Diskuse - Deprese

Ahoj všem. Moc dobře vím co jsou to deprese a nic horšího mě v životě nepotkalo. Bojuji již 2 roky s depresivními sebepoškozujícími stavy,říkám tomu období temna :) Začlo to v době, kdy jsem musela s velkým sebezapřením zvládat hodně stresových situací během kratičké doby. Spadla jsem do depresí, a ač stresové stavy pominuly (teď úspěšně podnikám,s přítelem jsme se dali znova dohromady,léčím se, aj...), deprese trvají a vrací se i několikrát do týdne. Přítel je realista a stabilní sangvinik, nechápe, proč nemám chuť žít, má mě rád, ale kdo to nepoznal na vlastní kůži, nepochopí. Tuším, že mě brzy znovu opustí, protože to se mnou nezvládne.Je mi 29, chtěla jsem rodinu, děti, nemám nic než plnou hlavu tmy a chuť si ublížit (a vlastně nejen chuť!).Ubližuji si. Chci cítit bolest jinde než na duši! Přítel chce miminko, ale já se bojím, že ublížím i jemu. Bojuji a vím, že stupínek po stupínku, den po dni, je mi lépe. Dřív bylo 100% dní černých, teď už jen 50...Pro mě je velkým pomocníkem, když se vyhýbám stresujícím podnětům, tomu a těm, co mi ublížili. Když je mi zle, vypínám mobil, zalezu si, nebo si vyjedu autem do přírody.soustředím se jen sama na sebe, udělám něco (resp. se donutím k něčemu), co mě uvolňuje, koupel, hudbu, něco, co na chvíli vymaže okolní svět. A v tom stavu přečkávám, dokud se neuklidním. Nebo jdu spát, uspím se četbou, třeba historický román, knížku o indiánech (nebaví mě to, ale bolavé oči se zavřou a za chvíli spím), něco co mě odvede pryč od současného složitého světa.Pomáhá to. Bohužel, ne vždy mohu utéct, např. když je rodinná oslava...to jsou pak muka...ach jo. A tak se ptám, zda je vůbec možné zkrotit deprese bez pomoci léků? Přeji všem HODNĚ SIL , běžíme všichni na dlouhý trati.

Májinka,toto sa mi veľmi ťažko čítalo,máš pravdu,duševné utrpenie je to najhoršie z akýchkoľvek bolestí,ktoré človek môže prežiť.A kto to neprežije,nikdy nepochopí a ani psychiater-vl.skúsenosť ja v tomto nenahraditeľná.Dúfam,že berieš AD?To si nepomenula.A statočne bojuješ s tým,to je dobre,bude lepšie,presne ako píšeš,krôčik po krôčku.Veľa síl,odvahy,šťastia a zdravia Ti úprimne želám.Ivana

Magnat32,je mi lúto,veľmi ale ja Ti s administratívnymi vecami asi neporadím,som zo Slovenka a u nás je pravdepodobne iný sociálny zákon,a ja neovládam absolutne teraz platné zákony ani u nás.Ale viem,že je nesmierne ťažké aj pre našich pacientov vybojovať si ID a dokonca si ho udržať.Nedávno nám chodili zrútení pacienti,ktrým pobrali ID a to aj pri takých dg.ako je schizofrénia a iné psychózy.Ale po nástupe u nás terajšej vlády sa robila ihneď reforma a tak aspoň tým veľmi vážnym duševným ochoreniam to prechádza na sociálnej poisťovni.Je to otrasný paradox,že o posúdení psych.stavu Ti rozhodujú úadníci a ľudia,ktrorí síce majú titul MUDr. ale sú to ľudia doslova z kancelárie.A nebývajú to psychiatri.Psychiater sice napíše nález a odporúčanie ale rozhodne sociálna poisťovňa.A u nás platí,že kto nevie poriadne robiť medicínu,ide do kancelárie.Spýtaj sa čokoľvek ohľadom dg,liečby a vôbec tých medicin.vecí,rada Ti odpoviem ale aj pre nás,zdravotníkov je sociálny zákon jedna veľká neznáma.Prajem Ti veľa šťastia a možno Ti poradí niekto na Panikářkach 4,sú tam sestričky z Čiech,možno budú viac vedieť.Ivana

Ivanko, dík, AD právě že neberu a zatím stále ještě věřím, že to zvládnu bez nich. Ve chvílích,kdy je mi dobře s úsměvem partnerovi říkávám: "Každý člověk to má někdy v životě těžký, pere se se životem, s prací, s neúspěchem, s problémy v manželství a tak. Depresivní člověk musí nejdřív přeprat sám sebe, aby se pak mohl prát za ty normální starosti :)" Hodně úsměvů přeji i Tobě.

je to už rok,co jsem se rozešla se svou "první velkou láskou"...rozchod byl pro mne docela šok,ze kterého se nějak nemůžu dostat-trpím depresemi,že o mě ten dotyčný nejeví zájem....ani nevim,proč to sem píšu,tímhle si prochází hrozně moc lidí,ale asi to potřebuju říct někomu nestrannému.....

Milá Dominika,to je predsa veľmi pochopiteľné že sa trápiš,rozchod s prvou veľkou láskou býva boľavý a človek naň nezabudne nikdy.Aj keď je pravda,že týmto prechádza veľa ľudí,vždy je pre nás to naše momentálne trápenie to najväčšie na svete,človeku nepomáha pocit,že aj mnoho iných sa podobne trápi.Mala som svoju prvú veľkú lásku v 16-tich,( on mal vtedy 17 r.)chodili sme spolu rok a rozišli sme sa.Ale bola to moja prvá veľká láska,taká čistá,krásna,proste prvá.Nikdy na ňu nezabudnem,keď mal 27rokov tragicky zomrel.Možno ma život ušetril strašného trápenia byť tak mladá vdova.Kto vie?asi je naozaj všetko ako má byť aj keď tomu zatiaľ nerozumieme a nechápeme zmysel trápenia.Prajem Ti,aby si našla lásku svojho života,niekoho s kým budeš šťastná ako sa len dá.Ivana

Májinka,budem Ti držať palce,aby si to zvládla a aby krásnych a pohodových chvíľ v Tvojom živote pribúdalo.Ale ak by to nešlo,neváhaj a choď za odborníkom,dušičku si musíme chrániť ako oči alebo ruky,nesmie dlho trpieť,lebo je to najcitlivejší"orgán" v ľudskom tele.Prajem Ti lásku,zdravie,šťastie,Ivana

Mohu potvrdit názor Ivany,že zpočátku spíše zhubneš.Beru ho 3 týdny,ze začátku mi bylo hrozně špatně,třes.nevolnost,úzkost.Dnesžádné vedlejší účinky aje mi mnohem líp.Chce to vydržet

Ahoj Dominiko. Naprosto tě chápu, vím jaké to je, když tě opustí člověk, kterého tak strašně miluješ. Já jsem se rozešla s mojí první, opravdovou láskou po 9 letech, bydleli jsem spolu 4,5 roku, ale neklapalo nám to, zjistila jsem, že jsme každý úplně jiný. Chtěla jsem s tím něco dělat, ale byla jsem na to sama. Rozešli jsme se před 3 lety, chtěla jsem to i já, ale nebyla jsem první, kdo se k tomu rozhodl, ono to stejnak z toho stavu vyplynulo samo,ale myslela jsem si, že zůstaneme spolu nejlepší kamarádi, protože jsme spolu zažili hodně hezkého, ale bohužel i hodně ošklivého. Zhoršil se mi zdrav. stav., vyhledala jsem si sama psychiatra. Depka z bývylé lásky se lepší. Neboj, bude líp, každá čerstvá rána bolí, ale každá se vždycky zahojí, ikdyž po ní zůstane malá jizvička. Dostala jsem se z rozchodu rodičů, úmrtí babičky, rozchodu. Ty to zvládneš taky, věřím ti, ale hlavně věř sama sobě a ten vůl ti za to nestojí!!!!

Ahoj,beru wellbutrin asi rok.Mohu říct,že normálně díky němu finguji,ale začátky byly kruché.Bolesti hlavy,závratě,jakoby zrychlené pochody mozku,výbušnost,úzkost.Tyto vedlejší účinky ustoupily asi do měsíce,ale každé ráno k němu beru půlku Rivotrilu.S touto kombinací se dá celkem přežít,i když taky mám své dni.Ale s tím co jsem měla problémy na začátku se to nedá srovnat.Držím ti palečky a brzké uzdravení.

Vím bohužel, co je to deprese. Zhruba před rokem jsem si to prožila se svým dnes dvacetiletým synem. Do té doby výborný student, snad nejlepší ze třídy na stavební průmyslovce, přišel na to, že nikdy nemůže udělat maturitu a upadl do silné deprese. Nikdy v životě jsem si neprožila vetší hrůzu, než jeho onemocnění. Ty nejčernější myšlenky a katastrofické úvahy, malé, pak už skoro žádné sebevědomí, nedostatek spánku, celkové totální vyčerpání organismu. Byl už tak vyčerpaný, že ležel na kožešině u své postele a neměl sílu se zvednout a lehnout si do postele. Nakonec jsme to zvládli bez hospitalizace a dostal se z toho, úspěšně odmaturovat v řádném termínu. Dokonce se dostal na 3 vysoké školy bez přijímacího řízení. Deprese jako nemoc se v žádném případě nedá jen tak přejít a neléčit. Vždy je potřeba pomoc odborného lékaře. Přeji všem, kteří si prožili skutečnou depresi, aby to bylo jen jednou v jejich životě a aby dokázali nad touto nemocí zvítězit.

Vím bohužel, co je to deprese. Zhruba před rokem jsem si to prožila se svým dnes dvacetiletým synem. Do té doby výborný student, snad nejlepší ze třídy na stavební průmyslovce, přišel na to, že nikdy nemůže udělat maturitu a upadl do silné deprese. Nikdy v životě jsem si neprožila vetší hrůzu, než jeho onemocnění. Ty nejčernější myšlenky a katastrofické úvahy, malé, pak už skoro žádné sebevědomí, nedostatek spánku, celkové totální vyčerpání organismu. Byl už tak vyčerpaný, že ležel na kožešině u své postele a neměl sílu se zvednout a lehnout si do postele. Nakonec jsme to zvládli bez hospitalizace a dostal se z toho, úspěšně odmaturovat v řádném termínu. Dokonce se dostal na 3 vysoké školy bez přijímacího řízení. Deprese jako nemoc se v žádném případě nedá jen tak přejít a neléčit. Vždy je potřeba pomoc odborného lékaře. Přeji všem, kteří si prožili skutečnou depresi, aby to bylo jen jednou v jejich životě a aby dokázali nad touto nemocí zvítězit.

Prožila jsem si právě silnou depresi v 7. měsíci těhotenství. Nespala jsem, měla jsem pocit strachu, bála jsem se tmy, úzkost, plačivost, klaustrofobie, nemohla jsem se nadechnout. Nic horšího jsem nikdy nepoznala, tolik strachu. Musela jsem navštívit specialistu-psychiatra, který mě dal třezalkové prášky a homeopatika. Po 14 dnech mě tyto příznaky naprosto vymizely, teď jsem šťastná, Už to nikdy nechci zpět! Musím dodat, že mám velmi idylické manželství a deprese mě přepady z nenadání. .

Prožila jsem si právě silnou depresi v 7. měsíci těhotenství. Nespala jsem, měla jsem pocit strachu, bála jsem se tmy, úzkost, plačivost, klaustrofobie, nemohla jsem se nadechnout. Nic horšího jsem nikdy nepoznala, tolik strachu. Musela jsem navštívit specialistu-psychiatra, který mě dal třezalkové prášky a homeopatika. Po 14 dnech mě tyto příznaky naprosto vymizely, teď jsem šťastná, Už to nikdy nechci zpět! Musím dodat, že mám velmi idylické manželství a deprese mě přepady z nenadání. .

Prožila jsem si právě silnou depresi v 7. měsíci těhotenství. Nespala jsem, měla jsem pocit strachu, bála jsem se tmy, úzkost, plačivost, klaustrofobie, nemohla jsem se nadechnout. Nic horšího jsem nikdy nepoznala, tolik strachu. Musela jsem navštívit specialistu-psychiatra, který mě dal třezalkové prášky a homeopatika. Po 14 dnech mě tyto příznaky naprosto vymizely, teď jsem šťastná, Už to nikdy nechci zpět! Musím dodat, že mám velmi idylické manželství a deprese mě přepady z nenadání. .