Diskuse - Deprese

Pěkný večer moji milí.

Moc vás všechny pozdravuji.Dneska jste se moc pěkně rozepsaly (myslím , že samá děvčata...)Některé jsou tu nové a já doufám, že i přes to, že se tady (ale pouze některými ) řeší zcela jiná témata a osočování, než se řešila dříve, na stránky nezanevřete. vězte, že by to byla škoda.... Toho se prozatím asi nezbavíme, proto si vybírejte pisálky, však hravě poznáte, koho číst a koho ne.Soucítím s těmi, kterým není zrovna nejlépe, ale myslím, že po přečtení , třebas i dřívějších příspěvků, se dozvědí o naději, která je v nich obsažena a kterou dávají Ti, kteří si tím peklem již prošli a kromě toho, že tady chtějí být se skvělými lidmi, budou rádi, když nějakou radou či ještě lépe zkušeností pomohou vám ostatním, v tomto pro vás tak svízelném období. Bohužel slova, že tohle přece není k žití, že D snad nikdy nepomine atd.jsou částečně pravdivá. Opravdu, není TO k žití, D je strašná, ubíjející, jako by si s člověkem pohrávala a mnohdy ho, tak jako mě kdysi , dohnala snad až na samé dno. Myslím, že tehdy to bylo ještě horší jako na dně...to ale stálí čtenáři již znají z mých "slohovek". To, co je ale pozitivní je to, že D je nemoc "skoro"jako každá jiná a je tedy , myslím, že v drtivé většině případů, léčitelná.Dostanete se z ní, to víme my, kteří ji prožili...bylo to strašně těžké, dlouhé a k nevydržení období...dny se táhnou, úleva nepřichází dny, týdny, někdy i nějaký ten měsíc...v tomhle pomůžou asi jen AD, která ale zabírají až mučivě pomalu.Ale zaberou a vy se začnete sice pomalu, ale zcela jistě, navracet do normálu.Začnete vnímat opět všemi smysly a torufám si říct, že budete posílení v tom , že si budete vážit věcí, které jste do doby "před D" brali jako samozřejmost. V tom jediném je snad D v životě dobrá... Vím, že to zní teď, kdy se potácíte jen mezi černými myšlenkami, k nevíře, ale tohle nemáme vyčtené z knížek, ani to neznáme z návštev u odborníků, ale tohle co píšeme je jen a jen ze života. Někdo by napsal bohužel, ale my víme, že se dá říci spíš bohudík. Jednak , že je období s D již za námi (snad na dlouhou dobu...), jednak proto , co jsem již psal, a to v jiném, lepším pohledu na vše co život jako takový přináší. Přeji vám všem , abyste se i po malých krůčcích vyzdravovali a prosím, pište, vybírejte a my vám budeme psát také, prtože nejen my vám můžeme něco dát , ale, ač vám to tak připadat nemusí, strašně moc dáváte i vy nám!! Všem vám držím pěsti a moc na vás myslím.

Malířko, opravdu dělám na kameny pomněnky. Kamení mám taky strašnou spoustu. Dneska jsem musel až do teď "fachčit", protože mi začaly před očima vadnout. Ta procedůra lepení je celkem náročná, hlavně v tom, aby následně květy neztratily barvu, anebo se nepokroutily.. Techniku popíšu později, mám ji již rochu zmáklou :-))

Napsal bych každému z vás, ale pro dnešek vám pouze napíšu, jak jsem napsal "hodnocení " na školení PC, které jsemběhem 14 dní absolvoval. Napsal jsem něco v tom smyslu, že mi nepřineslo absolutně nic nového, já ztratil 5 dní sezením na něm,zaměstnavatel zase zbytečně promrhal finanční prostředky a hlavně, že "školení mělo význam patrně jen pro naprosté začátečníky, kteří si ještě při příchodu na školení mysleli, že každá myš přece musí mít kožíšek:-)) a divili se, proč má myš z plastu chycený ocásek v pastičce ( připojení k PC)" a nemůže tudíž upláchnout. :-)) Tak tohle jsem pak poslal na právní a personální... :-))

Přeji vám všem klidnou noc a snad pohodové zítřejší vstávání . petr

Pěkný večer moji milí.

Moc vás všechny pozdravuji.Dneska jste se moc pěkně rozepsaly (myslím , že samá děvčata...)Některé jsou tu nové a já doufám, že i přes to, že se tady (ale pouze některými ) řeší zcela jiná témata a osočování, než se řešila dříve, na stránky nezanevřete. vězte, že by to byla škoda.... Toho se prozatím asi nezbavíme, proto si vybírejte pisálky, však hravě poznáte, koho číst a koho ne.Soucítím s těmi, kterým není zrovna nejlépe, ale myslím, že po přečtení , třebas i dřívějších příspěvků, se dozvědí o naději, která je v nich obsažena a kterou dávají Ti, kteří si tím peklem již prošli a kromě toho, že tady chtějí být se skvělými lidmi, budou rádi, když nějakou radou či ještě lépe zkušeností pomohou vám ostatním, v tomto pro vás tak svízelném období. Bohužel slova, že tohle přece není k žití, že D snad nikdy nepomine atd.jsou částečně pravdivá. Opravdu, není TO k žití, D je strašná, ubíjející, jako by si s člověkem pohrávala a mnohdy ho, tak jako mě kdysi , dohnala snad až na samé dno. Myslím, že tehdy to bylo ještě horší jako na dně...to ale stálí čtenáři již znají z mých "slohovek". To, co je ale pozitivní je to, že D je nemoc "skoro"jako každá jiná a je tedy , myslím, že v drtivé většině případů, léčitelná.Dostanete se z ní, to víme my, kteří ji prožili...bylo to strašně těžké, dlouhé a k nevydržení období...dny se táhnou, úleva nepřichází dny, týdny, někdy i nějaký ten měsíc...v tomhle pomůžou asi jen AD, která ale zabírají až mučivě pomalu.Ale zaberou a vy se začnete sice pomalu, ale zcela jistě, navracet do normálu.Začnete vnímat opět všemi smysly a torufám si říct, že budete posílení v tom , že si budete vážit věcí, které jste do doby "před D" brali jako samozřejmost. V tom jediném je snad D v životě dobrá... Vím, že to zní teď, kdy se potácíte jen mezi černými myšlenkami, k nevíře, ale tohle nemáme vyčtené z knížek, ani to neznáme z návštev u odborníků, ale tohle co píšeme je jen a jen ze života. Někdo by napsal bohužel, ale my víme, že se dá říci spíš bohudík. Jednak , že je období s D již za námi (snad na dlouhou dobu...), jednak proto , co jsem již psal, a to v jiném, lepším pohledu na vše co život jako takový přináší. Přeji vám všem , abyste se i po malých krůčcích vyzdravovali a prosím, pište, vybírejte a my vám budeme psát také, prtože nejen my vám můžeme něco dát , ale, ač vám to tak připadat nemusí, strašně moc dáváte i vy nám!! Všem vám držím pěsti a moc na vás myslím.

Malířko, opravdu dělám na kameny pomněnky. Kamení mám taky strašnou spoustu. Dneska jsem musel až do teď "fachčit", protože mi začaly před očima vadnout. Ta procedůra lepení je celkem náročná, hlavně v tom, aby následně květy neztratily barvu, anebo se nepokroutily.. Techniku popíšu později, mám ji již rochu zmáklou :-))

Napsal bych každému z vás, ale pro dnešek vám pouze napíšu, jak jsem napsal "hodnocení " na školení PC, které jsemběhem 14 dní absolvoval. Napsal jsem něco v tom smyslu, že mi nepřineslo absolutně nic nového, já ztratil 5 dní sezením na něm,zaměstnavatel zase zbytečně promrhal finanční prostředky a hlavně, že "školení mělo význam patrně jen pro naprosté začátečníky, kteří si ještě při příchodu na školení mysleli, že každá myš přece musí mít kožíšek:-)) a divili se, proč má myš z plastu chycený ocásek v pastičce ( připojení k PC)" a nemůže tudíž upláchnout. :-)) Tak tohle jsem pak poslal na právní a personální... :-))

Přeji vám všem klidnou noc a snad pohodové zítřejší vstávání . petr

Návod: stačí přečíst pouze jednou...jaxi mně to tu "zahaprovalo", takže poslal raději 2x, než vůbec. petr

Ahoj Ninuško, jsem moc ráda, že spojení funguje, díky za majlík, poslala jsem Ti odpověď a mobil na mně. Přeji hezký den a abys byla v pohodě !!
Zdravím samozřejmě všechny, kteří jen čtou i pisálky, moc pozdravů posílám Silvě s přáním, aby jí bylo jen a jen líp a i s rizikem, že budu nařčena z lezení do zadku a vtírání zdravím Petra a Malířku s tím, že podobné osočení je mi lhostejné a nechává mně naprosto nedotčenou a dále pak s konstatováním, že z Vašich příspěvků sálá vitalita, pořád něco podnikáte, z Malířky je adrenaliňák a jsem tomu moc ráda ...
Jsem ráda i za kontakty mimo tuto diskuzi, protože je možné si kdykoli popovídat - takže díky za ně i za čísla na Vaše mobily .....
Luboši, Georgi, Toni jak se daří Vám, jak Milunce, napište nám .... hezký den všem a hlavně hodně vnitřní pohody. Romana.

Ahoj zdravím všechny milé a vnímavé dušičky.
Pamatujete si jak probíhala vaše první schuzka u psychologa?Jak dlouho trvala?Ja tam mam byt dvě hodiny zítra a to mi připadá docela dost dlouho.Píšou se tam i nějaký testy?Obavam se toho,ze zitra se mi ten psycholog nebude treba pozdavat a nebudu mu chtit rict vsechno. Ze se pred nim proste neuvolnim, nebudu citit dobre...Vidim to,ze mi to moc nepomuze.

Romísku,
díky za zprávičku. To, jak píšeš o svých zážitcích na horách, svědčí o tom, že už je ti opravdu dobře, protože sis dokázala užít a vychutnat všechno, co jsi podnikla, od túry s Roxy, přes dobré papání, černé pivko a osvěžující příjemné procedury :-))) Děláš mi jen samou radost a dáváš nám naději, že se také budeme cítit dobře.

Kristalko, já jsem poprvé u psychologa testy vyplňovala a to proto, že se tím přesně a spolehlivě určí diagnóza a tvoje povaha. Asi proto tam strávíš dvě hodiny. Testy obsahují různé otázky a ty zaškrtáváš odpověď, která vystihuje tvé pocity, reakce, myšlenky, jednání. Po jejich vyhodnocení se třeba přijde na to, že nemáš depresi a pokud ano, podle toho ti pak předepíšou léky a doporučí terapii. Takže se neboj, je to jako ve škole :-) Je to dlouhé a únavné, ale dá se tím projít v pohodě.

Petře, už máš hotové kamínky?
Milunko, ty se asi intenzivně připravuješ na svatbu...
Luboši, jak se cítíš? Čteš si diskuzi?
Lindo, v práci se ti líbí, nebo je to pořád jen brigáda?
Marcelko, co dělá tvoje fenečka, ještě ji trápí průjmík? A budou její fotky? Moc se na ně těším!
Georgi, jak se daří tobě, cítíš zlepšení? Píšeš scénář, studuješ? Odpočíváš a relaxuješ?
Nino, chřipka je zažehnaná?
Toni, co je nového, máš stále ty bolesti? Zabírají ti AD?
Anno, jak se ti daří? Jak dopadla všechna ta nepříjemná vyšetření? Chlamidie jsou asi velký problém, čítala jsem tady diskuzi o nich...
Anetko, o tobě přemýšlím a taky o manželovi, nemáš to vůbec lehké. Připadá mi, že se manžel jezdí k rodičům schovávat sám před sebou a před tebou se cítí tak, že selhal a stydí se za to. Třeba za nějakou dobu přijde na to, že ty jsi jeho opora a neztratil ve tvých očích svou cenu, i když už nezvládá tolik, co dřív a z čeho nejspíš onemocněl vyhořením energie. Kéž by pochopil, že tvoje láska mu dává tu sílu, kterou ztratil.
Lili, ať ti pomáhá nová terapie! A kdykoli ti bude špatně, ozvi se nám :-)))
Ještě chci pozdravit naše dvě nové příchozí, taky Hraběnku, Páju, Gabču, Alku, Martas (děkuju ti za maily), Honzu, Luciana a ostatní pisálky i nepisálky.

Uzdravujte se, jednou to přece musí být lepší!!! Ať je všem líp a líp a líp :-)))

Ahoj Kristalko,
na svoji první návštěvu u psychologa si pamatuju úplně přesně. Trvalo to asi hodinu a čtvrt, ale ani mi to nepřišlo. Testy jsem nepsala žádné, paní psycholožka se mě zeptala, cože mě k ní přivádí - a já jsem se rozpovídala a taky po pár větách rozbrečela... vysypala jsem ze sebe všechno a moc mi to pomohlo. I to, že jsem se mohla vybrečet mi přineslo úlevu. Rozebraly jsme spolu spoustu věcí a společně jsme se snažily přijít na to, kde moje problémy začaly. A taky jsem dostala užitečné rady, jak pomalu zvládat úzkost, jak správně dýchat, jak relaxovat atd. Je to dlouhý boj a chce to spoustu času a trpělivosti, ale zase se budeš cítit líp. Já jsem měla na psycholožku velké štěstí, mohla jsem jí říct úplně všešchno a nedělalo mi to problém, i když jsem jinak dost uzavřená. Držím ti Kristalko palečky, ať zítra dobře pochodíš :-)
Zdravím taky všechny ostatní - Lili, Malířku, Luboše, Honzu, Marcelku, Kollerku, Lindu, Romanku, Petra ... a přeju všem, aby se měli pokud možno co nejlépe.

Ahoj,zdravím všechny moje lidičky s kterými jsem moc rád,chyběly jste mi tyto dva dny,které jsem trávil s horečkou v posteli,beru si paralen plus,který mi vydrží asi čtyři hodiny,pak se mi teplota zase zvedne a teď mě ještě začíná bolet v krku.Ale musel jsem se dneska vyhrabat,protože jsem musel k psychiatrovi.On má pořád optimistickou náladu,dobře se s ním povídá o čemkoli.Tak jsem si všechny příspěvky přečetl a chci vám za ně poděkovat,mám vás za ně rád.Prve jedna dcera odjela a za chvilku přijede druhá s vnučkou,ta nám teď udělala velkou radost,byla u dvou konkurzů na práci a v obou jí vybrali,ta jedna by byla na dojíždění a větší plat,ale časově náročnější,tak si vybrala tu doma,bude dělat na finančáků.Má ekonomickou vošku.Ještě dělá v Brně dálkově strojní vejšku,začínají stavět,no ale mám trochu obavy,aby toho na ní nebylo moc.Vnučka je dvoapůlletá,je moc šikovná,ale musí se jí taky věnovat.To je jasný,když to půjde,rád jim pomůžu,ale nejhorší jsou ty rána,kdy se nemůžu vyhrabat z postele.Ale to asi znáte,když depka útočí a to většina z vás chodí do práce,já mám ID,říkal mi psychiatr.že mi ho nikdy nevemou i když někdy závidím těm,co chodí do práce,protože jsou mezi lidma a já mám lidi rád.
Aneto,moc ti přeju,aby se všechno vrátilo do starých kolejí,taky jsem jeden čas nemíval žádné emoce,dneska jich mám až moc.Malířko,taky mám moc rád Květu Fialovou,hodně si toho vytrpěla a má tak nádherný myšlenky.Už jsem se několikrát díval na film Účastníci zájezdu,kde pěkně hraje.
Kristalko,já jsem poprvní u psycholožky vyplňoval takovej test,kde jsem měl doplňovat takový obrázky,kde byly třeba tři různý čtverečky a já jsem z dalších pěti měl doplnit čtvrtej.Taky je to na internetu.Tomu jsem teda vůbec nerozuměl,tak jsem to odškrtal,jak mě to napadlo,ale neřekla mi k tomu nic a taky sní se mi moc dobře nepovídalo.Když jsem se dostal do léčebny,tak jsem dostal psychologa,kterej mi opravdu sedl a mám ho asi šest roků,teď už za ním jezdím jenom na psychoskupinu,ale kdykoliv potřebuju,můžu zavolat a je mi k dispozici.A neboj se říct cokoliv tě napadne,on je tam od toho,aby tě pochopil.A nech emocím volnej průběh,já jsem se tam hrozně nabulil.Tak ať se ti to vydaří.
Mějte se všichni krásně a jestli zas neulehnu,tak se na vás moc těším.Ahoj.Luboš

Pěkné odpoledne vám všem.

Právě jsmem se vrátil z dalšího proškolení a musím vám a hlavně Anetě napsat, že bylo dost zajímavé. Bylo na téma: Stresové situace, nebezpečí vyhoření+ psychohygiena... Přesně jsem v tom povídání, testech apod. totiž viděl Tvého manžela! Ona možná ta diagnóza D nebude až tak přesná (akle nevím, neznám a neviděl jsem ho!...), ale to vyhoření teda sedělo.
Jen pro zajímavost Syndrom vyhoření (burn out):
- pocity totákní vyčerpanosti v důsledku trvalé zátěže,
- neschopnost prožívat uspokojení z vlastní práce,
- oslabená sebedůvěra,
- nejistota v chování,
- vážné psychické a fyzické problémy
Může se dostavit "chronický únavový syndrom".
Důsledky:
Útlum empatie, oslabení zájmu o druhé, nedůvěra, rozpad pracovního i soukromého života!!ztáta smyslu života, rezignace, sebevražda...Proces, jehož vrcholem je vyhoření, většinou trvá mnoho měsíců až let...

Mám tady před sebou celá skripta, ale tohle je takový výcuc...no, Aničko, zdá se mi, že v tom manžela vidím...jsem zvědavý, co na to řekneš Ty...držím pěsti :-))

Kristalko, sice již jdu "s křížkem po funusu", ostatní Tě již informovali, ale ta 1. návštěva u mě proběhla naprosto stejně jako u kolegů. Dvě hodinky, test a pak každotýdenní docházení (to může být ale různé...). Žádný strach, naopak! Já bych tam šel úplně klidně, dokonce bych se i těšil! Napoprvé prostě bude zjišťovat co a jak. Těš se! Bude to zajímavé!

Romčo,doufám, že zkrácení Tvých dopisů je jen krátkodobý efekt pezprecedentního napadání některými...a že si budeme opět moci přečíst Tvoje krásné"vlezdop**elkovské" maily !! :-)))))))))))))))))) To je tak směšné!! Zvlášť když se člověk mrkne na jiné diskuze jak se tam spolu znesvářené skupiny baví! To je fakt děs a hrůza! Ještě štěstí, že nemám "vdanou milenku" :-)) a nemusím operovat tam!! :-))) To raději mezi "svýma chudákama depresákama"....směšné, až je mi takových pisálků líto. A to, že někdo píše, že nemáš D, to je objev "jak sviňa", vždyť ani Ty, ani já nepíšeme, že D máme!! Ale píšeme si s lidmi, kteří s ní ještě bojují a chceme alespoň malinko zmírnit to jejich utrpení a možná i trošku pomoci nějakou "dobrou radou ze života". Takže, i když vím, že na takové osočování kašleš, kašli ještě víc....je to trapné, dotyční by si to mohli uvědomit a zůstat na milencích a podobných diskuzích ... A budou-li psát, no tak ať píší...nakonec, je to jejich energie, my tu svoji budeme raději investovat do sebe a hlavně do svých přátel!! Již vidím jak se vaří klávesnice s tím, že patříme ke stejné sebrance depresáků apod. :-))) Fotky z raftů od Tebe i Malířky jsou super!!

Malířko, včera jsem s pomněnkama pěkně "makal", normálně mně začaly vadnout před očima, jako by tušily, že mají jít na kameny! Musím zajet do té vesničky se saunou, tam je jich lán.Takže budu pokračovat.Včera se mi podařil dost dobý kousek...nafotím a pošlu. Jo, v polední přestávku jsem šel do uměl. obchodu a na 1. pohled vybral nádherný svícen. Má tak 1/2m, 5kg, černý, kovaný postava s roztaženýma rukama k obloze, na 2 svíčky. Super! Tohle je jedna z věcí, které když vidí, vím, že ji budu mít.Taxem koupil i auto :-))

Lindo, usmál se u vás dneska někdo? Nebo je to tam "klasika"... Jo, já na školení asi 40x usnul a asi 30x se mně již něco zdálo... ale všechno vnímal a bylo to zajímavé.Dobré počasí, že? Pro lidi, kteří nemusí sluníčko?! Dobře docestuj z práce a pozdravuj čubinu...a ať se neodkopává, není nejmladší!

Luboši, Ty marode, doufám, že už je Ti líp a budeme se těšit na další Tvoje příspěvky!

Všechny vás tímto zdravím a ujíždím pro pomněnky a fachčit na Základnu. Těm, kterým není zrovna moc do zpěvu, ať se drží, protože jen čas je váš ne moc dobrý přítel.

Mějte se fajn. petr

Ahoj milí lidičkové, tak se mi ten pracovní den chýlí ke konci.
Petře, díky za povzbuzení, vždycky uhodíš hřebík na hlavičku - jak to děláš ? Máš hodně empatie, ano, my dva nemáme v současné době D, ale bohužel bohaté zkušenosti s ní. Tuto diskuzi jsem dlouhé týdny jen četla, protože jsem nebyla schopna psát, pak po kratší době s AD jsem začala psát a pak ten nástup AD a malý zázrak - odražení se ode dna ... znáš ten proces důvěrně. Chodím sem dál proto, že mi tahle diskuze nedávno hodně pomohla a že je tady hodně lidí jako Ty - hodných a nesobeckých - i v trápení mají hezké slovo pro každého. Ještě jednou dík, pošlu nějaké obrázky z Krkonoš jak jen to půjde a Ty se měj krásně, náš milý kamaráde !!
Toni, napíšu Ti na Tvůj e.mailový kontakt, ano ?
Anetko, myslím na Tebe často, brzy budu s mužem dvacet let, vlastně za pár dní, dovedu si představit - protože máme takový kus života s jedním partnerem obě za sebou - jak těžké období žiješ a strašně moc Ti držím palce, aby zase váš vztah byl tím čím byl dříve ...
Milunko, jak probíhají přípravy ?
Luboši, přeji brzké uzdravení a mám radost, že píšeš, Hlavně, ať jsi brzy fit !
Kollerko, na obrázku byla Tvoje dcera s Bonynkou ? Dostala jsi mou odpověď na Tvoje krásné fotky ? Bony je k sežrání a dcera moc krásná okatá holka - ta má kukadla ... můžeš být pyšná máma ....
Georgi, jak se daří Tobě, ozvi se pokud to jen trochu půjde ...
Ninuško, díky za majlík, poslala jsem Ti na sebe telefon. Měj se hezky i v tom ošklivém deštivém počasí, které tady momentálně máme, měj sluníčko v duši !
Ahoj Lindo, jak válčíš Ty ?
Kristalko, držím Ti palce na návštěvu psychologa a vůbec z ničeho neměj obavy, myslím, že Tvoje zkušenost bude pozitivní, snaž se mluvit co nejvíce otevřeně, přeji Ti hodně štěstí a napiš nám, jak ses tam cítila a co Ti ten rozhovor dal ...
Malířko, moc zdravím, pošlu Ti nějaké obrázky, asi zítra, dnes mi to nějak časově nevychází, jsem pořád ve skluzu. I přes to, že u Tebe není ještě vše, jak by mělo být, jak by sis přáía a přejeme Ti to všichni, sálá z Tvých příspěvků vždycky něco pozitivního a i Tvůj krásný smysl pro humor. A pak vzácný zájem o ostatní a jejich problémy - a to je hrozně cenné. Někdo se mně na této diskuzi ptal nedávno, jestli mi na úplně cizích lidech tak záleží. Nebudu jmenovat, kdo se ptal, protože je to bezvýznamná osoba, pro mně podobna vzduchu - ne blbě - vzduch potřebuji k životu, abych mohla dýchat a neudusila se, no prostě je to osoba pro mně jakoby neexistovala, její společnost bych uvítala asi jako lepru, ale naštěstí nic takového jako její společnost mi nehrozí. Ale odpovím na původní otázku, která byla mířena na můj příspěvek určený Optimistce, která mně včera večer svým příspěvkem velice oslovila a zaujala - ano, na lidech tady mi záleží, i když je osobně neznám a pravděpodobně nikdy nepoznám a záleží mi na nich proto, že jsou mi blízcí, žijí to, co znám a statečně se s tou nemocí perou a vážím si jich a uvědomuji si jak moc si jich vážím právě v protikladu s tou osobou, která se mně na toto ptala a kterou nejmenuji, neb mi za to nestojí - jaký je to protiklad - ta osoba a všichni tady, o to víc to krásné ve Vás pak vyzní v kontrastu se zlobou jedince ... zlo bohužel existovalo na světě co svět světem je, existuje a bude existovat, o to víc je cennější skutečnost, že existuje takováto diskuze plná dobrých lidí.
Malířko, já mám taky hrozně ráda Květu Fialovou, zrovna před pár dny jsem si po mnohokráté pustila v posteli DVD s Účastníky zájezdu - ona je osobnost. Taková éterická, křehká bytost a přitom silný člověk plný moudrosti plně smířený se svým údělem smrtelného člověka, který se díky svému smíření dopracoval dále než většina lidí - myslím, že ona se smrti nebojí, působí tak na mně .... nevím, jak to definovat - co bych tak řekla v jejím případě ? asi slova z Babičky - ... šťastná to žena .... šťastná .... ( ona tam vlastně přece hrála hraběnku - byla v mládí krásná .... )....
Zdravím moc Luciana, Páju, Alku, Gabču, Silvu, Hraběnku, Honzu, Aničku, Martas - všechny, kteří dlouho nepsali, ale možná nás čtou, všem Vám hodně vnitřního klidu a hezký zbytek dne !! Romana.

Ahoj Toni, zkusila jsem Ti poslat e-mail na uvedenou adresu, ale vrací se jako nedoručitelný.
Malířko, prosím Tě, mohla by Toni získat kontakt na mně přes Tebe a sice, že by ti napsala a Tys jí dala můj e-mail ?
Však to vymyslíme ....
Mějte se hezky, děvčata ... Romana.

TONI nejsem si vědoma , že jsem byla drsná, ale pokud to tak působilo , tak se omlouvám.

TONI nejsem si vědoma , že jsem byla drsná, ale pokud to tak působilo , tak se omlouvám.Martas

Milá Romanko, Martas, Malířko a ostatní, co jste mě přímo a nepřímo oslovili, děkuji vám. Všichni asi víte, když je člověku zle, jak pomůže každé dobré slovo. A Romanko, ty jsi mi to napsala moc pěkně.
Napíši vám něco o sobě a své depresi. Můj den probíhá takto-ráno se probudím a dokud jsem v polospánku, jde to. Ale jak se probudím do plného vědomí a v ten moment mě zaplaví hrozná úzkost, beznaděj, nechuť do nového dne, nechuť vstát. Chodím spát v deset a kolem čtvrté se probouzím a pak spím, nespím a trápím se. V šest hodin se vyhrabu z postele a chodím po bytě, jak ožralá a chce se mi brečet. Pak se vysprchuji a trochu se proberu. V práci přetrpím čas do půl desáté a pak si povolím necelou půlku Neurolu 1 mg a pak funguji do večera docela normálně. Jsem sice bez chuti do života ale jsem schopna jezdit na kole, dělat na zahradě, nakupovat atd. Večer ulehám a říkám si to přeci není možné aby mi bylo ráno zase blbě, už to bude určitě dobré, vždyť jsem v pohodě.A ráno se to opakuje. Mám strach, že jednou nevstanu a to bude konec. Na neschopenku nechci, protože vím, že být doma by mě dorazilo. Vím, že proti vám , kteří nemohli ani ráno vstát je to směšné ale já vše dělám jen díky obrovské vůli.
AD beru měsíc ale zatím jen hůř než před tím. Ještě je tedy možná brzy na zlepšení, jak píše Romča.
Romi, kolik jsi toho Neurolu brala, že jsi si musela odvykat?Já mám hrozný strach se závislosti. A jak se ta závislost projevovala?
Všechny vás moc zdravím, přeji ať je vám dobře a až si stihnu přečíst vaše příspěvky, budu reagovat i já na vás.
Ještě jednou díky všem za pěkné přivítání!!!! Silva

Milá Romanko, Martas, Malířko a ostatní, co jste mě přímo a nepřímo oslovili, děkuji vám. Všichni asi víte, když je člověku zle, jak pomůže každé dobré slovo. A Romanko, ty jsi mi to napsala moc pěkně.
Napíši vám něco o sobě a své depresi. Můj den probíhá takto-ráno se probudím a dokud jsem v polospánku, jde to. Ale jak se probudím do plného vědomí a v ten moment mě zaplaví hrozná úzkost, beznaděj, nechuť do nového dne, nechuť vstát. Chodím spát v deset a kolem čtvrté se probouzím a pak spím, nespím a trápím se. V šest hodin se vyhrabu z postele a chodím po bytě, jak ožralá a chce se mi brečet. Pak se vysprchuji a trochu se proberu. V práci přetrpím čas do půl desáté a pak si povolím necelou půlku Neurolu 1 mg a pak funguji do večera docela normálně. Jsem sice bez chuti do života ale jsem schopna jezdit na kole, dělat na zahradě, nakupovat atd. Večer ulehám a říkám si to přeci není možné aby mi bylo ráno zase blbě, už to bude určitě dobré, vždyť jsem v pohodě.A ráno se to opakuje. Mám strach, že jednou nevstanu a to bude konec. Na neschopenku nechci, protože vím, že být doma by mě dorazilo. Vím, že proti vám , kteří nemohli ani ráno vstát je to směšné ale já vše dělám jen díky obrovské vůli.
AD beru měsíc ale zatím jen hůř než před tím. Ještě je tedy možná brzy na zlepšení, jak píše Romča.
Romi, kolik jsi toho Neurolu brala, že jsi si musela odvykat?Já mám hrozný strach se závislosti. A jak se ta závislost projevovala?
Všechny vás moc zdravím, přeji ať je vám dobře a až si stihnu přečíst vaše příspěvky, budu reagovat i já na vás.
Ještě jednou díky všem za pěkné přivítání!!!! Silva