Diskuse - Deprese

Ahoj,tak už se mi zase hodně přitížilo,deprese mě tlačí k zemi, propadám panice,že skončím v léčebně,nic mě nebaví,říkám si jestli nejni lepší,kdyby to navždy skončilo,drží mě skvělá rodina.Špatně spím,jdu si vzít frontin a po něm trochu zaberu.jsem hroznej melancholik.mějte se.

děkuji

Milá Marie,ocitla jsem se na této stránce,abych mamince vytiskla něco z toho ,co je tu napsáno.Dávám Vám za pravdu a to,že píšete,že nejhorší je,když někdo říká,vzchop se a ono to nejde.Bohužel jsem mamce také říkala,že opět bude dobře,ale pomohla jí má sestra která deprese zažila.Je mladší než já,mamka pracuje ve zdravotnictví,já vystudovala dětskou psycho a ani ve snu by mě nenapadlo,že něco takového může mít maminka.Byla vždy silná osobnost a najednou-no ani nevím kdy vlastně to propuklo,vím,že byla najednou smutná,nebyla tak aktivní atd.Bratr kterému je 22let,propadl drogám-je to rok,bydlí s mamkou a se sestrou v r.domku.On se léčit nechce,zdraví maminky ho asi ani nezajímá,neví nebo nechce vědět,že to mohlo vzniknout kvůli němu.On, který byl mazlíček rodiny mamku psych.trápí,je drzý-denně u něj v pokoji tak 8kamarádů(narkomanů),takže první co mamka udělá,když příjde z práce,tak musí vše vytřít,uklidit.Objednala jsem ji k lékařce,dostala atidepresiva a neurol-který jí obden dovážím,protože on je schopen jí ho vzít a zneužít.Nejprve dostala jen ten neurol,ale to není léčba,to je na utlumení.Dostala k němu tedy ty antidep.a můžu Vám říci,že po 14 dnech už nebyla tak bojácná,dokáže mu říci,nepracuješ tak já ti peníze nebo cokoli nedám(sladkosti,cigarety).Snad se vše v dobré obrátí a Vám Marie děkuji.Jana

Já jsem na tom podobně. Nejlépe je mi doma, hlavně o víkendu, když je volno a já nemusím nikam, ani do zaměstnání. Beru antidepresiva, ale řekla bych, že teď se to nějak zhoršilo, možná že kvůli počasí.Mějte se hezky

Podobné pocity prožívám již delší dobu. Neustále mám pocit kolem žaludku, jako když jsem šla k maturitě.Cítím v sobě takovou zvláštní bolest, únavu, lístost, beznaděj. Prosím poraďte, kam mám zajít. Mám pocit, že tohle už sama nezvládnu.

Lečím se už několik let. Kvůli tomu jsem musela skončit v práci, takže jsem nezaměstnaná. Nevím jak dál . Potřebovala bych vědět jak postupovat při zařizování částečného důchodu.Nyní marodím už 4-tý měsíc.

Dobrý den,Váš článek,jako bych psala já.
Jsem zoufalá,tak moc bych se chtěla cítit jako
dřív.Nevím co mám dělat,aby můj život měl smysl.Mám pocit,že jsem na slepé koleji.
Mám lékaře,který mi stále mění léky,po kterých mě není vždy dobře.Jsem ráda,že
to zvládám v práci,kde mě převálcuje moje sebevědomá kolegyně.Nevím co mám dělat.Přeji,Vám se z toho vymanit.Mě se to nedaří.

Dobrý den,Váš článek,jako bych psala já.
Jsem zoufalá,tak moc bych se chtěla cítit jako
dřív.Nevím co mám dělat,aby můj život měl smysl.Mám pocit,že jsem na slepé koleji.
Mám lékaře,který mi stále mění léky,po kterých mě není vždy dobře.Jsem ráda,že
to zvládám v práci,kde mě převálcuje moje sebevědomá kolegyně.Nevím co mám dělat.Přeji,Vám se z toho vymanit.Mě se to nedaří.

Dobrý den,Váš článek,jako bych psala já.
Jsem zoufalá,tak moc bych se chtěla cítit jako
dřív.Nevím co mám dělat,aby můj život měl smysl.Mám pocit,že jsem na slepé koleji.
Mám lékaře,který mi stále mění léky,po kterých mě není vždy dobře.Jsem ráda,že
to zvládám v práci,kde mě převálcuje moje sebevědomá kolegyně.Nevím co mám dělat.Přeji,Vám se z toho vymanit.Mě se to nedaří.

Můj manžel měl problémy s omdléváním, stresem a nervozitou, lékařka mu sdělila, že je to nervového rázu a již téměř 5 let užívá apo-parox. Sice se cítí méně nervozní, ale všechen volný čas prospí a v podstatě spolu nežijeme. Není také nějaké jiné řešení, jak dlouho se mohou tyto tlumící léky užívat. Mohu v tom nějak pomoci.

OD 31 LET TRPIM TĚŽKÝMI DEPRESI A UZKOSTNÍMI STAVY A DO NEDÁVNA PANICKÝMI STAVY SE SKLONEM SEBEVRAŽDĚ.LÉČILA JSEM SE V LÉBNĚ V BOHNICÍCH ROK. ZAČALO TO VŠECHNO NAJEDNOU Z NIČEHO NIC V PRÁCI JSEM S KOLABOVALA ODVEZLA MĚ SANITKA.KDE JSEM TÝDEN BYLA NA KAPAČKÁCH A HODNĚ JSEM ZHUBLA ALE POŘÁD JSEM NEVĚDĚLA CO SEMNOU JE.MĚLA JSEM VELKÝ BOLESTI HLAVY,ZÁVRATĚ,BYLO TO HROZNĚ TĚŽKÝ OBDOBÍ.PAK JSEM BYLA PROPUŠTĚNA domu když mi bylo strašně zle.doma jsem neustále ležila v posteli měla jsem zastřeno a nechtěla jsem vubec vidět světlo pořád jsem ležela v posteli s nikym jsem se nebavyla přestala jsem jíst a pořád jsem ležele a přemejšlela o sebevraždě.jednou se mi udělalo hrozně zle a moje 16 letá cera zavolala sanitku která mě odvezla do bohnic.A tám jsem se léčila brala jsem neuvěřitelně moc léku .Který mi nezábírali připadala jsem si jako pokusnej králík.V léčebně jsem poznala doktorku která si mě vzala po dkřídla a začala mě léčit.Muj stav se začal pomalinku zlepšovat a já jsem mohla jít domu.Samozřejmě depresema trpím pořád naučila jsem se stím žít i když je to těžký.Takže bych chtěla napsat všem kteří trpí depresí aby to nevzdávali.Já budu už užívat léky do smrti,mám invalidní duchod a bojuju.Jestli máte náké dotazy ták pište ráda odpovím.

Ahoj,Jarko.když čtu tvůj příběh,tak je to jako můj život.Jenom bych si přál,aby nás to tolik netrápilo.Nevím,jestli si mám dávat naději do budoucna.V léčebně mi říkali,že se moje deprese vyléčit nedá,jenom lékama se dá dobře zmírňovat,ale můj psychiatr mi pořád opakuje,že se můj stav může upravit tak,že můžu být i bez léků.Tak nevím.Měj se.

Já nevím jak dál.Jsem vdaná deset let máme dva kluky.Manžel je hodný kluci šikovní.Ale já nejsem štastná mé nálady jsou kolísavé až se někdy přistihnu že jsem hysterická pak mě nebaví žít jenže nenajdu odvahu ukončit svůj život.Je mi neustále uzko.Maminka mi umřela ve dvanácti letech a od té doby ¨se potácím mezi ohněm a vodou.Nikdo mě neposlouchá.Manžel tvrdí se sním mám mluvit ale já nechci neumím to.Tvrdí že potřebuji odbornou pomoc a já se děsně stydím.A tak jenom v sobě volám o pomoc a tiše doufám že přijde...

Mám veliký problém. Sestra už dlouhou dobu trpí depresí nebo schyzofrenií-nevím co to je, ale nechce se léčit, říká že ji už nic nepomůže. Trvá to už 3 roky. Myslím že už je v ve stádiu kdy ji je už úplně vše jedno, na ničem ji nezáleží..Na ničem..Já se na ni už takhle nemůžu dívat rposím poradte mi mám ji hrozně moc ráda a musím jí pomoct, nikoho jiného nemá...

To je těžké radit. Já bych asi domluvila náštěvu psychiatra a pod záminkou, bych tvoji sestru vytáhla třeba nakupovat. A přitom by jste šly za psychiatrem. Myslím, že už by se přestala bránit.........
To bych asi udělala já.
mandicek