Diskuse - Deprese

Dobré ráno všem :-)
Nová, už to, že jsi napsala sem, svědčí o tom, že asi tušíš, co ti je. Když jsem to začla tušit já, svěřila jsem se obvodní doktorce a ona mi dala vyplnit krátký test. Samozřejmě, že mi vyšla depka, tak mi předepsala nějaké léky. Hlavně mi zdůrazňovala, jak je dobře, že jsem jí to řekla! Že se to podchytilo. Protože prý spousta lidí si to nepřizná a celý život se zbytečně trápí. Asi se dá jít taky rovnou k psychiatrovi. Hlavně to chce určit diagnózu a nasadit antidepresiva. A jarní depky jsou dost obvyklé, takže se nemáš za co stydět.
Takže v pondělí seber sílu a zajdi k lékaři :-)

Ahojky Malířko.Ptáš se,co jsou konstelace.Hodně informací získáš na internetu.Ode mě jen tak stručně:jsou to sezení víc lidí najednou,kde ti pomůžou navéct až do doby,kdy vznikl určitý zlom v tvém životě a od tud pak pramenily tvé problémy.Pak ti samozřejmě poradí co dělat a jak se s tim vypořádat.Píšeš,že jsi měla problémy s rodiči.Zdá se,že naše problémy mají něco společného.Já pokud jde o mámu,tak právě na těch konstelacích si potřebuju ten vztah urovnat.Neznamená to,že tam musí se mnou.Vyřeším si ho já v sobě a to mi stačí.Nejdůležitější v tomhle případě bude totiž odpuštění.Hrozně moc mi v tomhe pomáhá moje o rok starší ségra.Beru ji víc než svojí mámu.Právě díky ní jdu na depku přes ty alternativnější metody.U nás depkařů je strašně důležitý mít kolem sebe bezvadný lidi,který s námi umí prožívat ty těžký chvíle.Nemusí jich být moc,někdý stačí jeden,dva,ale opravdový přátelé.I když se i tak člověk cítí strašně sám,ale prostě jenom to že víš,že tu jsou,je strašně důležitý a hřeje to!Já mám přítele,který to se mnou bohužel taky musel projít,ale vydržel a já vím,že se o něj můžu opřít a že je to konečně ten pravý!
Nové člence:S tím,co ti radí Malířka,naprosto souhlasím a má pravdu.Tvůj první krok musí být opravdu ten,že se v pondělí sebereš a půjdeš k doktoru.Nemusíš k praktickýmu,ale rovnou k psychiatrovi.Vyslechne tě a stoproc. napíše antidepresiva.Ono je to s těma práškama na dlouhý lokte.Trvá docela dlouho,než objeví ty pravý,který budou zrovna tobě sedět.Ale je fakt důležitý obrnět se trpělivostí a vydržet.Samozřejmě je omyl domnívat se,že pouhé polykání přášků vyřeší tvé problémy.Je důležitý dodržovat určitý pravidla,který uvádějí v těch chytrých příručkách.Každopádně bych se později nedržela a nespoléhala jenom na prášky,ale zkusila bych alternativnější metody,o kterých jsme si psali s Malířkou.Fakt fungují.A já jsem přesvědčená,že lidí u kterých ty prášky jsou opravdu nutný,je málo!Většina své problémy může a dokáže vyřešit jinou cestou.Je to hodně o vědomí a podvědomí.Takže ti taky přeju sílu na pondělí,abys začla konat.

Ahojky Luboši.Chci jenom reagovat na tvůj příspěvek.Je velká škoda,že jsi byl odhodlaný něco zkusit a nevydržel.Já příští týden s jogou začínám a těšim se.Protože vím,že je to úžasná očista naší duše a to my přece potřebujem.O regresi jsem taky přemýšlela.Na jednu stranu mě láká a na druhou stranu mám taky trochu strach.Ale pokud chceš se svými problémy něco udělat,je třeba najít odvahu a sílu a zkusit co se dá!Ublížit to nemůže,právě naopak.A vůbec nesouhlasím s tím,jak píšeš,že jsi smířený s tím,že se musíš naučit s depkou žít a být malým narkomanem.Ale právě i narkoman se může úplně vyléčit,pokud opravdu CHCE!Ano naučit se s depkou žít,to samozřejmě musíme,nic jiného nám nezbyde,protože tu může(samozřejmě nemusí)být věčně.Ale smiřovat se s tím,to opravdu ne!Jsem pevně přesvědčena,že ty cesty,které nám ukážou jak na to,tu jsou a je třeba toho využít.Takže pokud ti můžu radit,seber všechu sílu a odvahu a zkus to znovu.Přeji hodně,hodně trpělivosti.

Ahoj všichni co tu píšete!
Objevila jsem tyto stránky před pár dny a sbírám odvahu také něco napsat.Bojuji s depresí už několik let,jen jsem donedávna nevěděla,že se o deprese jedná.Myslela jsem si prostě,že jsem jen líná a k ničemu/a to mám už šest let dvě zaměstnání/,nic mě netěšilo,často jsem odmítala pozvání do společnosti a užírala se doma nicneděláním a naprosto nechápala čím to je,že je mi tak jak to je.
Začala jsem tyto stavy řešit alkoholem.ulevilo se mi vždy na chvíli,většinou jsem to zaspala,drůhý den do práce,pak do druhé a večer pití nanovo.Trvalo to dva roky,než jsem si uvědomila,že mě alkohol ovládá a že sama nezvládnu s tím něco dělat.
Bude mi letos 40let,jsem rozvedená šest let a mám dvě děti.Dcera teď oslavila 18.narozeniny a syn vychází základní školu.Musím dodat že jsem se přes všechny své problémy jako rodič chovala vždy zodpovědně.Dodneška o mě z mých blízkých nikdo neví,že mám problémy s pitím,jen ty moje děti.
Styděla jsem se před nima a z obavy že se to co nejdřív provalí a taky abych neskončila někde na ulici yavolala jsem na krizové centrum anonymních alkoholiků a tam mi doporučily návštěvu psychiatra.
Je to teprve pět týdnů,pan doktor mi nasadil cipralex a doporučil individuální sezení u psychologa.Chodím tam jednou týdně a docela mi to pomáhá.S alkoholem ten hlavní problém u mě totiž není.Pan dokotor zjistil,ža se jedná o deprse,které se u mě rozvíjí už od dětství.

Umřela mi maminka,když mi bylo 11let,spáchala sebevraždu v domě ,kde teď bydlím se svými dětmi.Otec se po druhé oženil a od té doby jsme s bratrem zažívali hotové peklo.
Ale to je všechno nadlouhé vyprávění a já jsem se vlastně ani nechtěla takhle rozepsat.
Jen bych chtěla poradit,jestli máte někdo zkušennosti s cipralexem,jak to na vás působilo?
Já beru cipralex pět týdnů,nepiji alkohol,což je pozitivní,ale deprese neodchází.
Dnes je mi teda trošku líp,přinutila jsem se něco dělat,ale většinu dne čučím do prázdna,udělám jen to nejnutnější,už ani pravidelně nevařím,ještěže mám už děti samostatný.Nic mě netěší,v pondělí se přinutím jít do práce,ale nejraději bych nešla a nikoho neviděla.Ale musím živit sebe a děti a taky mám myslím ještě zatím smysl pro zodpovědnost tak do té práce nakonec jdu a dělám jako že nic,že jsem v pohodě.Ale neuvěřitelně mě to vyčerpává.
Chtěla bych mít zase radost ze života a umět žít,nejen přežívat.
Přeji všem hezký víkend a děkuji předem za vaše příspěvky.
Ahoj Kollerka

Ahojky Kollerko.Taky jsem tyto stránky objevila nedávno a docela mě zaujaly.Je dobré vědět,že nejsi na světě sama,co má problémy s depkou.A někdy pomůže už jenom to,že si můžeš s takto zasvěceným člověkem vyměnit své zkušenosti a probrat to.Já mám problémy s depkou už 18 let.Prakticky od 15 let do teď.Zažívala jsem hotové peklo.Jedna epizoda trvá min. přes dva měsíce,někdy i víc a je to strašně vyčerpávající přežít jeden jediný den.Pak mám třeba na třičtvrtě roku klid a nanovo.Píšeš o problémech s alkoholem.Je fakt,že už jsem někdy byla tak zoufalá,že jsem měla sto chutí po té flašce sáhnout taky.Ale protože jsem věděla,že to problémy nevyřeší,jenom se ti na chvíli uleví,tak jsem to nechala být.Taky mám dvě děti,takže i kvůli nim.A hlavně to vidim u druhé manželky svého otce,co s ní udělal alkohol a je to docela dostačující odstrašující příklad.Jinak pokud jde o cipralex tak já ho užívala asi tři roky.Těžko říct,jestli je dobrý nebo ne.Já totiž nedůvěřovala nikdy žádným práškům.Ale každopádně se ti po něm uleví,ale chvíli to trvá.Píšeš že pět týdnů a nic.To je celkem normální.Trvá to delší dobu,než začnou fungovat tak jak mají.Ale pamatuj si,že jenom v těch práškách to není.Nevím jestli si četla všechny příspěvky,ale v předešlých jsem právě tuto otázku řešila s Malířkou.Mám na mysli jiné možnosti jak na depku.Tím neříkám,abys prášky nebrala,to určitě ne!Ale je dobré k tomu přidat další možnosti.

Ahoj moji milí přátelé!Dlouho jsem tu nebyla, tak nevím, co je tu nového a neorientuji se, trávila jsem poslední dny u svého koníka,ani do školy jsem nešla, musím říct, že mi můj koník hodně pomohl..Kdybyste viděli, kolik se mi za noc zdá reálných snů, někdy přemýšlím co byl sen a co jsem řekla, to je zvláštní.Dnes mě opět bolel trochu žaludek, dva dny jsem nic nekontrolovala, ale pořád mám strach a obavÿ...Pořád musímdlouho kontrolovat věci, protože mám pocit zodpovědnosti..A jakpak se vám všem daří?Moc na vás všechny myslím a přeji vám krásný a pohodový večer

Ahoj moji milí přátelé!Dlouho jsem tu nebyla, tak nevím, co je tu nového a neorientuji se, trávila jsem poslední dny u svého koníka,ani do školy jsem nešla, musím říct, že mi můj koník hodně pomohl..Kdybyste viděli, kolik se mi za noc zdá reálných snů, někdy přemýšlím co byl sen a co jsem řekla, to je zvláštní.Dnes mě opět bolel trochu žaludek, dva dny jsem nic nekontrolovala, ale pořád mám strach a obavÿ...Pořád musímdlouho kontrolovat věci, protože mám pocit zodpovědnosti..A jakpak se vám všem daří?Moc na vás všechny myslím a přeji vám krásný a pohodový večer

Ahoj moji milí přátelé!Dlouho jsem tu nebyla, tak nevím, co je tu nového a neorientuji se, trávila jsem poslední dny u svého koníka,ani do školy jsem nešla, musím říct, že mi můj koník hodně pomohl..Kdybyste viděli, kolik se mi za noc zdá reálných snů, někdy přemýšlím co byl sen a co jsem řekla, to je zvláštní.Dnes mě opět bolel trochu žaludek, dva dny jsem nic nekontrolovala, ale pořád mám strach a obavÿ...Pořád musímdlouho kontrolovat věci, protože mám pocit zodpovědnosti..A jakpak se vám všem daří?Moc na vás všechny myslím a přeji vám krásný a pohodový večer

Ahoj Miluno,
díky za odpověď a reakci na moje řádky.Jsem ráda že toto forum existuje,moc mi to pomohlo vědět že na tom nejsem takhle sama.Jasně že jsem věděla že spousta lidí má takové problémy,ale je to jiné když se tu o tom otevřeně a konkrétně píše.
Věřím tomu že kromě jiného mi to dá sílu vydržet a hlavně zvládnout žít normálně.Už dávno nevím jaké to je mít z něčeho opravdu radost a umět ji prožít.
Mám hodné děti,zatím s nima žádné problémy a přesto........Nechápu to proč to tak je že jsem taková.
Ale budu bojovat a přeji tady všem aby byli co nejvíc v pohodě a budu ráda když budu moct někdy mezi vás přijít.
Díky.Kollerka

Ahoj, tak koukám, že přibývají noví lidé. Těžko říct jestli je to dobře nebo ne. Na jednu stranu je smutné, že lidí z depresí příbývá, na druhou stranu je dobře, že mají sílu a náladu se tady svěřit. Tak je to vlastně si dobře, hlavně nebýt se svými problémy sám. Já jsem se před osmi lety přestěhovala z Prahy na venkov, na malou vesnici o pár číslech. Byla jsem v Praze naprosto nesamostatná, když jsem se přestěhovala na vesnici, byla jsem na sebe hrdá, jak dokážu čelit různým problémům, nepotřebovala jsem ani přátele, vlastně tu ani žádní mladí lidé tehdy nebyli, měla jsem malé děti, všechny starosti jsem si ukládala do sebe. Za osm let jich bylo opravdu požehnaně. Poak najednou práce, změna a bum. Je to. Naštěstí se cítím čím dál lépe, některé dny to sicve kolísá, ale už to není tak hrozné jako před měsícem. To jsem vlastě v tzé nejhorší fázi ani netušila co deprese je. Měla jsem divné stavy, ale proč jsem nevěděla. Dovedla mě k tomu vlastě tchýně. Je v plném invalidním důchodu s periodickou depresí. Takže ona byla první kdo mě nakopnul, abych došla k doktorce. Jsem jí za to vděčná. Trápila bych se možná ještě teď.
Pro MALÍŘKU:

pro MALÍŘKU: píšeš, že přemýšlíš o kineziologii, já jdu na ní příští pátek, věřím velmi, že pomůže. Dám vědět jak to dopadlo.
Jinak přeji všem novým i stálým čtenářům hezký den a pokud možno, dobrou náladu. Ahoj.

Ahoj, zdravím všechny milé lidi na této diskuzi. pár dní jsem tady nebyla, protože jsem měla noční a nějak jsem nestíhala.
MARCELKO, dodatečne ti přeju všechno nej... k narozeninám a hlavně to zdravíčko... my víme, že to není myšlené jenom jako taková fráze... Jsi ryba stejně jako já :-) Já jsem slavila minulou neděli. Dostala jsem mimo jiné nááádhernou kytku od manžela, z té já mám vždycky radost :-)
Ahoj KOLLERKO, vítám tě mezi námi. Taky jsem se ze začátku hrozně trápila. Vůbec jsem netušila, že se jedná o depresi a úzkosti. Myslela jsem si, že jsem vážně nemocná, pořád se kontrolovala a pozorovala a všechno bylo čím dál horší.Neměla jsem radost ani z mojí malé, netěšilo mě nic a taky jsem se začala zavírat doma a schovávat se před lidmi i před přáteli... Naštěstí jsem vyhledala pomoc psychologa a později i psychiatra. Dostala jsem léky, chodím na psychoterapii a pomalu se to zlepšuje. Chce to ale hlavně dostatek času a snažit se s tím něco dělat... chodit mezi lidi, relaxovat, cvičit, chodit na jógu, do přírody, najít si nějaké koníčky... S tím, jak léky začnou zabírat, bude se všechno zlepšovat. A taky je dobré, se sem vypsat ze svých potíží. je tady spousta super lidí. Držím ti pěstičky, ať je brzy líp.
Ahoj NOVÁ členko, pocit, že zase jsem se vzbudila a musím "přežít" další den, znám moc dobře. Z vlastní zkušenost doporučuju zajít co nejdříve k psychologovi nebo i k psychiatrovi. Mě se hodně osvědčila kombinace obou. Paní psycholožka se mi nejdřív snažila pomoct psychoterapií a když to nezabíralo, doporučila mi psychiatra. Dostala jsem antidepresiva a teprve až léky začaly zabírat, začalo se všechno pomalu zlepšovat. Rozhodně se není za co stydět! Pszcholožka mi kdysi říkala, že kdybych se deseti lidem svěřila, že mám deprese a beru antidepresiva, tak si mám být jistá, že 2-3 z nich jsou na tom úplně stejně.... Přeju hodně štěstí!
MALÍŘKO, tu knížečku od Jána Praška mám doma taky. Myslím si, že je super napsaná. Když mi bylo fakt zle, četla jsem si v ní i několikrát za den. A dala jsem ji pročíst i manželovi a rodičům. Myslím si, že díky ní toho hodně pochopili...
HONZO, dívala jsem se na netu na obrazy manželčiné kolegyně Jany a musím říct, že jsou fakt nádherné. Moc se mi líbí.
ALKO, ta moje čiperka je skoro stejně stará jako tvoje děti :-) Pejska bohužel nemám, mám je sice strašně moc ráda, ale mám alergii na zvířecí srst :-( Já už jsem tolikrát slyšela, že zvířata vycítí, když pánovi není dobře a že se drží hodně v jeho blízkosti... asi na tom něco bude. Jinak malá je ve školce moc spokojená, tak zkus děti od září taky přihlásit, budeš mít víc času sama pro sebe a odpočineš si :-)
Moc, moc taky zdravím LUBOŠE, LILII, HONZU a další pisálky a přeju všem pohodovou neděli.

Ahoj,hezkou neděli.Miluno,víš ono to vypadá,že se mi nic nechce,ale už mám na sobě vyzkoušeno vše,čím se deprese léčí(lékařsky),to víš,že jsem taky zkoušel léčitele,homeopata a žádný zlepšení,teď mě doma lákají k čínskému lékaři,ale já už nechci,pojedou tam s vnoučkem s atopickým exémem,budu šťastnej,když mu pomůže.Vždyď já nejdu ani s pejskem na procházku a mám to kousek do lesa.Bylo by hezký zbavit se neustálých depresí,začít chodit do práce,ale jak už jsem psal,lékaři mi řekli,že mi žádnou naději na vyléčení nedávají.Dneska jsem o půl deváté vstal,cítil jsem,že mi není dobře,ohřel jsem synovi oběd a v 11 už jsem zase spal.Vzbudila mě manželka,když přišla o půl třetí z práce a začla mě hladit,má v hlavě zafixováno,že bych si mohl něco udělat.Teď si právě pořádá diskotéku v ložnici, zrovna přišla,abych s ní šel tančit,ale jsem asi opravdu línej,ještě mě nikdy nenalákala.Je to její relaxace po práci.
Marcelo,na vesnici je hezky,já na to mám hezké vzpomínky,i když vím,že je to tam dneska rozhádaný.Těší mě,že je ti lepší.Jsem taky v ID se stejnou diagnózou jako tvoje tchýně,já beru prášky taky na schizofrenii,prý na ni mám náběh,nemá to taky?A taky mě trápí obsedantně kompulzivní porucha.Přeju jí všechno nejlepší a tobě taky a hodně radosti z rodiny.
Pájo,už včera jsem si říkal,kam si se ztratila,ale napadlo mě,že jak začneš chodit do práce,budeš to mít hodně nadupaný,chodíš asi na dvanáctky,dodatečně nej k narozkám a držím ti palečky,aby si to zvládla a ty nový léky ti zabrali a bylo ti fajn.Interna je dost i na psychiku,vím,že je tam nejčastější setkání se smrtí,byl jsem tam loni(jen4dny)se třemi stařečkama,ale sestřičky se k nim chovali moc krásně.I oni měli hned lepší náladu.Nechci končit smutně,tak ti taky přeju hodně veselý doma,žádný depky a hodně síly.
Zdravím všechny,doufám,že neděle šla,tady je celej den deštivo.
Tak jsem zrovna doťukal,manželka dotrsala,tak si deme spolu povídat.L.

Krásný večer všem i všem novým dušičkám tady. Teď jsem se na tři dny odmlčela, měla jsem tu opět od čtvrtka tetu a dnes ji manžel odvezl po obědě domů. Myslela jsem, jak si odpočinu, jenže přisli švagrová, šváta a neteř a děcka mi vyblbli zase. V pátek jsem s nimi bylu oběma u pediatra, kašlou hrozně a pry je to jenom viróza, tak doufám, že ano. Včera u nás bylo moc nádherně, jeli jsme i s tetou k babičce Eli, děti si pohrály s bráchovými dětmi a byl den moc fajn.
Akorát večer jsme přijeli domů, manžel byl v lese s chlapama a přijel domů mírně chycenej a že jede na ples a v 11 se vrátí, Po dlouhý době jsem mu něco vyčetla, on se naštval a odešel. Vrátil se v 5 ráno. Zkazil mi celý večer i noc. Nemohla jsem vůbec spát a už jsem s tetou probírala, jestli bysme se nemohli nastěhovat k ní. Já nechci, aby chlastal. Nebudu s ním žít. Jsem ze všeho moc unavená a otrávená.
Zas mě od včerejška večera bolí hlava a špatně vidím. Dnes jsem si vzala půlku Neurolu, ale jsem jako praštěná palicí. Chtěla jsem vás všechny dočíst, abych byla v obraze a nějak na to nemám sílu.
TAk vás všechny moc zdravím a doufám, že jste všichni OK a přeju krásný večer a dobrou noc bez ošklivých snů!!!!!!!! PA

Ahoj,mrzí mě,že máš takové problémy,vlastně navíc ještě k ostatním.Viděl jsem vaše auto u babi...Já existuju snesitelně, ale neklid mě pořád trochu pronásleduje.Takže hodně makám na Danečkově bugyně.Včera se vrátil Honza z Číny,tak líčil tu strašnou zemi.Tak se měj, ... a zdravím všechny ostatní ,hodně sil a hezký večer.