Diskuse - Fobie z řízení auta

Napište někdo prosím kdo dělal řidičák v 53 letech jako já je to hrůza mám pocit že to nezvládnu ale musím

ahojky Limetko ja jsem udelala ridicak tet v lednu takze pres zimu je me jako tobe 53 let chci ti rict ze na vek vubec nekoukej proste to moc chces ja jsem se kazdy den do toho divala po chvilkach jsem si dala prestavku a poslechla jsem si klidne nejake pekne cd moc me to bavili a rozebrala jsem z knizky celou palivovou soustavu pohaneci atd pokouskach i jsem si to rikala nahlas az me rikali ze se z toho musim zblaznit ale nic takoveho se nestalo celou tu dobu do zkousek jsem ty knizky opakovala porad dokola ale bavilo me to a jizdy poprve jsem ani nevedela kudy jedu zlomilo se to tak v pulce super instruktor a pred zkouskama jsem si den pred nima dala jeste pro jistotu kondicku no a ode ctyr od rana jsem nespala rano prselo ale dala jsem do toho vsechno strach musel jit stranou prece nezahodis cos vsechno do toho dala tak jsem to tam dala napoprve potom dva mesice po ridicaku jsem si koupila oplika corsicku a mezi tim ten cas jsem si jednou za ctrnact dni davala kondicky nelituju toho tet se uz tesim strach odpadl ten zdravy trosku je ale pohoda mam najeto 730 km a tesim se a jdu zase dal neboj musis moc chtit ono to tam pujde dej vedet jak pokracujes ju tak se drz a cauky

Ahoj děvčátka!
Tak jsem si přečetla několik vašich příspěvků...a myslím, že se mezi vás ráda zařadím. Řidičák mám již 20 let a za volantem jsem seděla naposled před 15 lety!!Teď mě okolnosti nutí začít znovu jezdit...Už týden mám doma nově vydaný řidičák, protože ten původní dávno propadl, ale nejsem schopna se odhodlat! Manžel na mě zatím moc nenaléhá,ale asi k tomu potřebuju prostě dokopat!! Připadám si už jak nesvéprávná-všechny moje kamrádky v pohodě už léta jezdí a já -ačkoli nejsem jinak nějak bázlivá osoba-se toho auta pořád bojím jak čert. Když vidím ten provoz z pohledu spolujezdce, jdou na mě mrákoty...Je jedině dobře, že mám autoškolu za sebou, teď ve svých dvaačtyřiceti bych se tam už neodvážila.Další problém je, že auto, které budu mít k dispozici, je hodně velké...Sice trochu budí respekt na silnici (prý), ale parkování bude pro mě asi zážitek!!
Jak si mám dodat odvahu??Poraďte...Zdraví vás všechny zoufalá a snad budoucí řidička.

milá Kamilo, vítej do rodiny....:-)
vem si trochu času, a přečti si toho tady víc. Zjistíš, že s tímto problémem nejsi opravdu sama, naopak, je nás hodně, ale jen některé všetečné našly tyto webevky a tím i hodně pochopení a pomoc, aspoň psychickou.
Máš opravdu výhodu, že ŘP máš v kapse. Já třeba šla do -L- ve 45 letech, připadala jsem si jak totální magor, neschopná, potupená, prostě nula všech nul!
Byl to boj, ale už rok samostatně jezdím, jsem nadšená, už bych neměnila.
Tedy Kamilo, pokud si netroufáš sama, podle zkušeností zde i mých, lepší je pár hodin s instruktorem, než s manželem, jestli tedy není ten tvůj -světec-. Hodně holek si to s mužíčkama dost protrpí, oni nějak nemají pochopení. A instruktor by tedy měl mít....no a pak - neváhej ani minutu a sedej za volant. Jinak to nepůjde, sedej co budeš moct, jak bude potřeba, dej si třeba -zetko- pokud ti to pomůže, ale hlavně jezdi. Zvládneš to, uvidíš a pak si budeš lebedit jako já a ostatní zde, co už jsme -z nejhoršího venku-....:-)
hodně štěstí, držím place a dej vědět.

Ahoj Monalo,

Jízda dobrá,šlo mi to. Ale jezdila jsem mimo velký provoz. Za odměnu jsem si nechala udělat nehty,dcera mě přemluvila a jsem spokojená.Tenhle týden jedu do měst a uvidíme.Držím Všem palečky.

Romčo, tak to je príma, taky držím pěsti ve městě...
Kamilo, Mirka má naprostou pravdu, fakt díky těmto stránkám jsem si řekla, že má téměř každý (spíš každá) stejné (blbé) pocity...
Mirko, nejsi ty kromě řidičky psycholog? :-) Moc moc ráda tvé příspěvky čtu, každého parádně!!! povzbudíš :-)

ahoj holky, ahoj řidičky,
ahoj Monalo - psycholog opravdu nejsem (to chce být má dcera), ale protože se sem více jak rok ráda a často vracím, už to opravdu znám a myslím, že nějakým tím příspěvkem můžu třeba trochu přispět, podpořit, protože vším jsem si prošla.
A hlavně bych byla moc ráda, kdyby si to i ostatní zde, časem za volantem užívaly stejně jako já (a přitom před rokem bych na sebe fakt nevsadila. :-))))
Všem hodně zdaru, nejen za volantem.

Ahoj holky, Mirka je skutečně dobrý psycholog, moc mě její slova potěšila - díky, Mirko ;-) .
První jízdy mám zatím naplánované s manželem - je to vcelku klidný a trpělivý člověk :-)), tak uvidím, jak nám to spolu půjde...S instruktorem bych asi měla obrovskou trému...Ale třeba na to dojde. Dnes večer (spíš v noci, aby tam už nikdo nebyl !) mám v plánu zajet k nákupnímu centru a zkusit rozhýbat toho našeho "oře". Pak se ozvu jak to šlo. Jsem přesvědčená o tom, že jestli mi to auto napoprvé nesedne, tak to bude špatný a budu se bát...
Zatím se mějte!

Ahoj holky, dlouho jsem tu nebyla, asi proto, že nějak ztrácím tu fobii z řízení:) Svého prvního malého oplíka jsem prodala a docela ráda, nějak mě pořád zrazoval, a koupila si Peugeota 307. Tak teď zatím nadšeně jezdím, autíčko je pohodlné, prostorné a hlavně se s ním nebojím předjíždět, protože má obsah 2.0, 80 kw a motor HDI, takže zrychluje parádně. Tolik pro znalkyně technických parametrů:) Ovšem chci se vás už zkušenějších (mirko:) zeptat na toto: já v autě neřadím 5, po dálnici nejezdím, tudíž po okreskách nejvýš těch 95- jezdím na 4 stupeň, protože na tu 5 se nějak skoro bojím řadit- mám potom strach z podřazování. No nevím, doteď mě nějak nenapadlo, že se asi na těch 90 ta 5 dát má, ale nevím. Nechtěla bych si auto zničit. Chlapů se nějak bojím zeptat, aby mě neměli za úplnou pipku, však to znáte.

ahoj Ivano, jak já jsem ráda, že ses ozvala...táhly jsme to tu spolu dlouho, tak jsem si říkala nyní: nepíše protože jezdí jak ďas a nemá čas, nebo nejezdí a je nešťastná. Jsem tedy nadšená, že platí první možnost. Moc gratuluju k novému autí, to se nedivím, že je vše hned lepší, já jsem stále ve svém prvním a to předjíždění je taky problém, tedy rychlost, ale zase si říkám, že aspoň moc neblázním, hlavně že jedu, se silnějším autem bych si už začala dovolovat.....
K řazení, Ivano, já měla taky z 5 hrůzu. Ale u mého to za 4 nestačilo hned, to tak do 70km....pak už jdou otáčky moc nahoru.
Pětku jsem se naučila dávat při cestě za kamarádkou, byly to přehledné úseky, nikde nikdo. Šla jsem na to nějak intuitivně, když nahoru, tak tlak od sebe, aby to dobře zapadlo a i tak zpět, tedy podřadit, tlačit na tu stranu od sebe, aby to neskočilo na trojku.
Klidně to zkus na sucho, jen se spojkou, abys věděla jak dlouhé jsou dráhy v té řadící jednotce....jestli jsem dobře pochopila na co se ptáš.
Nebo to ještě nějak přibliž, víš že tady to dáme určitě dohromady.
Měj se hezky, a velkou pohodičku za volantem i dále....

Ahoj holčiny,to jsem moc ráda,že nejsem sama kdo nepoužívá rychlost 5,taky se k tomu nemůžu nějak odhodlat.
Na nečisto v klidu si to zkusím ,ale za jízdy se jí njak bojím v autoškole jsem jí s instruktorem použila ale to šlo nějak samo.
O víkendu jsem jela s partnerem tedy jsem já řídila ,ten mi zase radí kdy si mám jak vyřadit a pak si dát nějakou ychlost no z toho jsem jelen a zatím to ani nezkouším.
Dnes jedu sama ,tak už se klepu ,šla jsem se trošku povzbudit abych to zvládla.
pěkný den všem a každému pořádnou dávku odvahy.pa pa

Ahojky devcata zdravim vas vsechny Vladko tak ti teda reknu ze ja jezdim skoro dva mecice sama a jeste jsem 5 taky jeste nepouzila nevim nejak se bojim to tam sunout az dozadu rano jezdi plno aut tak mam strach se nenervovat tak jedu jenom do 4 ale musim to tam taky dat ale nevim kdy to bude taky to nechci dusit tak i kde je 80 jedu 70 snad nejsem velka brzda tak teda nevim je nas vic s tou 5 ale nakonec ji tam dame ne tak do toho mejte se hezky a klidek v dusi paaaa

Tedy Vlaďko a Lído Vaše starosti bych chtěla mít :-) A to myslím vážně a naprosto bez ironie. Já zatím bojuju s křižovatkama, který nemají pravý úhly... Jsem jich pár projela a vůbec jsem netušila, která bije. Ale fakt vůbec.... Miri pomoc pomoc, písni, že to půjde a že to bude dobrý :-)
Baruško co Ty po Brně? Dobrý???

Tak holky, ta 5 není fakt hrozná- dneska jsem ji řadila ráno, přede mnou dlouhý úsek, nikde nikdo, tak jsem si to vyzkoušela- mně šlo právě o ten strach, aby mi při podřazování tam snad neskočila trojka- ale nakonec to šlo dobře. Akorát opravdu je to pro mě docela stres, musím na to myslet a včas si podřadit. Zase jsem si ale potvrdila, že člověk někdy moc "špekuluje" a má z něčeho strach, ale jak se jednou odhodlá, tak zjistí, že taková hrůza to zas není:)

Ano také potvrzuji, že 5 není tak hrozná. Také jsem jezdila jenom na 4 asi rok, navíc kamrád mi říkal,že mám silný motor a můžu jet 90 i na 4.Ale prý to žere zase více benzínu.Prvně mi ale řad.páka sjela místo na 5 na 3. ale tak na třetí pokus už jsem znala dráhu řad.páky jak sjet na 5, Teď řadím úplně bez problému i z 5 na 4. Také jsem zjistila,že člověk se prostě musí jenom odhodlat a udělat to a to je při řízení o všem co je třeba dělat. Jenom k jednomu jsem se ještě neohodlala a to je jízda do jiného města. To mám hrůzu,že nebudu umět přejíždět a najíždět do těch správných pruhů a sledovat směrovky kam jet.