Diskuse - Deprese v těhotenství

Karen, Irca ma pravdu, naopak mi v tehu i navyslovali AD, protoze prvni davka nezabrala, mam krasnou zdravou holcicku. Kojila jsem malyho rok na Sertralinu a malou ted uz 8 mesicu kojim na Imipraminu. A musim zatukat, ani kojeni, ani hnusny pocasi mi depku neprinesli. Ja osobne si myslim, ze je blbost, abys vysazovala. Ohledne toho kojeni, ja se branila jak cert krizi AD, kdyz mi ji chtela doktorka dat, ale ona mi vysvetlila, ze pro malyho je lepsi, kdyz dostane nejakou minimalni mikrodavecku AD v mliku, nez aby mel nefunkcni mamu. Hlavne se nenech od nikoho zblbnout tim, ze kojeni je nejlespi a musis kojit, je to blbost. Ty potrebujes byt v pohode a tak bude pro vas pro oba nejlepsi to, co se ty rozhodnes, kojeni nebo flaska. Navic ty umele vyzivy prosly uz takovou spostou vyzkumu, ze jsou opravdu vyborne a podle poslednich pruzkumu tolik antibodies apod. materske mleko neobsahuje. Akorat kolostrum obsahuje hodne a to zmizi za tri dny.
Ja to mela jednodussi, me predepsala AD obvodacka a pak jsem jeste mela konzultaci s psychiatrem. Jo holky ted na me prisla rada na psychologa, ale nejak mam pocit, ze uz ji nepotrebuju, ale zatim jsem si tu schuzku nechala, Navic u me se depka obratila v dobro, verte tomu nebo ne. Protoze vsude zadame o ten vetsi barak, a ve formularich je pokud ma nekdo v rodine mentalni nemoc, ja uvadim post-natalni depresi, tady se to nebere na lehkou vahu a jeste jim do dalsich informaci uvadim, jak me momentalni stav zhorsuje depku, co jim budu rikat, ze uz jsem skoro bez prasku, takze stoupame v zebricku uchazecu vys, nez bychom byli bez depky.

Ahijky Nikol ten beru já sertralin actavis beru ho přes čtrnáct dní a není mio už tak hrozně, ale jsem ještě taková bez energie do života, snad to přejde. Ale jak říkáte mám z toho hrůzu musím se srovnat a ne se znovu složit. zkusím to probrat se svým gynekologem řeknu mu, že se mi to nelíbí, že vím, že se dá postupovat i jinak jestli nemá zkušenosti je totiž přímo doktor v nemocnici a porodník tak třeba by mohl mít nějaký zkušenosti. Irčo včera jsem to zkoušela najet na tu wwwporodnici, ale za boha jsem nepřišla na to kde tam napsat dotaz.

holky měli jste někdy pocit, že vás nic nezajímá bez energie i takovej hnussnej pocit, že tu vlastně ani nemusíte být a bylo by to stejný jako nebojte nemyslím na to, že bych si něco udělala na to doufám nemám

jo,Karen, já jsem si tak připadala po smrti přítele v sedmadvaceti. Jako že je všechno naprosto jedno - pak jsem se v tom i tak jako ... vyžívala, jak to říct - prostě když mi někdo šlápnul na nohu - no a, je to jenom tělo, jako by jiný lidi s jejich starostma žili za takovou jako stěnou...Zlepšilo se to samo, začala jsem víc vnímat zimu, sníh....

jako ty hnusný stavy jsou za mnou, ale jsem taková, že mě napadá i že tu nechi jako být, že mě to tu nebaví, asi to jsou hovadiny nemám to furt, ale ta mrcha myšlenka si mě občas hledá taky doufám, že takový stavy se mi vytratí všichni okolo mě říkají, že jsem den ode dne lepší. víš co mě nejvíc mrzí ty jsi třeba k tomu měla důvod(muselo to být hrozný), ale o tom se nebudem asi byvit. jenže já důvod nemám jen to byl prostě masakr tyhle stavy hnus hnusoucí nikomu nikdy ani největšímu nepříteli nikdy nepřeju

jako ty hnusný stavy jsou za mnou, ale jsem taková, že mě napadá i že tu nechi jako být, že mě to tu nebaví, asi to jsou hovadiny nemám to furt, ale ta mrcha myšlenka si mě občas hledá taky doufám, že takový stavy se mi vytratí všichni okolo mě říkají, že jsem den ode dne lepší. víš co mě nejvíc mrzí ty jsi třeba k tomu měla důvod(muselo to být hrozný), ale o tom se nebudem asi byvit. jenže já důvod nemám jen to byl prostě masakr tyhle stavy hnus hnusoucí nikomu nikdy ani největšímu nepříteli nikdy nepřeju

Karen, ja mela sebevrazedne myslenky, proto jsem vyhledala pomoc. Chtela jsem se utopit, nebo zabit v aute, protoze jsem mela pocit, ze jsem uplne k nicemu a klukum (manzelovi a synovi) bude beze mne lip. Bylo to hnusny obdobi a jsem rada, ze je to za mnou. Jinak ze zacatku na Sertralinu jsem mela desny utlum, jako kdybych zila v bubline, ale zabral mi dost rychle.

Nikol no tak tenhle stav jak říkášm jako když žiju v bublině přesně mám taky to samý nikdy jsme to neměla tak mě to taky překvapilo krůček po krůčku se zlepšuju i já pociťuju změny už k lepšímu fakt se musí člověk fakt snažit, aby se z toho dostal. S tím autem mě to taky napadlo, ale na to se mám moc ráda. te´d v pondělí ho budu brát tři týdny tak se snad srovnám už zvládnu i celou tabletu což jsem nemohla vůbec. To jsou stavy jak říkáš jako když na mě někdo mluví a já na něj chvílema jen koukám nebo jako když fakt jsem v bublině snažím se i jako vnímat, abych fakt poslouchala a nemyslela v tu chvíli na něco jinýho.Ale jak říkám ano malinko začínají u mě zmšny k lepšímu chci být zase šťastná a v klidu. Kdyby alespoń to sluníčko vylezlo mrcha jedna:-)musím se zase naučit vážit těch lidí hodných co mám okolo, protože se o mě výborně postarali podrželi. přítel potřebuje Nobelovu cenu, že to vůbec vydržel:-) a sestra tu největší pusu na světě.když mám ty stavy tak mi je vše ukradený i oni, ale už se zase vracím do reálu hurááá teda doufám:-)

víte sami ty stavy jsou fakt tak hnusný, že si člověk opravdu sáhne na samý dno. humus kdo neprožije neví co to je

Karen, ja si myslim, ze jsi na dobry ceste se z toho dostat. A opravdu nechapu tveho doktora, ktery rekne, abys vysadila 2 tydny pred porodem, za a) ani jedno moje dite se nenarodila v terminu, maleho jsem prenasela 12 dni a mala se rozhodla, ze se narodi o 10 dni pred terminem, takze tezko rict, kdy vysadit. A za b) za dva tydny se zbavit Sertralinu je blbost, me to trvalo skoro dva mesice a i to bylo rychle a bylo mi hrozne spatne, jak od zaludku, tak bolesti hlavy. AD se nedaji vysadit ze dne na den.

snažíim se z toho dostat:-). No a to máš pravdu jen, aby mě neposlal ještě na císaře. to by byl jasně stanovený termín a jak říkáš to nejde ze dne na den a nemám ani chuť to zase pokoušet. Budu se informovat ještě jinde. Já mu to řeknu na rovinu.

Ahoj HOLKY!!!
Ja čtu vaše přispěvky,koukam všude stejny,počasi hnus pusobi na depky,u mě opačně,dnes sluničko a ja rano depku jak prase-brrr,strašny strach najednou,že to vše zase přijde,opět se vše rozjede,no hrozny,když mala ještě v 6h usnula do pul osme tak pak po vstanutí už bylo dobře,ale mě už to opět zustalo v hlavě,manžel ma nočni,budem tu samy,co když mi bude zle?Řikam si když je vše oki,vezmu oxazepam,hmm,ale jak to přijde,tak je mi tak uzko že v te situaci nevim co dělat,vždy čekam zda to třeba neodejde,sem pitoma,posledně sem čekala dva měsice a byl z toho prušvih jak poleno...div ne blazinec.Karen,jak je?určo zas pisni na fcb,budu rada.

Evčo,
nejsi sama, já jsem taky nervní a vzteklá a jak jsi jednou psala, že se vyhýbáš aktivitám s malou (teda myslím, že jsi to psala), přistihla jsem se, že já taky. Prostě cokoliv, abych nemusela být s ní. Radši si sednu k PC, než něco vytvářet. Pak mě to mrzí, že se jí nevěnuju a ona je tak hodná, že si sama vyhraje. Včera taky den blbec, pohádala jsem se se spolubydlícím, on, trapák, to řeší před svojí mámou, že nemůžu najít mobil, proč mám vypnutý zvuk a jestli mám milence. Nakonec když plácnu malou přes ruku, pže shazovala věci ze stolu a ona začala hystericky bulet, jí řekl, neboj, já tě před ní (jako přede mnou) ochráním. Takhle mě ztrapňuje. Zařekla jsem se, že už k babce nikdy nejdu. Evčo, buď ráda, že ty nemusíš. A dnes mi máma vyčetla, že tím naše dítě trpí, když jsem jí to řekla. A já na to, že ona s mým otcem mi zařídili takové dětství, že zase já mám od nich naučené vzorce chování a ona na to, že teda nemusím všechno napodobovat. Dobrý co?? Už to taky nedávám. Mám všeho po krk.

Sakryš, to je blbý. A co kdyby sis fakt někoho, Evi, našla...Já o tom začínám uvažovat. I když nemám na chlapy ani pomyšlení. Jako abych někho využila, kdo by mě z toho vytáhl. Ale já si nedovedu představit zbytek života takhle, zároveň se bojím toho, co ty píšeš. Že zůstanu s malou sama, on bude mít svoje přátele, koníčky, malou pro radost a pro mě zbydou starosti a to hlavně existenční. Není to jednoduchý. Jak jsi psala o těch sáňkách, ty by ti půjčit M. přece mohl, přece nebudete kupovat věci 2x. Ale jestli s ním není domluva, tak je to stejně o ničem, co?

Co napsat? Dnes jsem byla s malým na procházce.Pěkně jsem se prošla. Na špatnou náladu to zabírá. To máš Evino, pravdu.Já mám ale v poslední době náladu dobrou.Podzimní depky nemám.Jsem v poho, vysmátá.Zaměřila jsem se jen děti.Nic jinýho neřeším.Při procházce jsem si vzpomněla na ten hnusnej život s exem ... V düchu jsem se radovala, že je tohle za mnou...
Tak třeba tohle: 16.červen 2007.Ex přijede v noci z práce domů.O dvě hodiny, dýl.když se ptám, kde byl.Podotýkám klidně a vyrovnaně.Tak odpoví, že mi do toho nic není. Jsem stále klidná. Pak řekne, že byl za ku...Maličko se naštvu.Ex mě udeří, jednou,dvakrát,po třetí ráně letím doprostřed obýváku. Rozplácnu se jak žába, padám na prsa.Omdlívám....když se proberu, sedám do auta.Jedu, přemýšlím, kam.Napadá mě policie.Nemám odvahu,tenkrát ještě ne..Jedu pro jeho mámu, ve tři v noci. Přivezu jí. Ta ho uklidní a pro jistotu u nás zůstává do rána...Druhý den mám na prsou velké modřiny, Časem tmavnou,žloutnou....Tohle fakt už zažít nechci...