Diskuse - Panická porucha

zdravím,chci se zeptat,už druhým rokem užívám Citalec,taky patřím mezi panikářky,ale už téměř rok funguju skoro storpocentně,jenže minulý týden jsem ulehla s chřipkou a už včera rano jsem se vzbudila s hroznou únavou,a těmi mě tak známými pocity:(.Cítím se strašně vyčerpaná,jeno polehávám,motá se mi v hlavě,chtěla bych doufat že je to z té chřipajzny(pořád užívám antibiotika)ale můj strach je horší a já se začínám znovu bát toho,že si budu muset znovu prožít ty hrozné stavy,pocity,kdy člověk myslí,že každou chvíli,omdlí,umře,že nebudu moct znovu sama nakoupit,Prosím pomozte,máte někdo zkušenost s tím,že se ta potvora zase vrátila?:(((

Zdravím,mám dotaz,snažím se vyhnat z hlavy ty hloupé myšlenky,ale když se jedněch zbavím,tak se přiřítí jiné,už se nebojím,že umřu,ale že třeba ztratím nad sebou kontrolu a můžu sobě nebo někomu jinému ublížit.Má s těmito pocity někdo zkušenost,jak se jich dá zbavit?Cítím se líp,ale občas mě to tíží na srdci,že mě vůbec může něco takového napadnout.Čeká mě zkouška,manžel si utrhl při fotbale křížový vaz a ve čtvrtek nastupuje do nemocnice a jde na operaci,tak budu doma sama s dětmi asi tři dny,bojím se jak zvládnu noci,neumím být v noci bez manžela a ještě k tomu strach jak dopadne operace,už z toho začínám být nervózní...tak mi držte palce! Ale jak to všichni víme,musíme jít tvrdě na to,co nám dělá potíže a co nás trápí,určitě se nám všem podaří tu potvoru porazit.D.

Ahojky,Dájo bude to těžký,ale ty to zvládneš. Už nějaké zlepšení sama pociťuješ,tak neboj! Opravdu,je to v té hlavě a vím jak je to těžké poprat se s těma myšlenkama a odpoutat od nich pozornost,když člověk nemá na nic moc náladu. Mě už je o hodně líp,tak ty myšlenky zaháním nějakou činností,co mě baví,jdu si číst,někdy čtu větu i třikrát,ale pak už se do toho dostanu nebo si jdu poklízet(né,že bych to dělala pokaždé s elánem,haha,ale pak mám z toho radost,že jsem si něco třeba jinak naaranžovala...). Je to opravdu těžký,ale každý den se ujišťuješ,že to nějak zvládáš a ude ještě lépe. Romčo,zkušenost s tím,že se mi pp vrátila,nemám,ale chápu Tvé obavy,protože se mi občas hlavou honí strach,co když se to vrátí a přesně jak píšeš,prožívat to zase znovu,strachy,pomalu člověk nemohl chodit....Ráda bych poradila,ale budeme asi náchylnější ke stresovým situacím,citlivější,tak pak stačí nějaký impuls a může se nám pp vrátit,ale také nemusí. Evi,po Tvém příspěvku se mi vybavilo něco podobného,co jsem prožívala před 17lety se svým partnerem a otcem mého syna,se kterým jsem byla 7let a sama to také nechápu,proč jsem s takovým tyranem a žárlivcem byla,když se takhle projevoval na začátku našeho vztahu a neměli jsem žádné závazky.Pak přišel malý a díky mému sraženému sebevědomí(které mám dodnes na bodě mrazu,i když prý tak vůbec nepůsobím)jsem se třeba bála odejít,že to nezvládnu nebo nevím,to tak neřeším,ale proč jsem s ním zůstala i v těch 18? Vyřešil to osud(to jsem nikdy nebyla schopna říci,ale dnes už jo),zabil se na motorce.

chlamydie

Ahoj Hani,dík za tvou podporu,to člověka vždycky potěší,když s ním někdo komunikuje:-)Romčo,mi se PP vrátila po šesti letech,nevšímala jsem si signálů svého těla a nechala jsem to dojít až zase k záchvatům,ale třeba je to opravdu jen chřipkou a za pár dní se ti udělá mnohem lépe.Já jsem dlouhodobě byla ve stresu a nic jsem s tím neudělala,tak to mám z toho,pokud si byla relativně v klidu,tak bych se nebála a nemyslela na nejhorší,uvidíš,že to přejde,držím pěsti!Když tak si zkus vzít prášek na uklidnění a poznáš to.D.

Holky děkuji mockrát,že jste odpověděly..jsem moc ráda,když to tady tak pročítám,že v tom člověk není opravdu sám.Je fakt,že dneska je mi o trošičku zase lépe,a doufám,že to není jen pocit!Prášky na uklidnění jsem užívala pravidelně,brala jsem Neurol,ale už tak pul roku to zvládám bez něj a snad v tom budu pokračovat!Navíc bych se měla od dubna vrátit po mateřské opět do práce,a z toho začínám mít obavy,jak to tam budu zvládat,co když to tam na mě zase přijde..?!:(Těch blbých pocitů se člověk už asi nezbaví,nezbývá než věřit v to,že bude lépe!!!

Ahoj,
už dlohou dobu se léčím s panickou úzkostí. Beru Remood. Těď mám zrovna od soboty ataku, takže mi Dr. zvýšila dávku na 2x denně, a ještě na přechodnou dobu přidlala rivotvir než začne to zvýšení zabírat. Je mi děsně, návaly, nadavování, třes, apatie, je to hrůza. Do toho se snažíme otěhotět, asi uměle, ale teď zrovna mám myšlenky jestli to zvládnu atd. Budu moc ráda, když mi napíšete vaše boje s touto nemocí (poruchou). Za vaše zkušenosti budu moc vděčná. Snad mi pomůžou. Děkuji

Ahoj, od září minulého roku trpím panickou poruchou. V prosinci jsem šla poprvé k psychiatrovi a ten mi předepsal remood, po dvou týdnech prášky začaly zabírat a je mi lépe. Nyní jsem přešla k jinému psychiatrovi, a ten mi předepsal APO-PAROX. Chci se zeptat, jestli přechod na jiné prášky nemůže nějak narušit léčbu? Bojím se, že se mi ty hrozné stavy vrátí. Navíc mi doktor řekl, že ty prášky budu brát minimálně rok, aby byla menší pravděpodobnost,že se mi ty stavy vrátí. Dá se panická porucha vyléčit jednou provždy, nebo u koho propukne, tak už s ní bojuje do konce života? Díky za odpověď.

Ahoj, já s panickou úzkostí bojuji 10 let a myslím že úplně se vyléčit nedá, pouze utlumit. I když beru remood pravidelně, stejně ataky občas přichází. Také jsem přecházela z jiných léků na remood a přechod byl v pořádku, nijak se to nezhoršilo.

Chci se ještě zeptat, nevíte někdo co panickou poruchu způsobuje, myslím tím, jestli je to dáno třeba geneticky? Obě moje tety z tátovi strany totiž touhle poruchou trpí. Nebo jestli také záleží na povaze člověka? A ještě prosím o tip, co děláte když to na vás přijde, např. v autobuse nebo i doma? Díky moc za odpověď.

Ahojky,Sweetie u mě pp propukla loni koncem května,ale už se,což mě nenapadlo,hlásila před se příčin je hrozná sedmi lety. Také nevím příčinu a třeba na ní nepřijdu,co mi to rozjelo,ale pokouším se proti ní bojovat. PP přišla v době,kdy jsem byla v klidu,tak možná právě proto,že jsem nic neřešila.Ale stačí pak už maličkost a pp je na světě. Někdy tomu dopomůžou i děti(a je fakt,že toho někdy na mě bylo dost),ale kdo ví. Nicméně mi hodně pomáhají psychoterapie,kdy zjišťuje,že kolikrát nejsem taková jaká jsem si myslela,že jsem. Uvnitř je to jinak,je to hrozný boj.Kuldo,pp mi dopomohla,že jsem začla cvičit pilates ,nekouřím(ale teď je mi líp,tak si občas jednu dám,když mám chuť),více začínám odpočívat,začínám poslouchat sama sebe,což jsem nějak dříve přehlížela,ale je to na dlouho dobu. Také jsem se ze začátku ve všem plácala,jak jsem se pokoušela najít příčinu,že jsem měla pocit,že vše dělám asi špatně......Ale pomalu se mi pár věcí začíná otevírat.....

Už jsem psala vedle, APO-PAROX I REMOOD=STEJNÁ ÚČINNÁ LÁTKA PAROXETIN, VIZ PŘÍBALOVÝ LETÁK.

Hani já se snažím taky s PP bojovat, ale nezvládám to. U toho kouření se nejvíc uklidím. Nedokážu nikam jít (do společnosti), připadám si naprosto zbytečná. Ještě před týdnem jsem chtěla dítě, teď si nejsem jistá, zda bych to zvládla. Jsem prostě ve svých očích úplně na nic a toho pocitu se nedokážu zbavit.

Kuldo,také to mě nakopávalo,i když mi bylo hrozně(vedlejší účinky ad),že to nejsem já,nejsem tak aktivní,vysmátá....Začala jsem se vyhýbat známým,ale né úplně a pomaloučku(také proto jsou ad,aby se ten stav zlepšil a člověk měl čas začít se léčit a překonávat,dříve naprosto běžné věci)jsem překonávala jít ven,na nákup.........to asi víš sama,jak nás to dokáže omezovat. Mám kamarádku,která bere ad delší dobu a nyní mám měsíc do porodu,zvládla to bez ad a cítí se dobře. Také vím,že kouření není vůbec v ničem přínosem pro naše zdraví,ale já přestala,protože jsem měla problémy s tím dodýchnutím. Vše je v hlavě,nestíhám dýchat a do toho ještě kouřit,haha. Ale začíná mi být líp a líp a chuť se vrací,ale nechci začít jako před tím,ale když dostanu chuť,tak si cigárko dám .Já vím,je to ta nejlepší cesta začít.

Tak nevím,ale mám pocit,že PP je zpátky:(,dneska ráno v posteli jsem znovu začla pociťovat to nepříjemné mravenčení a vnitřní třes!Pane bože,já nechci znovu tím vším projít!!Našla jsem doma ještě plato Neurolu,a musela jsem si jeden vzít...udělala jsem špatně?už jsem byla takřka v pohodě,zvládala jsem všechno,bazény s malou,nakupování,těšila jsem se po mateřské do práce..a tedka si připadám zase jako na začátku,proč???:(((