Diskuse - Panická porucha

leč si chlamydie

Ahojky zlatíčko Beatko :-) Já jsem neurol nevysadila, ten beru jen když je nejhůř a nebo když mám někam cíleně jít. Jinak ad beru pořád i při chřipce, ta mi ale dala zabrat, ještě teď jsem z toho celá vyklepaná a bojim se, že to přijde zas. To je hrůza jak to člověka dokáže odzbrojit, ale dost o mé chřipce, napiš jak se ti daří, co děláš, jestli se zlepšil tvůj stav alespoň o kousek a už tolik nepláčeš, nebo je to pořád na bodu mrazu? Já tu pp tak nenávidím, nenávidím sama sebe, připadám si hrozně zbytečná, pořád je mi na zvracení, mám neopodstatněný hlad, když se najím, začne mi být zle od žaludku, když se nenajím, tak taky. Fakt strašný stavy, nic mě nebaví, ale vůbec nic, nejradši bych se zahrabala pod drn a bylo by nejlíp :-) Já si vzpomínám, že na začátku loňského roku to bylo v práci strašně hektický, dodělávalo se všechno možný, aby to bylo honem honem a pak když se to uklidnilo na konci ledna, tak jsem v únoru najednou měla hrozný průjmy a to takový, že jsem to sotva stíhala na záchod. Od té doby se v tom plácám. Mám strach vyjít ven, kdy zas přijde průjem a bojím se chodit nakupovat a jezdit MHD s tím,že to zas přijde, nebo přijde ta hrůza ataka. Fakt to není jednoduchý. Tak asi to bylo spouštěčem, nebo nevím, jinak v práci je to hektický pořád a teď jen tvrdnu doma, protože doktorka tvrdí, že kdybych se tam vrátila, tak po týdnu odpadnu. Tak nevím. Budu se těšit na psaníčko od Tebe, jak se Ti daří, zatím se měj a děkuju za podporu - máš neustále můj obrovitánský obdiv !!!! Zatím pa

Ale veď to nič neznamená Romča, tak zle môže byť aj človeku čo nemá PP.Len nato nespomínaj, uvidíš ,že to prejde.A Jeden neurol ťa nezabije.A mravenčenie si mohla mať kľudne zo strpnutia, mne sa to stáva keď mám nízky cukor/a nemám cukrovku/.Vyplašilo ťa mravenčenie a už začala myseľ pracovať, čo mi je.Tak nato nespomínaj.

Ahojky Peťulko,
ani nevíš jak moc se těším na tu psychoterapii, potřebovala bych asi dostat přes hubu nebo co, abych se vzpamatovala . Mozek si myslí na co chce a já ho ne a ne odpoutat od pp. Začalo mi to šílenýma průjmama a od tý doby mám hroznej stach kamkoliv jít a díky atakám jsem si vypěstovala i agorafobii, prostě paráda. Tobě je líp, když s Tebou někdo jede, ty se máš, se mnou nikdo nikam nejezdí, nějak to neumím překonat, abych astoupila jen tak do MHD. I když chodím venku s někým, tak pořád ten strach cítím, když chodím sama, tak taky, člověk si fakt nevybere. Už se fakt těším na terapie, 26.1. jedu na psychiatrii a tam by mi měla sdělit první termín terapie. Budu tam muset dojíždět každý týden, z toho mám teda hrůzu, ale s práškem to nějak zvládnout musím. Navíc mě pořád bolí břicho, nevím proč a tím se ten strach ještě prohlubuje. Jsi dobrá, že zvládáš jezdit MHD, snad se k tomu taky někdy dohrabu :-) Tak se zatím měj, budu se těšit na další psaní, pa pa.

Už dlouho si čtu příspěvky, které píšete, ale až teprve ted jsem se odhodlala napsat. PP mám už 5 let ze začátku mi jen stačil rivotil a na noc mirtazapin 15mg. pomalu se to zlepšovalo, až jsem po třech letech byla uplně bez léků. Pak jsme měly v práci večírek a já se strašně opila a ráno mě vezla sanita.Měla jsem takovou křeč, že jsem se nemohla ani hýbat no hrůza.A ta mrcha pp se vrátila ještě dvakrát tak silná. A aby toho nebylo málo, tak mě před vánoci šoupla moja psychyatrička do nemocnice na psychu. To byl můj nejhorší zážitek mého života, už nikdy víc!!!!!!!!!!!!! Měl jsem příšerné stavy a úzkosti.Musela jsem něco udělat, tak jsem vyměnila psychyatričku, která mi moc pomohla.Dnes mi je už líp, ale pořád to není ono. Už jsem brala troje antidepresiva arketis, zoloft, eliceu a nyní beru citalon 50mg půlku riotrilu 0,5 a na noc trittico75mg.Ale pořád mám panický stavy průjem píchání v hlavě, bušení no vždyt to znáte.Lékařka mi řekla at teda beru citalon 60mg, ale bojím se , že to je moc a když ani to nepomůže, tak zase zkusíme jiné léky, říkala nějaké z těch staršich, ale ty mají prý větší nežádoucí účinky.Nemám práci a jsem pořád doma, ale doufám , že vše zvládnu a bude líp.

Už dlouho si čtu příspěvky, které píšete, ale až teprve ted jsem se odhodlala napsat. PP mám už 5 let ze začátku mi jen stačil rivotil a na noc mirtazapin 15mg. pomalu se to zlepšovalo, až jsem po třech letech byla uplně bez léků. Pak jsme měly v práci večírek a já se strašně opila a ráno mě vezla sanita.Měla jsem takovou křeč, že jsem se nemohla ani hýbat no hrůza.A ta mrcha pp se vrátila ještě dvakrát tak silná. A aby toho nebylo málo, tak mě před vánoci šoupla moja psychyatrička do nemocnice na psychu. To byl můj nejhorší zážitek mého života, už nikdy víc!!!!!!!!!!!!! Měl jsem příšerné stavy a úzkosti.Musela jsem něco udělat, tak jsem vyměnila psychyatričku, která mi moc pomohla.Dnes mi je už líp, ale pořád to není ono. Už jsem brala troje antidepresiva arketis, zoloft, eliceu a nyní beru citalon 50mg půlku riotrilu 0,5 a na noc trittico75mg.Ale pořád mám panický stavy průjem píchání v hlavě, bušení no vždyt to znáte.Lékařka mi řekla at teda beru citalon 60mg, ale bojím se , že to je moc a když ani to nepomůže, tak zase zkusíme jiné léky, říkala nějaké z těch staršich, ale ty mají prý větší nežádoucí účinky.Nemám práci a jsem pořád doma, ale doufám , že vše zvládnu a bude líp.

Zdraví, budu tu psát asi jako všichni. S PP, alespoň myslím že ji mám, bojuji už dva roky. Spustila se mi půl roku po porodu. Přensě ty stavy - omdlení, špatně, slabost, průjem. spocené dlaně. Absolvovala jsem všechna možná vyšetření, a nic nenašli. Doktor mi doporučil Citalec, nějak jsem si to nechtěla připustit, pak sem ho začala brát. Asi po půl roce bylo všechno báječné. Na začátku prosince jsem ho samovolně vysadila, protože jsem si myslela, že už jsem v poho a udeřilo to znovu se šílenou intenzitou. Znovu jsem ho nasadila, ale je to teprve 14 dní, denně bojuju. Myslíte, že to znovu zabere? Už jsem fakt unavená, a možná by to chtělo taky nějakého terapeuta.... díky

Díky za odpověď, fakt to asi byla velká chyba. Mám pocit, že dny pouze přežívám. Pořád mám spocené dlaně a skoro nejím. Je to strašně omezující. A napadá mě , jestli bych neměla zase absolvovat všechna vyšetření, je to takovéto co kdyby... přece není možné, aby mi bylo tak zle jen od nervů. Myslíš, že ten citalec zase zabere? Lexaurin mám taky ale zatím jsem neměla odvahu si ho vzít.

ahoj všichni kteří trpí těmito příšernými stavy.já beru citalec 20už 5 let a k tomu tak pulku oxazepamu.já tomu říkám infarktové stavy,to se nedá nadechnout ani dodechnout začne bušit srdce no hruza to se nedá snad ani popsat to se musí zažít.ráda se podělím o zážitky s ostatními ahoj I.

Ahoj všicni s PP..Zajímalo by mě,jak to řešíte v práci..Mám na mysli,když máte jít na směnu a příjde to na vás..Já dělám na směny "kolotoč" a občas prostě nejsem schopen do te práce vůbec dojet,mám to 40 km autem..Někdy to jde utlumit Seroxatem( tím,že tento lék ovlivnuje pozornost při řízení se raději ani nechlubím :-( ),ale jinak to prostě nejde,do práce musím,nebot můj nadřízený nějak nechápe mé problémy a né vždy mi dá volno..Pokud mi volno dá,tak jsem zase ve stresu,že si myslí jaký nejsem lempl apod..Což mi na stavu nijak nepřidá pohody..Několikrát,v té době 7 let co se léčím,jsem měl i nemocenskou v důsledku PP,ale vždy jsem asi moc rychle spěchal zpátky do práce,tak že jsem se nijak extra neuvedl "do normálu"..To víte zase obava o místo apod..Situace je taková,že jsem vlastně pernamentně ve stresu ač jsem v práci nebo na marodce..Je to začarovaný kruh a já nevím jak z něj ven..:-( Je mi z toho nanic a opravdu (i když se to nemá) bych přál všem nadřízeným s takovým to "lidským" přístupem,alespon 14 dní stavů,které prožíváme s PP v attaku..

IRMA: No 5 let jeden lék může být v poho,ale taky nemusí..V mém případě si tělo na medikament vždycky zvyklo a lék přestal působit,tak se musel změnit..no a tak na rok byl zase v celku "klid"..V podstatě pokaždé nový lék "najížděl" tak 3 týdny než se dostavil kýžený účinek,po tu dobu to se mnou cvičilo řádně..
No PP je velmi nepříjemná a omezující záležitost né jen pro mě,ale i celou mou rodinu..Ještě,že mám tak skvělou ženu,která má pochopení a trpělivě snáší mé nálady a projevy PP..
Co se týče zmírnění attaku mi pomáhá "dýchání",které mi poradil můj psychiatr..Je to vlastně pomalé nadechnutí jako by "do břicha",chvíli počkat a pak pomalý výdech ústy..Prý to uvolnuje napětí,nahromadění krve před srdcem,tudíž uvolnuje stres,který je spouštěčem našich stavů...

Martin s tým dýchaním máš pravdu.Mňa keď chytil záchvat v buse, tak som ho takto predýchala a nemusela som použiť ani lexaurin.A to som si myslela, že budem musieť vystúpiť.Nakoniec som to ustála.

Ahoj, dostala jsem se k netu až teď. Léčím se na neurologii vlastně s krční páteří, citelec mi napsala dotorka na interně na základě všech negativních vyšetření a teď mi je doktor na neuro jen "dopředepisuje". Ale asi bych měla zajít opravdu na nějaké terapeutovi.

Ahoj Niki,když čtu Tvoje příspěvky,jako bych je psala já..mě se PP taky rozjela po porodu,ale u mě to začlo už v porodnici,pocity na omdlení,třes,slabost,motáky v palici:(..A stejně jako Ty se léčím s krční páteří na neurologii,která může taky způsobovat ty naše stavy:(Už druhý rok užívám Citalec,který mě vrátil jakž takž do života a jako první pomoc Neurol,který jsem se snažila vysadit ale včera jsem po něm po půl roce musela zase šáhnout..Můžu se zeptat,jak staré máš dítko a jak to bude s Tvým návratem do práce?Mě končí mateřská už v březnu a mám šílené nervy z nástupu do práce:(((Tak si pořád dokola říkám,že ted když jsem doma,můžu si kdykoliv sednout,spočnout,jak to na mě přijde,ale co v práci???:(()

ahojky, dnes už začnu zobat 60mg citalonu.Bránila jsem se tomu, ale včera zas nic moc, tlaky do hlavy motánína ráno bušení, ale na bušení mám od lékaře egilog25. Půlku si ráno vemu a pomáhá mi.Nevím jak to máte vy, ale já začínala na 20citalonu. Měla jsem tak 2měsíce klid a pořád se mi vracely stavy.Tak jsme to zvýšily na 40 a zas to samý a ted už budu brát 60. Připadá mi , že na tu dávku tělo zvykne a pak už to nestačí.Antidepresiva by prý tohle dělat neměly, ale já jsem snad výjimka, už mám čtvrté a pořá mi žádné moc nezabírají. Má také někdo takový problém jako já? Děkuji za odpověd.