Diskuse - Fobie z řízení auta

Ahojky, je mi 35 let a již dlouho se snažím "rozjezdit".Přestěhovali jsme se na okraj města, jezdí k nám MHD, ale mám 2 děti, potřebuji na nákupi...Strach, že se něco stane, především, že budu muset zastavit v kopci a za mnou auta. Už jsem unavená z toho věčného hledání tras, abych jela po rovině. Zkrátka na mě rada, že se vyjezdím nepomáhá a strach je stále se mnou. Kineziologii jsem absolovolala 2x a nic. Udělala jsem si dokonce 2 stupně Reiki, to mě pomohlo celkově, ale na řízení ne. Naštěstí jsem manžela uprosila a koupí mě auto s automatem a menší než mám teď, takže doufám, že moje rozjezdy do kopců se zlepší a parkování snad bude také snažší. Před jízdou mi pomáhá metoda ochrany auta, kterou jsem se naučila na Reiki-Metoda Já jsem: Opakuje se 3x Já vím, že vše působí plnou silou. 3x Bůh chrání a řídí tento vůz. Když tohle řeknu, cítím se silnější a auto by mělo být pod ochranou. Zkrátka zkouším vše. Chci se zeptat na automat-je ježdění s ním jednodušší a co ty moje hrůzné kopce?

Ahojky holky nevzdavejte to jo vemte si co vam to dalo prace to vsechno udelat muj instruktor me rekl ze tu autoskolu jsem mela jako kdyz chodim do skolky ze to co jsem se naucila s tim musim tet vyjet a v klidu zkouset Martin tu psal ze na nej troubeji co ma delat vubec nic hlavne v klidu zapojit rozum a klidek vzdyt v tech autech to jsou taky jenom lidi nemusite nikoho poslouchat jet si jak nejlip umite ve zmatku udelate blbosti ale jenom kvuli nim holky prekonejte to prece se nechcete mackat v trolejbuse ja mam jezdenim o hodne vice casu jak to nedate tet tak potom tezko se budete k tomu vracet stoji to zato mate decka tak je date do auta a jedete v zime na zastavce stat a nadavat hruza nevzdavejte to jenom jako inspiraci mam od ledna ridicak po dvou mesicich jsem zacla sama jezdit kazdy den mozna to je 20 km tet jezdim dva mesice mam najeto1080 km uz jezdim i na 5 rychlost taky jsem se bala ale nemuzu si porad dusit auto ne je me53 a holky jde to proste to strasne moc chci uz nejsem konecne na silnici brzda ale nenecham se nikym hnat rano uz se tesim pristihla jsem se ze jezdim do prace driv a driv tak holky zadny trolejbus ten je pro babky jste mlady tak vam drzim palcehezky rano pomalu startujte ju tak paaaaaaaaaaa

Holky, neberte to zle, ale já bych naopak nechtěla automat- tedy ne tehdy, pokud bych si ho kupovala ze strachu, že nezvládám manuál. Když jsem v autoškole nadhodila téma "automat", řekla mi instruktorka, že "kdo nezvládá manuál, tedy šlapat na pedály, zároveň řadit a kontrolovat situaci, není řidič" (fakt cituji, nechci nikoho urazit, jak jsem už výše psala). Chápu samozřejmě ty důvody, ale fakt je, že pro mě osobně se nic nevyrovná pocitu (tedy v praxi řidiče), kdy zvládám řadit a klidně se už zastavím v kopci a už jsem si skoro jistá, že se rozjedu a necouvne mi to- i když pořád jsem při tom zpocená, co kdyby... ale už dlouho se mi daří. Mám kamarádku, která má automat a jezdí s ním už spousty let- před časem změnila práci a ejhle- firemní octavie na manuál. Je z toho nešťastná, uvědomila si, že s jiným autem než s automatem už prostě jezdit neumí. Zároveň jezdit potřebuje a je to pro ni problém- už si domluvila kondiční jízdy v autoškole. Takže já bych automat nechtěla už z výše zmíněných praktických důvodů- ale to je možná i tím, že pořád moc přemýšlím:) třeba: co kdyby někdo potřeboval rychle do nemocnice a k dispozici bylo jen auto s manuální převodovkou atd. Ale to se týká asi spíš těch, kdo si dělali řidičák na automat, ti ostatní by asi s manuálem v nouzi a se strachem i vyjeli:) V každém případě přeji všem, ať v "manuálu" nebo v "automatu" samé pokroky!

Ahojky Ivco uplne s tebou se vsim souhlasim je to dobry pocit ze to zvladas ja jsem si tak postupne zacala radit ze mam z toho radost ze vlastne v tom aute pracuju da se to postupne zvladnout v pohode ja jsem tu petku prosim te dala po delsim useku jde to jako po masle tuknu dozadu a mam lehce ctyrku je to super kazdy rano se uz tesim jak vyrazimuz i v kopci dobry vsechno se da prekonat diky za tu podporu a jedeme dal tak cauky paa

Ivana - sohlasím s tebou, máš pravdu, přesně o tomhle jsem přemýšlela také, že kdyby něco, a nebyl po ruce " můj " automat, tak nejsem schopná dovézt nikoho ani k doktorovi a také, že nemůžu vystřídat manžela při dlouhých cestách. Ale já jsem z toho v autoškole byla tak strašně vynervovaná, a pak i při mé první jízde prakticky za roh ( v zatáčce jsem hodně zpomalila až skoro zastavila a nepodřadila, motor začal řvát, já začala zmatkovat, místo na brzdu šlápla na plyn a vlítla na chodník ) Z auta jsem vylezla a řekla si dost, po tomto zážitku jsem už do toho nesedla. A pak jsem si říkala, že než hodit těžce vydřený a drahý řidičák do šuplíku, a nejezdit vůbec, tak aspon automat. Vím, není to ideální, jak píšeš, ale u mne to bylo bud nic nebo aspon něco. Automat mám půl roku, a samozřejmě s manuálem jsem to už zapomněla totálně. Manželovi jsem říkala, že bych si to někdy měla na nějakém parkovišti zkoušet s manuále, abych to nezapomněla úplně, ale odradil mne od toho, že by mně to víc zblblo, a neuměla bych pořádně pak s žádným. On řídí manuál 30 let, a když si půjší mojí Fabii, tak mu ta levá noha a pravá ruka pěkně cuká. Ze zvyku. Už se mu dokonce stalo, že měl pravou nohu na plynu, chtěl zastavit a levou nohou současně šlápl na brzdu - coby na spojku.

Ivana - sohlasím s tebou, máš pravdu, přesně o tomhle jsem přemýšlela také, že kdyby něco, a nebyl po ruce " můj " automat, tak nejsem schopná dovézt nikoho ani k doktorovi a také, že nemůžu vystřídat manžela při dlouhých cestách. Ale já jsem z toho v autoškole byla tak strašně vynervovaná, a pak i při mé první jízde prakticky za roh ( v zatáčce jsem hodně zpomalila až skoro zastavila a nepodřadila, motor začal řvát, já začala zmatkovat, místo na brzdu šlápla na plyn a vlítla na chodník ) Z auta jsem vylezla a řekla si dost, po tomto zážitku jsem už do toho nesedla. A pak jsem si říkala, že než hodit těžce vydřený a drahý řidičák do šuplíku, a nejezdit vůbec, tak aspon automat. Vím, není to ideální, jak píšeš, ale u mne to bylo bud nic nebo aspon něco. Automat mám půl roku, a samozřejmě s manuálem jsem to už zapomněla totálně. Manželovi jsem říkala, že bych si to někdy měla na nějakém parkovišti zkoušet s manuále, abych to nezapomněla úplně, ale odradil mne od toho, že by mně to víc zblblo, a neuměla bych pořádně pak s žádným. On řídí manuál 30 let, a když si půjší mojí Fabii, tak mu ta levá noha a pravá ruka pěkně cuká. Ze zvyku. Už se mu dokonce stalo, že měl pravou nohu na plynu, chtěl zastavit a levou nohou současně šlápl na brzdu - coby na spojku.

Holky já jsem jezdila s manuálem celý rok a v pohodě, ale potom jsem měla ošklivý zážitek s manželem jako spolujezdcem a tím u mě vznikla ta "hrůza" z rozjíždění. Automat to odstranil, ale není pro mě problém jet s jakýmkoliv autem, takže obavy, že bych někoho nemohla odvézt k lékaři např. jeho autem nemám. Jsem prostě s automatem ve větší až velké pohodě :o)

Zdravím všechny odvážné slečny,ženy i babičky..
Už nějakou dobu hledám podobné stránky a až dneska se mi to náhodou podařilo a čtu a čtu a koukám a jsem ráda,že v tom nejsem sama.Je tomu týden,co jsem dala po 10 letech výpověď a mám už i novou práci,kterou bych měla začít navštěvovat v červenci,ale ouha..Řidičák jsem dělala před 25 lety a jako hodně z Vás,děti,manžel,auto a pod.problémy,prostě jsem skoro nic nenajezdila,je mi 43 a v sobotu jdu po těch 25 letech na jízdy s řidičem autoškoly,protože bych měla dojíždět do práce cca 30km,už od neděle mám asi i z toho střevní problémy,potím se jen při pomyšlení na sobotu ráno a neustále se všech lidí,které znám na všechno vyptávám.Prostě mám strach a každý neustále jen opakuje,to nic není,to se podá,to bude dobrý a pod.Už mi prostě není těch 18 a mám asi hold více zodpovědnosti v sobě a když pomyslím,že před těma 25 lety byly u nás nejsilnější auta škoda 120 a dneska jezdí všechno možné,tak je mi ještě hůř...Doufám,že v sobotu ráno se nechce moc lidem vstávat a nikoho nezraním...Tak mi drřte pěsti a já zase nakouknu na Vaše stránečky,už je mám v záložkách Děkuji Evule

Neboj, s učitelem se právě bát nemusíš, on kouká za tebe a kdyby něco, zašlápne to. Horší je to pak sama, když se musíš spolehnout jen na své oči a na své reakce. V autoškole jsem byla jakž-takž klidná, ale pak nastal průšvih začít sama. Pár měsíců se mnou jezdil jen manžel a ted si troufnu sama jenom na dvě najetý, krátký cesty, který znám nazpamět. Strach mi nedovolí se vydat do neznáma, pořád si říkám co kdyby..( nefungovaly semafory, řítila se sanita, potkám nějakého blázna atd ) Manžel mi už za to nadává, že to úplně přivolávám, ale nemůžu si pomoct, stejně to v té hlavě mám. Držím palce !!! A klobouk dolu - jsi dobrá, že si troufneš jezdit pak 30 km denně, to zvládneš a za chvíli budeš jezdit jak profík. Mně je 46, a jsem teda větší posránek...

Ahoj holky,
tak se hlásím po delší době. Začla jsem jezdit po půl roce od autoškoly. Jezdím asi týden a je to mazec. Zatím s manželem, ale myslím že brzy začnu raději s kamarádkou:)).
Moc mi to nejde, ale každý den po hoďce jízdy je to lepší. Sama si fakt netroufám, myslím, že bych někomu ublížila, strašně zmatkuju a nezvládám přibržďovat u toho řadit, blikat, rozhlížet se a ještě točit volantem... ale jak jsem říkala, každý den je to chloupek lepší:)).
Nevzdám to i když to vůbec není jednoduché, zatím jezdím po odlehlých cestách večer, když není provoz...zatím.
Zase se ozvu jak pokračuju:)).
Jinak všem držím palce!!!

Ahoj holky,

tak včera jsem zase po dlouhé době jela jízdu a byla jsem chvílemi tak vyklepaná, že při řazení, jak se mi ta ruka klepala, jsem zase místo abych něco zařadila, pokoušela se jet na neutrál (no co Vám budu říkat - nejelo to:-) a levá noha se mi taky tak třásla, že jsem nemohla nahmatat spojkový pedál a snažila se zařadit nějaký stupeň bez spojky... No chudák autíčko. Ale jak píšu bylo to jen chvílemi a řízení mě strašně baví i když po té hodce a půl jsem úplně vyřízená :-) Baruško co tak jezdit po večerech a mimo centr??? Já to tak mám naplánováno, tedy jestli udělám řidičák... Zatím se tady mějte Všechny krásně beznehodově...

Tak a mám to dneska za sebou,už v hodně článcích,které jsem pročítala bylo psáno,že záleží na učiteli a já se s tím plně shoduji,byl to starší pán,úplně v pohodě a to jsem po těch 24 letech jezdila křižovatky ve městě.U jedné mi to během té hodiny chcíplo,ale klídek,nejhorší byly ty všechny úkony,které jsem musela dělat,řadit,blikat,sledovat okolí apod.No takže menší horor,ale říkal,že když budu jezdit každý den kamkoli a s kýmkoli,že to půjde..Evule všem držím pěsti pro štěstí

Petro, dobře děláš, uvidíš, že s automatem budeš jezdit ráda a v pohodě a klidu. Držím palce :o))

Určitě děláš dobře - jsi na tom stejně jako já. Jak jsem psala, u mně to bylo bud nic nebo automat. Hrozně moc mi pomohl, díky němu jsem schopna jezdit sice krátké a známé trasy, ale přece jen účel to splní. Dojedu si aspon kousek do práce a se psem do lesa. Na výlet bych se ještě nevydala, to snad časem. Uvidíš, že budeš spokojená, hodně stresu ti to odbourá. Dej pak vědět, jak to jde.

Ahoj holky,
mám za sebou dalších pár jízd asi po hoďce. Musím říct, že se opravdu lepším! Už se udržím na svojí půlce cesty...skoro vždycky:)), slyším, kdy dát vyšší rychlost...dolů už to jde hůř:)), ale pracuju na tom:)). Začla jsem stíhat blinkry, ale manžel ze mě šílí, páč mi řekne levý a já dám vždycky pravý:)). Stíhám dokonce i značky:)). Teď momentálně připojuju rozhlížení se a určování předností:)).
Dneska jsem si vyrazila do obchodu...sama!!! Musela jsem si vycouvat, rozjet se do kopce na ručku...otočit se a zaparkovat....dopadlo to dobře, děti já i Fábinka jsme celí:)). Bylo to fakt těžké...měla jsem prázdnou cestu:)).
Ale i tak se chválím...hlavně snaha se cení a když se nepochválíme samy...tak kdo?:))
Holky držím všem moc palce:)).