Diskuse - Deprese v těhotenství

jéé ahoj Irčo:-) sháním co se dá co nejvíc názorů potřebuju vědět, že je nás víc.

Karen, já myslím, že je to naprosto normální,,,

Karen, ne ja jsem malou vubec nechtela, tehu bylo strasne, vubec jsem si to neuzila, ale hned po porodu jsem se do ni zamilovala. Jinak s malym jsem se tesila, uzivala si tehu, ultrazvuky, ale kvuli blbemu porodu mi trvalo skoro dva roky, nez jsem si k nemu nasla materskou lasku. Takze jo Karen, v tehu s depresi je normalni, ze se netesis.

Ahojky, je to tak. Moje obě těhu byly černá můra. Teď mám z malýho radost.Je to moje sluníčko. Ale s holkou problémy. Pořád táta, táta. Ten její skvělej otec mě vyhání ze společnýho baráku. Tuhle se tam tak rozzuřil, začal třískat nádobím, to se rozlítlo po celý kuchyni, povalil křeslo, natahoval se na mě, že mě praští,... holka plakala a on "Vidíš, co děláš". Řval na mě o malým řek, že je to parchant, kterýho jsem si uválela.No, hrůza. A holka, ať prý ho neprovokuju. Já si myslím, že jsem ho slovně nikterak neprovokovala. Jen proto, že jsem tam byla! Holce volá snad 10x denně, když je u mě. Ta jenom visí očima na telefonu a čeká. Na nic se nesoustředí. Zapomíná úkoly do školy, má špatný známky.Jen ji zajímá, kdy ji on zavolá nebo napíše. Myslím, že ji strašně škodí. Co s tím vším? Poradíte někdo.

Trpělivost, trpělivost a pochopení vůči malé. On to nedělá správně, ale co naděláš? Jeho nezměníš, ani holku nezměníš. Musíš teda sama být v klidu. Když se rodiče hádají, je to pro to dítě noční můra. Asi bych se mu zkoušela vyhnout. To víš, že ho provokuje už když tam jsi. Nevyřeší se to dokud se nevypořádá majetek. Jak dlouho se to ještě bude táhnout? To víš, možná si oba myslí, že Tys odešla, Tys to takhle chtěla. Je ale jasné, že to mezi Vámi neklapalo a to se přebít nedá. Teď to holka není schopná pochopit, ale až dozraje a dospěje, pochopí to.

Ahoj, moje těhotenství byl taky horor, jako po psychické stránce. Nemůžu vyloženě říct, že bych to malé v břiše nenáviděla, ale vztah jsem k němu absolutně neměla. A po porodu se deprese ještě zhoršila. Protože jsem nic nebrala. Vztah k malé se vytvářel postupně. Jediné, co mi kalí radost, je vzájemný vztah mezi mnou a jejím otcem. Jestli spolu nebudeme, bojím se, aby to nebylo tak, jak to máš ty, Tralala. Můj spolubydlící je ten typ, co jakože dítěti dá vše, dítě nic nemusí. No dopadá to tak, že jeho 19letá dcera se jím nechá vozit, kde potřebuje a když mi teď psala, jestli bych jí zabalila balík a šla ho poslat, protože neví, kde se to posílá, šla jsem už do kolen. Ještě že u nás nehrozí střídavá péče. Když je pořád v práci nebo bůhvíkde. Buď ráda, Tralala, že máš ještě malého pro sebe. A jak to teď máš s tím současným přítelem, je to lepší?

Holky je to drsný kolem mě se všichni z těhu těšili segra nemůže mít normálně děti a já tady mám takový depky potřebovala bych pořádně nafackovat. já si totiž nedokážu nic plánovat ani pořádně představovat takže doufám, že to všechno pak přijde. akorát, že mě právě napadaj hlouposti v těch depkách. ach jo, že se člověk musí z tich stavů dostávat tak dlouho a ne ze dne na den:-) a to chce doktor, abych vysadila léky čtrnáct dní před porodem mám z toho hrůzu musím si zjistit nějaké informace jestli by to nešlo nějak udělat mám z toho hrozný strach.ještě nějakou laktačku a nevím to už asi bych fakt nedala tohle mi dalo a dává dost zabrat hledám se ještě teď chvílema mám i pocit, že tu nemám co dělat. Ale mám bude tu ten drobek co mě bude potřebovat

aktuálně já - nespaní, depka jako prase....Nevím,co s tím, souvisí to s počasím.
Tralala, nezávidím, ale myslím, že jsi dost chytrá na to, abys dokázala vymyslet,jak se chovat, když ten druhej se chová jako absolutní blb.Inteligence je jen schopnost přežít a jen na Tobě je zjistit, jak co dělat, aby to fungovalo pro Tebe a pro holku dobře. Člověk se občas musí něčeho vzdát.
Jaj,to se mi to kecá, co? :-) Já vím.

Depka a tohle počasí. Jasná souvislost. Není nad čím uvažovat. Vždyť ani sluníčko nevykouklo, hrůza.

to si piš, že si to budu snažit zjistit. doktor Je moc opatrnej nevezme si nic na triko mi přijde. vezmi si, že ty nejhorší stavy mi nedal prostě nic na rychlejší uklidnění, nedojet si na tu pohotovost a dostat těch pět prášíčkú oxazepamu tak nevim. jenže zrovna teď se mi ho nechce měnit zná mě. Ale nechá mě v tom pěkně vykoupat. ty stavy byli tak hrozný, že mě napadlo co tady vůbec budu dělat, že chci pryč. myslela jsem , že se nechám dát na psindu ať mě dají dohromady ještě dneska mě to napadlo ráno. ráno mi bývá zle teď se cítím ok zase už jsou změny nálad i k lepšímu tak snad to bude lepší. mám strach, že když za ním přijdu, že mi ten a ten řek to a to tak mě s tím pošle do háje. kojit asi nebudu to si řeknu já prostě chci být ok

ráno roztáhnu žaluzie a chce se mi z toho zvracet když se podívám z okna

holky ale příští týden snad i to sluníčko vyleze musíme vydržet

jako myslíš, že mám to jíst pořád do porodu? a co pak? kojit ne radši. bojím se nebudu to riskovat

Tak kojí spousta žen i s tím, nejsem jediná. Záleží ale na Tobě jak to cítíš. Kojení není pro matku povinnost. Pokud máš pochybnosti, výčitky. Nemá to cenu. Proč se stresovat navíc? Já to měla s posvěcením psychiatričky a doktorky z porodnice v pražském Podolí. Řekla mi doslova, že jsem se rozhodla dobře že i přes svůj problém kojím. Já to s ní nějak řešit ani nechtěla, mně stačil souhlas psychiatričky, ale potěšilo mne to, že jsem to měla schválené i od pediatričky, co viděla malého už v porodnici. Měla jsem to napsané i v papírech malého při předání do péče dětské, ta to přešla bez komentáře a nijak se k tomu nevyjadřovala.V Praze to má hodně lidí, takže to asi není nějak neobvyklé a ti gynekologové a porodníci se s tím běžně setkávají. Ty jsi asi z nějakého menšího města, že?

k doktoru jezdím do českých Budějovic jižní čechy. Víš co irčo ty jsi třeba taky říkala, že máš nutkavý myšlenky a jak jsi to ovládla? bojím se když to tu čtu, aby mě tčeba nenapadla něco jako tady ostatní maminy, že třeba bych malýmu ublížila a já se prostě bojím, abych to zvládla ted mi bylo dost zle a hrabu se jak můžu. Ráda bych kojila,ale mám hroznej strach. to víš vůbec po tomhle šílenství a to nejsem ještě venku z toho