Diskuse - Deprese

Všechny po delší pauze zdravím!
Sice nepíši,ale aspoň dvakrát za den čtu!Zatím jsem v inv.důchodu,tak mám tu možnost.Ale na červenec jsem předvolaná před posudkovou,tak nevím.Jestli mi ho vezmou,jsem v háji!Teď sice nemám moc problém protože jsme byli v Luhačovicích a tam já " dobíjím baterky",ale zase to přijde.
Obdivuji vaše psaní!Mám toho tolik na srdci,ale vaše psaní mě odradí.Jen vás čtu a vím že to co chci napsat by proti vám byl blábol.Holt to neumím napsat.
Ale vy pište,protože vidím jak někteří dokážete žít na plno!I když je dep.za rohem.
Raději končím a držte se!
Anna

Ježíši, Anničko, piš, prosím tě!!! Kollerka taky nechce psát... Každý se nenarodí spisovatelem :-))) Ale tady se nepředvádí psaní, ale píšeme si o radu, o pomoc, sdělujeme si svoje dojmy a zkušenosti. Na druhé straně nesedí žádní editoři, ani kritici psaní... Diskuze nejspíš vznikla pro to, aby se její účastníci podělili o svá trápení a později i o radost z uzdravení. Není to exhibice v psaní... Anni, prosím, budu ráda, když napíšeš, prosím...

Milá MALÍŘKO!Ten můj šikula hrál volejbal.Kromě narazenin,odřenin si zlmil prst na jak jinak pravé ruce.Za 3týdny máme jít na ko.Zatím ortéza-má psát ještě písemky................no ale nejde o život.Jen mě je líto,že dlouho nemohl vubec sportovat a jen někam vyrazí.........
Aničko-piš a piš!Já byla jednou v Luhačovicích a moc se mi tam líbylo.Ted bych to taky potřebovala jak sůl vypadnout ale ale.....
Pamatuji si že měli snad všude v restauracích tatarák.My jsme si ho dali kousek od nějaké čokoládovny a byl super.Na dvě topínky jen za 49 kč!To víš -nekup to!Taky jsem si říkala jaké jsem ho....,že jim syrové maso.Ale moc mi to chutnalo a nic z toho nebylo.Čekala jsem od salmonely ......a nic.Moc ti přeji aby jsi si to tam užila -nevím jak ty-ale už jen že nemusí člověk vařit.No vlastně-TO ŽE NEMUSÍ SKORO NIC JE MOC FAJN.
KOLERKO-holka zlatá nebereš mi mobil.Ale asi to bylo dobře-bylo mi hrozně....................Dnes a to bohužel díky lexáku je to lepší -no aspon nebrečím a nebrečím!Vím,že s lex.musím skončit ale nejde to tak jak by mělo.
Sluníčka DOBROU NOC VŠEM !!!!!!TONI

Moje milé kamarádky a kamarádi,
nějak mi to nedalo a musela jsem ještě nakouknout.

Romanko, přeju hezký víkend a držím palce při změně zaměstnání.

Toničko, tys měla zase den. Jsi vyčerpaná normálně a teď k tomu taková akce. Já myslím, že by sis měla vzít prášek a bez ohledu na dceru jít spát. Vím, že se o ní bojíš, ale čekáním nic neovlivníš a sobě jen ublížíš.
Měla bys to zkusit už ze svého pudu sebezáchovy. Já mám dcery dvě, naštěstí už dospělé, taky jsem se v různých obdobích moc natrápila, a dnes vím, že to bylo zbytečné. Protože se nestalo nic, z čeho jsem měla strach, a s tím, co se stalo, jsme se nakonec musely obě nějak popasovat a vyřešit to. Mysli na sebe a šetři se, jak ti tu radí, je to rozumné. Ona se určitě ohlídá a možná ji i trochu zarazí, když tě nenajde čekat. Už jsi někdy na gastroskopii byla? Já jsem taky dávicí a měla jsem z toho hrůzu, tak jsem trvala na tom, že mi musí dát diazepam do žíly a zvládla jsem to celkem dobře. Někteří lékaři ho dávají automaticky a někteří vůbec, tak je dobré vědět, že o něj můžeš požádat. Myslím na tebe, ozvi se zítra, jak jsi na tom?

Kristalko, jsem moc ráda, že jsi se malinko uklidnila. To je správný přístup, nechat věci plynout, dát jim časf a pak si pomalu hledat cestu dál, vždyť nevíš, koho náhodou nenáhodou potkáš a kde. Tak ať už budeš kdekoliv, zkus si najít každý den, když to jen malinko půjde, světlý bod, na který se budeš těšit. Nebo si dej nějaký malý splnitelný cíl a pak se za něj odměň. Ať si udržíš klid, odpočineš si a rozmyslíš, jak po návratu do práce začneš. Taky ti držím palce.

Aničko, ty ani nevíš, jak jsem ráda, že jsi se ozvala a vypadá to, že se cítíš celkem dobře. Prosím tě,neostýchej se a piš. Já jsem dřív měla strach, jestli se budu umět vyjádřit, ale teď už ho nemám. Tady je pár lidí, kterým jde psaní samo a lehce, ale opravdu jen pár. My ostatní píšemu, jak umíme, prostě se snažíme říct, co nás trápí, čemu nerozumíme, co jsme prožili a jak nás to poznamenalo.A doufáme, že se ozve dušička se stejnou bolestí a poradí, jak ji vyřešila. To řešení nemusí sedět každému, ale je to aspoň nápad. Já tvoje články čtu moc ráda, poznávám se v nich, už je mi 55 let a taky naivně čekám na náznak omluvy nebo pochopení. Už jsem ti psala, že bych si s tebou ráda popovídala. Přece se s tím nebudeme trápit do hrobu. A taky mě v létě čeká LPK, a to mě znejisťuje.
Někdy to tu stojí za starou bačkoru kvůli jedné osobě, ale odradit se nechci nechat. Tak piš, ono to půjde pořád snadněji a piš, co máš na srdci jak ti to na mysl přichází, každý to tu pochopí a když ne, tak se zeptá.
A bude nám veseliji.

Kollerko, ty prý nechceš psát, já myslela, že máš nějaké problémy s kterými nechceš na diskuzi jít nebo že díky dvěma zaměstnáním nestíháš. A to opravdu chápu. Ale teď jsem to pochopila, že nepíšeš z nějakého jiného důvodu. Ale tvoje příspěvky se tak hezky četly, chybíš mi. Tak se prosím ozvi, už si ani netroufám urgovat fotku Bonynky

Malířko, jak se ti pracovalo s novou technikou?
Jsem zvědavá, jestli se ti bude na podklad dobře nanášet barva a jaký bude výsledek. Už se těším. Bude víkend sportovní nebo tvůrčí?
Ale to asi poznáš teprve až vylezeš z postele, já si radši nic neplánuji, abych nebyla zklamaná.

Luboši, jak jse tobě, mě skolilo překvapivě ochlazení, ale už je to dobré, přestala mě bolet páteř, tak se chystám na zahradu.

Petře, už dlouho mlčíš, ty už jsi na lovu medvědů? Určitě přivezeš krásný fotky, tak se máme na co těšit.

Tak ještě jednou hezkou klidnou noc a příjemnou sobotu bez nehod dětí i ´dospělých.

Ahoj, zdravím všechny milé dušíčky, vím, že jsem se dlouho neozvala, ale každý den Vás čtu. Nějak se mě ta mrcha nechce pustit, zase na mě udělala hups, ale tak nějak snesitelně, tak jsem to zaháněla prací a péčí o rodinu. Ale cítím, že už nemá takovou sílu. Obvoďák se mě snaží motivovat na návrat do zaměstnání. Dobře vím, že budu muset, vím, že další měsíce doma už bych nic nevymyslela. Mám naopak strach, že samota by mě zase hodila o pár mil zpátky. Sice budou mít děti prázdniny, což mě trochu mrzí, že s nima nebudu moc doma, ale do práce jednou budu muset. Moje přehodnocená diagnoza, je úzkostně-depresivní porucha, což je lepší než deprese. Nesplňuje totiž ani všechny znaky deprese ani všechny znaky úzkosti. Je tam jen od každého trochu. Měla bych se radovat, ale nějak mi to moc nejde. Ale cítím se dobře.
Toni, z návyku na lexaurin bych si zatím moc nedělala hlavu. Mě řekl doktor, že pokud si nezvyšuji dávky, a jsem pouze na jednom neurolu denně návyk zatím nehrozí. Musela bych toho sníst daleko víc a dávky si zvyšovat. Měla jsem i dny bez neurolu. To mi poradila psychiatrička, že když mi bude dobře mám být bez něj celý den, a když mi bude druhý den mizerně můžu si vzít i tři za den. Mě teda jeden neurol při obtížích stačí. Zklidní mě a vydrží to celý den.
Malířko, moc a moc se omlouvám, že jsem ještě neposlala fotky, napravím to.
Přeji Vám všem hezký den.

PETŘE:Ahoj Peťo.Nemusí to být z AD,já jsem to hučení měla už před tím,ještě když jsem brala pouze jenom hořčík.Myslím si,že to je určitě způsobeno temi všemi stavy co tady všichni máme.Je toho na tělo hodně a hlava potom z toho přemýšlení začíná už blbnot a vše se tam napíná.
Já taky třeba když rano nebo večer,vstávám z postele tak mi pravidelně zalehne v levém uchu-hučením.A pak asi po 2 min. mi to postupně vyšumí z toho ucha a vrací se to do normálu.Zhruba před měsícem jsem měla zablokovanou páteř,docházela jsem na rehabko,po něm to na chvíli zmizelo ale pak se to oběvilo znovu.Při každém polikání mi praská v uších,ale to může být teď i tlakem jak je venku,jak se najednou udělalo tak teplo.

ROMČE:Ahoj Romi.Tak to je momc líto,to s tvojí maminkou,věř mi,že kdybych to věděla tak bych o tom ani nepsala.Ani se ti nedivím,že jsi to tehdy neunesla a nesmíříla ses s tím.Ze smrtí našeho blízkého,s tím se asi nedokáže smířit nikdo z nás.Včera jsme byla u oční a ta mi zvedla dioptrie na každém oku o čtvrt dioptrie,proto se mi pořád motala celou dobu hlava nemohla jsem ani pořádně doostřit.19.si jdu pro nové brle.Četla jsme ale u cipralexu u nežádoucích účinků,že může vzniknout zhorené vidění.No ale zase na druhou stranu jsem viděla hůř hodně aji v práci a to bylo jště v lednu a v únoru,když jsem byla v práci.
Užij si Romi volno jestli jsi někam jela,pá Lucie

Všechny vás zdravím,jsem rád,že se to trošku rozepsalo a jsem taky rád,že je nám tak nějak přijatelně,i když výkyvy nahoru dolu,to známe.Nevím teda,kam se ztratil Petr,doufám,že prožívá někde,snad v Tatrách svůj adrenalin.Malířko,budu moc rád za obrázek,zklidňuju se a zároveň se dobíjím,těmi,co jsi mi poslala,Teď je takový počasí,který mi vyhovuje teplotně,sluníčko nesvítí,ale přeju všem,kteří ho milují,aby zase svítilo,slyším to od lidí,kteří říkají,jak to bylo krásný,když bylo teplo,mohli se opalovat,koupat,měli lepší náladu,ono když je zataženo,tak je mi smutno,takže já si moc nevyberu,ale sluníčko je horší,můj psychiatr mi říká,že já s tou svojí depresí budu mít problémy pořád,ať je jak chce.Anno a Nino,čekají vás posudkový,záleží na psychiatrovi,co vám napíše do zprávy,třeba si vás ani nepozvou,já jsem to teda tedˇ podvakrát měl.Já jsem letos doktorovi říkal,že bych to možná zvládl na čtyři hodiny odpoledne,kdyby se mi podařilo něco sehnat,že bych přišel mezi lidi a ani finančně,že to nejni nejlepší a skoro mi trošku vynadal,že něco takovýho u mě vůbec nepřichází v úvahu.Že jakákoli soustavná činnost moji depresi silně zhorší.Vím,že bych to nezvládl,někdy jsou ty propady hluboký.
Toni,doufám,že ti vyšetření dopadne dobře,když jsem byl před dvěma roky v léčebně,měl jsem 98kg,po dvou měsících jsem najednou přestal mít chuť na jídlo,ráno jsem kousl do rohlíku a už jsem běžel zvracet,jen jsem jídlo viděl,dělalo se mi blbě,hlavně maso jsem nemohl ani vidět,to jsem vždycky někomu dal,během měsíce jsem zhubl 9kg,tak mě začali vyšetřovat a taky mi zaváděli hadičku do žaludku,Mě kterýmu se stačí podívat do krku,jestli nemám angínu a už se dávím,já bych jí v životě nepolkl,ale podařilo se jim mi jí tam dostat,ale dávil jsem se,všechno jsem jim tam pozvracel,paní doktorka byla moc hodná,ať si z toho nic nedělám,když jsem se omlouval,že to je běžný.Ale vím,že spoustě lidí to nic nedělá já mám asi všechno psychický,jak píše Nina to jsem nevěděl,že se dává diazepam,ten teď zrovna taky beru,tak kdyby náhodou.Pak jsem další měsíc ještě zhubl 5kg,nic se nezjistilo a pak jsem začal jíst,Nic moc,ale už jsem nehubnul.Sestřičky si pak zapisovaly denně,kolik jsem toho vypil a snědl,měl jsem to jako dvě anorektičky,kterým to taky zapisovali,ale když nepřibírali,tak je zavřeli na pokoj vedle sesterny třeba na 14 dní a tam je nutili jíst,těch holek mi bylo nesmírně líto,ty byli tak hubeňoučký,snad to s nima dopadlo dobře.Já už teď mám zase 98kg.
Toni,jak píše Nina taky jsme si s dcerama užily v jejich mládí,my teda hlavně s tou starší,když si vzpomenu,jak jsem běhal po městě ve dvě,ve tři v noci a hledal jí,dělala číšnici a pak šli někam pařit,je taková měkosrdcatá jako já,neumí říct ne.V šoku jsme byli jednou,když jí přivezl jeden ženáč o pěti ráno.Že jí bylo dvacet,tak od manželky dostala pár facek.Trvala jí puberta trochu díl,dneska je skvělá máma a jsou spolu šťastný,i když její manžel je o 27 roků starší.Byl svobodnej,bezdětnej ,po padesátce si pořídil děti,je o tři roky starší než já a má energie na rozdávání a já každej druhej den umírám.Moc mu přeju,aby byl zdravej,aby vychoval děti do dospělosti.Mějte se fajn.Všechny moc pozdravuju a těším se,že napíšete.Ahoj.Luboš.

NINUŠKO,LUBOŠKU A SPOL....................
O včerejšku nebo spíš o dnešku snad ani nebudu psát.Manžel i dcera mě řekli,že by bylo asi nejlepší kdybych šla do blázince-vše přeháním-to,že mi vadí kouření jsem divna a mimo...atd.Jsem jediná která se tak stará..............prostě trapka.Je mi to jedno klidně se mě smejte.Mám zase pocit že se mi zhroutil celej svět.Když ono to od těch nejmilovanejších tolik bolí-je to taková bolest...........................skoro celou noc jsem prořvala.Spala v obýváku.................?Nebo spíš nespala.Dnes jsem byla schopna jen uvařit,nakoutit se slun.brýlemi-kvuli oteklejm očím a nemáme ani umytou zem,koupelnu,nikde vysáto,prádlo vyprané a nepověšené-a já vím,že to vydržím do zítka a pak s vypětím sil vše plus zase vaření atd.udělám a stejně budu špatná.nemám už sílu se s nikým hádat a prosit o pomoc která stejně nepřijde.A NEVÍM CO DÁL.Vím jen to ,že z léčebny bych se bud nevrátila!Nebo vrátila a pokud se to nezmění -šlo by to pořád dokola.Ale něco udělat musím a nevím co?Na to gastru už jsem byla dvakrát a po každé bez vys.krku a ani nic do žíly.Ted bych chtěla jet nějak vlakem sama-nechci aby mi to někdo pak vyčítal,ale nevím jestli to zvládnu.Musím se přiznat ,že včera-vlastně to bylo už dnes jsem to chtěla nadobro ukončit-nebýt syna-vím,že mě jestě moc potřebuje a je to moje zlatíčko.Ale bylo to silnější než já.Vyznělo to jak mnou tady všichni pohrdají-jak jsem se změnila-jsem uplně někdo jinej-prej mě nepoznávají-vypadám jak troska a zoufalec-mám se hned změnit-samo,že si udajně za vše mužu sama.....Nic tu nefunguje a všichni jsou ze mě taky udajně ve stresu-mám se nad tím zamyslet....................prostě mužu snad i za glob.oteplování.JSEM V .......................nevím co dál??????????????a touž jsem měla pocit minulej tyden,že bude líp.ted????????????,,,

MARCELKO-toho lexaka beru druhý rok plus mínus 4,5mg denně!!!!!!!!!!!!!!!!!!!§

Jasně, že si za to Toni můžeš sama, děláš si to všechno sama.......pomalu lezeš po čtyrech a dál všechno doma děláš , už dávno jsi toho měla nechat..........museli by se postarat oni, ale ty máš pořád tisíc omluv a je ti hůř a hůř ..........a ještě si na tebe otvírají hubu ............prostě vědí, že si necháš líbit všechno a tak to bude dál, dokud úplně nezkolabuješ.......

Nechceš zavolat na nějakou linku důvěry ? Mohli by Ti tam pomoci, vyslechnou Tě, myslím ,že tam sedí lékař a poradí. Nemysli na žádné hlouposti, Ty jsi žena, matka, děti v puběrtě jsou nemilosrdné, vím že to bolí, jak se chovají, ale my to vydržíme a počkáme, až zase budou normální. Mám jednu dvanáctiletou a celý se ke mně otáčela zády, protože jsem jí nekoupila všechno, co si v Takku vyhlédla včetně černého laku na nehty. TONI, zkus tu linku a jestli nespíš, ozvi se , počkám tady.

Milá Toni, myslím si, že toho lexaurinu za tak dlouhou dobu je celkem dost.
Měla by jsi opravdu vyzkoušet nějaké krizové centrum alespoň po telefonu. Musí to být těžké bojovat, když proti tobě stojí ještě vlastní rodina. Musíš se jim vzepřít beruško. Jde v první řadě o tebe, zkus už myslet hlavně na sebe. Musí Ti pomáhat. Nejde přece, aby když jim onemocní máma, radší než jí pomohli, snažili se jí někam uklidit. Toni, zvládneš to, ale teď jsi na prvním místě ty.Musím v tomhle ač nerada, dát za pravdu Halině...
Držím Ti palce, a na to, že si něco uděláš, nemysly hází tě to zase zpátky na dno.
Ozvi se nám.

Halino , v něčem máš pravdu , ale nemůžeš napsat člověku který je v depresi že si za to může sama !!!!!!!neštvi mě už

Toni je mi to moc líto , ráda bych ti pomohla ale jsi daleko napiš mi na ramart@volny.cz, vím , že te nedostanu z deprese , ale aspon něco.....