Diskuse - Panická porucha

Mě se v autě dělá špatně.Když jedu tak ani ne e,alejakmile zastavímna nějaké křižovatce, tak to přijde(točení hlavy a strach, panický strach)..Když se mnou jede přítel, tak cítím, že by to přišlo,ale nemyslím na to tak jak jsem sama.Psychiatrička mi řekla, že se tomu nemám vyhýbat,ale je to těžké...Nemůžu jet ani na nějakou dovolenou autem,to bych asi zešílela...

Vando, díky moc za informace. Je fajn mít si s kým o tom popovídat. Jinak zdravím a držím palce všem, co si prožívají peklo s PP.

Buď ráda,že můžeš spat já už měcíc bez prášku na spaní neusnu.Včera tu byla bouřka asi to na mě špatně působila,protože jsem měla opět panicky strach,ale aniž bych si to přivolala sama z ničeho nic a to jsem ležela v klidu.Jak zvládáš noční mě bylo řečeno,že nočníma se přidává jen polínko do ohně ne že ty to nezvladnéš,ale pry mozek na to reaguje říkal mi to včera soused ktery je neurolog!Jaké prášky bereš?Psychyatr je jen od toho,že ti předepíše léky a zarelaxuje stebou pokud děla i relaxace ta moje ano,ale na to aby jsis poradila s PP ty sama aby jsi ovladla svou mysl,tak ti pomuže psycholg to mi zas říkala má psychiatrička,že takové stavy po psychické strance ovládají psychologové!Já jsem tam ještě nebyla,protože jsem teť mimo domov,ale už mi dala kontakt na který se musim co nejdřív objednat.Tak také uvidím,ale lepší jae prý když ti co mají PP chodí na jogu.A stou noční na tebe myslím a přeji ti ať uběhne rychle a hlavně v klidu!

Pak mi dej vědět jak ti to probíhalo to mě teprv čeká,ale po pravdě se mi tam moc nechce začatky prý nejsou nic moc tahá stebe věci na které by jsi nejraději už ani myslet nechtěla ja si té smůli prožila až dost a teť když se zdalo že je vše zamnou tak mám blbou PP a ještě latentní tetanii.Včera mi take říkala,že tato nemoc je u mladšich ročníku zcela běžna jen kvůli tomu stresu v dnešní době stále se musíme za něčem honit ať se mají děcka dobře a i mi ať mámé stoho života něco no a mi mame teť tak akorát potvoru v hlavě že!Jo a tu cestu odložíme asi na zítřek nejde mi na to nemyslet přemyšlím kudy jet ať to není když tak daleko od pomoci ikdyž vím,že mám manžela a děcka vedle sebe už mi stoho asi taky trochu hrabe nejhorší je,že se mi dom ani nechce vracet vem si že tady jsou tři sousedi z každe strany a všichni jsou lékaři tak tu bych měla první pomoc hned a to mě uklidňuje.Pak se ti ozvu a sama jsem zvědava jestli z domu a nebo ti napíšu,že jsem přesvědčila rodinku,že tu ještě dnes pobudem,ale cesta mě stejně nemine pomoc!

Ahojky.Dostala jsem se k počítači až teď.Ráno jsem byla u té psycholožky.Byla milá a působila na mě dobře,tak snad jsme si sedly.Povídali jsme něco přez hodinu,ale bylo to takové oťukávání.Mluvily jsme o dětech o rodině.Pak chvilku otom jak pomalu se snažit dělat různé věci.Nakonec jsme probraly tu mojí nemoc a jak je důležité být trpělivá.doporučila mě hlavně pohyb,zaměstnat tělo,pak,že mysl nemá moc čas.Nejlépe nějaké cvičení.Doporučila mi ať jdu na rehabilitace se zády a krční páteří,že tak jak je člověk při téhle nemoci sevřenej,tak jako by na něm seděl kámen.Al prý hlava pak může bolet i z tý páteře a člověk má hned strach,že je to ataka.Řekla jsem jí že o tom svém krku vím i o zádech.Masáže jsem blbec zkoušela na začátku,když mi bylo nejhůř a bylo to peklo,tak jsem se na to vybola.Ta moje rehabilitační říkala,že na moje záda bude potřebovat rok,aby je dala do hromady.Ale až mi bude fakt líp,tak se do toho pustíme.No a jak Ty?Jste doma,nebo jsi cestu ještě odložila?PA pa

Ajojky tak asi zavolám k nějaké té psycholožce nebo psychologovi.Já beru Seroxat 20mg a mám i Neurol 0.25(ale ten si beru jen někdy)Ten Seroxat beru 11dní.Mě noční nikdy problém nedělaly, a ani psychiatrička mi o nich nic neřekla(spíš naopak mi řekla, že mám hodně volna, že bych si ještě měla něco najít,at nemám čas přemýšlet)..a navíc je dnes takové hrozné počasí-prší akorát tak na spaní..

Ahojky.Tak si představ,že jsme neodjeli pojedeme až zítra to už musím kvůli vycházkám no snad to přežiju.Tá pateř je potvora to vim,ale mě bylo řečeno,že to je nasledek té PP a jak začnou pusobit leky a ten naš odporný stav vymizí,tak stím vymizí i bolesti pateře.Ja ti můžu říct,že ikdyž něco dělam a aspoň si myslim,že na nic jineho nemyslím,tak zničeho nic se začnu cítit tak nějak divně a už mám zas ten blby pocit dušnosti,že to přijde samo ach jo já to tak nechci tu blbou poruchu někdy mě tak napada co když to není žádna PP,ale něco jineho zkoušela jsem to dychání a mě to neděla dobře udělám nadech výdech a jsem vydýchaná,tak nevím.Nejraději bych chtěla aby mi udělali magnetickou rezonanci a pak už jen blazinec už zas mám chmurné myšlenky,ale to je s té cesty teť si tak říkám,že jsem vůbec zvládla cestu sem,ale chvílemi jsem měla takovou paniku,že nemůžu polknout aže omdlím a co bude dělat manžel.Ja jsem zvědava jak dopadnu já musím se k té psycholožce taky objednat,ale moc tomu nevěřim,že mi nějaké povídaní pomůže.

Tak to maš dobrý když ti noční nevadi ja jsem taky neměla pocit,že mi nějak vadi chodila jsem na třísmnný provoz a za půl roku mě to položilo.Nejhorší je že si to teť vyčítám,že kdyby ne nočních,tak jsem mohla byt v poho a to mi řekli všude kde jsem byla na vyšetření.Ale te psycholožce určitě zavolej říkají,že to pomůže já tomu sice moc nevěřím,ale jsem ochotna udělat všechno jen ať se toho zbávím.Našla jsem i článek ohledně te Jogy a píšou tam,že to moc pomáha,tak tam se už těším a jsem zvědavá jak budu po té hodině nabita energie.Ja udělám všechno abych se te potvory zbavila.Kdybych do toho neměla tu latentni tetanii tak bych taky už šupala do prace,ale jen ne raní a odpolední prý je to lepší máš miň času sama sebe pozorovat.Nejvíc mě mrzi,že jsem chtěla ještě třetího mazlíčka a včera mi řekla doktorka(sousedka),že mi to nedoporučuje,protože ikdyž stoho budu venku tak v těhotenství by se mi to pravděpodobně vratilo a oto by to bylo horší aby se mi narodilo zdravé mimčo.Když smůla tak asi ve všech směrech už ani nevím,co mě ještě potka jestli vůbec něco dobrého.

Holka,chodím si tu pročítat vaše zkušenosti,protože mám taky PP a chtěla bych ti něco napsat o té otravné PP.Včechno co tu píšeš s těma jízdama autem,výletama a s těma myšlenkama.Tak to je všecko špatně.Taky jsem si tím prošla a na chlup stejně.Fakt se vším všudy.Tak bych ti chtěla trochu pomoct.Pozorně vnímej!!!Hned jak začneš s těma myšlenkama a tou větou CO KDYŽ to nebo ono,zakřič si v sobě STOP.Tato nemoc je o tom že se moc a zbytečně pozorujem a vytváříme si katastrofické scénáře a máme o sebe strach.A tím si vyvoláme stav,jako by jsme se v té situaci nacházely.Je potřeba si tohle uvědomit.Přečti si to 100x a snaž se to dostat do paměti,až ti bude zase všelijak tak si na to vzpomeň.Jestli budeš chtít takmi odpověs a proberem to a snad se dobereme k lepšímu.

Ajojky, tak noční jsem přežila v pohodě.V pět hodin jsem už byla doma a šla bucat(bez prášku).Ještě dneska a mám volno.Zadala jsem si na celý týden úkoly, abych odpoutala pozornost a nepřemýslela o blbostech...Já už noční směny dělám 6let, tak jsem zvyklá. To mimčo mě mrzí,ale pokud už máš děti, tak se raduj znich a raději to neriskuj,pokud Ti to tedy řekla i doktorka.Já tedy děti nemám a zatím neplánuji(ještě asi nepřišly ty hodiny)...o té józe si počtu na netu a pokud by to bylo dobré a aspon trošku to pomohlo,tak proč to nezkusit.Napiš mi pak jaký pocit jsi z toho měla..Tak se opatruj i vy všichni...

Ahoj Majko, to co píšeš, tak samozřejmě na tom něco je.Ještě před tou dobou(cca měsíc co se mi PP vrátila), tak mi někdy napadly takové myšlenky-ale řekla jsem si vduchu"Přestaň!, jsi zdravá.Nic Ti není!Uklidni se!"a čoveče pomohlo to..ale je to hodně o síle aby ty myšlenky nebyly silnější než ty sama..ted se taky snaším,ale jsem slabá a vetšinou tomu propadnu..Chce to sílu...ahoj

Tak tak,je to boj.Ale opravdu je potřeba se uklidnit a začít se dívat před sebe a ne do sebe.A píšeš že jsi slabá,nejsi,takové věci neříkej!Jsi silná a statečná.Podívej se do zrcadla,usměj se na sebe,pochval se a řekni si.To jsem super že se s tím umím poprat,že jsem taková pěkná,všechno zvládám a zvládat budu i dál.Ze začítku si budeš připadat jako cvok,ale vyzkoušej to.Vícekrát.A ještě mi napiš prosím co děláš když tomu propadneš?Přece to po nějaké době přejde a zase je dobře a zase se musíš pochválit!!!

Vím,že máš pravdu,ale co mám dělat když mě už to uplně níčí neustale si hlídat dychání a když se snažím hodit do relaxace,tak mám pocit,že se cítím hůř.Cestu jsem zvladla,ale nebyla chvíle co bych na to nemyslela vím,že dělam špatně,ale mě je třeba dobře a zničeho nic se chci nedechnout a nejde to u už začnu si taky říkat jo je to dobrý,ale ono to není dobrý!Nejhorší je,že mě už přestavá všechno bavit s děckama si hraju,ale mám pocit,že to nejsem já.Vim,že to mam teprv měsíc,že jsou na tom i hůř a rozhodně delší dobu,ale mě k tomu se přidavá srach z doktoru a představa,že bych tam měla ležet tak bych tam asi umřela byla jsem na infuzích 2dny a pak jsem raději řekla,že už je mi super jen ať mužu dom.Mě stači nánejvíš když mě to chytne tak mi pichnou magnezko a jdu dom.Máš pravdu vtom,že si to vyvolame i sami a ja jsem ten připad,ale jak se nadechnu tak si ulevim pak zas nemůžu polknout a tak je to pořad dokola kdybych neměla děti tak bych fakt nejraději umřela.To kdybych řekla psychiatričce tak miě pošle na hospitalizaci.Mám,ale dny,že se zda,že už to bude vpoho,ale to se fakt jen zda!Jak dlouho to máš ty a jak se cítíš a bereš AD?

Ja to mama od 19 a je mi 32.a to co tu pišeš jsem taky prošla.To je pravě ten začátek.A neni pravda že čím dyl to máš že je to horší.Právě naopak.Poznáváš sama že to je jen tvoje mysl co ti kazí náladu a co ti vyvolává ten tělesný pocit na omdlení,to nesnesitelné brnění těla,třes a pocit dušení.To je normální ten pocit že kdyby jsi umřela tak by bylo líp.Ale ty tu nejsi sama za sebe,žijem i pro ostatní a ti by moc rádi nebyli.Musíš brát magnezko.To je základ.Taky jsem měla k tomu i lat.tet.Opravdu ti říkám že nepíšeš nic co bych neprožila taky.Ale já jsem se s toho lízala sama.Až před 2 lety jsem dyla u psicholožky,protože jsem čekala mimi.A byla jsem tam 5x a pomohlo mi to.Jemže ty jsi na začátku a od každého doktora od kterého budeš odcházet si řekneš že stejně tomu nerozumí,že neví co potřebuješ a že to nechápe.Je toho tolik před tebou,ale neboj dá se to přežít a zase bude dobře.Snaž se nekontrolovat se.A to že nemůžeš polknout je taky jen to že se o to pokoušíš aniž bys to potřebovala.Nic nejde udělat nasílu.Lehni si na postel,uvolni se a začni dýchat.Na 6 se nadechni 3 vydrž a na 6 vydechni a zase 3 vydrž.Vnímej to počítej to a s každým výdechem si představuj jak ta potvora s tebe odchází a jak se uvolňuješ.A tak to zkoušej vícekrát až opravdu ucítíš že se tomu plně věnuješ a na nic jiného u toho nemyslíš.A písni jak to dopadlo.A na večer ti napíšu,jak by jsi měla zklidnit tělo před usínáním.Zatím se měj a myslím na tabe a držím palečky.

Ahojky děkuji za povzbudivou odpověď.Včera jsem po měsíci usla bez prášku a spala až do rána.Chci se zaptat ty jsi nebrala žádné AD?Mě je 30 a chtěla jsem ještě třetí a když čtu tvoje řádky tak ty i přesto,že trpíš PP a latentní tetanii jsi mimčo čekala,takže bych ho klidně mohla mít nemyslím teť,ale chtěla bych ho tak za rok.A jak se cítíš teť je to jak předtím a nebo už je to jiné?