Diskuse - Panická porucha

Zdravím všechny. V noci jsem měla opět ataku. Nic nového, prostě se mi to stalo ve spánku, vzbudila mne úzkost, nemohla jsem dýchat, třásla jsem se a tělem mi projížděla taková ztuhlost ve svalech v intervalech s tím třesem. Brnění rukou, slabé nohy, skoro jsem se na nich neudržela, Beru 10 dní Wellbutrin (antidepresiva). Tato ataka byla nepříjemná, ale byla spabší, než mívám jindy a AD zabírají až po několika týdnech, takže uvidím, zda se to po čase zlepší. Dneska jsem unavená jako kotě a totálně nevyspalá...

budu muset.....a jaky spusobem se to leci?cim dal vic se mi to zhorsuje zzzdenka

Ahoj Alen, mě se PP zhoršila před půl rokem. Ještě jsem brala léky, ale byla jsem jinak v pohodě. Umírala mi milovaná kočka, chytla jsem boreliozu a to všechno se mnou tak zamávalo, že jsem byla úplně nepoužitelná a takový stavy jako tu dobu jsem ještě neměla.
Myslela jsem si že to už nedám. Pak se ve mě něco zlomilo, nevím a chtěla jsem to změnit.
Hodně jsem o této nemoci a příznacích četla a musím říct, že mi hodně pomohlo fyzické cvičení. Z počátku jsem byla ráda když jsem dělala na zemi pilates alá nejednoduší verze(mávání rukama nohama s pravidelným dýcháním :))...po nějaké době jsem se odhodlala ke kondičnímu cvičení, páč to je na PP nejlepší zabiják a vyrazila do bázenu (to bylo jediný co jsem snesla, jak jsem se začla potit, chytla jsem paniku-to v bazéně nehrozí). Chvílí jsem se tam plácala a zbytek času strávila ve výřivce:). Pokud máš ráda vodu, tak plavání je super. Je neuvěřitelný relax koukat do vody a navíc tě to nejen fyzicky a psychicky posiluje, ale nutí tě to samo i pravidelně a zhluboka dýchat. To je u panikářů dost problém, dýcháme často hodně povrchově...Teď už plavu v kuse i 40 minut, což je neskutečný pokrok a cítím se skvěle.
Hlavní je na sebe nepospíchat ,dělat si radost a užívat si :). Ono to po čase samo zmizí ( teda a doufám, že už napořád)...

Michal.No ja šla k psychiatrovi, že nech daku psychoanalýzu so mnou robí, že som asi divná.On mi vysvetlil, že to "len " úzkosť.Dal lieky sertralín.Prvé dva mesiace sa mi zdalo, že nič sa nedeje a potom sa to upravilo.

Ahoj Alenka, verím Ti, že je to ťažké. Aj ja mám malé dieťa a sama neviem, ako z toho von. Pracujem ako učiteľka, celý deň som v strese, isto aj Ty... Tie lieky asi nesmieš vysadiť, lebo potom si krok vzad. Ja vlastne žiadne AD neberiem, len si robím čaj na ukľudnenie, počas dňa a aj na večer... Keď ma tlačí v hlave a cítim tlaky vtedy mi najviac zaberá tzv. ľadový medveď, čo je silička vonná a dostať to v lekárni. Natriem si celú hlavu, krk, zátylok aj za ušami a posobí to veľmi upokojujúco a chladivo. Vyskúšaj to ,mám to vždy pri sebe.. Z čajov skús taký, kde je levanduľa, medovka...Ja skúšam všetko. neviem, či ten neurol je správna voľba. Skús niečo na prírodnejšej báze. A tie veľké priestory, to Ťa úplne chápem, mám to aj ja, preto chodím nakupovať radšej do menších predajní, nie do veľkých obchodných domov, kde je menej ľudí a lepší vzduch. Bola si už u psychologa?? Ja nie, chystám sa.. Ak budeš chcieť, napíš mi, ďakujem.

Ahoj,
ráda bych vás všechny tady nějak podpořila.
Jako malá jsem se mamky ptala co bude až umřeme? Přepadala mě hrozná úzkost a strach ze smrti. Více jsem to pocítila asi v 15 letech, kdy můj otec onemocněl. Pár měsíců jsem se v tom plácala, ale pak jsem si řekla DOST !!!! Našla jsem v sobě sílu a řekla jsem si, že strach ze smrti je horší než smrt a umřít musíme s tím nic neuděláme. Musím se s tím smířit a začít si užívat život. Přestala jsem kouřit, začla jsem sportovat, jezdím na koních. Užívám si život!! Je to je strach nenechte ho vás ovládat. Každý má v sobě tu sílu. Občas mám ještě stavy úzkost, hlavně teď, když přemýším o dětěch, jak to vše zvládnu, snad nebudou taky úzkostliví. Navíc jsem začla mít strach typu - "Co když se zblázním a někomu ublíží? " Hrozný stavy, ale zase s tím bojuji i bez prášku. Dá se to. Nikdy jsem nebrala prášky na úzkosti, spíše jsem si zazvičila nebo pustila příjemnou hudbu. Nejvíc mi tenkrát pomohlo, že jsem šla běhat a řekla jsem si, že jestli mám něco se srdcem, tak ted umřu, ale nic se nestalo. Srdce tlouklo jako o závod a já se nebála. Nepoddávejte se tomu a věřte, že ten strach od vás pak sám uteče. :-)) Za rok si řeknete, že se nic hrozného nestalo a vy jste se vlastně úplně zbytečně báli misto abyste si užívali život. Musíme to brát, tak jak to je. Co se má stát se stane. Když mě napadne škaredá myšlenka, tak si jí vůbec nepustím k tělu. Chce to trénink, ale jde to. Je škoda, že tady hodně píšete, že berete prášky na uklidnění a přitom jsou jiné a účinější metody, jak se z toho dostat. držim palce!!!!

Ještě mě napadlo, že mi velice pomohla změna životního stylu. Začla jsem zdravě jíst, hodně sportovat, relaxovat. To vše abych vlastně minimalizovala pravděpodobnost nějaké nemoci. Nejvíce jsem se bála, že mi pořád rychle tluče srdce, ale teď vím, jak pěkne rychle se dokáže srdíčko rozpumpovat při sportu. Zkuste se nejdříve tomu postavit čelem, než se upnete na nějaké prášky. Já se prášku teda hrozně bojím, proto jsem na to šla touhle cestou. Navíc jsem tím našla v sobě sílu, protože prášky vám sníží úzkost a strach ale vy musíte začít bojovat a hlavně si začít věřit, že to dákážete vy sami a ne že jediné co vám pomůže je lék na uklinění. To, že se tomu postavíte a budete bojovat vás navíc hrozně posílí při dalším záchvatu. Podle mě rozhodující při záchvatu si říct...."nebojím se toho, ať se stane cokoliv, mě to nevyleká". Ale pokud si řeknete...."už je mi zase špatně, musím si vzít něco na uklidnění, ....je to začarovaný kruh. Je to běh na dlouhou trať, ale vím, že to stálo za to se s tím poprat. Největší pomocník je sport a přátelé, rodina. Držim palce vám všem.... a bojujte a nepanikařte :-)))

Ahoj tak jsem zase po měsíci vzala dva neuroli z ničeho nic zas bušeni a špatně samozřejmě jsem zas spanikařila a tak hrozny stav jako vždy tak zas pro me další prohra:((((((

dobrý den,chtěl bych se zeptat jestli má někdo zkušenosti z vysazováním xanaxu sr při užívání ad arketis a mirtazapin.beru ráno 0,75mg xanaxu sr-1 a pul tablety 0,5mg,20mg arketis a na noc 7,5mg mirtazapin.beru to vše už cca 3,5měsíce.mám prý panickou poruchu.psychiatr mi zatím říká že se ted zatím nemám stresovat s tím xanaxem,ale já bych ho nerad bral nějak dlouho.děkuji všem za odpověd a radu s pozdravem riky

Honza: víš starou belu PP = chlamydie pneumoniae, ať se každý léčí jak chce

Pro Alenu:Já trpím PP už rok někdo prášky potřebuje a někdo to zvládne bez nich -to závidím.Každý člověk je přeci jiný,má jiné paniky buď silné nebo slabší atd....některé bez prášků nelze zvládat.Psát tady ať prášky neberete je hloupost!Nemoc se může dále rozvíjet nebo taky ne ,nechci dělat chytrou ale tento příspěvek mě tedy dostal do varu.Já osobně jsem měla paniky které nelze přejít a jít třeba plavat nebo já nevím co.Nemohla jsem třeba hodinu vstát a chodit,při jedné panice mě vypadla řeč,koukala jsem do zrcadla a nebyla jsem to já ,v hlavě děsnej zmatek,o snech ani psát nebudu,byla jsem jak v jiném světě,uplně ze mě vyprchala chuť do života,né že bych to chtěla ukončit ale bylo to strašně silné a nepopsatelně hnusné,mám dvě děti a ty mě drží nad vodou.Prášků jsem pár vystřídala chvilku to bylo ok pak jsem do toho zas padala teď už se cítím zas krásně občas se to ozve ale není to jako dříve,mě tato nemoc hodně změnila vážím si každého dne kdy je dobře.Kéž by někdo vynalezl lék který tuhle mrchu zlikviduje nadobro,a jsem vděčná tomu kdo vytvořil antidepresiva zachránil tím spoutu životů.

Nechtěla jsem nikoho naštvat. Chápu, že každý má jiné stavy. Určitě, věřím, že prášky jsou velký pomocník, ale já z nich mám strach, tak jsem zkusila jinou cestu. A cítila jsem se líp. Tak držím palce, ať je jen líp a líp.

Ahojky Halino,krásně jsi to napsala,mám pocit,že si vyjádřila přesně to samé,co jsem zažívala před rokem. Zkoušela jsem bojovat bez prášků,ale po dvou měsících nežití jsem si pro ně došla.Mám také dvě děti, vše super,přítel,práce rodina a do toho přišel tenhle hnus. Nebyla jsem schopná už pomalu ani vylézt z baráku,zasmát se,nakoupit......každodenní běžné věci se pro mě staly něčím šíleným. Dnes si také vážím,že vstanu a mám chuť do všeho. Držím moc palce v tomto boji!!!

Honzo,vy jste psycholog,nebo čím se zabýváte?

chci se zeptat jaky mate zkusenosti se zoloftem a pp dekuji