Diskuse - Deprese v těhotenství

Karol, děkuju za odpověď ohledně stravy - vlastně to řeším dost podobně.Dokonce jsem jeden čas cukr neměla doma vůbec, asi tak 14 dní a nechyběl mi, ale to jsme fakt jedli zeleninu, ovoce..pořád něco takovýho...Na omega 3 tu mám lněný olej, jí se to s tvarohem, asi 14 dní jsem to jedla skoro každý den, možná to psychiku trochu zlepšuje, nevím.

Jinak - ještě Karol, my máme zase atopickej ekzém, tak má malá taky omezení nesmí tohle, tamto...a stejně se to projeví a ona se stejně i po nocích drbe...

Jinak - VŠEM děkuju za podporu,nevím, třeba by to fakt naštvalo kdekoho...Ale já na něj byla protivná i následně - řekl,že by za mnou chvátal stejně, kdyby se mi něco stalo, napsala jsem mu pak , že doufám,že kdyby se mi něco stalo, on nebude na blízku a kdyby jo, ať mi jen zavolá doktora.Tohle si doopravdy myslím,to je opravdu z té zkušenosti s ním - vždyť jsem se bála, že chce k porodu a co já tam s ním...Prostě, jak jednou ta důvěra není,je zle...
JENŽE - to co mi došlo, jak se díval - to byl strašně do hloubky ublíženej pohled.Mně se stalo v minulosti to, že jsem se s klukem pohádala o nějakou kravinu a on si beze slova šel lehnout - a ten pohled byl stejnej... Jenže druhej den usnul v autě a domů už nikdy nepřišel.Byli jsme spolu pět let, já malý dítě ( ne s ním, holce bylo pět pryč...) Ta situace byla podobná...To jsem dělat neměla, zpátky už to nevrátím...Omluva příště - já ani nevím, co by se na to dalo říct...

Holky držte se!

Ahoj eicul děkuji za kontakt, ale psala jsem ti a nejde to ti to odeslat je ta adresa napsaná dobře? Holky mě je dneska ještě hůř. Eicul jsem ráda, že mě někdo chápe

Karen a kdy ti mají zabrat ty prášky? A v noci spíš? Ten podzim přejde a mělo by fakt být lépe.
Já když čekala malou měla jsem to taky, sice asi ne až tak, jako ty, ale před ní jsem měla samovolný potrat a před ním několik škrabek po porodu, pořád jsem špinila a měla jsem fakt paniku, jak to donosím a taky jestli se mi nevrátí ty poporodní depky. A celkově jak to zvládnu s malým, vcelku náročný kousek:)) a miminko. Ale když už jsem fakt nespala a hodně jsem panikařila, zašla jsem na kinezi a bylo lépe. Jako nějak rozebrat proč ta panika, proč ten strach a úzkosti a víš co? Vždycky jsme tam nějak narazili na dětství... No každopádně mi taky dneska není nic moc, ale nějak budu muset vše zvládnout.
Nemůžu si vzít ani ten lexaurin na noc, i když nespím, protože mi to dost zhoršuje ty střeva. Já když vezmu prášek se zklidním, ale totálně si rozhodím něco jiného, takže smůla.
A kdy máš vlastně termín porodu a už víš co to bude?

No dneska jsou to muka. je to hrozný mám paniku v hlavě byla jsem i vobchodu a chtěla jsem utéct myslela jsem ,že tam sebou seknu.Něco málo naspím a měli by po 2 až 3 týdnech zabírat. To je nejhorší že se klepu je mi zle no hrozný. Ten lexaurin by mi bodnul, ale nemůžu nic. Karol jak může to malý zvládnout takový nátlak:-(?

Já se spletla místo Karen jsemtam napsala Karol. Chtěla jsem to poslat Karol

Karol- jo a termín mám 19 února a chtěli jsme si nechat překvapení co to bude

Karen,
zvládne to neboj, malá to taky zvládla, dokonce i ty terapie, které jsou hodně emotivní a uplakané a byla hodnější miminko, než malý.Dodnes je pohodářka. A po porodu jsem byla tak šťastná, jak blecha. Souhlasím s eicul, když ti dají malé je to úžasnéééé.
Prostě napni síly a vydž, léky zaberou, chce to čas:)).
Jo a ty obchoďáky, jak říkáš panika a já nemohla dýchat, musela jsem ven. Stává se mi to občas i teď, když mám velké nervy.Klidně v noci v posteli, lapám po dechu. Ale v těhu často. Určitě je něco co ti dělá dobře, zatím se snaž vyhýbat situacím, co tě stresují. To vydržíš, jsi šikulka, už máš kus za sebou:)) Bude líp:))

Jo jo každý den bojuju, teď jsem si krásně odpočinula přitulila jsem se k příteli jen telka potichu, krbík a jen poslouchala naše dýchání relax až jsem z toho vytuhla:-)myslíš, že mám zkusit taky nějaké terapie? tady odtud to mám asi sice z ruky nějak se necítím ani řídit větší dálku. No a stím obchodem stávalo se mi dřív třeba, že jsem lapala po dechu, ale ne tohle to se mi stalo poprvý. Nevěděla jsem co mám dělat. No douám, že mi ten drobeček pomůže malinko pak mít třeba jiný priority. Akorát se to musí srovnat

Víš co Karen, to je hodně o tobě, jestli se na to cítíš, věříš že by to mohlo pomoct.
Pro mě to bylo, jako konečně začnu něco dělat, něco řešit, nechtěla jsem jenom sedět a čekat na další depku, proto v pátek zase vyrážím:))
Já si toho dost vyslechla od ostatních, co měli za zkušenosti a chtěla jsem to zkusit, fakt to je hodně individuální, co komu sedne.
Ale pokud tě to bere to vyzkoušet, asi bych do toho šla. Možná by tě pro jednou odvezl přítel, nebo někdo ze známých:)).
Jinak já zrovna pěkně válčím s řízením:)).
Jo a je super, že jsis tak hezky zarelaxovala, jen tak dál:)) Dělej co je ti příjemné:)).

nevím jestli teď v těhu je to dobrý nápad. samozřejmě, že by mě tam někdo odvez:-)ani mi to nedošlo jak přemýšlím jen nad hovadinama. Holky prosím vás jestli měl nikdo až tak těžký stavy máte zdravé děti bojím se aby nebylo postížený nebo nemocný? neunesla bych to a a ani si to neodpustila.

Karen, myslím, že špatný to měla Irča, najdi si její starší příspěvky...Za mně rada, když se něčeho bojím funguje: udrž svou pozornost na tom, co je právě teď...A snaž se právě teď cítit dobře, o tom, jaké bude dítě přemýšlí každá,ale myslím, že každá zjistí, že je jiné a to mateřství je taky jiné než jsou naše představy...Bojíš se svých představ - tak jim to nedovol...P.S. na terapii bych v těhu nešla, hormony s náladama cvičí, prožívala bys to asi ještě hůř než normálně.Třeba ta regresní terapie mně lákala, dost jsem o tom četla a je to opravdu náročný.
Zkus se podívat na vedomematerstvi.cz, treba ti to trochu pomuze...

Hojky holky, to co tady píšete o těhu, to jsem měla taky. Těžký stavy, bylo mi psychicky strašně blbě. Nedá se to ani popsat. Brala jsem i lex a prothazin, u sertralinu jsem nevydržela-škoda. Nemohla jsem spát, bylo to šííílený. Přála jsem si umřít...hrůza. A malej je zdravej a krásnej...Je mu 7 měsíců a je s ním děsná sranda...

Já v těhu neměla až tak stavy, taky se to mlelo, ale spíš až po těhu. Nikol psala, že měla nějaké průjmy a takové. Ale ty paniky apod. jsou s tím spojené. Ta terapie je dobrý nápad z dlouhodobého hlediska. Já bych klidně pokračovala, nejdřív jsem nadávala, ale teď si myslím, že mne to dost zklidnilo, ale dobré by to bylo v nějaké formě celoživotně.