Diskuse - Deprese v těhotenství

Že,řikala do 20.unora a to už bylo,aspon napsat jak se ji daři by mohla,mrtvo nemrtvo,u mě opět PMS a je klid takže hold se s tim smiřit nebo si dat antikoncepci ale to se mě nechce....
Karen,jak ty,vše dobre?malička je hodnoučka?
Jak je sluničko je hned lepe a jak neni -15 tak taky parada jsme venku a spokojeny mala je už ve sportaku do korby se nevešla a je spokojena že vidi ven :-) mam z nich velkou radost jak z ni tak z kluka :-)
Co u tebe Evi?

Ahojky holky děkuji za gratulace. Jdu vám popsat jak jsme si to prožili my. Porod byl takový, že mi praskla voda kontrakce vyvolaný a nakonec stejně jsme šli na císařský řez. Dva dny jsem si to užívala i když to moc bolelo to břicho tak i tak jsem byla ráda, že už to máme za sebou a já mám krásnou zdravou holčičku. No jenže malá mi první celou noc proplakala, ale to by se ještě dalo. Bylo vidět, že má hlad a moje mlíčko jí nestačí. Druhý den to samý zase celou noc chtěla být přisátá na prsu, jenže já už je měla tak bolavý, že jsem syčela bolestí. Říkali mi, že tak bolavý prsa ještě neviděli. Byla jsem po tom císaři zesláblá a ještě dávají injekce proti bolesti po, kterých jsem byla oblblá a ted malinká do toho takhle plakala už jsem to nedala a odvezla jí na bečárnu v půl šestý. Brečela jsem tak, že jsem nemohla ani mluvit. Ráno na vizitě jim doktor nařídil, aby malou měli přes noc u sebe. Během toho dne dělali malej vyšetření a řekli mi, že to vypadá, že nemá jednu ledvinku a to mě odrovnalo. Byla jsem hotová. A řekla jsem dost. nechala jsem si zastavit laktaci, abych se ze všeho nezhroutila a navýšili jsme léky. Můj gynekolog tam má docela jméno, tak jsem s ním mluvila, že vím, že na genetice mi obě ledvinky ukazovali. Domluvil mi vyšetření u jednoho primáře a ejhle asi jí našel. Dětský sestry tam byli šílený jsem ráda, že jsme doma a už se začínám cítit o dost líp. Byl to strašnej zážitek.

Karen, to mě moc mrzí, žes to zažila takhle.Na oba svoje pobyty v porodnici vzpomínám jako na nejlepší zážitky - a to jsem pokaždý byla v jiný a v obou případech měla císařský řez.Podruhý to bylo i lepší, člověk už tak nějak věděl, do čeho jde, oblbnutí po injekcích proti bolesti mi přišlo skvělý. Horší bylo" tak se,maminko, projdeme..." To jsem myslela, že nedám. A i když jsem si myslela, že mi některý problémy zůstanou, dva a půl roku poté jsem naprosto fit a v pohodě...A s malou je všechno lepší a lepší.Jen už to není to miminečko, to rychle uteče. Tak si to pěkně užívej, každou chvilku a nedej se jen tak něčím znejistit - mimča bývají plačtivý, taky ublinkávají, někdy nechtějí přibírat, jak by měly - a srovná se to.A kdyby se Ti zdálo,že nestíháš, kašli na to, srovná se i to.Držím Ti palce a holčičce taky.

Evi já si to taky užívala dva dny jenže když mi dali na noc malou a dvě noci proplakala tak mi ty injekce dodali. No pro mě bylo nejhorší jít ráno do sprchy to byl mazec, ale to všechno se dá přežít. Teď si s přítelem zvykáme:-) ale doma je hodnoučká občas nás pozlobí, ale bez toho to nejde. Jen mě mrzí, že nemá ode mě mlíčko. Ale co se dá dělat.

Ahojky, dost nestíhám. Depky nemívám. Je mi skvěle. Malej je čím dál roztomilejší. Miluju ho.Dneska jsem upekla svůj první chleba, na jaře si pořídím slepice,nechám naklíčit semínka okurek, zasázím rajčata... jen ten EX mi tu vadí...ale příliš nehovoří. Je tu máma, tak je klid. Před ní se přetvařuje. S mámou se normálně baví. Máma naopak nemá ráda přítele..trochu schíza, že?? Nestíhám to tu ani číst. Ten úklid baráku je náročnej a domácnost taky a dvě děti a máma daj zabrat...trochu jsme se chytly tuhle, ale už je to zas OK. Potřebujeme se vzájemně...tak zas pádím na daně a na přípravy na lekce jazyků...

Neboj, Karen, ona to zvládne i bez něj...

tralala - jak se Ti dařil chleba? Trochu s tím koketuju, ale nechci pořád péct chleba s kvasnicema,jenže se mi nedaří udělat kvásek, asi mám moc zimu doma.

V domácí pekárně...koupila jsem si ji... Dneska zas špatnej den...ani se mi o tom nechce psát...Ex mi chce sebrat holku..věřím, že je to pomsta za moje nastěhování sem...a matka se chystá odjet...to jsou vyhlídky...

ahojik,Tralala tys udělal pořadny kus cesty od podzima,věřim že to zvladneš,a sebrat?kamvždyt bydliete takle pokupě,aspon sem to pochopila...navic holka se ž muže rozhodnout sama...držim palce je vidět že dr.ti pomohl/a a je to znat už podle věci co pišeš jen tak dal!

Tralala - myslím, že ex jen vyhrožuje, kalí vodu. A myslím,že se nedáš...Bude to určitě dobrý.

Ahoj všichni. Mám podobný problém jako vy všechny tady. Mám partera, který mě má moc rád, kterému na mě záleží, ale od té doby, co jsem zjistila, že jsem těhotná ho nemůžu ani vidět mám na něj úplnou averzi. Je pravda, že malé bylo neplánované, ale chtěné. K okol se chovám normálně, ale k němu, radši ani nemluvit. Nevím co se se mnou stalo. Samotnou mě to štve, napadají mě úplné kraviny, že se na něj vykašlu, půjdu na potrat, ale proč? Dřív by mě to ani nenapadlo, proč teď. Partnera jsem a doufám, že ještě mám ráda, jak se to mohlo během 14 dnů změnit? Já to tak nechci. Došlo mi, že něco není v pořádku, u dcery jsem žádné takové stavy neměla, ale tohle je fakt extrém, taková avarze. Byla jsem u psychiatričky a ta mi předepsala homeopatika, ale bohužel nezabrali, je to snad jen ještě horší. Co teď? Stalo se to někteté z Vás? Za jak dlouho to pominulo a co pomohlo?Díky všem za odpověď

ahoj, Evo, trochu mi to připomíná komedie, kde na porodním sále řvou ženské na chlapy - " já ti ho ufiknu, to bolí, cos mi to udělal! "
Myslím, že by ses určitě měla podívat na film Zbouchnutá - komedie s Katrin Heigel.
Prostě hormony.
Když si přečteš starší příspěvky tady, tak zjistíš, že máš štěstí v tom, že nesnášíš jen budoucího tatínka a s okolím to máš dobré. Já se vztekala i na prodavačku v krámu. :-) Vydrž. A ten film si rozhodně pusť.

Karen,mala je kouzelna,moc krasna,děkuji žes dala fotky držim palce ve všem!!!!
Evo-nová,neni to jednoduche,ale vše se da,Evina ma v něčem pravdu :-)

Já chci taky vidět miminko! :-)

Ahoj, děkuju, ten jsem viděla. Kéž by jsi měla pravdu.