Diskuse - Deprese

Romanko, s odstupem času si člověk poskládá tu mozaiku života a najednou ti to do sebe zapadá a je na bíledni, že všechno má svou příčinu. Nejdřív jsem musela zakusit to špatné, abych dokázala rozeznat v další zkoušce to dobré. Jája teď prochází také zkouškovým obdobím a je jen na ní, kterou cestu si zvolí. Vždycky jsou minimálně dvě řešení dané situace. Moc jí přeji, aby to ustála. Jen ty myšlenky na smrt jsou hrozný nesmysl - nic se tím nevyřeší. A myslet si že potrestám takového gaunera tím, že si něco udělám? Ne to není východisko, on si najde další a bude týrat další. Ale odejít a všem ukázat, že já s ním nechci být, protože je parazit, tak to je to jediné, co si zaslouží. Ahoj.Marcela 2

JÁJO, zkusila ses zamyslet nad tím, co by si Tvůj manžel počal, kdybys mu přestala na čas poskytovat servis v podobě navařeného jídla a vypraného prádla a nedala mu peníze, na které se dřeš do úmoru ? Nebyl by tak trochu nahraný ?... Jájo, zmobilizuj svou hrdost a zkus to udělat !!! Nehledá si práci a nebere podporu ? Vyhovuje mu pohodlí - pak na Tobě nutně parazituje - Ty nejsi na něm závislá, to on je závislý na Tobě !!

MARCELKO - problémů v partnerském vztahu jsem byla ušetřená, ale hodně z odvrácené strany života jsem poznala. Moje sebevědomí zadupal do země tatínek - ani v duchu jsem se neodvážila tomu dát celé roky název, až to řekla mně jedna homeopatka a doktorka psychologie z Prahy v jedné osobě - nad čím dumáte? To vám nestačí ? Nechápete, že jste byla psychicky týrané dítě ? To JE zdroj vašich problémů. Zabolelo to, dala tomu jméno, je mi líto, že jsem roky nechápala hodně věcí -tatínek mně má snad svým prapodivným způsobem rád, ale nebránilo mu to mně celý život srážet - aby mohl člověk vnitřně v klidu a míru žít, musí odpustit. Odpustila jsem, ale zapomenout prostě nejde. Od mamčina odchodu mně paradoxně každé trápení a problém posiluje, dodává víc pokory a tím i smíření s životem, neřeším malichernosti, nepěstuju hádky, vyhýábám se zlým lidem, volím pečlivě své přátele, opatrně si pouštím lidi do srdce ... raduju se z každého dobrého dne, protože deprese, která mně zavedla na tyto stránky mně vzala měsíce života, které mi nikdo nevrátí - tady mi pomohlo několik lidí, jen tím, že jsem četla jejich příspěvky. A pak léky. Z dobrých dnů svého života už nehodlám promarnit nic - budu bojovat i tehdy, až přijdou dny zlé ... Romana

Jájo,Ty musíš odejít se vztyčenou hlavou,ať si říká co chce,pomlouvá,vyhrožuje.Každej slušnej a normální člověk musí vidět,že jsi dobrý člověk a tvůj manžel na tobě parazituje jako klíště. Nic mu nevyčítej,nesnižuj se k hádkám,jen by Ti ubraly zase energii,které máš tak málo. Nevím,jaké máš rodiče nebo kamarádky,ale doufám,že v Tvém okolí je někdo u koho budeš moc být a budeš se cítit v bezpečí. Radila bych i navštívit a neodkládat to nějakého psychologa nebo psychiatra,ty by Ti poradily v těžkých chvílích,které ještě určitě přijdou. Vím,že je těžké sebrat sílu,zapomenout na ty nejčernější myšlenky,když už se jednou honí hlavou,ale prosím Tě,neudělej nic sobě. Jeho tím nepotrestáš,oklepal by se a tvrdil by akorát,žes byla slaboch,že se s Tebou stejně nedalo žít a našel by si jinou oběť,aby nemusel hejbnout tím svým líným zadkem. Buď statečná,zavolej teď co nejdřív svým blízkým nebo jdi za kámoškou,kontaktuj psychologa a začni to řešit.Jdi naproti štěstí i když je zatím všude samá tma. OPRAVDU,UDĚLEJ TO!!!!!
Papa katka

Romanko, mé deprese pramení také ze zvládnutých problémů, je to i věkem, že člověku přibývá víc pokory. Taktéž nepěstuji hádky, vyhýbám se zlu. Jen když se nedaří, nemám už tolik klidu a optimizmu jako dřív. Stejně moc díky za příspěvky. Jsem dnes taková zklidněná. Nikdy bych nevěřila, že to tak pomáhá, když se člověk vypíše. I ta deprese a úzkost je najednou mnohem menší. Ale i když je mi zle, jedno mám stále na paměti a to bych chtěla ještě vzkázat Jáji, že vždycky si budu vážit sebe a svého života a nenechám si už nikým ubližovat. Numeroložka mi řekla, že na dně jsem byla v 35 letech, zvedla jsem se a teď už jdu jen za světlem a budu mít klidné stáří. Tak tomu jsem velmi rychle uvěřila, a kdo by také ne, že? Čauky a mějte se všichni hezky. Marcela 2

Ahoj všichni tady na depce. Hodně tady píšete o tom, kdy už Vám zaberou AD. Jestli vám to trochu pomůže, u mě zabraly AD až po půl ! roce. A myslím, že jsem byla úplně na dně. A to z chlapa, kterého jsem milovala víc než sebe. Našel si jinou a já zjistila, že pokud neodejdu, vztah s ním mě zabije. Je to podobné, jako má Jája, s rozdílem, že mě netýral, byl moc hodný. Manželství trvalo 25 let. Po takové době se těžko odchází.

Jájo, mám pocit, že už jsi někde psala a že jsem ti také odpovídala. Já to už teď po 5-ti letech vidím úplně jinak a říkám si, jak jsem s ním mohala být. Je dobře, že ještě nemáte děti, seber se, vztyč hlavu a utíkej od něj, co nejrychleji to půjde.
Jo a ještě, deprese mi vzala asi 2 roky života, ale posílito mě to.
Halino, co se stalo, že jsi najednou tak slušná, empatická a nenadáváš ? Vidíš, že to jde a necítíš se takhle líp ?
Romano, Malířko, krásně píšete a pak je moc těžké, napsat něco smysluplného po Vás.
Katkovoso, už se Ti to blíží, co ? Jsem zvědavá, jak budeš spokojená.

Ano Jano to co píšeš je na uzavřeném oddělení , já jsem zažila obě, tak to mohu srovnat.......to kam by jela Kristalka je otevřené neurotické a tam to bylo super, legrace, příroda , lásky , občas pohárek v kavárničce..........:-)
....docela chápu, že zavírají pokoje přes den na uzavřeném , protože lidi s akutní psychozou by pořád spali, nebo by se mohlo něco přihodit , když by byli zavření na pokoji ......tam jsou terapie jiné , těžko můžeš rozebírat halucinace , spousta lidí je tam mimo realitu ...ale podle mě ty s panikou patříš na neurozy ....
Mohla bys říct Kristalko, že tě bolí páteř, nebo že máš unavový syndrom .....

Halino a jak se to přesně jmenuje ten pobyt otevřený neurotický v těch Kosmonosích?:-) Jako na páteř se vymluvit by bylo docela dobrý, mám sedavý zaměstnání. Jenže já jsem fakt taková p**eroutka, nevím jestli bych to tam zvládla. Bylo by mi asi hrozný smutno. A třeba 6 týdnu je dost dlouhá doba i na to,že by mi tam fakt bylo fajn. To jsou jak 2 letní tábory. Na který jsem jezdila, ale vždy se těšila moc zpátky.Jako je mi jasný, že pro to budu muset něco udělat, ale dá mi to teda strašnýho přemlouvání, jestli se k tomu vůbec dokopu. Ale já pořád stejně věřím, že na tom nejsem tak špatně,abych musela do blázince a že se to vyléčit i jinak a zas mi bude dobře.

Halino a jak se to přesně jmenuje ten pobyt otevřený neurotický v těch Kosmonosích?:-) Jako na páteř se vymluvit by bylo docela dobrý, mám sedavý zaměstnání. Jenže já jsem fakt taková p**eroutka, nevím jestli bych to tam zvládla. Bylo by mi asi hrozný smutno. A třeba 6 týdnu je dost dlouhá doba i na to,že by mi tam fakt bylo fajn. To jsou jak 2 letní tábory. Na který jsem jezdila, ale vždy se těšila moc zpátky.Jako je mi jasný, že pro to budu muset něco udělat, ale dá mi to teda strašnýho přemlouvání, jestli se k tomu vůbec dokopu. Ale já pořád stejně věřím, že na tom nejsem tak špatně,abych musela do blázince a že se to vyléčit i jinak a zas mi bude dobře.

Děkuji všem co jste tady, alespoň vy mi pomáháte v této chvíly... bohužel nemám nikoho... kůli němu jsem přišla o všechny svý kamarády a dá se říct že i z velké části o rodiče jelikož mi pořád tvrdili ať si ho neberu a já byla hloupá a tvrdohlavlá. Momentálně jste VY jediná moje zpovědnice a dá se říct že i podpora. Včera jsem se vrátila z práce a dost jsem přemýšlela o Vašich názorech (podotýkám stejných) až do okamžiku než se vrátil z hospody a opět začal nadávat že jsem neuklidila po psech. Máme dva pejsky a já vzhledem k tomu že nemám na ně čas kůli práci tak se snažím spolejhat na manžela,ale ten jen někde běhá se svými přáteli a na psy se nejde vůbec podívat a když se vrátím domů po cca 13-ti hodinách práce tak je tam najdu a chudáčci jsou tak smutní a všude je nepořádek protože s nima byt za celý den třeba jen jednou venku :-( Nezvládám to a mám vážně velkej strach co bude dál. O půlnoci mi včera přišla od své švagrové smska (snaží se mě vydusit)..." TY CHUDINKO TO SE NEDOKAZES JAKO POSTARAT ANI O TY PSY? TOBE BYCH NESVERILA ANI GUMOVOU HRACKU. Z NASI RODINY TE DOSTANU"... tohle mě dostalo opět do stavu který tady všichni moc dobře znáte... nevím co dál ačkoli mi to všichni říkáte....bojím se... nezvládám...Moje maminka mi jednou řekla (život je boj a ty musíš držet hubu a krok)... možná měla v tomto pravdu....:-( Nemít antidepresiva tak to nezvládnu...Když on ze začátku byl tak moc hodnej... do svatby to byl jiný člověk...:-( co když se ten "člověk" zase v něm ukáže... co když toho budu litovat....Je to semnou těžký já vím

Ahoj Jájo,čtu si tvůj příspěvěk a mám husí kůži...je to hrozné,jak se tvůj manžel a švagrová k tobě chovají....nevím,jaký máš ted vztah se svými rodiči ,ale co si s nimi promluvit,říct jim pravdu a poprosit je o pomoc.. Jájo,strašně ráda bych Ti pomohla,ale tohle musíš dokázat sama,musíš se rozhodnout a jít si tvrdě za svým...chodíš do práce,vyděláváš,určitě se dokážeš sama o sebe postarat a uděláš ten krok a manžela opustíš...určitě ti spadne obrovský kámen ze srdce...zatím co ty dřeš v práci,on chodí po hospodách a kamarádech a nikdy to nebude jinak,stále tě bude ponižovat,stále pro něj budeš dělat málo...takovej chlap by potřeboval pořádně přez hubu...Jáji,držím palečky,popřemýšlej a pokus se ten osud trošku zvrátit ...ráda o tobě uslyším....papa Evča

snad se mi to jednou podaří ale momentálně to nezvládám... možná vážně nebude od věci když navštívím psychiatra nebou nejakou jinou lékařskou pomoc.... je pravda že za něco si třeba můžu já... třeba to že častou bouchnu... jenže vydržet se to nedá :-( Chtěla bych být šťastná... mít rodinu...mít hodnýho manžela... nechápu proč se tak změnil... navíc věta kterou mi řekl a říká pořád "KDYBYCH VĚDĚL JAKÁ JSI TAK SI TĚ VŽIVOTĚ NEVEZMU". jeho rodiče jsou při něm protože nic nevědí a když jsem se jednou snažila poprosit je o pomoc ať mi s ním pomůžou tak to dopadlo špatně..... celá jeho rodina mě nemá ráda jen proto že švagrová jim dala přečíst smsky co jsme si mezi sebou vyměnily.... ale ty co mi psala ona jim už přečíst nedala takže teď jsem tou špatnou já.... a pokud to dojde do stádia že opravdu jednou dostanu sílu a odvahu od něho odejít tak jsem odepsaná u všech... u známých a přátel... tedy jeho přátel atd. Chtěla bych to mít už všechno za sebou....jak dlouho to bude ještě trvat.... to čekají až mě dostanou na dno? tam už jsem...

Ahoj Jájo, tak já ti taky něco napíši. Věřím tomu, že ho stále miluješ a moc ráda bys chtěla aby se to vrátilo zpět. Ale ptala ses ho proč se tak chová? Řešili jste to? Pokud ti odpovi neco stylem ze tě urazí, tak ten člověk si nezaslouží abys s ním byla. On prostě využívá toho, že ho miluješ a dokážeš za to i trpět. Prostě to ví a nezmění to dokud tě bude mít jistou. Asi se fakt chce rozejít, když dělá všechno pro to. Jestli se nechceš uplně zničit,odejdi co nejdřív. Já vím, že to nejde jen tak. Zažila jsem si něco podobnýho. Akorát že ten člověk mě neurážel a furt mě přesvědčoval o lásce, ale neustále se choval jako gauner. Dělal mi ostudy v práci, chlastal, tahal se po nocích, nechtěl taky dělat a já se musela starat o všechny finance. A taky pro mě bylo strašně hrozný odejít.Přes to všechno jsem ho měla ráda, prostě to se mnou uměl když byl střízlivej. Jenže pak mi došlo, že to fakt nemá budoucnost a hlavně to bylo pořád horší a horší. Takže i když jsem se strašně bála samoty, tak jsem to udělala. A ver ze se mi hodne ulevilo, ani jsem moc netruchlila. Jenže co nasledovalo potom o tom radeji nebudu psat, protoze to dopadlo katastrofalne. Odpustila jsem mu,zase ho k sobe vzala a udelal jeste horsi veci nez predtim. Takze to ze by se mohl zmenit tomu never! Ted ukazuje svou pravou tvar a i kdyby se na chvili zmenil, protoze by mel pocit, ze te ztraci, tak se to muze zase vsechno vratit.A rekni si, prece jak bys mohla žít s človekem, kterej se takto chová??Takhle uráží, to si 100% nezasloužíš. Mohla bys vůbec takovýmu člověku odpustit???Já tedy ne, přemýšlej nad tím...přeju hodně sil!!!

Ahoj Jájo, tak já ti taky něco napíši. Věřím tomu, že ho stále miluješ a moc ráda bys chtěla aby se to vrátilo zpět. Ale ptala ses ho proč se tak chová? Řešili jste to? Pokud ti odpovi neco stylem ze tě urazí, tak ten člověk si nezaslouží abys s ním byla. On prostě využívá toho, že ho miluješ a dokážeš za to i trpět. Prostě to ví a nezmění to dokud tě bude mít jistou. Asi se fakt chce rozejít, když dělá všechno pro to. Jestli se nechceš uplně zničit,odejdi co nejdřív. Já vím, že to nejde jen tak. Zažila jsem si něco podobnýho. Akorát že ten člověk mě neurážel a furt mě přesvědčoval o lásce, ale neustále se choval jako gauner. Dělal mi ostudy v práci, chlastal, tahal se po nocích, nechtěl taky dělat a já se musela starat o všechny finance. A taky pro mě bylo strašně hrozný odejít.Přes to všechno jsem ho měla ráda, prostě to se mnou uměl když byl střízlivej. Jenže pak mi došlo, že to fakt nemá budoucnost a hlavně to bylo pořád horší a horší. Takže i když jsem se strašně bála samoty, tak jsem to udělala. A ver ze se mi hodne ulevilo, ani jsem moc netruchlila. Jenže co nasledovalo potom o tom radeji nebudu psat, protoze to dopadlo katastrofalne. Odpustila jsem mu,zase ho k sobe vzala a udelal jeste horsi veci nez predtim. Takze to ze by se mohl zmenit tomu never! Ted ukazuje svou pravou tvar a i kdyby se na chvili zmenil, protoze by mel pocit, ze te ztraci, tak se to muze zase vsechno vratit.

A rekni si, prece jak bys mohla žít s človekem, kterej se takto chová??Takhle uráží, to si 100% nezasloužíš. Mohla bys vůbec takovýmu člověku odpustit a byt s nim stastna, vazit si ho???Já tedy ne, přemýšlej nad tím...přeju hodně sil!!!

Pomiňte, ale na tohle musím reagovat. Zmatení pojmů :-) ... Psychóza je souhrnné označení pro těžá psychická onemocnění, spojená s halucinacemi a bludy - schizofrenii a maniodepresivní psychozu. Tato onemocnění se dají a musí léčit, často iniciálně na uzavřeném oddělené, neboť nemocný nemá náhled chorobnosti. Krom toho existují neurotické poruchy, obsedantně kompzlzivní stavy, fobie a řada dalších těžkých a závažných psychických onemocnění, u nich ale postižení nemají poruchy vědomí a vnímání (tedy ani bludy ani halucinace) a náhled chorobnosti mají,léčit se chtějí a na uzavřeném oddělení ležet samozřejmě nemusí, většinou .. až na výjimky jako třeba anorexia nervoza. A pak jsou poruchy osobnosti, kterých je řada, jsou více či méně nápadné, postižení mají větší či menší probémy s komunikací s lidmi, ale zpravidla nemají náhled chorobnosti, připadají si normální a nechápou, v čem je problém, nevidí důvod, proč by se měli měnit. A stejně se tyto poruchy nedají vyléčit, jen naučit jiné vzorce chování, které dotyčnému tolik nekomplikují mezilidskou komunikaci.

v tom souhlasím.... on když chce tak je to skvělej člověk....říká a píše mi jak mě miluje ale to jen když už to je fakt špatný a on potřebuje peníze. Píše si s ostatníma holkama smsky ve tvaru "MOC MI CHYBIS ZLATICKO UZ ABY SES MI VRATILA POSÍLAM MOC MOC PUSINEK atd.... kdyby to psal jen jedné ženské tak to pochopím ale on to píše víc ženským.....a když se ho zeptám proč tohle všechno dělá tak mi odpoví.... no víš když mě už nic nebaví, a navím se nudím když nemám práci proto dělám tyhle věci. Pro mě je to nepochopitelné z toho důvodu že když někdo někoho miluje tak se k němu má i náležitě chovat! A když se ho zeptám jestli to teda chce semnou ukončit tak mi vynadá co si to zase vymejšlím že kdyby semnou byt nechtěl tak už je dávno pryč...