Diskuse - Panická porucha

Ahoj Heli,tak PP mám od 19 a je mi 32.Psycholožka nejsem,ale přemýšlela jsem že si otevřu nějakou poradnu,kde by jsme tento problém řešily a kde by se mohlo sejít i více lidí a pokecat o tom.Ono je to totiž pro PP to nejlepší.Opravdu stačí znát se a radit se o tam kdo to má nebo měl a ta úleva a klid příjde skoro bych se nebála říct že okamžitě.Jinak teď jsem na mateřské.Je toho teď nějak moc tohoPP.Znáš ty někoho ve svém okolí kdo to má?Ta Beata by to zrovna potřebovala,přijít a pokecat.Přes to dopisování to vůbec není ono.Tak ty večery musíš ještě vypilovat.Nejdřív se budeš muset asi překonat a uvidíš jak sice ty s toho budeš mít asi prd ,ale uvidíš jak tě pak bude tak nějak divně hřát na srdíčku a mravenčit u žaludku s toho pocitu,že jsi svému mužíčkovi mohla aspoň kouskem vrátit jeho podporu a trpělivost.Nějak nám to tu vázne ty psaníčka.Nám totiž každou chvíli vypadne int a nejde 2 dny a už mně pěkně štvou s tím.Tak se opatruj a zase písni,jak si kráááásně žiješ a tak.Pa pa.

Ahojky.ta poradna by byla dobrá věc,protože v tomhle stavu pomáhá,když se lidi o tom dozvědí co nejvíce a můžou si povídat.Já v okolí neznám nikoho,bohužel,proto jsem i tak dlouho přemýšlela co se to semnou vlastně děje.Beátce jsem včera taky musela trochu otevřít oči,já už mám o ní opravdu strach.Vůbec se jí nechce bojovat,nebo už chudinka nemá sílu.Potřebovala by aby jí manžel asi trochu víc pomáhal a dokopal jí k něčemu.Je mi jí líto.Já taky pořád přemýšlím proč mi ty AD ještě pořádně nezabrali už je beru hnedle 7 týdnů a bez Neurolu to nezvládám.Teď chystám děti do školy,tak jsou docela hoňky.A hlavně mám strach,že budu doma sama.Toho se fakt bojím.Mě se to objevilo těsně před prázdninama,takže byl pořád někdo u mě a teď manžel v práci,děti ve škole,no mám fakt strach jak to budu zvládat.Bude to asi boj a začátky dost krušný.No uvidíme.Nejhorší bude překonat strach a dojít nakoupit.Já sama nedojdu ani pro rohlík.Jelikož bydlím na vesnici a máme tady jen jeden obchod a mě v něm na začátku chytla děsná ataka,že jsem ani nezaplatila a nechala jim tam košík a utekla.Odtud mě vezli rovnou na pohotovost,protože to tenkrát bylo fakt děsný.Byla jsem tam od té doby už víckrát,ale nikdy ne sama.A stejně jsem se tam necítila vůbec dobře a klepala se jak ratlík.Tak mě teď čeká dost změn a nevím jak je budu zvládat.Měj se krásně a pa pa.A s tou Beátkou musíte něco vymyslet,prototže je chudák asi fak na dně.Já to znám,já už tam taky byla a přemýšlela úplně stejně.Snad už to mám za sebou a nevrátí se to.

Vůbec se nestrachuj že budeš sama doma,protože to určitě zvládneš.Uvědomuješ si totiž až moc dobře co se v tobě děje a to znamená že to i ovládneš,i kdyby se to na tebe zase chystalo zaůtočit.A to je právě ono.Nepozastavuj se nad tím co bude nebo bylo,musíš přemýšlet teď a pořád jen teď.Já ti řeknu že kdybych věděla jak začít s tím aby se ti postižení lidé PP dověděli a hlavně aby přišli tak začnu hned.Protože opravdu se ti jinak dívá na člověka sice studovaného,ale neprožil si to a jem všechno odkývou,řeknou ti no musíte myslet na něco jiného a ani neví o čem mluvíš.Tak mi poraď,jak mám ty lidi kontaktovat?Chtěla bych tuto poruchu úplně vymazat ze světa.Je to svinstvo které postihuje poctivé lidi a h**zlíci mají zase pokoj.Ta Beata mně taky dost vrtá hlavou.Vidíš že nemá sílu už ani psát.To je ono,to chce ten pohled z očí do očí a kontakt neustálej.Jinak je všechno marné.Ty si se teda ale rychle vyhrabala z toho ven,2 měs.to si dobrá.Mně to trvalo 3,4 roky.A procházka byla?Já jsem se válela na zahradě a aktivity dnes skoro na nule.Tak se zatím měj a doufám že se Bea ozve,nebo že aspoň si to tu čte,když už nemá sílu psát.

Ahoj holky,konečně jsem našla tu správnou diskusi o PP,mám jí 1,5 měsíce a je to hrozný.Jen ve zkratce je mi 33 a mám 2 malé holčičky 5 a 1 rok.PP mě zastihla po smrti známé,po nemoci holek a zároveň mojí a po totálním vyčerpání z kojení a nočního vstávání.No prostě jsem jednou seděla a začalo bušení srdce,bolest na hrudi,křeče do rukou,nohou a pusy,ruce se mi zkroutily,chtělo se mi omdlít.Myslela jsem,že mám infarkt a že to je má poslední hodina,byl doma tchán,odvezl mě ihned do nemocnice a tam mi řekli,že je to hysterie.Měla jsem skoro vztek,že to berou tak na lehkou váhu.Pak jsem šla k našemu Dr.protože jsem měla atak i 10 za den,už jsem nemohla a děsně se bála,napsal Neurol 3 x denně + AD Cita,AD mi po měsíci vysadil,když prý nezabraly a Neurol beru stále,jsem na něm závislá.Vyprosila jsem si psychiatrii,tak konečně zítra jdu tam,doufám,že mi pomohou a dají nějaké léky,po kterých nebudu tak unavená jako po Neurolu.Myslím,že to bude běh na dlouhou trať,chvílema mám depky a plačtivé nálady,ale moje rodina mě drží nad vodou.Musím se uzdravit,nebo alespoň se stabilizovat.Nenávidím PP,dokonce už šla na mě i při řízení auta,mrcha jedna,teď se bojím jezdit.Máte nějaký recept jak se ataky rychle zbavit,když cítíte,že na Vás jde,já dýchám do sáčku a snažím,se odvrátit mysl na něco jiného,ale ne vždy to jde.Budu vděčná za každou radu. Hanina

A kde vlastně bydlíš?Ráda bych Ti poradila jak to udělat,protože by jsi určitě hodně lidem pomohla.Já taky o psychologách nemám valné mínění.Podle nich už bych měla být bez Neurolu.Zkoušela jsem to a bylo mi zle.Tak jsem zkoušela ubírat a taky na prd.Prostě oni mají nějaký průměr a tabulky a neberou v potaz,že každý to má jinak rozjeté,že každýmu Ad zaberou jinak.Prostě po 4-5týdnech už to vysaďte.Oni neví jaké to je,co se s člověkem děje,prostě se o tom učili ve škole a podle toho postupují.Já to chápu,že oni to jinak ani neumí,protože to peklo neprožili.A jaký jsou začátky víme všichni.Hodně záleží,kdy se diagnostikuje PP,protože mě v tom nechali koupat 2 měsíce,jen samá vyšetření,hospitalizace a já fakt myslela,že umírám,protože už mě prostě přestalo poslouchat tělo úplně.Nemohla jsem jíst,chodit,špatně se mi mluvilo,protože mi tuhly svaly v obličeji,až pak mě přez známou doktorku přijal jeden neurolog a vyslechl si mě.A pak mi řekl,to co mi tady popisujete je asi PP.Já ani netušila co to je.Hned nasadil Ad,ale pro jistotu poslal ještě ke klinické psycholožce na 4 hodinové testy a to potvrdila a přidala ještě depku.Paráda.Jenže kdybych nebyla takovou dobu v nejistotě,neměla bych to tak rozjetý.Tak Ty jsi dneska lenošila?Já měla fofr den.Prala,vařila,chystala děti do školy,opět lovla na louce koníky pro zvířátka,pak jsme šli na hodinu a půl na houby a teď jsem ještě upekla 2 plechy švestkového koláče.Ještě odvezu ochutnat našim koláč a vyženu ty dva holomky do vany,ať se na zítra pořádně vydrbou a padnu za vlast.Přeji krásnou dobrou noc a nezlob taťku!!!!

Ahoj,jsem ráda že sis nás tu našla.Snažíme se tady s tím bojovat a radit si.Tak zkusíme to probrat i s tebou.Tak první co chci vědět je,proč jméno uvádíš Hanina.Je to tvé jméno Hana?Když jsi byla na té pohotovosti,tak je mi jasné že si byla naštvaná když tě tak rychle odpálkovali.Ale infarkt ani nic jiného nemá tolik příznakú najednou.Takže měli hned jasno o co jde.Takže 1.5 měs.to není zase tak dlouhá doba.Vidím že se snaříš s tím pracovat,a to je dobře.Něco ještě přidáme a myslím že se ti uleví.Hlavní je bojovat a nevzdávat se.A co je tvůj strašák?Co ti tu ataku vyvolává?Já jsem taky 32 letá a s PP bojuju od 19.Tak toho mám fůru za sebou a teď se snažím pomoct všem co tou mrchou trpí.Tak to můžem probrat.A psychiatr je dobrej,ale jen na léčbu léky.Takové rady jak na tom pracovat je lepší psycholog.A nejlepší je,spojit oboje.Tak zatím čau.

Ahojky.Vítám Tě tady mezi námi.Ráda bych Ti něco poradila,ale zatím si moc neumím poradit sama.Rychle se téhle potvory zbavit asi nejde.To chce asi hodně času.Ale je tady Majka a ta Ti určitě napíše a pokusí se Ti něco poradit.Ona je tady takový expert na PP a drží nás tady nad vodou.A o těch začátcích mi ani nemluv,já myslela,že už jsou mé dny sečteny.Jen jsem už ležela a vodil mě manžel i na záchod.Sice už se mi to trochu lepší,ale ještě je to pořád na prd.Třesu se,špatně se mi chodí,bolí mě dost často hlava a páteř.Ale pořád doufám,že to snad jednou přejde.Drž se a pa pa

Já jsem s okresu Bruntál.A ani nevím z kama si ty?Tak to jsi dnes fofrovala.To je dobrý,zvládáš všechno s přehledem,tak neplaš ze školního roku!!Vždyť už jsi samostatné děvče a nějaká PPti už může políbit .....a kolikrát bude chtít ne???Taťku zlobit určitě budu.Protože kdyby jsi viděla co já sem měla za sen tak se klepu ještě teď a žaludek se mi taky ještě neusadil na správné místo.Zdálo se mi že mně podvedl a utekl za jinou.Já jsem to prožívala nehorázným způsobem.Musela jsem ho ve 3 vzbudit a poňuhňat,protože mně málem trefil šlak.Tak až přijdeš na radu ty pro mně,jak začít s těma lidma tak mi to písni a hned to rozjedu.Zatím papa a kráááásné sny hlavně!!!

Holky moc Vám děkuji,že jste mi odepsaly.Ano,jsem Hana,známý mi říkají Hanino,tak proto a také jsem nevěděla jestli tu není nějaká jiná Hanka,tak abych se nepletla.Jinak jsem z Kostelce nad Labem.Myslíte,že bych měla i k psychologovi?Uvidím,co mi zítra poví psychiatrička,já se tam vyloženě těším.Kdybych věděla co je můj strašák,mohla bych na tom pracovat.Ataky si chodí jak chtějí,bez ohlášení a z ničeho nic,no i když.............Od mala jsem přecitlivělá,vše si hodně beru a mám obrovský strach ze smrti svých blízkých a z nemocí.Vždy když někdo onemocní,honí se mi hlavou to nejhorší.Taky mi umřel hodně dobrej kamarád před 2 lety,vyrůstala jsem s ním a s jeho mamkou nám sousedí chata a je jako moje teta,trpím s ní pokaždé,když jí vidím.Teď mi umřela před tím 1,5 měs.ta známá,nějaký mladý kluci jí nedali přednost v autě a ona byla na místě mrtvá.Měla 3 letou holčičku a čekala druhé mimi,mě to hrozně vzalo,pak jsme měly všechny tři ženský doma angínu,já k tomu zápal plic a zánět průdušek,jen přítel byl v poho.Holky měly hrozný průběh,měly přes 40 horečky a my je nemohli ničím srazit,celkem 3 x jsme byli na pohotovosti,no a za týden poté mě chytl ten první záchvat.Ani největšímu nepříteli to nepřeji.Proběhl mi hlavou celý můj život a hlavně že umírám a nechávám tu dvě malé děti,ještě teď mi to vhání slzy do očí,bylo to fakt strašné,nejhorší pocit co jsem kdy měla.Připadám si jako blázen,hlavně se mi každý ptá proč si nedám skleničku,nechci každému své problémy vykládat.Tak jen odpovídám,že beru léky na které nemohu pít,ale asi si myslí svoje.Jak je to s AD?Také si člověk nemůže dát sklenku,mě nejde o to se někde opít,ale spíš si přiťuknout na narozeninách nebo tak.Tak jsem se trochu rozepsala,ale klíží se mi oči,tak půjdu na kutě.Budu ráda,když napíšete.

Ahojky Majky.Tak si představ,že jsem dnes odvezla i přivezla sama děti do školy.Včera jsem dokonce byla v Hzparnově koupit honem boty,ale obchody mi nedělají dobře takže jsem běhala jak splašena,ale koupila jsem a to jsem ještě večer pekla děckám babovku.Je mi u něco lip,ale musim si vzit ten neurol i odpoledne tak jsem ho měla brát jen ráno a večer,ale když si ho vemu i odpoledne tak ten den je lepší.Snážím se na to nemyslet no a dělám co mi píšeš už se mi daří si trochu věci představovat,ale je to těžky někdy si připadám jak ve filmu.Dokonce jsem si skusila i zapalit jestli mě to uklidní když vidím jak to dělaji,že jsou nervní tak si honem zapalí,ale na mě to nefunguje.Tak doufám,že se mi to zas nezhorší když se mi udělalo lip akorat mě začali ukrutně bolet zada a nevím jestli mam jít k dokt.nebo jestli je to ste PP.No a v té poradně bych byla asi mezi prvníma :-).Je to úplně o něčem jinem když o tom mluví kdo to zažil než ten kdo to vyčetl s knihy ja bych ani nevěřila jak dokáže psych.zamávat.Pa

To je dost že se ozveš.Už jsem se bála že ses nechala tak rozházet že jen ležíš a trípíš se.Tak to jdsem ráda že je ti líp.To znamená že se fakt snažíš.Tak až tu poradnu otevřu,tak pro tebe pošlu taxi a přijedeš se mrknout a pokecat.Seš šikovná,tak nepolevuj a myslím že se blíží ten vytoužený klid.Udělala jsi mi faktickou radost.Zatím pa.Nemám noc času,ale uspím raracha a napíšu ještě.A všem.Papa

No můžu ti říct,že to co se semnou dělo bylo strašny ja jsem fakt už nemohla.Je to dva dny co jsem se truch zvetila,ale zas to není žádna slava chvílemi na mě ta mndloba přijde i ten třes.Akorat co zjištuji tak to polykaní mám jen v autě.Když jsme jeli z Budišova tak jsem si v Autě musela vzít neurol myslela jsem,že se nedožiji navratu.To je normální,že mám takové pocity vnitřní ja to ani neumím popsat jen mě napadne,že teť je to poslední co dělám,tak nevím měla jsi taky tokového takoví zvláštní pocit?T a poradna by byla super ne jen pro mě,ale pro spousty kdo tady tím peklem prochází.Měla jsem obavi co budu dělat sama doma když děcka půjdou do školy dnes pohoda byla jsem sama jen hodinu,ale od zítřka mě to čeka cely dopoledne.Chtěla bych jít do práce,ale ještě se necítím příjde to na mě ikdyž něco nemám a ani na to nemyslim.Tak nebudu to ukončovat ACHJO Majky,ale mej se hezky jo a ještě ty bereš ještě AD nebo jsi tak sílna a zvládáš to bez nich?

Ahojky holky.Tak jsme dneska odvezli děti do školy.Malej měl uvítání asi hodinu venku a stála jsem tam bez Neurolu.Pak jsem zašla kouknout na kolegině v práci,všechny mě hezky přivítaly a všechny říkaly,že to zvládnu a ať už se jim brzy vrátím.Pak jsme šli s dcerou na první uvítací den,dneska nastupovala na střední školu.Měli to v kině a asi 500lidí.A já seděla v klidu mezi nima a nic,ale pak už se mi začlo dělat špatně,protože tam děsně vydejchaný vzduch,ale stěžovali si tam na to hnedle všichni,ale já pro jistotu kopla půl Neurolu a došli jsme si ještě pěkně do restaurace na oběd.Uf,ale jsem vyřízená,jako bych zdolala osmitisícovku.Tady je teď pěkná bouřka,manžel odjel do práce,má odpo,tak asi vezmu knížku a půjdu se válet a možná i chrnět.To je dobře Beát,že už začínáš být trochu zas ve svý kůži.To je fajn.Tak zatím se mějte a pa pa

To si hodná že nekončíš tím bláznivým ach jo.Je to úplně normální ty pocity v těle.To se mele jedno s druhým.Mysl a tělesné projevy.Je to i normální že to nedokážeš přesně popsat,protože ti prostě je všechno.Takové to brnění,třes,natné vidění,zvláštní zvuky,pocity na omdlení,pocity neskutečnosti,pocity tlaku všude možně.To bych mohla pokračovat ještě tak hodinu.Je toho prostě mic najednou a k tomu to nesmyslné našeptávání mysly.To jsem mela všechno taky.Kolikrát jsem taky s toho zvracela a brečela a třeba jsem se držela křečovitě svého přítele a myslela jsem přesně jak ty.To už je fakt konec.A když nebyl tak jsem za chvíli říkala tak to konec nebyl,ale teď už je to fakt konec.A tak dokola jako tele prostě.A taky jsem si představovala jak už mi hrajou a co,a jak všichni fňukají a nejvíc fňukám já.Ale to byly ty kruté začátky.Je to takový začarovaný bludný kruh.A až se ti podaří,tak se prokopneš ven a je vyhráno.Já jsem nikdy ani AD nebrala.Všechno jsem vybojovala a vybojovávám do dnes.Mám sice klid,to jo ale na tu hroznou věc se prostě zapomenout nedá.Jen už to prostě tak neprožívám,protože vím co to je.Tak zatřepu hlavou a řeknu si ZASE BLBNEŠ,OKAMŽITĚ SE VSPAMATUJ a je to.A mám klid.Do práce nespichej,tam se ještě napracuješ až až.Do práce jdi,až ucítíš,že už nejsi omezená v chování a pohybu.Pak to můžeš zkusit.Tak šikula,to jsme se konečně trochu hnuly.Tak a používáš něco s těch mých rad a úkolú?

Ty brďo ty máš dnes zážitkú.Tak vidíš,a je klid.Doma to určitě taky sama zvládneš.A ještě jsi mi nenapsala od kud jsi?Že je tam taková bouřka,když tady není ani jeden mráček na obloze.A na teploměru mám 24 stupňú.To válení si zasloužíš.A jestli se dokážeš i začíst,tak užnení co řešit.To jsi prostě v poho.A můžu ti z vlastní zkušenosti říct,že já jsem doma sama radši.Protože to mám klid a PP mně nikdy nechytla.Ale jak se mi to nahrnulo dom,manžel dítě nebo návštěva,tak jsem okamžitě chytla ataku.To proto že jsem si říkala,TAK A TEĎ MNĚ TO CHYTNE A VŠICHNI BUDOU KOUKAT JAK SE KLEPU A PANIKAŘÍM TU.A šup a už jsem se vezla.Ale to bylo za éry,kdy jsem se ještě nechala PPunášet.Teď mám jasno.UŽ NIKDY!!!!NE A NE A NE!!!!