Diskuse - Deprese

Ahoj, také trpím depresí. Beru Cypralex, ale připadá mi, že to nepomáhá. Je mi hrozně. Připadá mi, že potápím a nedá se to zastavit. Nic mně nebaví, takže nic nedělám a nebaví mně ani nic nedělání. Já nevím. Je toho ve mně tolik, ale nevím, co to je. Chce se mi brečet. Nevím, co vlastně chci. Proč to tak musí být??? Je mi 23 a vím, že se tak může cítít každý, ale proč??? Nemám radost ze života, z partnera, z ničeho ........ Proč?

Veroniko, to mi je líto, někdy to opravdu přijde z ničeho nic!!I Děti mají deprese a bohužel lidi přibyvají......jestli to bereš už déle než 8 týdnů zkus at ti vymění Ad.Chápu tě , znám to , nevím co ted poradit , ted je i depresivní období i když já měla deprese i v létě , ale jsou v tomhle období horší.Zkus si poslouchat hudbu, kterou máš ráda , zkus jestli to samozřejmě jde.....vnímat např...v sáčku rýži nebo cokoliv , pomazli se se zvířátkem.Já vím jsou to rady blby vid , já nevím jestli se cítíš , že už nemůžeš vůbec nic??Ale píšeš , že z ničeho nemáš radost Jestli můžeš ven donut se k odborníkovi psychologovia ze začátku musíš Ad.Nevím odkud jsui, ale zkus na netu zjistit jestli u vás není nahodou --vida centrum.

Leni, to chápu, já zase hnila zaživa. Nechodila jsem do práce, ani třeba nakoupit. jen ležela v posteli, nemyla se , nic, nebýt rodičů tak jsem snad fakt v tý posteli shnila zaživa, jen jsem koukala do prázdna a nedokázala myslet vůbec na nic. Taky už to nikdy v životě nechci zažít, já beru AD necelých 10 let. A budu napořád :-)

Počkej Peto, chceš říct, že to budeme jíst tak dlouho?? Mě to tedy nevadí, jsem za ty léky štastná, ale ty bereš deset let jeden druh AD? Ten Citalopram nebo i jiné? Já se jen bojím, že mi to doktorka třeba za rok přestane předepisovat nebo že přestanou působit a to bych nesnesla. Prosím napiš ještě co o tom víš. To jsou mé první léky a prvně po deseti letech cítím tu ulevu, víš? Já nemam sílu na to kdyby se to mělo vrátit. Nikdo mě nechápal o tom koupání vím také své a kdyby jen to, ležela jsem v posteli měla hrozný hlad a nebyla jsem schopná si ani dojít do lednice pro jídlo. Láska od toho malinko pomůže, ale svou věčně odpornou náladou a neschopností kamkoliv jít a nebrečet, jsem vždy o každého přišla. Přitom lidi říkají že jsem nádherná holka, tak ted jsem se zamilovala a nechci už nikdy tu hrůzu. Myslíš že je budu moct brát ty léky také tak dlouho??

Leni, fakt nevím jak dlouho je budeš brát, záleží jakou depresi máš, čím způsobenou atd. atd. Já AD přestala brát 2x kvůli těhotenství a pokaždé se deprese vrátila ve stejné síle, jako byla před začátkem léčby. Moje doktorka mě už zezačátku připravila na to, že je můžu brát i doživotně. Mě to nevadí, bez nich bych nemohla existovat. Vystřídala jsem několik léků, Citalopram jsem měla asi rok, několik let Seroxat a teď beru asi 3 roky Apo-parox. S tím pochopením u blízkých to znám i já, byla jsem dlouho (a asi ještě jsem)považovaná za línou, která neuklízí, nevaří, nejde ven a jen se válí v posteli :-(
Já ty léky beru jako součást snídaně, už mi ani nepřijde, že něco beru :-)
Podle mě ti léky působit nepřestanou, já je třeba měnila z důvodu doplatků, nebo mi po vysazení napsala něco jiného a bylo to taky v pohodě. Jenom jednou mi AD nesedly, měla jsem po nich deprese, tak jsme je zase změnily na ty, co jsem brala prve.. Ona ti asi za čas zkusí snížit dávku a postupně vysazovat, ale když ti nebude dobře, nutit tě do toho nebude, neboj, na mě to taky zkoušela a jak jsme se dostaly na půlku denně, bylo zle...takže moje doktorka vidí, že jsem asi ztracený případ :-))

Petulko děkuji za rady. Moc mě to potěšilo. Takže je budu brát co to půjde. Přesně jak jsi psala.. Líná a vzchop se. Jdi někam mezi lidi. Tyto věty jsem poslouchala pořád dokola. Tak děkuji a papa. Držím ti palečky.

Ahoj všechny vás moc zdravím, dneska jsem vás navštívila poprvé, a velice mně zaujaly příspěvky Petra, která má podle mně nejvíce pravdu, já se léčím na deprese a agorafobii již 16 let a vím, že je to pouze a jen chemická reakce mozku, chodím také kvynikající psychoterapeutce a ta mi jasně řekla, že to nemá s vírou či rozumný uvažováním nic společného, když vás deprese opravdu přepadne, nepůmůže v tu chvíli ani to, že vás obklopují ti nejbližší,prostš je to ta nejčerbější tma, odkud není úniku, já vím, že budu celý život na lécích a opět souhlasím s Petrou,díky ,moc díky za ně ,protože vím, že můžu žít a existovta, jsem tu hlavně pro děti a sléky jsem celkem v pohodě, samozřejmě přijdou nečekaně ty hnusné černé dny, ale už jsem se s tím naučila žít, budu moc ráda, když budu moci za vámi někdy přijít, ny všechny moc myslím a nám všem držím palce, abychom tu hnusnou nemoc, která bohužel nejde na člověku vidět,trošku přemohli Ilona

Tak jsem to zakřikla. Beru ty prášky pravidelně, ale dnes to opět přišlo. Co mám proboha dělat? Co se to sakra děje? Já se snad zhroutím.

Leni, ahoj, já jsem tady psala před tebou, byla jsem tady poprvé, ale na deprese se léčím už 16 let, beru i tak dlouho AD a vůbec mi to nevadí, protože jsem š´tastná, že můžu fungovat, jestli tito nevadí tak napiš, co ti přesně je, ono víš, ty stavy psyhciky a hlavně u depresí jsou strašně kolísavé, jednou naprosto pohoda a za chvíli bez příčiny zajedeš do totální tmy a beznaděje,neboj se ,ono se nezblázníš, jen ty pocity jsou hrozné, zažila jsem to snad tisíckrát, jestli se ti chce psát,jen piš, a´t to ze sebe dostaneš, a neboj se ,drž se Ilona

Jediné co po těch prášcích není je pláč. Prostě mi nejde brečet, ale stav je stejný. Já už nemam sílu.

Ilonko, já tu pár příspěvků mám. Nevím jestli jsi četla mou story, já šíleně trpěla a před měsícem nebo dýl jsem dostala prvně AD a po dvou týdnech nádherná uleva, myslela jsem že je to napořád, ale dnes otřes. Klepu se srdce mi hrozně skáče, je mi zle od hrudníku, ruce a tvář mi brní, je mi do mdlob. Přítele kterého jsem si před měsícem díky AD našla, jsem dnes odmítla, protože nejsem schopná ničeho. Přitom ho ale potřebuji, jen on by to nepochopil, to vím. Jak je možné že mi je tk zle když ty AD beru. Já už byla tak štasná a dnes mam den jako by ty prášky vůbec nefungovali.

Leni a jsi te´d doma sama,nebo s někým, mně vždycky pomohlo v těchto hrozných stavech si lehnout,úplně v klidu a dělat to, co mi dělá strašně dobře, u mně pustit hudbu nebo nějaký film, ale ten jen v případě, že ho vnímám, víš, nejhorší jsou ty pocity ,že zešílíš, ale jsou to opravdu jen pocity, i když jsou strašně,ale neboj, nic se nestane, jen to msuíš nechta odejít, a víš,co mi poradil můj psychiatr a zatím dodneška to funguje, když jsem úplně na dně, nechci mluvit, nechci žít, tak si představ jakákoliv manuální práce,já vím ,že to zní blbě,ale naprosto perfektně to funguje, třeba jen uklidit koupenu a a´t chceš nebo ne,mozek se začne soustředit na práci a ty černé chmury odplavou, já to tak dělám vždycky, hlavně s někým mluv, to pomáhá Ilona klidně piš

Jenže já sotva píšu Ilonko. Já jen nechápu proč se to zase stalo, všichni jsou na mě hodní, nic mě poslední dobou netížilo. Bylo mi tak krásně a já myslela že je to těmi prášky. Proč je to tu znova když ty prášky beru pravidelně? Proč nejsou silnější? Já se fakt zblázním. Už chápu proč tu někdo psal že život je umírání a smrt začátek života. Vždyt toto se nedá unést. Jsi zlatíčko že píšeš. Nevím kdo jsi, ale tak tě ted mam rada že ani netušíš. Já si dam asi hodně alkoholu, ráno vstávám do práce ve 4.30. Já to nemohu zvládnout.

leni, posím tě ,ať tě ani nenapadne si dát alkohol ,to se ještě mnohem více zhorší, já vím, že vůbec nepomáhá, i když jsou kolem tebe všichni hodní, věřím, že budeš se mnou souhlasit,že to je taková bolest, která se nedá k ničemu přirovnat, ale opravdu se neboj, já vím, že te´d to cítíš tak, že je snad už konec, víš kolikrát se mi toto stalo, ale nebude,nic se nestane, jen te´d strašně trpíš, ale to zase odejde neboj, ale slib mi, že si nevezmeš alkohol a kolik ti je let,jestli mi to můžeš napsat, přišlo ti to tak pozdě, ta moje odpově´d,protože mi to nešlo absolutně odeslta, odesílala jsem to půl hodiny, tak doufám, že te´d to dostaneš rychla pa Ilona

Ilonko, je mi 25. a trpím tím od patnácti jen ted se to poslední tři roky hrozně zhoršilo, přidaly se k tomu totiž i fyzické problémy, když mi z ničeho nic ochrnul obličej na pár vteřin nebo ruce začala jsem se strašně bát. Vždy jsem ten den třeba hrozně přemýšlela o špatných věcech a když jsem se uklidnila přišlo to. Ty věci na těle. Ty myslíš že alkohol ublíží?? Také mi to někdy nejde odeslat. Ilonko jestli se tady ještě někdy ukážu myslím na této diskusi, bude to tvá zásluha. Hrozně moc ti děkuji. Jednoduše mě chápeš, protože si to musela zažít mnohokrát.