Diskuse - Panická porucha

Skús sa prosím ťa obrátiť s tými problémami,ktoré pociťuješ na nejakého dobrého psychiatra a to čo najskôr! Užívanie marihuany je totiž najjednoduchšia cesta ku spusteniu vážnej duševnej choroby-schizofrénie.Dá sa tomu predísť vhodnou liečbou.I

Ahoj...chtela jsem se zeptat...uz asi tak druhy mesic mam zavrate kdyz jsem nekde ve spolecnosti tak se citim jako by se mi to vsechno zdalo jako sen a je to porad jsem jako ve snu...je to neprijemne...porad jen serfuju po netu a hledam co mi je jedou ty me priznaky dokonce zavedli az k HIV mam porad hrozny strach a chce se mi zvracet...pred mesicem me vyhodily z prace a chtej na me podat trestni oznameni...a vsechno spatne...Doktori patraji a nic nenasli...boli me cely clovek....myslite ze je to psychycke....POMOZTE MI PROSIM!!!!

AMOUREUSE(daj si jednoduchšie meno),to čo popisuješ jednoznačne patrí k obrazu psych.ťažkostí,napr.generalizovanej úzkostnej poruchy alebo podobným úzkostným poruchám.Ide o tzv. derealizáciu alebo depersonalizáciu a je pre prežívanie pacienta veľmi nepríjemné.Prosím Ťa,neboj sa, nejde o žiaden AIDS(to býva v poslednom ťažení takto postihnutých pac. ale to oni už dávno,pradávno vedia že AIDS majú)to je proste vylúčené.Určite navštív dobrého psychiatra,nemáš sa čoho báť,je to to najpríjemnejšie vyšetrenie aké môže byť-pokojný rozhovor,pri ktorom ťa lekár pozorne a vľúdne vypočuje a rozhodne o liečbe a nebráň sa jej.lebo často to pri neliečení môže chronifikovať a radšej tomu predíď.Dnešné psychofarmaká sú moderné lieky,neutlmujú a o pár mesiacov budeš v pohode.Držím Ti palce,nach sa Ti čo najskôr uľaví a vyhladaj pomoc ale odbornú!! I

Ahoj,všem.Nedovedu si vysvětlit sama některé věci,co se mi staly.Nevím ani,jestli nepřeháním,anebo jsem v téhle rubrice správně....možná,že mám něco podobného,jako někdo z vás.
Letos v létě jsem letěla letadlem (naposled jsem letěla v 5ti letech,nyní mám 31 let)na dovolenou.Už po zaplacení dovolené mi nesedělo,že poletím,ale nevěděla jsem,jak budu po tolika letech vlastně reagovat.V letadle jsem začala mít strašné pocity,když se letadlo naklánělo,snažila jsem se nedat nic znát,protože jsem tam měla celou rodinu,ale věřila jsem najednou tomu,že spadneme a všichni umřeme.Bylo to dost sugestivní a o dovolené jsem se snažila nemyslet na let zpět.Přesto jsem v cizině několikrát omdlela,až se o mě manžel bál,v bezvědomí jsem byla docela dlouho.Přisuzovala jsem to hrku,ale ve 30ti stup.teplu snad nikdo neomdlévá,zvlášť,když všechny babky z hotelu byly čilé.
Na cestu zpět jsem se snažila přiopít,ale nepiji a ani mi to nešlo.Strach byl snad ještě větší.Po měsíci jsme byli opět na dovolené,tentokrát v Čechách a najednou,v lese jsem začala mít divné stavy.Ačkoli by mě nemělo nic trápit-manžel je skvělý,děti malé a zdravé...dovolená fajn..-začala jsem stále více a více přemýšlet, co bude po smrti.Pořád se mi to vracelo,vybavovala jsem si,co bude...že vlastně nic..NIC!Nebude,bude jen to,co bylo před tím,než jsme se narodili a pořád a pořád se mi to honilo hlavou.Od rána,kdy jsme se probouzeli,do nočních bezesných hodin.Když jsem usnula,tak mě to budilo a pořád dokola.Pociťovala jsem jakousi úzkost a hrozný strach.Fungovala jsem napovrch normálně a říkala si,že už to přece musí přestat,ale nic mě nebavilo,ani houby,ani děti,procházka,mé koníčky,na které jsem se tak těšila..manžel jeden den už poznal,že se ani moc nesměju,nemluvím a když jsem se zmínila,tak jsme vyčkávali,co bude.Další den jsem se vzchopila a jelikož jsem nechtěla kazit zbytek dovolené,kterou jsem už tak měla já zkaženou,předstírala jsem,žeje vše v pořádku.
Na každém kroku,všude kde jsme byli,byl ale i můj strach ze smrti.Pořád jsem přemýšlela a vždycky mi logicky vyplynulo,že jednou umřem.Nic,žádné chlácholení nebude,protože je to tak!A zas úzko.
Pak,když jsem se takhle trápila ještě i doma pár dní a dhodlala se jít už i k psychologovi, najednou to odešlo.
Přestalo to.Jen se bojím,aby se to nevrátilo.Občas,když umře někdo známý,nebo z okolí,tak se ten ošklivý pocit ze smrti dere ven,ale vždy ho jakoby zaženu.
Je to dobře?Jsem nebo jsem byla nemocná?Vrátí se to?Co dělat???
Dochází mi to trochu až teď,když čtu tyto řádky,že to člověk asi nemá podceňovat..možná odstartoval ten strach z létání.Je tam souvislost?

Ahoj Darino mužu tě ujistit, že je to panická porucha.Mám ji také. Už jednou jsem se léčila-před třemi roky. Rok jsem brala různé léky,ale moc nepomáhali.Tak jsem léky vysadila. Měla jsem ještě pár záchvatů.a pak najednou nic.Měla jsem klid. Ovšem dnes jsem na těchto stránkách zpět, protože se mi panická porucha vrací. Už 3 měsíce mám problémy. Strach jak říkáš- ze smrti. pStále se pozoruji, když mě někde píchne nebo zabolí už mám nějakou nemoc, Špatně se mi dýchá a tluče mi srdce-buď si myslím, že mám infarkt nebo mrtvici atd., ale ono to do půl hodiny přejde, když se dobře dýchá tak i dřív.A Snažím se myslet na něco hezkého a pozitivního. Myslím,že bys to neměla podceňovat.Být tebou zajdu k psychiatrovi. A neboj se je to docela příjemné svěřit se osobně osobě, která tomu rozumí. Jsem důkazem toho, že se to vrátit může.Držim palce.

Podobné potíže mám už několik let,nemohu se jakoby zcela zhluboka nadechnout, jakoby se mi nedostávalo vzduchu. Asi je to psychického původu, je třeba se zklidnit a nemyslet na to. Někdy to nevnímám, jindy víc.
Už jsem se s tím naučila žít.

Ahoj to tě docela obdivuju. To jsi ani nebyla u psychiatra a nebereš léky? Píšeš že s tím žiješ už několik let-Jak dlouho? Já to zkouším taky na to nemyslet, ale je to nějak silnější než já.Dělá si to se mnou co chce. Já mám asi smůlu,nebo si to nesjpíš hodně beru a možnási to vsugeruju. Já fakt nevím.

Ahoj tak ti nevím.Já byla 2 roky v pohodě a je to tu zas,ale jestli se dá vyléčit úplně a navždy to nevím. Sama doufám, že ano. Mám dokonce pocit že teď to u mě probíhá tak,že mám ataky častěji, delší a horší. Tenkrát jsem tak v h**zlu jako jsem dnes nebyla. Pozoruju se víc a mám větší strach.

Pavle,
na Lexaurinu jsem 10 let ....na AD od dubna tohoto roku a stejně se Lexoše nemůžu zbavit, dostanu se max. na 2 denně ... ale můj Mudr. řekl, že prvotní je zbavit mě PP a pak řesit Lexaurin, tak mu věřím ....Já s extrasystolama moc zkušeností nemám,ale vím že někdy pomůže změna polohy, protáhnutí ....
Jinak sám od sebe asi nic vysazuj, může se to vymstít, já se sama Lexošema léčila dlouhá léta a byla jsem i na 5ti denně .. asvět byl krásnej,a le měla jsem potřebu pořád zvyšovat a to bylo alarmující. Co se týče mravenčení v mozku, tak to neznám .. já totiž asi mozek nemám :-)) No trochu legrace nakonec ... přeju krásnej den a klidně zajdi do Panikářky4 .. jsou tam i kluci a jsme fakt už všichni specialisti :-)) Tak prima den :-)

Ahoj ,děkuji za odpověd na ja jsem se z tím naučikla docela žít ,ale vstavam už s cipralexem v ruce a snad v každe kabelce ,mam hozeny rivotril ,stalo se to mou součastí života a jsem si uplně jista ,že jsem na těchto lecích zavysla!což je hrozne

Ahojky. To je dobrý:-)) Prášky v každý kabelce. No ale ani já bez nich neudělám ani ránu.Sice jsem je venku nikdy nepoužila, ale co kdyby, viď?
S tím jestli jsi závislá bych si nelámala hlavu.Já jsem hrozná, radim Ti, ale při pomyšlení, že zobu léky a nevím jak dlouho ještě? Po pravdě mám bobky!!
I když jednou jsem to přece zvládla, tak si říkám proč ty prášky nepapat zas. A kdyby mě PP zbavily zase aspoň na dva roky, tak bych byla šťastná. Tak pa

Zdravím všechny, je mi 20let a myslím, že trpím nějakou formou panické poruchy, ale nejsem si tím úplně jistá.. Všechno to začalo před dvěma lety, když jsem se jednoho dne v noci vzbudila a měla jsem pocit, že nemůžu dýchat. Hrdlo se mi zdálo sevřené a nemohla jsem pořádně mluvit, do toho mi srdce bilo jak o závod. Dostala jsem hrozný strach, že se udusím, a tak rodiče zavolali záchranku a odvezli mě do nemocnice. Tam mi dělali vyšetření (krev, moč) a na nic nepřišli, tak jsem po týdnu byla zpátky doma. Záchvaty zmizely a objevily se po roce znovu a letos je to vůbec nejhorší. Začala jsem chodit na vysokou a stres spojený se studiem mi přinesl záchvaty častější. Začala jsem prožívat úzkost i během dne, měla občasné palpitace a bylo mi několikrát zle, ale doktoři mi ani podruhé na nic neobvyklého nepřišli. Teď se k tomu přidal neklidný spánek a já už nevím jak dál. V noci se budím a mám pocit, že zešílím, protože mi hlavou proudí úplná smršť myšlenek, které ani nedávají smysl. Znáte někdo takový pocit? Nebo opravdu blázním? Bojím se, že se jednou ráno probudím a nebudu schopná normálně přemýšlet. Jde o panickou poruchu nebo mi může hrozit něco vážného? Pomozte prosím

tvoj problem je jasny, moc casto marihuany skodi a tak isto moc velke davky, a tak isto je treba studovat zivot, clovek musim mat sny a ciele a sustredit sa na ne treba zit v pritomnosti ale zivot je umenie a to sa da jedine naucit

Ahoj, myslím, že je to jasný. Já se s PP léčím už 10 let s dvěma přestávkami na těhotenství. U mě to začalo tak, že jsem jela autobusem, najednou mě polil ledový pot, začalo mi hučet v uších, zatmělo se mi před očima, nemohla jsem dýchat a šla k zemi. Postupně se to stávalo častěji a častěji. Byla jsem u všech možných doktorů, spousta vyšetření, zbytečně a marně. Závěr - hysterka. To už jsem byla doma na neschopence, protože beu záchvatu jsem ani nevyšla z bytu. Úplnou náhodou mi pomohl kamarád psychiatr. Neváhej a hybaj za psychiatrem, uvidíš, ta úleva je úžasná, já úplně brečela štěstím, myslela jsem, že doma v tý posteli umřu...

Ahoj všem. Panickou poruchou trpím asi tak dva roky (s přestávkou). Vysazuji momentálně Asentru a jsem vcelku v pohodě. Tvoje pocity znám skutečně dost dobře. Ten pocit, že se zblázním ze svých vlastních myšlenek a ke všemu při atace zemřu, je naprosto normální. Mě ze všeho nejvíce pomohlo dýchání a relaxace.Moje psychiatrička to se mnou vše nacvičila a já doma jen trénuji. Doporučuji Ti vyhledat odbornou pomoc, protože se to bez řešení bude prohlubovat a může to mít špatné následky.Hodně jsem toho o této psychosomatické nemoci četla a jsou případy, kdy lidi nevycházejí už vůbec z domu. Při každé atace je třeba okamžitě začít s dýchacím cvičením.Zní to strašně jednoduše, ale fakt to pomáhá. 10x dechové cvičení a ataka je zvládnutá.Doufám, že budete všichni v poho.Mějte se