Diskuse - Deprese v těhotenství

Taky by to tak šlo, Irčo. Jak říkám, neřeším to nějak moc, nechávám to plynout.
Tralala, to je divné, že by tvůj ex měl dlouhé prsty a známosti u soudu? To by tak ještě chybělo, co, aby ti takhle házel klacky pod nohy. Fakt je zlatě, když je člověk výlučným vlastníkem a nemusí řešit majetek :o(

Holky, jak je? Dnes v noci depka. Diskuze s přítelem, které stejně nikam nevedou (Lindo, taky jsem nahoru dolu), chce si vzít malýho (jako ho sám vychovávat)... holka jela s tátou a jeho ženskou a dětma do Rakouska, odročený soud (myslím, že je to práce ex, ale proč mi není jasný), máma má průjem a krev ...malej brečí, já účtuju...je to na blázinec..já si dala v noci prášek lex, ale nepomohlo to...už nepomůže nic..jen umřít, asi...

Tralala, je to pitomost, to by mu ho soud ani nesvěřil do výhradní péče. Ono si to sedne. Ty asi řešíš moc věcí najednou. Chce to všechno čas. Vyřeš si ten soud a pak se uvidí. Já se ani nedivím, že máš nervy, není divu. Život je složitý. Každý má něco, někdo zdravotní problémy, někdo osobní problémy, někdo finanční problémy. Já jsem taky hrozná depkařka, nic se mi neděje a pořád jsem na nervy.

Tralala, nebojím se, že malého soud svěřil příteli do péče. Ale stejně nechápu chlapy, co tímto vyhrožují, znám to ze svého okolí, takhle třeba vydíral ex mojí kámošku. Říkala jsem jí, je to nesmysl, staráš se o děti, nepiješ, nefetuješ, proč by měl soud svěřit děti do výhradní péče otce? To je blbost. Většina chlapů tu celodenní péči o malé dítě ani nezvládne. Jasně, machrujou, když mají s prominutím za p**elí matinky, co se postarají. Tak buď, Tralala, v klidu, jo?

No ono to snad tak horký nebude s tím malým. S přítelem to je zas OK. No všichni chlapi jsou občas na zabití. Spíš mě trápí ta střídavá péče o holku. Měla jsem tenkrát víc bojovat. Kydž je holka u táty, tak stejně se o ní většinu času stará extchýně, ex má ty služby. No stejně jsem to neměla připustit, ale měla jsem blbýho právníka, kterýho jsem pak hned vyměnila. Holka je s tátou a s tou jeho a dětma v Rakousku. Štve mě to, že se o ní stará cizí ženská. Ale mluvila jsem s ní před chvíli, má se dobře a ptala se hned na malýho,tak to mě uklidňuje. Ale dneska si pořád říkám, že jsem se neměla rozvádět. No ale je fakt, že po čase člověk na ty špatný věci zapomene a pamatuje si jen to hezký. Jo,jo bylo to přes 20let a to se zapomenout hned tak nedá.No a máma říká, že kdybych se nerozvedla, tak zas nemám malýho. To je fakt ex další dítě nechtěl (teď máme ale tady všichni podezření, že si ditě přece jen pořídí, aby nezůstal pozadu). I když s malým to bude ještě náročný, přece jen tak 10let, než je dítě samostatný a mě je už 40. Taky se mi holky začíná stýskat po práci. Jsem půl roku doma a už mě to neba, ale vím, že až půjdu do práce tak zas budu litovat, že jsem nezůstala doma. Komplikovaná povaha jsem to já. Lindo, co děláš za práci? A odkud vlastně jsi?

No, možná je dobře, že se malé daří dobře. Spíš si myslím, že ona s tou jeho novou zas tak super extra vycházet nebude. Dokonce si všimni, je tady diskuse, myslím pod sex a vztahy a je nazvána nesnáším jeho děti. Ale má prázdniny a tak je dobře, že se jí daří, no ne? Už se k tomu zpět nevracej, co by bylo kdyby. Asi bys ho k tomu dítěti teoreticky bývala přimět mohla, ale co z toho? Ať tak či tak, je to jedno, ne?

Máš pravdu Irčo. Zatím třeba vztah mojí dcery a jeho ženský může být normální, ale kdyby spolu byly denodenně, tak to nemusí být dobrý. Ona bude upřednostňovat vždycky svoje děti, to je jasný. Myslím, že i holce polezou za chvíli ty její děti na nervy (jsou mladší). Slyšela jsem, že chlap přijme cizí děti spíš než ženská. No, já jsem na jednu stranu ráda, že přítel neměl děti žádný. Nevím, jak bych je přijala. Ale holka to má fakt těžký. I když dnešní děti jsou víc zvyklý na rozdvedený rodiče,než jsme byli my.

Jo, to znám, Tralala, já jsem též komplikovaná. Teď jsem vystudovala sociální práci, ale než jsem šla na mateřskou, pracovala jsem v lékárně. To nebylo špatný, nepředřela jsem se, jen úklid, příjem zboží, reklamace. Já si taky často říkám, co jsem měla a neměla, i když do minulých vztahů bych se vrátit nechtěla, spíš si říkám, že jsem se jim měla obloukem vyhnout nebo je ukončit mnohem dřív. Spíš mě mrzí, že jsem v mládí nestudovala a necestovala a teď už to nedoženu. Zkrátka že jsem nedokázala nějak využít těch příležitostí - na druhou stranu nejsem typ, co jede sám do ciziny a tam se usadí, třeba jako Nikol.
Irčo, tu diskuzi Nesnáším jeho děti jsem párkrát četla a těm holkám se nedivím. Ty děti, ať malé či dospělé se ti pořád pletou do života, mně se doma ztratily nějaké šperky a podezírám přítelovu holku, pže jsem zjistila, že ví, kde jsem je měla. Ale co mám dělat, dokázat to nemůžu. Ale štve mě to, pokud to udělala, že si to vůbec dovolila.
Jinak jsem z Jihlavy, tak snad mě nikdo neidentifikuje, když píšu pod nickem :o)

Tak já se nedivím, že ty ženské se k těm dětem staví takto. Vlastně jsem ani moc neslyšela, že by dítě vycházelo s přítelkyní otce. Možná krátkodobě, ale dlouhodobě těžko. Já jak byla rok pryč, tak jsem bydlela u rodiny a ta paní taky ze mne měla obsese, že jí chodím po bytě a já nevím co. Nebyla to pravda. Jen bohužel v noci lítám od malička na záchod. Taky závidím lidem, co zalehnou a ráno se probudí. Ale ono je to těžké i z té druhé strany, to se nedá popřít. Najednou je táta vedle nějaké cizí paní a ty děti ho chtějí samozřejmě mít jen pro sebe. Takže pochopitelně tu macechu taky nesnášejí. Takže ale zase je dobře, že má malá tátu i mámu, třeba jí táta může časem odsunout, kór jestli bude mít ještě jedno s jinou paní. U švagrové to tak bylo, otec má další dítě a holka se rozbrečela, když slyšela, že ho čekají a to jí je, prosím, 17.

Co dneska napsat? Je toho moc, ale zároveň se mi nechce o tom psát. Je to o odpoutaní se od minulýho vztahu, o holce, o příteli, o současným vztahu, o malým....nedá se to zvládnout...nejlíp se má moje máma, její svět se omezil na to co uvařit k jídlu. Stárne, blbne...Kdoví, kam to vygraduje.Byla tu kámoška. Její táta leží v LDNce..Posr.... ten střední věk. Na jednu stranu starost s malými dětmi na druhou o starý, nemocný rodiče...Ty děti jsem měla mít dřív a teď si užívat. Ale dokázala bych to? No je fakt, že jsem si užívala před tím. Několikrát do roka zahraniční dovolený, moře, dostatek peněz, svoboda....Potřebuju prý psychologa, říkaj to všichni..Ale na žádnýho dobrýho jsem dosud nenarazila...CHci jen zpátky svůj život...

A nechce se mi žít...., ale umřít se mi taky nechce....Život se mi zkazil, nezvládám to už Mám pocit, že přítele nemiluju, nechci s ním být....i když vím, že bez něj by to bylo ještě těžší...soudy malýho..finance..bydlení....... a ex mě zpátky nechce, logicky... a já na něho nemůžu zapomenout....Malej neměl být, řekla jsem příteli, že jsem nešťastná, že za můj rozvod může on.... Jsem hnusná, vím, vím....Irčo, je tohle deprese? Nebo jen zoufalost ze situace?Jak z toho do háje ven?

To neříkej, Tralala, kdybys zůstala v minulém životě, byla bys nešťastná. Taky mívám tyhle stavy, ale jak jsem psala, bývalý mi nechybí (taky s ním nemám dítě, i když jsme měli mít). Podle mě máš depresi, jsi přetížená. Taky znám ten pocit, že nechci žít. Zkus k někomu zajít, myslím doktora. Buď ráda, že malého máš, děti jsou to jediné, co nám v životě zbyde.

Taky si myslím, že jsi přetížená.Řešíš moc věcí najednou. Nejdřív vyřeš ten rozvod a zbytek odlož na potom, až si to trochu sedne.Já myslím, že bys toho svého EX ani zpět nechtěla. Zase přítel je hodný, když to všechno snáší, taky to nemá jednoduché. Musíš koukat dopředu ne dozadu.

Já o tom přemýšlím a mám asi taky krizi středního věku, s partnerem jsem sice šťastná a děti mám taky ráda, jen se mi zdá, že už mne nic hezkého nečeká, že už budu jen stará a ošklivá a všichni kolem mne stárnou a vše stojí za nic a práce mne nebavila a bavit nebude. Máte nějakou radu?? Chodím na ty terapie, ale nějak jsem se k ničemu nedopracovala.

No to jsme na tom stejně, Irčo, jenže já jsem ještě o málo starší než ty. Trošku mi pomáhá, když vidím mojí mámu, která je o 30 let starší a vypadá pořád dobře. Na druhou stranu jsem šla včera s kámoškou, co je o 10 let mladší, po sto letech si sednout, bar plný mladých hezkých holek a já říkám, ty jo, jsem tady fakt nejstarší, no hrůza.