Diskuse - Deprese

Neurol neznám ten cipralex mi napsala obvodní doktorka . Já už ani neumím odpočívat když si lehnu tak stejně neusnu a navíc mi fakt přemýšlení dává zabrat to. A nevím jestli se vůbec vyvíjím myslím si že ne je to možné?

Ali, Neurol nebo Lexaurin jsou léky, které ti pomůžou od úzkosti během asi 15 min. Předepisují se někdy ze začátku léčby AD, než ti antidepresiva zaberou a potom se vysadí. Může ti je napsat tvůj psychiatr nebo i obvodní lékař. P.

jiz 8 let chodim k psychiatrovi s nadměrnou uzkostí.od doby,kdy se mi narodila dcera mam strach,co by bylo,,kdyby se mi něco stalo.rovněž,když je muž večer pryč,je mi huř.bušení srdce,brnění prstu a pocit smrti mě donutil si již dvakrat zavolat 155.hrozné.kdo nezažil,neuvěří.a lékaři by měli mít větší pochopení!!!

jiz 8 let chodim k psychiatrovi s nadměrnou uzkostí.od doby,kdy se mi narodila dcera mam strach,co by bylo,,kdyby se mi něco stalo.rovněž,když je muž večer pryč,je mi huř.bušení srdce,brnění prstu a pocit smrti mě donutil si již dvakrat zavolat 155.hrozné.kdo nezažil,neuvěří.a lékaři by měli mít větší pochopení!!!

Ahoj Leo,broučku,čtu tvé trápení a je mi to moc líto.Víš co,koukni na Panikářky 8.To je disk. akorát pro tebe.Většina z nás tam trpí úzkostmi.A jaké na to bereš léky?Vřele tě objímá V.

Ahoj Leo,broučku,čtu tvé trápení a je mi to moc líto.Víš co,koukni na Panikářky 8.To je disk. akorát pro tebe.Většina z nás tam trpí úzkostmi.A jaké na to bereš léky?Vřele tě objímá V.

Ahoj Leo, už jsem tady byla ajestli ti to trošku pomůže,můžu tě uklidnit, že já se léčím už 16 let a dneska jsem sama doma, a ten pocit hrůzy ze samoty a co ,když se něco stane, je tady pořád, ale už jsem se ho naučila ignorovat, protože za ty roky jsem pochopila, že to je opravdu jen TEN HNUSNÝ POCIT,ale že se ti opravdu nec nestane, je mi to líto, co prožíváš, ale plně s tebou souhlasím, kdo nezažil ten hrozný pocit strachu ,tak to nemůže pochopit, ale věř mi, že se ti nic nestane,jen ta hrůzná myšlenka tě ničí, drž se moc a jak psla Verča,holky na Panikářkách 8 jsou naprosto skvělé, tak tam určitě běž, a je nás moc,všichni se navzájem povzbuzujeme a je to moc dobře, já si to bez holek neumím představit,neboj se ,zvládneš to pa Ilona

Ahoj, nevím jak to pojmenovat. Nesnáším lidi za to jak se chovají, k sobě navzájem, ke zvířatům. Moje kolegyně v práci jsou primitivní slepice, které se baví dlouhé hodiny na téma Ordinace v růžové zahradě a jestli se Gott oženil správně nebo ne. V soukromém životě jsem spokojená. V pracovním kolektivu je to běs a hrůza. Pomluva, přetvářka. Neumím se s tím vyrovnat. Práce mě baví a odejít nechci. Nevím jestli jsem cvok já neby ty kolem.

Milá Hanko , to není deprese, jen se nemůžeš prostě vyrovnat s tím jací jsou lidé okolo tebe , jak se baví a chovají, nevím jak se nad to povznést , prostě tohle nezměnite....nevím , kde pracujete a jestli se tam nenajde s kym byste si rozuměla a věřte jsou horší věci na světě např.nemoce , deprese, panické stavy, terorismus, někdo přijde třeba o své dítě.......

Hanko , ještě něco k vašemu příspěvku.Já taky nesnáším , jak se k sobě lidi chovají a ke zvířatům, neposlouchám už moc zprávy není tam nic moc pozitivního a to je právě to co nás pak může vest až k těm uzkostem nebo k depresím.Žijeme v uspěchané době.Nedívala jste se na kanál spektrum o uzkostech , tam o tom také byla řeč.Je důležité , že vy se chováte dobře ke zvířátkům a lidem a to je důležitý , protože je dobry , když to vidíte všechno to zlo a nechcete se tak chovat .A vaše kolegyně nejsou cvoci a vy nejste cvok.

managed other things in the I even A huge as a sapling one night, I grew

ljzpymsf cgkruzan vpdkolhet exnvfhmc xwtlmp hoqvbrm tolfbd

Ahoj, trpím depresema tři roky, léčím se půl roku, protože jsem svůj stav neuměla pojmenovat.Chtěla bych Vás poprosit, jestli byste mě nemohli pozdravit, hledám nějaké přátelé, s kým bych si povídala..Trpím úzkostmi, brala jsem coaxil, který nepomohl, chodím na psychoterapii, prostě smutek je tu pořád..Moc Vám všem děkuji a přeju at je Vám dobře

Napis na Panikarky 8. Urcite tam najdes pratele a spolecnou rec.

Ahoj Lili, zdravím tě a moc dobře vím, o čem píšeš! Já jsem začala depresema a úzkostma trpět po porodu. Asi půl roku jsem vůbec nevěděla, co se to se mnou děje, chodila jsem po doktorech a všechno bylo v pořádku... jen já se cítila pořád hůř a hůř. Ani jsem to neuměla vysvětlit. Jednoho dne jsem se objednala k psycholožce a na její doporučení i na psychiatrii. Dostala jsem AD a docházím na psychoterapie, které mi moc pomáhají. Já jsem nejdřív brala Deprex, který mi nepomáhal a potom jsem dostala Velaxin 75mg. Zlepšení jsem začala pociťovat asi po měsíci. A co teď bereš ty, když ti Coaxil nezabral? Dostala jsi něco jiného? Určitě to chce najít vhodné AD., které ti bude vyhovovat. Měj se hezky a držím ti pěstičky. Chce to čas a zase bude dobře, uvidíš! Pája.