Diskuse - Panická porucha

Ahojky dnes je nějaký divny den lapam po dechu a říkam si dalši den přežity!Stím neurolem tak ja si ho spíše zvyšuji než snižuji měla jsem ho jen 2krát denně a teť ho beru 3krat ja to chvilemi fakt nezvladám.To máš dobrou zabavu chytani kobylek take jsme na ně chodili když jsme byli v něměcku tam maji tererie,tak to jsme se nachytali.Já jsem dnes nějaka špatna jak kdyby mi ten neurol už taky nezabíral ja jsem se ptala dok.jestli si nezvyknu na ten neurol a každy říka něco jineho nemá se brat déle jak 4měsice no tak to nevím co pak semnou bude,tak akorat závislak u té blbé PP si fakt nevyberu zavislak a v pohodě nebo bez prášku a budu naprd.Já mám vypráný plny koš a nevím jestli u té žehličky vydržím ještě v takovém vedru ja nemám dnes chuť na nic ani jsem nevářila šli jsme k našim.Co se děje s Majky už se nám dlouho neozvala mi se vtom plácáme a poradce nikde:-(Jo a ty AD beru od červencetakže už 9tyden jestli dobře počítam a nic.Je zajimaví,že někomu zaberou už 3tyden a ani neví,že mají PP a mi snad nebudem vpoho ani na vánoce.A co ty jak ti je?Ja se už těším do postele,ale nechci jít spát moc brzo abych zas ráno nebantovala.

jo jo Majka na nás prdí,mebo jí zas nejde internet.Já je beru asi od půlky července a taky mi všichni tvrdí,že už přece museli zabrat.Ha ha.Aspoň to říká moje psycholožka.Neurol snižuju,ale jsem bez něj totál v čudu.Ale už beru půl toho co jsem brala.Nejhorší je ,že nevím jestli je mi blbě z PP,nebo mám absťák po Neurolu.V každém případě je to na prd.Už to zkouším držet 3 den na tej polovičce,ale netuším jestli to zvládnu a nezačnu ho zas brát.Já už mám taky vypráno a pověšíno.Klepala jsem se u toho věšení jak ratlík.Fakt už mě ta PP docela dostává.Říkala jsem si,vydržím 4-5týdnů a pak bude dobře.No nějak jsem se spletla.A to cvičím,chodím na procházky,dejcham6,3,6,3 a už fakt nevím co víc bych měla.Beru AD,čtu,abych se odreagovala.Nic.Prostě jsem na jednom bodě a nehejbe se to dál.Vlastně hejbe,snižuju Neurol a je mi hůř a hůř.Takže vlastně jsem jinak docela v poho.V půl 8 vyrážím s dětma na povinou procházku.Tu prostě dělám ať je mi,jak je mi.A dneska zrovna nic moc,tak se na ní moc netěším.Ale půjdu.Já prostě tu mrchu chci přeprat.Ale zatím bez úspěchu.Kdybych měla na ten boj víc energie.Taky si připadáš tak vyždímaná?Já občas fakt sotva lezu.Ale hned v pondělí zkusím to magnézko.Jsem zvědavá co to udělá.No a že nebudu v poho ani na vánoce,to už mě taky napadlo.Naštěstí už mě nenapadá,že se vánoc ani nedožiju.Teď vím,že asi jo,ale v jakým budu stavu?Možná v Bohnicích.Tam mi taky určitě ozdobí stromeček.Pa pa

Čaute holky,ja nemám totiž vůbec čas.Omlouvám se,ale jsem pořád někde v trapu.Můj manželíček odejde ráno v 7 a vrací se večer v 8.Tak si dovedete představit tu hoňku.Bydlíme na baráku a ještě jsme si koupili chatku se zahrádkou a tak lítám jak blázen a ten synáček 16 měs.je taky dáreček.Teď zrovna nechce spát a jen brečí.Mám hlavu jak balon.Horor prostě.Ale co vy tady píšete????Kde je elán a odhodlání bránit se té hnusnéPP?Tak znova!!!Jste zdravé,šikovné a mladé holky!!!Vše co se vám na těle projevuje je jen a jen vyvolané myšlením.ŠPATNÝM MYŠLENÍM.To s tím zadýcháním a lapáním po dechu i při sebemenší námaze je tím,že už tak dýcháš trošku rychleji než normálně a pak přidáš trošku zátěže a už to nestíháš dodýchávat.Lehněte si krásně na zem,kopítka si opřete o skříň a ruce položte dlaní na podlahu.A dýchat a dýchat a nemyslet na nic hnusného.Představujte si,že příjdu za váma a dostanete na zadek,jestli vám nebude líp!!!

Ahojky.No to je dobře,že jsi se ozvala.Docela Ti ty hoňky závidím,já měla vždycky ráda takový ty stresový situace,kdy se musí honem něco udělat,vymyslet,vyřešit....Teď jsem ráda,že jsem ráda.Snižuju Neurol,tak sotva lezu.Já dýchám a fakt si nepředstavuju nic špatného,ale proč mě ty nohy neposlouchají?A pořád se mi ta hlava tak motá?Vždyť to už není snad ani normální.Podlamujou se mi kolena,občas se roztřesu a to opravdu myslím pozitivně.Hodně čtu,cvičím,povídám si z dětma...odreagovávám se jak jen to jde.A nic.Jako bych se zasekla na nějakým zamzlím bodě.No teď je mi hůř,protože jsem o půl snížila denní dávku Neurolu,ale to by mě čekalo stejně.ten se prý nemá brát dlouhodobě.Já teď přišla z rpocházky.Večer je to vždycky fajn,pěkně čerstvej vzduch.Ale dneska jsem se fakt motal.Myslíš,že mám ten Neurol zas navýšit?Já už fakt nevím.Obdivuji Tě,že jsi to zvládla a i Ti závidím.A víš co Ti závidím úplně nejvíc?Toho Tvýho malýho broučka.Já bych tak moc chtěla mimino.To se snad nedá ani napsat jak moc.A vypadá to,že už si budu muset počkat na vnoučata.Pa pa a jak ta poradna????

No to je dost,že se nám ozvala Majky.Taky jí zavidím,protože jsme taky plánovali mimi a misto toho mám akorat tak PP.No a zravna dnes jsem říkala to samé akorat né že si budu muset počkat,ale jestli se toho vůbec dožiju někdy mám pocit,že tak dlouho tu srašit nebudu asi už je ze mě napůl blázen a stím dychaním ja myslím,že snad už ani chvílemi nedychám.Dnes jsem si lehla na lavku venku a zavřela jsem oči a řekla si tak a teť umřu a prd jsem tady.Mě už asi přeskakuje teť jsem mluvila s brachou,tak jsem se ptala jestli odumíraji mozkové nervove buňky,tak řikal,že jo ale znovu se obnovují tak to se mi ulevilo,protože se chvílemi vídím jak se někde houpu v křesle a čumím do blba.Manžílek má v uterý narozky a ja jsem mu dnes řekla,že asi umřu v ponděli večer dnes mi bylo tak nanic,že se dívím,že jsem ještě tady.

Ahoj děvčata,ted jsem tady na vás narazila a tak si říkám,že vám také napíšu něco pro povzbuzení:o))Patřím mezi vás a bojuju s panikou celkem úspěšně.Je pravda,že já Cipralex beru už od ledna a jakž takž lépe se mi dělalo až po 6 týdnech.Pozor jakž takž.Neurol jsem začala snižovat jak jen to šlo,ale lámat to přes koleno asi nejde.Když mi bylo nejhůř,tak jsem jeden den dokonce spolkla těch Neurolů 5 a byly to 0,5.Samozřejmě ne nejednou:o))Byla to však vyjímka,jen aby jste se ho neděsily.Pravda je však taková,že pokud se bere delší dobu,tak už prý tolik nezabírá.Zkkuste ho brát aspon nepravidelně.Tělo si tak rychle nezvykne a může se vzít třeba jeden den ráno půlka,druhý den ráno celý,a pak třeba jen čtvrt,prostě nepravidelně a pokud vám bude dobře,tak snižujte a nebo ho vysadte jednu dávku úplně a další si vemte třeba dřív.Mě hrozně pomáhalo,když jsem si při záchvatu paniky uvědomovala,že to jsou "JEN" nervy.Prostě žádná nemoc.Jen se mi v hlavě zase motají špatně různé chemické procesy:o))Nohy jsem měla gumové a chození bylo problém.Jak se mi pomalinku ulevovalo,tak nohy byly stále lepší.Tři měsíce to určitě ale trvalo.No a zkusím vám napsat jednu radu při tom záchvatu paniky,radila nám to jedna úžasná doktorka tady na netu.Zkuste při záchvatu dýchat do papírového pytlíku.Organismus je překysličený a tohle by mělo pomoci.Já to nemám vyzkoušené,už jsem to nepotřebovala,ale ohlas to mělo kladný.Tak se nedejte,žádné umírání a hurá do boje s hnusnou panikou!!!!!!Znám moc dobře debaty s mužem na téma,že už brzy umřu a aby se staral dobře o děti a nenechal je šidit nějakou cizí ženskou:o))))Tak tohle určitě NE!!!!!Nedáme se,tu mrchu prostě musíme přemoci.Zvládnete to,určitě ano,tak DO BOJE!!!!!!!Moc vám držím palečky a bude dobře!!!!!!Ještě na okraj,to co zvládnete s žehlením atd,tak jste hrdinky,Já jsem začala tohle zvládat až nedávno,prostě jsem se nepřinutila.Zkuste odpočívat co to jde a nestresovat se.Něco odložit nejde,ale spousta věcí ano.Najděte si chvilky na relaxaci a dělat se bude až vám bude fajn.Aspon chvilky klidu přes den ukrást.Jana

Ahojky diky za podporu jenže ja nedělám nic jiného než čekám na zazrak kdy mi konečně zaberou ty AD beru Coaxil,ale tam není napsane třeba to co u toho Cipralexu nebo u Zolofu!Ptala jsem se dok.a ona mi řekla,že mám pravdu a ten Coaxil mi stejně předepisuje dal,tak nevím!jako prvni mi dali Zolof to mi nudělalo dobře změnila jsem psychiatra a tam mi dala ten Cipralex,ale ja jsem zvracela,ale nevím jestli stoho,protože v tu dobu mi bylo pořad špatně no tak mi to vyměnila za ten Coaxil ktery byru 7tyden a nic stejně mám pocit,že brzy skončím v nějaké lečebně!Stím neurolem máš asi pravdu ja beru rano a večer xanax 0,5 to je jak neurol ale s prodlouženým učinkem,ale mě učinkuje akorat tak do oběda pak si vemu neurol0,25,ale teť se mi zada že mi už nezabíra prostě jak kdybych si ho nevzala tak asi si vemu0,5 nebo já už fakt nevím.Psych.to moc nechcu říkat aby mě neposlala na tu hospit.

Ahojky.Tak Tobě je dneska zase honě špatně viď?Tohle houpání jak na houpačce je fakt děsný.Mě je taky jednou jakž takž a už si říkám,tak snad už to zabírá.A pak najednou šup a chodím jak pos...a pomalu se musím držet zdi.Já tomu taky moc nerozumím.A odvádět pozornost a říkat si,že mě nic není,je dost těžký,když se mi zdá,že mě neunesou nohy.Nevšímat si toho je docela těžký.No to by jsi dala manželovi pěknej dárek k narozeninám.A popiš mi,jak Ti dneska bylo.Pa pa

Ahojky.Díky za povzbuzení.Snad budu moc jednou napsat,že bojuji s panikou úspěšně,protože já ten boj spíš prohrávám.ten Neurol zkouším vysazovat a snižovat,ale je mi pak docela na nic.No ale zkouším to dál.Víš,když já takový ty záchvaty,který jsem měla na začátku,že to na mě najednou sedlo a bylo mi děsně zle,tak ty já nemám už dlouho.Já ráno třeba vylezu z postele a vůbec nic.Jsem jako dřív,povídám,směju se,dojdu do koupelny,uvařím si čaj....prostě jako by mi nic nebylo.Jenže pomalinku polehounku se mi dělá hůř a hůř.Začne pobolívat hlava,pak se motá,tím se zhorší chůze a je mi pomalinku na nic.Někdy vezmu neurol a je pak trochu líp,ale takový nepříjemný napětí zůstává a chůze se taky nelepší.Někdy si ho nevezmu a nějak to dopoledne přečkám.Třeba se jen válím a čtu si něco pěknýho.Nebo naházím do pračky a něco dělám.Je mi zle,ale zkouším to bez něj.No během dne se to prostě pořád tak nějak houpe.Chvilku je mi líp a pak se zas motám,ale aby mi bylo zle jako dřív,to prostě nemám.Jsem jen celý den jako ve svěráku,špatná chůze atd..to znáš asi sama.Jenže ono celodenní napětí a třes vyčerpává úplně stejně,jako ty záchvaty před tím.Takže je to na prd,tak jako tak.

Ahoj,přišla jsem se na vás podívat jak vám je a vidím,že nic moc.Beáto,ten Coaxil je asi nejslabší ze všech antidepresiv podle toho co kdysi děvčata na panice psaly.Zřejmě jsi ho dostala protože jsi zvracela po Cipralexu a doktorka se bojí syndromu,který u Cipralexu a podobných antidepresiv vzniká.Asi by měla zkusit ty antidepresiva co ti minule pomohly,takhle to je opravdu na dlouhé lokte.Také určitě zabere,ale nevím jakou bereš dávku,ale bude to asi trvat dost dlouho.Zkus si říci o jiná antidepresiva,když máš vyzkoušené,že Ti pomáhaly.Helčo,určitě budeš moci napsat,že vyhráváš boj nad panikou,jen musíme být trpělivé.Ty stavy co popisuješ opravdu znám a mě se ještě před měsícem dělalo občas špatně i třeba při návštěvě a nebo posezení s přáteli,kdy absolutně nebyl žádný problém a podle mě mi mělo být báječně.Byly to je okamžiky,kdy jsem měla pocit,že zkolabuju a za chvilku přešly,bylo to však hodně nepříjemné.Moje doktorka říkala,že stačí ton,obrázek a nebo jedno slovo a podvědomí potvora si to nějak spojí.Už pominulo i to a tak doufám,že se panika odebrala do pekel:o))Zkus ten Neurol nevysazovat moc rychle,vezmi si ho ráno,když Ti bude dobře a vezmi si třeba místo půlky jen čtvrtku.Prostě,aby si hlava myslela,že máš prášek a špatně Ti být nemůže,pokud Ti bude dopoledne hůř,tak si vezmi v poledne klidně půlku a tak to zkoušej,nevysazuj hned prášek úplně,To znamená,vůbec si ho nevzít,když je fajn.To jsem dělala až po té čtvrtce a stejně jsem ho měla neustále u sebe.Já ho mám vlastně stále sebou i když ho už neberu několik měsíců.Tak zase holky vzhůru do každodenního boje!!!Zvládneme to!!!!!!Jana

Ahojky Heli.Já už bych se fakt nejraději na ten boj vys.... mě už to fakt nebáví chvilu je mi dobře pak je mi zas špatně ja už jsem fakt zrala na toho chocholouška.Mě docela nohy slouží,ale ja jsem prostě v prd... s dechem a houby,že dychám zrychleně já fak chvíli nedýcham vůbec jsem jak pod vodou kde se nemůžu nadechnot a pak se mi začnou klepat ruce nohy jsem jak vybrátor.Ještě že nejsem bruneta,protože za ty dva měsíce bych byla tak šediva jak kdyby mi bylo 70 na těch blond to nejde vidět.Já přemyšlím kolik let jsem vlastně v tom květnu oslavila asi jsem se spletla místo 30 asi tak 60 vyjdu totiž schody a funím jako kanec.Já se na to vyprdnu lupnu silnější neurol a uvidím ten zazrak mě už totiž hůř byt nemůže takže se vlastně nemusím ničeho bát.A to jsem ještě slyšela,že když se potom vysadí ty AD které beru asi jen jako bonbony,protože žádný výsledek,tak se to pak vrátí no mě to ještě ani neodešlo a už myslím na vysazování mě už asi hrabe.To taky jak si toho nemám všímat když si říkam je mi dobře,ale mě není dobře mám pocit,že omndlím tak jak sí mám říct,že neomdlím to si řeknu až mě to přejde uf to jsem zase utekla hrobníkovi z lopaty to jsem fakt zvědava jak tohle dlouho vydžím a to nemluvím,že se bojím byt sama doma ta představa,že děcka jsou radi,když za sebou zavřu dveře z venku a ja zase jsem rada když je zavřou ze vnitř.Já jsem taky měla vždy rada když šli všichni ven a já jsem si mohla v klidu uklidit dat si kavičku a pohoda a teť se tak akorat třepu jak ratlík a čekám až někdo zazvoní.Dnes musím na zahradu pozbírat aspoň se nebudu nudit a to prádlo mi žehlí manžel protože nevydržím v tom teple motam se pak jak ožralá:-(.A jak je tobě já myslím,že vypiješ parkrát to magnézko a budeš běhat jak srnka jo a to magnezko když si budeš kupovat,tak řekni ať ti dají něco podobného jak je Magnoslov ten je totiž jen na předpis já beru zatím taky jen tu napodobeninu,protože jsem si ještě nevyzvedla recerpt.Tak mi pisní jak je tobě včera jsem se poprvé musela chlámat jak si psala,že budeš zdobit ten stromeček v Bohnicích dlouho jsem se tak nesmála,neboj ty ho budeš zdobit doma:-),ale rozesmála jsi mě děkuji:-)

Pročetla jsem si jak se ti daří a vidím že né moc růžově.Píšeš že je ti ráno dobře a že přes den se to zhiršuje.To je i tím,že vsteneš a hoďku nebo 2 jsi v pohodě a řekneš si,dnes je mi dobře a ani ty nohy nemám jak důchodce a buch a je to tam.Stačí prostě si jen na vteřinku vzpomenout,a ono to hned naskočí.I když to myslíš dobře a nic špatného tě nenapadlo tak opravdu stačí i to že sis řekla že je ti fajn.Je to začarované a nekonečné že.A ty neuroly,to být tebou tak vemu celej,ale až to bude potřeba.Až fakt ucítíš že ti je opravdu zle.Jinak by si to ráno měla zkoušet bez.A ty už nemáš ataky takové ty celorozvinuté.Tak proč vůbec bereš neurol?Protože máš strach aby ta ataka nepřišla?Nebo proto že se ti ta roztřesenosta slabost v nohou špatně snáší?A co ty vitamíny?Víš co aji pomáhá,když se budeš cítit že už ti slábnou nohy a hlava se ti začíná motat tak se hodně napít.To česem ale opravdu přejde,je to tím podvědomím.Prostě víš že tě to chytá kolem poledne a to je tam zakodované.To je hrozné poslouchat jen snaž se na to nemyslet a td.já vím.Jenže to je tak těžké,člověk sám neví co by mohlo pomoct.Je to takový zmatek a bezmoc.Stou poradnou,zatím hledám ten pronájem,protože tam jak jsem byla,chtěla nehorázné peníze.Ale až budu mít všechno vyřízené tak ti napíšu neboj,to já se ráda chlubím.Tak neklesej na mysly a ještě mi napiš,jestli jsi byla na vyšetření krve.Jako vitamíny,hořčík a cukr a tak.A na to bolení hlavy si dáváš nějakej prášek?Zatím a doufám že malej večer usne ať se sem můžu mrknout.A to mimi určitě mít budeš neboj.Zvíšíš si magnézka začneš chystat oblečeníčka a peřinky a PP se neoběví.

No vidíš tak já vlastně beru bonbony a vysledku než mi zaberou se asi nedočkám to dřiv umřu ja jsem neměla co by mi vyhovovali poprvé jsem měla Zolof,ale ten jsem vzala jen jednou a vickrát ne a pak ten cipralex a to mi bylo blbě a přesně si to napsala,že mi tyto dala,že nemají nežadoucí učinky no ale četla jsem v knize,že jsou i jine silnějši a taky nemaji než.učinky jinak ja mam Coaxil 12,5 nějake té složky už jsem jí to říkala a nechce to moc měnit zřejmě kdo si počka ten se dočka no,ale to já se dočkám tak akorat,toho,že to budu já která bude zdobit stromek v Bohnicich ikdyž vlastně já můžú jít i do Šternberku to mám blíž.no ještě,že mám neurol.To mám vyhlidky,tak kdo mi poradí co mám vlastně dělat ať mi už je líp když mi ty AD zeberou třeba až za rok:-(

Holky klid,takové případy jak jsme my,opravdo do Bohnic neberou.Co psycholožka?Beato a teď už ale nezvracíš?Nebo jo?To dýchání jsem ti už psala.Kdyby sis v tom stavu co popisuješ zavolala záchranku a řekla jim že nemůžeš dýchat a polikat a že se klepeš,tak ti píchnou magnezko,a něco na uklidnění a pojedou.Do nemocnice tě nepošle ani psychiatr to se taky neboj a raděj mu řekni všechno o těch lécích.A ty AD můžeš brát klidně 2 roky a až ti bude fakt dobře tak se pomalu vysazují tak,aby to to tělo moc nezatížilo.A vůbec,nepřemýšlej dopředu,ber co je teď.Není ti dobře tak začni dýchat hlouběji a pomaleji a zkus se zaposlouchat do pohádky nebo nějaké relaxační hudby a uvolňovat se.Ten očekávaný klid přijde neboj,já ti věřím že je to zlé.Ale dívej,taky žiju a taky jsem byla na tom jak ty.I s tím otravným dýcháním a kontrolováním se.A co oči?Když máš takovej stav na prd,máš roztáhlé zorničky a vidíš dobře nebo se ti hůř zaostřuje?Držím Vám všem všechno co mám.Ať už ty odporné stavy zmiznou ze světa nebo se to fakt nedá.Nebo tím trpí i lidé kolem nás a to je pro ně určitě taky nepříjemné.Tak zatím papa.

Ahojky Majky.No mě pravě řekla psych.jestli nechci hosp.,že tam mi dají leky ktere mi dřív zaberou,ale takove nadávají dom.Řekla jsem,že ani náhodou to bych se fakt už zbláznila úplě.Dychm jak jsi mi psala 3 a 6 pak vydechnu chvili nedycam po větším nádechu a mám třeba na chvili klid a zachvili zas.Byli jsme si sednout na hříště znami si dali pivko já nealko a najednou přišla na mě ataka,že jsem nevěděla jestli mám honem odejít nebo tam zůstat no už jsem myslela,že to nerozdychám,ale přešlo to po 10minutach.Jo a mě se ty zorničky vždycky ůplě zmenší a jak to ustáva tak se zvětší.Teť už nezvracím naštěstí mam jen někdy pocit,ale to rozchodím.Dali mi i léky na žaludek a na střeva nic stoho neberu,protože mám strach co to semnou uděla dali mi totiž minulý tyden před tím CT prednison a to jsem zvracela bylo mě tak špatně,že jsem lezla po čtyřech no myslela jsem,že je to moje poslední hodinka.Já jsem nikdy prašky nejedla a teť beru 3krat denně a prd stoho.Já bych fakt chtěla byt tebou ty jsi bezva pohodářka příjde tak odejde a na mě když příjde tak se mě drží jak klíště a pěkně m+ě rozhodí.Zítra jdu poprve k psycholožce už teť vím,že mi akorat rozebere věci na které bych nejraději zapoměla a budu mit den HRŮZY mě totiž rozhodí se bavit pořad o něčem co už nechci slyšet.Ja to nechapu vždy jsem byla pohodářka a teť jsem akorat tak panikářka,co mě ještě potka.A to ještě semnou musí jezdit mati k dok,protože sama bych nejela ani za nic musím totiž řídit,protože mati nemá řidičak a chlap je v práci,ale co se mi zlepšilo,tak to polykani nevymizelo to úplně,ale už to není tak intenzivní,ale jak si to připomenu tak to mě máš vidět najednou to nejde.A to jsem ještě měla byt sama doma to jsem přemyšlela co si počnu a naštěstí tata si vzal dovolenou v tomhle jsem jak mala já se bojím byt sama doma jen když děcka zavřou dveře a vidím tu samotu tak už to semnou máva honem letím k netu a píšu,Co mám dělat abych se nabála?Pa a pisni mi to potřebujem jak sůl tvé rady