. Budete dělat i nemožné abyste mu nějak ulevila. A i to je důležité. Aby cítil, jak ho milujete a jste v tom s ním. A třeba budete moci zkusit i biologickou léčbu a pomůže vám, ale to je potřeba domluvit s onkology. Možná se to povede, naději si ponechte, bez ní to nejde. Když hledáte nějaké dobré onkology, zkuste se obrátit na Všeobecnou fakultní na Karlově Náměstí. Tam jsem si myslela, že se přehlásíme z Motola. S nemocnicí v Motole jsem nebyla nějak moc spokojená, ale to je na dlouhé povídání. Držte se oba. Václava

mila verio je mi moc lito ze to takhle dopadlo ja vim ozna to bude znit blbe co napisi ale pokud je jeste nejaka nadej musi clovek verit a doufat nevim zkuste se optat v praze na na vinohradech na pana doktora je denemarka je vtom hle vazne profik treba vam pomuze jeste jedna operace od nej jeto taky skveli clovek fak jestne nikdy jsem se tak skvelim pristupem lekaru v nemocnici nesetkal zkuste se snim spojit myslim ze tim nic urcite neztratite moc vam preji aby vse dobre dopadlo

Zdravím všechny,potřebuji poradit!!!Mám kamaráda,který má rakovinu slinivky!!...Jen se chci optat jestli má někdo zkušenosti s marihuanou,jestli to nějakým způsobem pomáhá!!!!....Napište pokud něco víte!!!Jsem zoufalá.Je to moc hodný člověk!!!..Děkuji

Dobrý den, před dvouma měsícema jsme zjistili, že máma má rakovinu slinivky - již nejde operovat. Díky onkoložce jsme se dostali do Olomouce do výzkumného programu. Máma má za sebou 3 tí chemoterapii a je to hrozné. Chci se zeptat jestli někdo ví co je dobré po chemoterapii, aby nezvracela a trochu se jí ulevilo v podstatě se z té chemy dostává několik dnů a potom to příjde nanovo.

Milá Niko, jak jsem již psala, manžel se ani chemoterapie nedočkal. Ale připravovala jsem se na to, že to bude přinejmenším pro něho nepříjemné. Pročetla jsem spoustu článků o tom i na internetu a v mnoha psali, že se mohou správnými léky potíže když né odstranit, alespoň zmírnit. V jednom článku psali, že je potřeba onkologa upozornit ihned, pokud ty potíže jsou velké a oni pak mohou naordinovat velice dobrý lék, který je ale dosti drahý a je potřeba čas, aby podávání pojišťovna včas schválila. Ovšem nevím jak to je v praxi. Zeptejte se na to, ale rozhodně chtějte něco na úlevu potíží, protože to existuje. Také mi radil někdo brát vysoké dávky Wobenzinu, prý to hodně posiluje imunitu, která je chemoterapií zničená. Přeji mamince, když už tohle martýrium podstupuje, aby se to podařilo a nádory se zmenšily. Já jsem v to moc doufala, i když jsem se bála, jak manželovi bude. Nevyzkoušeli jsme to, u něho byl konec hodně rychlý. Kolik je mamince let? Máte možnost být s ní?

ahoj, dneska jsem kontaktovala FNKV - můj tatínek (58 let) má nádor v hlavě slinivky, který také prorůstá do cév (nádor není velký 14 mm) - nemá nikde metastázy. Minulý týden v pátek ho operovali v Brně Bohunicích, ale protože zjistili, že prorůstá do cév -nemohli jej vyoperovat.Četla jsem ten článek o Tvé mamince a to mě pořád drží nad vodou...teď tatínek podstoupí chemoterapii a ozařování a pak až bude trochu v pohodě po téhle operaci, tak jedeme do Vinohradské nemocnice - myslím, že jedině tak máme nějakou šanci... Nemohla bys mi, prosím, poslat nějaké bližší info o stavu Tvé maminky před operací,průběhu operace a pooperačních stavech. díky. ...a gratuluji, že jste to tak všichni zvládli, ale hlavně Tvoje maminka!

Děkuji za odpověd Václavo, mamince je 54 let nikdy nepila, kouřila ale už tak 20 let nekouří, tak se ptáme pořád proč. No moc možností s ní být nemám jelikož mám malou holčičku 1,5 roku a jsem z okolí Prahy a ona je v Opavě, ale stará se o ní bratr. Je mi líto, že to s vašim manželem nedopadlo dobře, my pořád doufáme, ale je to hrozná nemoc. Dnes jí nedali chemu jelikož měla zvýšené jaterní testy. Někdy se ptáme s bratrem zda ta chema je vůbec k něčemu, když ten člověk tak trpí stejně z toho života nic nemá.

Víš,ono to, milá Věro je asi tak. I když to maminka ví, jak vážnou nemoc má, pořád doufá. To je asi nějaký pud sebezáchovy. Možná jste jí přesvědčili vy její děti, nebo manžel, pokud nějakého má, aby to zkusila. s chemoterapií. Můj manžel to chtěl podstoupit hlavně kvůli mě, že jsem ho prosila, aby tady s námi mohl být déle. A potom, když nám onkoložka řekla, že je možné, že by se nádor mohl na nějaký čas tou chemoterapií zmenšit a tím umenšit i bolesti, které působil, chtěl to i manžel sám. Ale osud byl takový jaký byl. Třeba tak strašný, přesto s tím koncem milostivý. Jenom si vyčítám a nemohu přestat, že jsem v posledních hodinách smrti nebyla s ním a nedržela ho za ruku, když jsem mu to slibovala. To už mě bude pronásledovat stále. Možná má maminka ucpané žlučovody, jestli má zvýšené ty jaterní testy. nebo už jí je zprůchodňovali? Je žlutá, nebo alespoň má žluté bělmo? Pokud vím a četla jsem o tom často, že ženy se z touhle nemocí perou úspěšněji a častěji se i vyléčí. Nechci dávat nějakou planou naději, protože, pokud to už nechtěli operovat, tak to vyléčit úplně nejde, ale alespoň by tu s vámi mohla být déle. Soucítím s vámi, vím, že si to protrpíte i když jste nemáte možnost s maminkou být. Vím to, protože náš starší syn bydlí v Plzni a sem jezdil jak mohl, na nás myslel, jenom ty problémy tušil, telefonoval, a byl připravený kdykoliv sednout do auta a přijet.ale ten strach a starosti měl možná větší než já s mladším synem, se kterým jsme všechny Manželovi bolesti i léčbu sdíleli a byli jsme s ním. Jsou to zlé chvíle. Kdo to nezažil, ten si to nepředstaví. Ale je nás, co jsme to prožili a prožívají, hodně. Neumenší to trápení a bolest, když dojde ke ztátě. Jenže cítím, jak o tom chci a musím mluvit a tak mi to pomáhá. Možná i vám dalším, kteří sem chodíte. tak všem děkuji a přeji hodně síly.