Diskuse - Panická porucha

všechny vás zdraavim,u mě to začalo před 2 rokama bušenim srdce...až jednou jsem myslela e mám infakt strašná bolest u srdce a nemohla jsem se nadechnout..a pk to šlo dál..nacházela jsem stále nový nemoci a pořád strach že umírám,strachy jsem nespala a bála jsem se víjít ven sama -ted beru zoloft 100mg lexaurin3 a coacsil-po tom mám ale bolesti hlavy.

toho se neboj.já taky běhala po dr .a čeká mě stacionář.léky ti bud nemusej vyhovovta ale.......trvá třeba i měsíc než se to srovná já mám coaxil a strsšně mě po něm bolí hlava a nemám ani chut k jídlu....brala jsem spoutu léku a vim že někdy to trvá než se to srovná....

to co říkáš by souhlasilo tyhle příznaky jsem měla ze začátka občas jsem měla pocit že do sebe musim nštípnout....ale taky to může bejt krční páteř...kamarádka měla skoro to samí a nakonec zjistila že to byla krční páteř přitom jí zada nějak nebolely----

může to je jasný jinak i jiný příznaky bívaj bušení srdce ,zvížený tlak strach prostě všechno

Prosím,nemáte někdo číslo na Mudr.Jonáše? Díky

ahoj lidi taky asi trpím touto nemocí bojím se všeho maličkostí nechodím ven vyhýbam se místum kde mi bylo zle musím mít stale někoho u sebe aby se cítil bezpečně byl jsem u psichiatra a napsal mi lék Mirzaten 45mg a bojím se ho užívat že mi to ještě zhorší a taky tech nežadoucích učinku že když si to vemu že si budu sugerovat že mi je zle poradte prosím někdo kdomá skušenosti stím to lékem děkuj moc

ahoj lidi taky asi trpím touto nemocí bojím se všeho maličkostí nechodím ven vyhýbam se místum kde mi bylo zle musím mít stale někoho u sebe aby se cítil bezpečně byl jsem u psichiatra a napsal mi lék Mirzaten 45mg a bojím se ho užívat že mi to ještě zhorší a taky tech nežadoucích učinku že když si to vemu že si budu sugerovat že mi je zle poradte prosím někdo kdomá skušenosti stím to lékem děkuj moc

ahoj lidi taky asi trpím touto nemocí bojím se všeho maličkostí nechodím ven vyhýbam se místum kde mi bylo zle musím mít stale někoho u sebe aby se cítil bezpečně byl jsem u psichiatra a napsal mi lék Mirzaten 45mg a bojím se ho užívat že mi to ještě zhorší a taky tech nežadoucích učinku že když si to vemu že si budu sugerovat že mi je zle poradte prosím někdo kdomá skušenosti stím to lékem děkuj moc

ahoj lidi taky asi trpím touto nemocí bojím se všeho maličkostí nechodím ven vyhýbam se místum kde mi bylo zle musím mít stale někoho u sebe aby se cítil bezpečně byl jsem u psichiatra a napsal mi lék Mirzaten 45mg a bojím se ho užívat že mi to ještě zhorší a taky tech nežadoucích učinku že když si to vemu že si budu sugerovat že mi je zle poradte prosím někdo kdomá skušenosti stím to lékem děkuj moc

ahoj lidi taky asi trpím touto nemocí bojím se všeho maličkostí nechodím ven vyhýbam se místum kde mi bylo zle musím mít stale někoho u sebe aby se cítil bezpečně byl jsem u psichiatra a napsal mi lék Mirzaten 45mg a bojím se ho užívat že mi to ještě zhorší a taky tech nežadoucích učinku že když si to vemu že si budu sugerovat že mi je zle poradte prosím někdo kdomá skušenosti stím to lékem děkuj moc

Nooo.....tak se mi ted paradne ulevilo...:)Co to tu procitam a zjistuju ty vsechny priznaky, tak ze me opadala panicka hruza a strach ze mam nakou nemoc ci co..Budou to dva roky....bylo mi 20, sedela sem si v klidu doma, u telky..a najednou takovy mensi pobolivani na strane u srdce......nikdy predtim me nic takoveho nepotkalo....byla sem proste ziva aktivni mlada slecna, co neni vubec nemocna:)Prepadl me strach, zacala sem se bat, co mam za nemoc......bylo mi na zvraceni, mela jsem prujem.....Byla sem sama doma, pak prisel tatka.....ten sel brzo spat, a ja??zustala sem v pokoji ve tme, s tim hroznym strachem, co se mnou proboha je...brecela sem strachy a panikou to polstare....a prala si usnout. NIC.....neslo to, tlak na hrudi.....bolest zaludku...Proste sem byla uz tak vydeptana, ze sem tatu probudila a sli sme na pohotovost...Mimochodem u nas tady zadna pohotovost neni, ale byli tak ochotny, bo sem vypadala tak hrozne, ze nas vzali. EKG, celková prohídka...odebráni moci...vsechno v pohode...dostala sem prasky na uklidneni a sla domu. Usnula sem...usnulo se mi paradne a tesila sem se na dalsi den, jak mi bude lip.....Rano bylo, mamka prijela...byla sem v dobrý nalade ....ale s prichodem vecera se to zacalo zhorsovat.....bylo to tu zase a jeste horsi....strasna bolest od srdce, boleni za hrudni kosti...zimnice, proste silenost...bylo to strasny..nasi nevedeli co se mnou....tak sme opet supajdili do nemocnice...tam me slusen vyhodili, ze sem naprosto v poradku, pan doktor to oduvodnil pry jako bolest od svalu.....vyfasla sem dalsi leky...a sla sem dom.Tak sem po vikendu zasla ke svy obvodni....byla v pohode hodna, dala mi mast na bolavy svaly a klouby a naky leky na zanety....dobrala sem to ...a prislo par dnu, kdyz sem zila jako predtim.....SKoda, ze mi to nevydrzelo.....zacala sem mit dalsi priznaky...brnela me hlava, ruce.....bolel me krk, spatne se mi polykalo a dychalo....ztuhlo mi jakoby cely telo....zacala sem strasne moc panikarit, ze mam nakou mrtvici,,..ze potrebuju k doktorovi...byla sem na omdleni....Museli sme uz jet do vzdalenejsiho mesta, kde ta pohotovost funguje......stejny procedury, jako predtim, EKG, moc, poslouchani....vsechno v pohode...pak mi doktro zmackl svaly za krkem, a ouha.....bolelo to jako cert....takze me ujistil, ze opravdu neumru...prokrupal me...doporucil mi rehabilitace a jela sem...Rehabilitacky sem zvladla skvele......par dnu byla zas pohoda...ale pak to prislo vsechno znova, znova, znova....Kazdej den sem se pozorovala v zrcadle, jestli nemam priznaky naky nemoci...byla sem vynervovana, smutna, nestastna....bylo to to hrozny.....ale chvilku se mi rozsvitilo.....a rikala sem, paneboze co bych tomu doktorovi vlastne rekla...???By se mi vysmal, dyt mi nic nejni...zadnou vaznou nemoc nemam.....Sla sem pak ke sve obvodni na kontrolu...uz se na me patrave zadivala, kdyz sem ji ukazovala hrudnik, a rikala, ze to tam moc boli...Poprve se me zeptala, jak sem na tom s psychikou...rekla sem, ze dobrý...v té dobe, sem si jeste nepripustila, ze bych mohla mit nejake psychicke problemy a naka panicka porucha pro me neexistovala....Na vetu, co mi rekla, do ted nezapomenu..."LIdi, co na tu vaznou nemoc mysli, mysli si, ze ji maji, tak si ji tema myslenkama vazne privolaji..privolaji si ty priznaky" To je presne muj problem, nekde si neco prectu, o naky nemoci, ctu rakovina, a mam do pul hodiny priznaky:))Vsechno se mi to stalo o prazdninach, a prisaham, ze jak sem se v ty dobe tesila do skoly (jeste sem studovala)tak to se mi jeste nestalo. Potrebovala sem zmenu prostredi, tesila se, ze budu v kolektivu...Naky dny byly v pohode, bavila sem se s lidma, ucila se......ale byly dny, kdyz sem byla na umreni...Sedela sem v lavici, stezi popadala dech...a s bolestma zad sem to nemohla vydrzet....Pak se objevil nekdo, kdo mi uzasne pomohl....byl to znamej, kterej driv k nam chodil na skolu, znala sem ho jen malo....no a slovo dalo slovo:) povidaly sme si spolu celou noc, treba do 6 do rana, kazdy vikend sme byli spolu.......a ja se zacinala citit lip, ty hodiny v aute, kdy sme si povidaly. mi nic nebylo....byla sem proste normalni holka, jako pred tim....Chodime spolu uz pres rok, ale se svoji poruchou sem se mu sverila az tak po pul roce...kdy sem ty stavy mela uz i u nej doma....Pomahal mi, milovala sem jeho vetu..."nic ti neni, si uplne zdrava"....ta mi pomohla.....Od listopadu pracuju na jedny zakladni skole, sem v kontaktu s detma, porad neco delam....a od te doby konecne poradne ziju...ziju, jako sem zila pred tim.....A sverim se vam i stim, ze sem nikdy, nikdy nebyla s touhle moji poruchou u doktora....Proste sem nesla, a myslim, ze sem udelala chybu.....stavy se mi vraceji, treba jako dnes, dneska me pro zmenu zase boli prava strana hrudniku a svaly na zadni strane lopatky.....:(ale uz se dokazu zabavit, vim co mi pomaha, pletu, siju, posloucham music...a cvicim...naordinovala sem si jarni dietku a shazuju zimni kilca..:))takze se z toho dostanu..ze mi je fajn...Ale stejne vim, ze kdybych uz na zacatku k tomu doktorovi sla, tak sem se za ty dva roky mohla ze vseho dostat, aniz by me ted prepadavaly jednou do mesice panicky stavy hruzy, ze mam nakou vaznou nemoc....
A je mi ted strasne moc dobre, protoze sem se ze vsecho poprvy za tu dobu vypsala...Nikomu, ale opravdu nikomu sem tohle vsechno takhle nerekla. Ani moji rodice to nevi, v jakejch stavech sem tu byla.....Snazila sem se jednou zminit, ale jen sem slysela:"prosim te, jses mlada, tak jaka depka??"
Mozna to bude moc dlouhy na cteni, ale verte mi, pomohlo mi to.....a muzu jit v klidu spat.....bez hnuusnejch stavu, bez tezkyho dychani a bez bolesti a tlaku na hrudniku...a verim, ze se rano probudim skvele a pujdu s veselou do prace mezi deti...:))
Vsechy vas moc zdravim.....a drzim pesti.....treba se i ja jednou odhodlam konecne uz navstivit doktora a bojovat s tim jinak, nez pevnou vuli......
Dobrou noc....:o) P.

Caute vsichni,
zajimalo by mne, kolik lidi je na tom stejne jako my. Na internetu jsou diskuze o panicke poruse vzdy nejrozsahlejsi.
Ja trpim panickou uzkosti uz od detsvti. Nezvladatelna se pro mne stala az pri statnicich, kdy jsem si prozil uzkostnou noc. Pote jsem si nasel psychologa i psychiatra. Zacal jsem brat "Paroxetin" a bral jsem ho asi 3 roky, ale jen mini davku. Celkove jsem po nem nepozoroval nejakou vyraznou ulevu. Problem byl vsak s jeho vysazenim, ktere trvalo aspon 2 mesice. Pri nedostatku ucinne latky se mi motala hlava.
Jinak ty stavy, ktere tady vsichni popisuji, jdou jasne projevy navalu strachu. Moc dobre je znam. U mne prichazeji vecer, pred usnutim, kdyz jsem sam. Mam vzdy obavy, ze celou noc nebudu spat a budu prozivat ten nesnesitelny strach. Proto mi to zkomplikovalo i pracovni zivot. Sluzebni cesty jsou pro mne nocni murou.
Panicka ataka je jako pad do propasti - cloveka najednou polije (horko/zima), zacne mu busit srdce a citi se mimo realitu. V takove chvili se u mne uzavira bludny kruh - dostanu jeste vetsi strach, ze se toho nezbavim a ze to neskonci.

nazdárek všem,..je to 3 roky,co se u mě poprvé objevila úzkost,.od tý doby žiju neustále ve strachu,..nejdřív jsem nevěděla,co mi je,protože doktoři mi nikdy nic nenašli a tak jsem si o sobě začala myslet,že jsem blázen,..nakonec jsem navšívila psychologa,..ten mi diagnostikoval úzkostnou poruchu,.časem se všechny fyzický potíže zmírnili a ted už i úplně vymizali,problém je v tom,že úzkosti trpím pořád,.teda skoro,jen už nemám pocit,že mám infarkt atd...ale jelikož je ta uzkost tady pořád,tak si myslím,že jsem cvok,.že nejsem normání,když přijde záchvat,mám strach,že se zblázním,že mě zavřou do blázince,namlouvám si místo fyzických,psychycký nemoci,je to jak začarovanej kruh.sice zvládám všechno,školu,práci,zájmy,mám přítele,..psycholog mi nikdy nenapsal žádný léky,prý to zvádnu bez nich..jenže já nevím,jak dlouho to ještě vydržím,.už je to 3 rokym,tak se chci zeptat,jestli se toho někdy zbavím,protože chci být zase štastná..

nazdárek všem,..je to 3 roky,co se u mě poprvé objevila úzkost,.od tý doby žiju neustále ve strachu,..nejdřív jsem nevěděla,co mi je,protože doktoři mi nikdy nic nenašli a tak jsem si o sobě začala myslet,že jsem blázen,..nakonec jsem navšívila psychologa,..ten mi diagnostikoval úzkostnou poruchu,.časem se všechny fyzický potíže zmírnili a ted už i úplně vymizali,problém je v tom,že úzkosti trpím pořád,.teda skoro,jen už nemám pocit,že mám infarkt atd...ale jelikož je ta uzkost tady pořád,tak si myslím,že jsem cvok,.že nejsem normání,když přijde záchvat,mám strach,že se zblázním,že mě zavřou do blázince,namlouvám si místo fyzických,psychycký nemoci,je to jak začarovanej kruh.sice zvládám všechno,školu,práci,zájmy,mám přítele,..psycholog mi nikdy nenapsal žádný léky,prý to zvádnu bez nich..jenže já nevím,jak dlouho to ještě vydržím,.už je to 3 rokym,tak se chci zeptat,jestli se toho někdy zbavím,protože chci být zase štastná..

Ahoj,čtu si tyto stránky a chtěla bych se zeptat,jestli máte někdo i jiný příznaky.Trpím rok PP,beru seropram,už jen půlku denně,ale při začátku léčby jsem dostala k PP i nepříjemný myšlenky.Máte s tím někdo zkušenosti?