Diskuse - Deprese

deprese,smutek.samota,
od dětských let,školní docházka
moje přezdívka / prdlouš/
poznala jsem šikanu

deprese,smutek.samota,
od dětských let,školní docházka
moje přezdívka / prdlouš/
poznala jsem šikanu

Ahoj Petruše, nemáš spíš panickou poruchu? Já jsem několikrát užívala Apo-sertral (taky serotonin) a při první i druhé depresi mi pomohl. Při současné už ne, takže mám jiné léky. 10 dní je málo, v příbalovém letáku se píše, že AD zabírají většinou za 3 až 6 týdnů, tak vydrž a pak se uvidí :-)))
Petruše, proč máš strach, že umřeš? Je to tak, umřeme všichni, o tom je život. Všechno se stále mění, rostliny, zvířata, dokonce i skály a některé toky řek. Vysychají moře, pouště se přesouvají do míst, kde byla dřív úrodná zem... i my a naše těla. Jsem si jistá, že učitě nezemřeš hned teď, musíš si to tady ještě spoustu let "odpracovat", vzdělávat se, zajímat se o druhé, vylepšovat si charakter. Čím víc toho budeš znát, čím víc věcí tě bude zajímat, tím líp. Kdysi jsem potkala staršího pána, který mě kousek svezl autem, ačkoli jsem nestopovala. Zeptala jsem se ho, proč jste to uděla? A on, že se snaží každý den udělat jeden dobrý skutek. I kdyby byl hodně mailnký, využije příležitosti. Ještě mi poděkoval, že jsem si od něho nechala pomoci. Já se tím dodnes řídím, třeba převedu starou paní přes přechod, pustím puberťáka před sebe ve frontě u pokladny, pokud jde zaplatit třeba jen dvě, tři věci a já mám větší nákup, při jízdě na kole dávám pozor, abych nepřejela brouka atd. Petruše, pokus se, i když to z počátku nepůjde, zaměřit na něco jiného, něž na svůj strach ze smrti. Já bych ti poradila, aby sis přečetla něco o filozofii smrti (i když vím, že se momentálně nemůžeš na čtení soustředit) a časem se jí bát přestaneš. Snažím se najít nějaký způsob, jak ti pomoci. Pokud jsem se netrfila, prosím tě, odpusť mi to. V podstatě ti radím to, co pomohlo mě, ale ty můžeš být založena úplně odlišně a navíc je ti teď hodně špatně uvnitř, proto mě omluv, jestli jsem se tě nějak nepříjemně dotkla...
Přeju ti, aby tvé trápení brzy skončilo!

No Malířko, ten včerejší Tvůj příspěvek mně dostal - tak jasné a průzračně pravdivé - vyhrkly mně slzy, bylo mně smutno, ale moc hezky smutno - já to nedovedu asi vysvětlit proč. Hodně jsem toho ve svém životě prožila, vždycky něco končilo, aby něco nového začalo, myslím, že i teď jsem na jednom pomyslném rozhraní - a s možností volby, jak s nabízeným naložím ...
Myslím, že to, co se na začátku může zdát být vítězstvím, se může ukázat později jako prohra .... pokud ten dotyčný pomyslný vítěz je schopen vůbec pochopit, že prohrál a jak moc prohrál ...
Díky. Romana.

Ahoj všem, tak manžel "nezklamal". Včera jsem se dozvěděla, že večer den před termínem u psychiatričky volal doktorovi, který mu vše zařídil, že k ní nemůže jít kvůli pracovním povinnostem. Doktor mu dal jasně najevo, že je sám proti sobě, že dělá chybu, dal mu na ní tel. kontakt a ať se omluví sám a domluví se na jindy. Manžel prý nechal omluvný vzkaz na záznamníku, nový termín nemá. Takže už když jsem mu připomínala návštěvu, byl rozhodnutý, že tam nejde a nic mi neřekl. Otrávil mě dokonale, vidím jeho sebedestrukci, ale nic udělat nemůžu. Neřekla jsem mu, že to vím, bylo by to zbytečný. Včera večer dopil načatou slivovici a víno, zvolil tedy tenhle druh "léčby". Vypadá hrozně, komunikace žádná, já už ani nevím o čem bych se s ním bavila. Dneska mi ještě jako bonus přišel mail od tchána - Paroubek s gorilou a komentář k "Výměně manželek ". Udělalo se mi z toho blbě, manžel jim tam defiluje jako troska, řekl, že máme manželskou krizi a já dostanu tenhle d**ilní mail. Mějte se pěkně, já jsem se trochu rozčílila, ale zase vychladnu. Dneska jdu ke kadeřnici, doufám, že mi ještě nezhvízdá vlasy, to by mi ještě chybělo.

Ahoj všem,

NINUŠKO, dnes jsem četla od tebe e-mail, byla jsem v práci jen na skok, ani jsem nestihla odepsat. Mám pár dní dovču, nějaké volno a v podstatě jde o to, že jsem se rozhodla pro radikální řez, po deseti letech působení chci ve své současné mateřské firmě skončit, potřebné kroky jsem podnikla, a hledat něco nového. Tuto změnu jsem chtěla udělat v souvislosti se změnou vedení ve firmě už na konci loňského roku a s příchodem nového, ale nešlo to. Chyběly potřebné psychické síly na všechny tyto změny, měla jsem spoustu problémů sama se sebou ... teď už změnu udělat musím, potřebuju to, firma už mi nic nenabízí. Chtěla bych zkusit něco jiného, nového, někam se posunout. Pro mně je prostě i vedení výhradně Němci pro jejich mně hodně vzdálenou mentalitu, nepřijatelné. Myslím, že pokus o změnu ještě za to vzhledem k tomu, že do důchodu bych po našich vládních reformách měla jít za dvacetdva let, stojí. Vlastně jsem teprve v polovině svého produktivního pracovního života, to je bomba, to se tedy určitě důchodu nedožiju ....
Nino, obrázek - Vládík a já - je na zahradě u známých, která je úžasná a obrovská, mají tam jezírko, vodopádky a umělý potok, spoustu rododendronů a krásných jehličnanů, krásné večerní osvětlení, dřeviny, keře, stromy - nádhera - je to ale jediná fotka, kterou od nich mám ...
Ninuško, měj se moc hezky - na e-mail do práce teď na mně pár dní kontakt nebude, ale když se Ti bude chtít, můžeš mi písnout na synovu e-mailovku - domů - MALIŘKO, prosím Tě, můžeš Nině poslat kontakt na synův e-mail ? Moc díky předem - se zájmem jsem si přečetla, co jsi napsala Petruši - přeji Ti hodně pohody !!

ANETKO, jak dopadl kadeřník ? Nějaká radikálnější změna - barvy, střihu ? Spokojená ? Věnuj se co nejvíc sobě, neber na sebe v současné době břemeno starostí svého okolí - já jsem to dělala - a nedopadalo to pak se mnou dobře ... pokud máme přežívat, musíme svou mysl a tělo zaměstnávat aspoň občas něčím jiným, než se trápit starostmi druhých a snažit se je místo nich řešit - já vím, že Ti to přijde asi sobecké - ale já jsem se hrozně nervovala, když měnil pracovní místo můj muž, děsila jsem se té změny, bála jsem se, jestli tam bude spokojený a přiživila tak svou začínající depresi - jedno k druhému, až pohár přeteče - tím nervováním jsem ničemu nepomohla, nic nevyřešila a matka a manželka v depresi není pro rodinu dobrým přínosem - pokud mám být někomu oporou, musím na to mít i psychické síly a stojí zato pouvažovat, jak s nimi hospodařit, jak jimi neplýtvat, rychle jich ubývá a špatně se s přibývajícím věkem obnovují - měj se moc hezky.

Posílám moc pozdravů všem ostatním děvčatům a Petrovi a Lubošovi, pokud čtou a přeji hodně duševní pohody ! Romana.

Krásný večer všem,Malířko to je nádhera,jak ty píšeš,musel bych napsat jako Romana,že mě tvoje příspěvky dostávají a slzy tečou.Ať teď napíšu cokoli,tak to bude všechno vypadat jako bláboly.Ale jinak mi tady chybí příspěvky spousty lidiček,vždyť nám bylo tak fajn.Já jsem se prve vrátil se setkání nás,,bláznů"z Jihlavy,to bylo bezva,jak se radujeme,když se setkáme,máme bezva lidičky,kteří se o nás starají,škoda,že nejsem z Jihlavy nebo blíž,schání někoho z nás na střídačku do kavárny a na úklid,do recepce,nic složitýho,ale je fakt,když člověku není úplně dobře,že se nechce vázat.A pak jsem byl za kamarádkou v léčebně a je mi z ní smutno,je tam měsíc,nic se nezlepšilo,je z toho nešťastná,bylo na ní vidět,že jí není dobře,snažila se smát,ale nebylo to ono.Moc jí přeju uzdravení.A ještě tam byla jedna kamarádka,kterou jsem možná dva roky neviděl,ale nepřisedla si,jen mi řekla ahoj Lubošku,asi nás nechtěla rušit.Taky jsem na tomto lehkém oddělení byl rok,ale na tom horším si myslím,že je výborná paní primářka,k ní jsem měl opravdu důvěru,byla velmi vstřícná,taky jsem tam strávil asi dva a půl roku,ale cítil jsem se tam líp,než na tom lehčím.A taky jsem si všiml,jak je park zarostlej trávou,asi nejsou lidi nebo peníze.Trošku víc pište.ahoj.Luboš

Zdravím všechny moje milé pisálky i nepisálky!
Romísku, adresu tvého synka Nině přepošlu. Dnes jsem ti poslala mailík do práce a koukám, že jsem tě tam nemohla zastihnout, když máš volno. Nějak nám to spojení vázne. Nevadí, snad se to zlepší. Děkuju ti moc za pochvaly, ale je mi to trapné. Vždyť já v podstatě píšu, co mě právě napadne, ale tak nějak s láskou k vám všem, které jsem měla to štěstí tady na D poznat... Ta fotka s manželem je krásná, je vidět, že tě miluje a chrání a ty jsi teda fakt kóča! Tak krásně štíhlá a okem malířky viděná, harmonicky sladěná! Já jsem po lécích nabrala podobu samice kapustňáka, v lepším případě tuleně :-))) Jak to děláš? Držím ti pěsti, aby sis dobře vybrala nové zaměstnání! Poslala jsem ti mailem fotky na synkův mail a nevím, jestli ti došly...
Luboši, nejde o to, jak co napíšeš, ale o to, jaký jsi člověk. Kdybys byl, jak to říct, zlý, nikdy bych ti nenapsala, ani tě tady na D neoslovila, nemyslela na tebe. Vždycky úplně nadskočím radostí, když se mi ukáže tvůj příspěvek. Luboši, škoda, že nejsem z Jihlavy, šla bych hned do té vaší recepce a nosit kafe a čaj! Už jsem ti to jednou psala. Byla bych mezi hodnými lidmi, kterých se nebojím. Ty mi rozumíš, viď?
Anetko, musíš se cítit bezmocná, když jsi udělala pro manželovo zdraví všechno, co jsi mohla a on tvou pomoc odmítá. Trápíš se tím, že je mu hrozně a je to na něm i vidět, bereš kvůli němu léky. Cítím s tebou. Tady už je opravdu každá rada drahá. Nevím, co na to holky a třeba Luboš, ten mívá prfektní postřehy a rady přímo ze života... Já už nevím, co s ním, snad jen, nechat ho být a netrápit se, když s ním stejně nic nezmůžeš... Nemáš to vůbec lehké. Držím ti palce, ať se to obrátí v dobré!!!
Kde máme Péťu, Lindu, Toni, Milunu, Marcelu a ostatní pisálky? S Ninou, Kollerkou Lili jsem v kontaktu...
Toni, jak se cítíš? Zlepšilo se to trochu po dešti a ochlazení??? Taky na tebe myslím a přeju ti opravdové zdraví, pohodu, klid, spokojenost s životem :-)))
Příjemný večer všem!

Ahoj všechny milé dušičky,
chci vás aspoň pozdravit. I k nám dorazilo ochlazení a já doufala v příliv energie, místo toho mě přepadla taková únava a bolest krční páteře, že jsem si včera připadala jako střelená kachna. Teď se pro změnu cítím jako vyždímaný hadr a bojím se udělat prudší pohyb, aby se to nevrátilo. Takže zase pomalu, opatrně.... kopla bych do toho, mám
takových restů, snad se to zlepší.

Romanko, děkuji za adresu, Malířka mi ji poslala.

Malířko, tobě děkuji za všechna krásná povídání, včera jsem rozepsala mail, ale nedopsala, tak snad dneska.

Luboši, jsem také moc ráda, že píšeš. Máš šikovné dcery i vnučky a zlatou manželku. Tvojí kamarádky je mi moc líto, vždycky, když něco takového čtu, jsem vděčná za to, že na tom jsem aspoň tak jak jsem a že mohu být doma.

Kristalko, jak se daří tobě? Prosím tě, neztrácej naději. Víš, někteří z nás mají deprese už chronické, ale myslím, že to nebude tvůj případ. Ty jsi prožila bolestnou ztrátu a musíš se s ní pomaličku vyrovnávat, já se vůbec nedivím, že propadáš smutku a pocitům osamělosti, ale není to napořád. Každý z nás tu občas má slabé chvíle, kdy si neví rady a bojí se, že už nikdy nebude lépe. Ale spraví se to, určitě, jen si dopřej čas. Já nevím, co tě u kartářky zaskočilo, ale asi bys to měla vzít jen jako námět k přemýšlení a ne jako neměnný fakt. Víš, kdysi jsem chodila k jedné paní léčitelce a ta nikomu neslibovala zázraky. Říkala, vidím to a to, ale jsem jen člověk a mohu se mýlit. Nikdo z nás neví, co dobrého na nás v životě čeká, uvidíš, že to taky přijde.

Myslím na vás všechny, Toničku, Anetku, Aničku, Kollerku, Lili, Marcelku, Milunku, Alku a všechny ostatní a přeju hodně klidu a síly na zvládnutí dne.

Všechny moc zdravím!Ted jen čtu.Nějak nemám sílu psát.Jsem unavená a to jezdím po doktorech.Včera jsem musela ohledně gastra a už mám termín 17.6 zase další odběry a pak šlauch.Už ted je mi z toho zle.Jsem takovej dávicí typ.Před chvílí jsem si šla něco pujčit k dceři do pokoje a ejhe zase cigára-to mě.................moc mě to vadí.Taky pořád čekám na nějakou aspon malou energii a ona nikde.Už to nechápu.

MARCELE:Ahoj Marcelo,moc děkuji,za tvé psaní.No já jsem právě zvědavá jestli mi tam pomohou.Ale doufám,že za to nebudu muset nic platit.Mě tam poslala moje praktická lékařka.Takže v té ordinaci se tam prakticky nachází někdo jako psycholog?Někdy mám strach chodit i ven,musí se mnou mamka,ale když to překonám jsem šťastná.Už aby mi zabíraly ty antideprasiva.V noci mě někdy budí rychlí tlukot srdce a přitom vůbec nejsem nervozní.Nevím jestli to může mít něco společného s tím,že mám zablokovanou páteř.
Všechny tady také zdravím

ROMANĚ:Ahoj.No já také někdy nespím,probudím se a najednou zjistím,že mi tluče rychle srdce,ale vůbec nevím z čeho když jsem úplně v klidu.Tak si musím položit ruku na srdce a začít to nějak korigovat,abych mohla ještě usnout.Až se to sklidní tak usnu.Nevím možná to bude mít něco společného se zablokovanou páteří,protože když ležím tak mám úplně horkej krk,ramena i záda.Někdy cítím 2x takovou vystřelovací bolest z kříže.No dneska jdu k ortopédovi tak jsem zvědavá co se mnou udělá.Kéž už bych byla tam kde ty a problémy mi také už ustoupily.
Měj se pěkně všechny zdravím.

Silvo,ja beru AD přes rok na deprese.Objevili se po dlouhotrvajícím stresu v práci.2 měsíce jsem vůbec nevěděla co se se mnou děje,bylo to hrozný!Mám Argofan a cítím se dobře.Mám ale podezdření,že to vše je následek po borelioze asi před 6 lety jsem ji prodělala a znám hodně lidí co tak dopadlo.Borelie je svinstvo,nikdo pořádně neví,co vše můžou udělat.Jsem zdr.sestra a mám to vypozorovaný.Užívám kapičky od dr.Jonáše na to,aby se org,dokázal sám s boreliemi vypořádat.Věřím tomu,že tak jedině se toho dá zbevit a následně i depresí.Klasická medicína si s tímto neporadí.Zkus to.

Silvo,ja beru AD přes rok na deprese.Objevili se po dlouhotrvajícím stresu v práci.2 měsíce jsem vůbec nevěděla co se se mnou děje,bylo to hrozný!Mám Argofan a cítím se dobře.Mám ale podezdření,že to vše je následek po borelioze asi před 6 lety jsem ji prodělala a znám hodně lidí co tak dopadlo.Borelie je svinstvo,nikdo pořádně neví,co vše můžou udělat.Jsem zdr.sestra a mám to vypozorovaný.Užívám kapičky od dr.Jonáše na to,aby se org,dokázal sám s boreliemi vypořádat.Věřím tomu,že tak jedině se toho dá zbevit a následně i depresí.Klasická medicína si s tímto neporadí.Zkus to.

Ahoj! Chtěla bych se zeptat, zda může deprese způsobit pískání v uších? Mám psych.potíže, léky neberu žádné.