Diskuse - Deprese

Ahoj moji milí přátelé, já ted měla poslední dny takové podivné, v pátek mi vůbec nebylo dobře a hodně jsem brečela do noci a snažila jsem se překonávat abych nebyla obsedantně kompulsivní, ale jde mi to tak těžko když se překonám a nejdu něco zkontrolovat tak mám takové úzkosti a bojím se jen na něco šáhnout, že je to špinavé, že se mi něco stane, že někomu něco udělám, ach jo je to takové celé divné...A když se uplně překonám tak zase brečím protože mám nějaký velký strach a nemůžu popsat z čeho, prostě velikou úzkost.Dnes je mi lépe už, tak píšu sem, vyrážim na koně, ted za poslední dny jsem byla u něj pořád a dost mi pomáhá,jen mám pořád o něj starost, abych mu nedala něco špatnýho, abych u něj nenechala něco co by mu mohlo ublížit..Dnes jsem ale dostala novou sílu, a poperu se s tím..anebo si na to zvyknu, je to asi jaké mám období, někdy mě to tíží, někdy ne..Jakpak se všichni máte?Copak je u vás nového?Myslím na vás a držím vám moc palečky, budu moc ráda když mi napíšete!Krásný sluneční dne přeji

Krásný slunečný den všem.Taky jsem chvilku seděl na dvorku na sluníčku,pak jsem si musel zase jít lehnout,noha pořád bolí.Ale už je to o 50% lepší.Dal mi doktor něco na bolest,ale bylo to dost silné opium,jeden jsem si vzal,padly na mě mdloby,závratě,padal jsem na zem,byl jsem s dcerou,chtěla mi volat rychlou,ale přesvědčil jsem jí,že je to z toho prášku.Až pak jsem si to přečetl,že takové příznaky jsou časté.Ale tento lék by neměly brát lidé,kteří užívají léky na tlumení mozku,na vychytávání serotoninu,což jsou skoro všechna antidepresiva.A to jsem s doktorem o tom mluvil,tvrdil mi,když mám deprese,že se bojím.A čeho se bojím,se ho ptám,on říká,nevím čeho se bojíte,ale tím,že se bojíte máte depresi.Tak už jsem byl radši zticha.
Malířko,jak si mi psala o tý masti,napsal jsem si to,ale oni mi zatím mast na hojení nedávají,jenom jodovou proti infekci,mám to na dvou místech otevřený,aby mohla odtékat krev,patrně,aby se ten hematom ztratil.Manželka mě nechce moc tejrat,tak si to snažím vymačkávat sám a ona mi to převazuje.
Taky na vás padá taková úzkost a smutek,když se změní počasí?Obdivuju vás,jak vyrazíte ven,jen tak na procházku a dokonce na kolo.Můj psychiatr je velký cyklista,má to k nám 12km,když nebyl sníh,jezdil celou zimu.Když má volno,je pořád na kole.Vloni mi říkal,že ujel pětkrát víc jak 200km za den.A to je mu přes padesát.Myslím Linda psala,že u psychiatra na ní divně koukala sestřička,můj psychiatr žádnou sestřičku nemá,nevím na co by tam měla být,všechno si napíše sám,injekci umí taky píchnout.Akorát bych před ní neřekl všechno,jsme menší město a poliklinika je pěkná drbárna.Tak ať se vám všem daří.Ahoj.L

Luboši, prostě sestřičku má :-) zvedá telefony, píše lístky na peníze, objednává..jinak nic.
Malířko - na dalším pohovoru jsem byla v pátek, bude to mít zase ještě jedno kolo, tak uvidím. Jinak ohledně PN zatím nikdo neotravoval, ale doktor mi dneska říkal, že už mě na ní asi dlouho neudrží, protože do toho začne šťourat revizní doktorka..ach jo. Potom nevím co bude, půjdu zpátky na pracák, a tam už se nebude vůbec nikdo zajímat, jestli mám, nebo nemám D.
Marcelko - já jsem doma 8 měsíců, začala jsem vnímat tak trochu okolí až tak po třetím měsíci, takže vydrž - bude to za čas určitě trochu lepší. Ani teď mi není skvěle, ale JE to lepší..proti začátku určitě. Kdybych měla práci, asi by mi to teď spíš i pomohlo, ale já jsem o práci ještě přišla, takže se zatím nemám kam vracet a nemám žádnou jistotu, ani něco starého..musím začít od začátku a krůček po krůčku. nemám ani podporu partnera, protože se do toho tento týden ještě rozvádím..takže nevím, co by se mi ještě mohlo stát :-(..ano, já vím, že jsou lidi, kteří jsou na tom třeba ještě hůř..ale takhle všechno najednou..je to prostě strašně těžké.

Marcelo, to je dobrá otázka, jak se pozná, že už je ti dobře. Já teda taky nevím. Možná přestane úzkost, svírání žaludku, člověk se necítí před ostatními trapně a nepřipadá mu, že je jiný, že nezapadá do davu, že neumí žít, radovat se, bavit se, jako ti "normální". Nebojí se vyjít ven, na nákup, chce se mu třeba do kina, na něco se těší. Někdo ho naštve a on to cítí, ne že jen pozoruje okolí, ale zareaguje. Po něčem touží, něco moc chce a jde si za tím. Vidí něco krásného, co mu udělá radost.... Já už fakt nevím. Necítím ani radost, ani žal, nic nechci, po ničem netoužím, nechybí mi společnost přátel, na nic nemám chuť, nenapadá mě, co by mi udělalo radost (dárek, činnost). Trvá to dlouho, než nás léky dostanou do normálu, četla jsem, že D může trvat od pár týdnů po 6-9 měsíců, ale výjimky určitě existují. Mě je teď asi týden po 5 měsících užívání AD docela O.K. V každém případě, cvičení a ostatní pohyb, je super. Člověk maká, soustředí se na dýchání, okysličí si mozek a zapomene, že mu něco chybí (aspoň na chvíli).

Luboši, pořád myslím na to, aby se ti to dobře a rychle hojilo. Ty teda zkoušíš. Musíš vydržet, všechno přebolí, tělo si poradí skoro se vším. To se mi to kecá, co? Ale nevím, jak jinak bych ti dodala optimismus :-)

Lindo, to je ono, revizní doktorka se na mě chystá! Známí si myslí, že po 6 měsících PN tě šoupnou do ID. Tobě tím nevyhrožují? Asi na nás zkoušejí, co se dá.

Na brusle jsem se nevykopala a bylo tak krásně. To je taky D, že se člověk nedonutí vytáhnout paty...Okna jsem ošolichala, vypadají hůř, než před tím (usoudil mužskej).

Těším se na vás, myslím na vás na všechny, přeju vám, abyste se uzdravili, cítili se dobře, byli v pohodě, nic vás nebolelo, nic vám nechybělo, mějte se moc dobře :-)))

Tak konečně píšu.Přežila jsem ten šílený víkend,bohužel ne bez alkoholu.
Dnes jsem byla na terapii a moje psycholožka si myslí,že si možná tu depresi namlouvám abych měla výmluvu pro svoje pití.
Sama nevím,možná má pravdu.
Ale proč tedy nic necítím?Žádnou radost ze života?Lásku k dětem?Nic.
Zrovna minulý týden jsem se dozvěděla,že se syn dostal na střední školu,docela prestižní,měla bych být šťastná a já nic necítím.
Nebaví mě život,musím se pořád přemáhat žít dál,ale je to těžký.
Vím že neudělám nic abych svůj život skončila dobrovolně,mám své zážitky z dětství,kdy to udělala moje maminka,tak tohle svým dětem udělat nechci,ale nevím jak dál a proto to často řeším alkoholem i když vím že je to špatný.Zítra začíná nový měsíc a já proto zkusím abstinovat a se životem se poprat.
Omlouvám se že nemůžu poradit několika pisatelům,co sem píší o radu,ráda bych,ale same nevím a plácám se v tom a sbírám zkušenosti.
Jsem ráda že se můžu vypovídat někde ,kde jsou chápající bytosti.
P.S.Malířko,jsem ráda,že tvoje obrázky budou někde vystavené,když je mi zle tak na ně koukám a nasávám do sebe jejich krásu.Díky za ně!A taky ti patří dík za to,jak jsi schopná se všemi tady soucítit.Já to nedokážu každému odepsat i když bych moc chtěla.
Luboši,my jsme si ještě nikdy nepsali,ale čtu tvé příspěvky už delší dobu.Obdivuji tě a celou tvoji rodinu za to jak držíte při sobě.Vydrž,bude zas líp!A tu mast,co ti psala malířka ,tak na tu se zeptej,taky s ní mám dobré zkušenosti.
Lindo,budu na tebe moc myslet tento týden.Mám s rozvodem taky zkušenost.Trvalo to necelých patnáct minut,já jsem byla statečná,zato doma jsem brečela jak malá holka.Už je to šest let,ale nezapomenu.Jen ti chci říct,že čas všechno srovná a možná zjistíš jako já už mnohokrát,že všechno zlé je pro něco dobré.Držím palce!!!
Marcelko,já beru AD sedm týdnů a mám pocit že je mi hůř ,tak nezoufej a ještě vydrž,věřím tomu že se to zlomí.
Lili,Honzo,Alko a všichni ostatní,mějte se fajn,myslím zde na všechny,jen někdy nemám tu sílu psát.
Tak Pa pa a krásnou dobrou noc všem!

Hezký večer všem!
Dneska bylo opravdu krásně.Kámoška mě vytáhla na kolo,tak jsem ho poprvé po zimě provětrala.Dali jsme sice asi jenom dacet km,ale na začátek to stačilo.Byl to prima relax.
Malířko,z toho si nic nedělej,že ses nepřinutila jít na brusle.Prostě to nešlo,tak to půjde příště.Jinak s tím vystavováním obrázků ti moc přeju,je to supr!Já si zase poslala přihlášku na dálkový studium psychologie a grafologie.V květnu jsou příjmačky,tak jsem na to zvědavá.
Marcelko,garantuju ti,že až bude po depce,tak to stoproc poznáš sama.Malířka to popsala naprosto přesně.Začneš se radovat z maličkostí,bude tě bavit to,co tě bavilo před depkou,prostě to pocítíš ze vnitř.Ještě budeš muset nějaký čas vydržet.Může to být za měsíc,za dva,za tři.To je fakt těžký,u každého je to jinak.Já jsem depku mívala vždycky max. tři měsíce.Akorát ta poslední se nějak táhla,měla jsem jí pět měsíců,což byl fakt očistec.Už jsem ani nedoufala,že se mi někdy uleví.Ale ulevilo a jsem moc ráda.Je to už dva měsíce,co jsem v pohodě a fakt si to užívám.A to čeká každého,i tebe,uvidíš.Jen je třeba ještě vydržet,je to hodně těžký,ale dá se to!Držím palečky tobě i všem ostatním.
Jinak v sobotu jedu na konstelace,tak vám pak napíšu své dojmy a jestli to k něčemu bude,ale věřím,že ano.
Lindi,tobě moc držím palečky,aby ti rozvod proběhl co nejklidněji,aby ti to moc nepřitížilo.Ale zkus myslet na lepší věci.Zbavíš se člověka,který ti stejně nijak nepomáhá,budeš svým pánem.A uvidíš,že se jednou najde ten pravý!Mně to vyšlo až napočtvrtý,ale vyplatilo se počkat!Pak určitě písni,jak to s rozvodem dopadlo!
Všem přeji krásný večer!

Ahoj kočky, udělaly jste mi radost, že jste se ozvaly :-)))
Kollerko, včera byl v TV nějaký psychiatr (už v důchodovém věku) a řekl něco v tom smyslu, že v léčbě psýchy nejlíp zabírá mluvené slovo, ve slovu je největší síla. A taky mi, kdoví odkud, uvízlo, že my tu depku potřebujeme, každý pro něco. Alkohol... Vím, že je to metla, a jak z toho ven? Kdyby ti po něm bylo špatně (jako mně), tak si příště nic nedáš. Já si dám jednu plzeň a motám se, nemám rovnováhu, což mi nedělá dobře, mám asi kliku. Vím, že mi panák pomůže na chvíli, ale když přestane působit, je ještě hůř. Jako holka na střední jsem měla období, kdy jsem nemohla usnout, tak jsem si chodila potmě do špajzu loknout otcova rumu na grog. S odporem jsem ho polkla, ale uspal mě. Později se něco slavilo, pila jsem pivo, pak jsem musela panáka, asi fernet a nakonec na zahřátí jsem si jen cucla grogu a už jsem běžela do křoví, však víte... A od té doby mám z alkoholu hrůzu. Jenže na někoho to nefunguje. Třeba mě to vůbec nechutná a mámě a mužskému ano a hodně a není jim druhý den nic (mužský je vysmátý, vstane v pohodě a má dobrou náladu, že relaxoval, já trpím celý den).
Kollerko, jsem ráda, že se ráda díváš na obrázky (prý mají léčivou energii). Od včerejška tvořím a tvořím, abych jich měla dost. Díky :-)))

Milunko, ty jsi teda borkyně, když si troufneš na přijímačky a na studium, moc ti to přeju! Máš elán a sebevědomí a to je dobře :-))) Koukám, že jsi taky cyklistka. My jsme včera najeli 25 km a přítel byl spokojený, potřeboval dobít baterky. Já jsem s ním nechtěla jet (je to, jako s bruslením), musel na mě tvrdě udeřit, aby mě přesvědčil (většinou na mě zabere, když si všimnu, že je smutný, že by byl sám, ale on naštěstí neví, co na mě platí). Ještě jsem se tě chtěla zeptat, četla jsem v naší příručce pro depkaře o maniodepresi a zajímalo by mě, jak se projevuje mánie, protože si myslím, že si moje obvodní MUDr. myslí, že ji taky mám a já si nejsem jistá.

Koukám, zase román... Ženská ukecaná. Ale jsem sama doma, celý den jsem nepromluvila, tak píšu. Když to někdy po sobě čtu a vidím chyby, říkám si, holka, kontrolovala sis to a stejně tam máš chyby, to už jsi na tom fakt špatně (vynechávám písmena, dělám překlepy atd., to se mi dřív nestávalo).
Končím, loučím se. Přeju všem klidnou noc a jen příjemné sny :-)))

Ahoj.Mánie je opak deprese.To znamená,že si myslíš,že jsi king,všechno se ti daří,utrácíš,děláš ukvapené rozhodnutí.To asi ale nemáš,co.Jinak přeji všem hodně sil,trpělivosti a hezký večer

Vyjděte z bludného kruhu deprese!

Prvnéí je depresivní pocit a poté jste depresovní již z pocitu, že jste depresivní a tím se vše prohlubuje a roztáčí bludný kruh!

V knížce z počátku 20.stol je napsáno u melancholie (deprese), že postižení mají velkou šanci na úzdravu, melancholie odezní do roka! Pak když si čtu vaše příspěvky, kdy vám není OK ani po půl roce na AD je jasné, že moc nefungují a spíš se dočkáte spontáního odeznění deprese, že účinku tzv. AD.

Nepřemýšlejte nad tím jak moc vás to stojí sil něco dělat, ale prostě začněte a nepřemýšlejte jak se budete cítit, když práci dokončíte, zjistíte, že vám je lépe.

No z vlastní zkušenosti vím, že klíč ke štěstí máte každý v sobě, jen si to uvědomit.

Hezký večer všem!
Dneska bylo opravdu krásně.Kámoška mě vytáhla na kolo,tak jsem ho poprvé po zimě provětrala.Dali jsme sice asi jenom dacet km,ale na začátek to stačilo.Byl to prima relax.
Malířko,z toho si nic nedělej,že ses nepřinutila jít na brusle.Prostě to nešlo,tak to půjde příště.Jinak s tím vystavováním obrázků ti moc přeju,je to supr!Já si zase poslala přihlášku na dálkový studium psychologie a grafologie.V květnu jsou příjmačky,tak jsem na to zvědavá.
Marcelko,garantuju ti,že až bude po depce,tak to stoproc poznáš sama.Malířka to popsala naprosto přesně.Začneš se radovat z maličkostí,bude tě bavit to,co tě bavilo před depkou,prostě to pocítíš ze vnitř.Ještě budeš muset nějaký čas vydržet.Může to být za měsíc,za dva,za tři.To je fakt těžký,u každého je to jinak.Já jsem depku mívala vždycky max. tři měsíce.Akorát ta poslední se nějak táhla,měla jsem jí pět měsíců,což byl fakt očistec.Už jsem ani nedoufala,že se mi někdy uleví.Ale ulevilo a jsem moc ráda.Je to už dva měsíce,co jsem v pohodě a fakt si to užívám.A to čeká každého,i tebe,uvidíš.Jen je třeba ještě vydržet,je to hodně těžký,ale dá se to!Držím palečky tobě i všem ostatním.
Jinak v sobotu jedu na konstelace,tak vám pak napíšu své dojmy a jestli to k něčemu bude,ale věřím,že ano.
Lindi,tobě moc držím palečky,aby ti rozvod proběhl co nejklidněji,aby ti to moc nepřitížilo.Ale zkus myslet na lepší věci.Zbavíš se člověka,který ti stejně nijak nepomáhá,budeš svým pánem.A uvidíš,že se jednou najde ten pravý!Mně to vyšlo až napočtvrtý,ale vyplatilo se počkat!Pak určitě písni,jak to s rozvodem dopadlo!
Všem přeji krásný večer!

JIrko, jak se dá ovládnout pocit, že je ti blbě už v momentě, kdy se probudíš a zjistíš, zase jsem tady? Nebo z krásného slunečního rána (na ostatních vidíš, že mají ze slunce a příslibu krásného dne radost, že se ho budou snažit využít). Že něco nutně musíš udělat, z čeho se ti zvedá žaludek. Že tvoje hlava je tupá, jako špalek. Autosugescí? Ale jak na to, když nemáš energii, nemůžeš se soustředit, zklidnit...

Honzo, jak vidím, mánii opravdu nemám. Ale myslím si, že musí hodně vyčerpávat, takže po ní logicky nasedne zase D.

Pisálkové, nemáte někdo zkušenost s revizními doktory, co po nás chtějí, jak probíhá rozhovor?

Mějte příjemný den, čerpejte energii a uzdravujte se :-)

Ahoj, taky by mě zajímala odpověď Jirky na dotazy Malířky. Také mě nesmírně trápí ta ztráta emocí, mám pocit, že se to snad v životě nevrátí. Hrůza, je to jak bludný kruh. Kolikrát mám výčitky, že moje děti by si zasloužili lepší mámu, jindy bych to pomyšlení nesnesla, ele te´d mi připadá, že by jim bylo líp jinde. Zejména starší syn za mnou několikrát za odpoledne přijde, pohladí a řekne, že mě má rád. Přitulím se k němu, ale nic necítím. Jsou to pro mě hotová muka, kdo poznal, pochopí. Když už bych se neuzdravila, ať se mi proboha vrátí ty krásné pocity štěstí a lásky. Připadám si jak prázdná nádoba. Mám chuť strašně křičet, brečet, ale to mi nepomůže. Chtěla jsem jít do práce, ale teď se na to zase necítím. Často mě poslední dobou lehce brní nahoře hlava. Myslím, že Malířka psala, že to má občas taky. Tchýně ten pocit zná, říká, že ona cítíla, že se tímto tělo uzdravuje. Doufám, doufám.

Ahoj všichni, moc vás zdravím. Psala jsem asi naposledy v pátek. Jsem ráda, že je vám někomu lépe a o to víc mě mrzí, komu je hůř. Jinak manžel je v pohodě, už ho nic nebolí, jen má pár modřin. V pátek měl pozvané ty chlapy do garáže a byl opilej. V sobotu káceli strom a byl taky a v neděli jsme uklízeli dřevo a byl u nás soused a pili znovu. Moc mě to všechno mrzí. Myslela jsem si, že se poučil.
Jak měl ve středu tu nehodu, vezl v autě nový drtič na klacky za 4000,- a je rozbitej. Štve mě, že si ho koupil a nic mi neřekl a hned ho rozbije, já vím, že neúmyslně. Taky jsem včera zjistila, když jsem šla dětem platit spoření, že v jedné obálce není ani koruna a v druhé jen tři tisíce. Každý tam měl našetřeno sedm. Schovávám jim to z narozenin, vánoc a tak a pak platím z těch peněz pojistku se spořením, mám to dvanáct tisíc ročně za oba. Takže jsem byla úplně v šoku a to ještě si vypůjčil od mé tety 5000,- Jsem z toho normálně zoufalá, protože z mojí mateřské, kterou mi teď vlastně snížili nic neušetřím. Od 1. 5. se mi rýsuje práce, ale je to jen pár hodin denně a za čtyři tisíce, ale k mateřské dobrý. :-)
Jsem z něho divná, nemůžu dospat tu středu, jsem pořád unavená a už tři dny se mi motá hlava, když se ohnu, připadám si jako opilá. Takže jsem si včera vzala Neurol a dnes asi budu muset taky. Jedeme po obědě k babičce, moc se těším a děti taky. Akorát mi manžel vzal auto, tak pojedeme autobusem, tak se děti aspoň svezou. Vlastně je dobře, že nebudu muset řídit, protože jsem fakt divná. Jinak vám přeju moc krásný den a užívejte sluníčko. Venku je moc nádherně.

Marcelko, já jsem zjistila, že nemám emoce až tady na diskuzy díky vám, předtím jsem si myslela, že se ovládám a kontroluju tak účinně, že se nikdy neshodím, neztrapním a že mám výhodu, když podle mých "reakcí" okolí nepozná, co cítím. Navíc se už několik let zajímám o buddhistickou filozofii (náboženství), a mnohokrát jsem četla, že máme usilovat o "polohu mysli" bez emocí, neboť jsou to jen a jen naše emoce, co nás vyvádí z rovnováhy, pohody a klidu (ať už jde o pocity radosti a štěstí, nebo naopak žalu, vzteku). Prý nebýt emocí, byli bychom šťastni. Tak si myslím, že na tom nejsme zase tak špatně, záleží, jak se na to díváme. O jedné nevýhodě bezemočního stavu vím, taky už jse to tady zmiňovala, a sice že deprese je potlačená, nevybitá agrese, obrácená proti sobě samému. Marcelko, když ti syn řekne, mám tě rád, odpověz mu, já tě mám taky ráda, i když to necítíš, nevadí, ale třeba tím něco v sobě prolomíš, navrtáš malinkou dírku, která se začne zvětšovat a postupně se city objeví. Jo, psala jsem, že mě nahoře brní hlava. To by bylo fajn, kdyby tchýně měla pravdu :-))) Já se na práci taky necítím, ale mám oproti tobě nevýhodu, že se nemám kam vrátit a co jiného bych měla dělat, nemám potuchy.

Alko, myslíš, že má tvůj manžel náběh na alkoholismus? Já nevím, protože mám z alkoholu otcem vypěstovaný strach od dětství a osobně jsem o tom slyšela jen vyprávět, četla jsem, viděla pořady v TV. Mluvili jste spolu o té středeční záležitosti? Peníze, myslíš, si vzal z obálek on? My to fakt nikdo nemáme jednoduchý. Alko, v čem pomůže Neurol? Třeba, když si ho vezmu, bude mi všechno jedno a udělám to, co jinak nedokážu?

Kočičky, loučím se s vámi, držte se, já na vás myslím a přeju, ať se cítíte příjemně!!! Za chvíli přifrčí můj posedlý cyklista z práce a požene mě někam na projížďku, když je poslední pěkný den a já bych si radši lehla, usnula, vypnula mysl. Jak je mi dobře, když o sobě nevím :-)

Omlouvám se za hrubku, samozřejmě, že "diskuziiiiii"!!!! A za ostatní přehmaty. Dřív se mi tohle nestávalo...