Diskuse - Deprese v těhotenství

Eicul, u nas je vecerni rutina v pohode, mala jde spat mezi sedmou a pul osmou a malej na osmou, takze to jde dobre, i kdyz jem sama doma.

Já teda nevím, co dál. Asi opravdu řešit všechno postupně. Přítel to nezvládá. Říkám mu ošklivý věci.Otázka času, kdy se to vyhrotí. Na dovolený jsem mu zas něco řekla. Před jedním známým mi řekl taky něco hodně ošklivýho. Ačkoliv jsem ho žádala, ať to před našimi známými neřeší...Jsem zoufalá ze situace...Včera jsem si přečetla, že jedna známá česká spisovatelka byla zavražděna manželem. Měla deprese a on byl šílený...Myslím si, že moje stavy jsou taky deprese. Deprese, který mají průběh ten, že jsem pak hnusná na partnera. Ex to nevydržel a začal být hodně hnusný na mě...Nebo jen nevím, jestli jen nemám smůlu na chlapy...Kamarádka mého přítele obdivovala, jak se staral na dovolený o malýho, jak uklízel, myl nádobí..Exe taky všichni chválili, byl v tomhle podobnej. Staral se o holku, uklízel atd...Nebo jen neumím žít s chlapama....a do toho se pak přidá máma se svým hodnocením..tuhle řekla, že ex (řekla jméno samozřejmě) byl lepší než teď ten Tvůj přítel....Svý děti mám ráda, jen to s nima taky nějak neumím, když nad tím tak přemýšlím..Nevím, jak zvládnu malýho. Představa, že tu bude za chvíli lízt, chodit a všechno brát a rozhazovat, je pro mě hrozná..a taky, jak to skloubím s prací..starat se o malý dítě a mít náročnou práci taky úplně nejde dohromady..Jak jsem psala, svý děti mám ráda, ale spíš jako chlap ne jako ženská...Hrozné, co??

Asi musím zas najet na AD, a nebo si najít dobrýho psychloga (zatím jsem žádnýho nenašla)..

No, těžko to takhle na dálku, Tralala, hodnotit. Možná by to chtělo fakt psychologa. Měla bys to řešit více jedno po druhým. Podle mne jsi až moc ve stresu a to se pak dělají ukvapené závěry. Já stále chodím na tu terapii. Nemám z toho ale moc dobrý pocit. Mám pocit, že jsme si s tou terapeutkou nesedly. Ostatní chválí za každou pitomost, já něco neudělám a je na mne nepříjemná. Určitě mám nějaký problém v komunikaci, jsem asi kontroverzní osoba. Víte, jak jsem se tu chytla před delším časem s Evinou? Já jsem někdy zvyklá říkat věci na plnou hubu, nedělám si servítky a některým to prostě nesedí. Myslím, že ona je ten tip. Taky v té terapii se člověk svěřuje s určitými niternými pocity a to ho dělá zranitelnější a tím, že mi nesedí ona, je to pro mne těžší. A tak si říkám, přeci si to platím, neměla bych si určité věci nechat líbit, ale mám jít do konfrontace nebo se na to mám vykašlat? Otázka je, co z toho budu mít když se dejme tomu ohradím, co myslíte? U mne byl cíl zbavit se takových těch melancholických nálad, ale tím, že se s ní budu dohadovat si asi moc nepomůžu, co??

Jenže právě, že už to mám předplacené, tak co s tím? Nechodila bys tam? Peníze mi už stejně nevrátí a třeba, když je to skupinovka, tak už bych to měla dochodit nebo ne? Ale v tom máš pravdu, já minule vyplnila dotazník o sobě a neměla jsem udělanou nějakou jinou věc a ona mi na to řekla, že nemůžu dělat žádné pokroky, když se nesnažím, přitom ty ostatní nepřinesli nic a tentokrát kluk neměl nic a měl jen ten osobní dotazník a i se omlouval, že si na to ostatní nenašel čas a ona ho chválila, prý ať si nic nevyčítá, že udělal dost, to mne dost vytočilo, asi chápeš.

A cítila jsem i takové narážky na něco, co jsem řekla.Jenže právě nevím, jestli to mám takhle bojkotovat, protože mne tam poslala psychouška a nechci si to s ní rozházet. A pak, bude se mne na to ptát, jako jestli mi to pomohlo. Řekla bys jí, že mi nesedla terapeutka? To je blbé, co? Je to její známá.

Pravda je, že si s každým člověk být sympatický nemůže a někdo může někomu sednout a někdo jiný ne. Ale v té terapii je to hodně důležité, aby Ti sedl, teda alespoň podle mně. Jenže to, že mi to nesedí mi došlo výrazněji až minule po tom jejím mentorování. A to už byla cca 5 hodina, ještě jich zbývá cca 6. Jenže tady nemá cenu nějak reagovat, protože to, že půjdu do konfrontace mi nic nedá, jen stres. Co myslíš?

ahojte,všichni...
Tak jsem to tu trošku zkoukla zase jednou... :-) Tralala - deprese se projevujou i tím,že člověk je podrážděnej na svoje okolí, aniž je jakoby důvod, takže třeba to AD vyřeší...
Irčo - třeba je Tvá terapeutka moc dobrá a přišla na to, jak Tě podráždit,chce třeba od Tebe víc otevřenosti.Na ostatní je jiná, protože oni jsou taky každej jinej a každej nějak reaguje na něco.Třeba Tě jen chce vydráždit k nějaké akci.
Mějte se hezky a krásné léto.:-)

Sama jsi Irco psala, ze rikas veci na 'plnou hubu'. Ja osobne si myslim, ze v tomhle pripade je to jeste o to dulezitejsi, ze jde o tvoje zdravi, takze ano, ja bych napred konfrontovala terapeutku, jako jakto ze kdyz nekdo neco nedonese je pochvalenej a jinej ne, rekla bych ji, ze se mi nelibi, ze pouziva dvoji metr a pockala bych co ona na to.

Díky, Evino. Já si myslím, že má povahu dost po mé mamce nebo jsem se od ní naučila, že prostě věci se mají říkat tak, jak je cítíš. Ale faktem je, že pak na Tebe lidí třeba hůř reagují. To vidím u ní, u některých lidí když s ní mluví, tak je to jako by jim máchala červeným hadrem před očima a někteří to prostě berou a zase to ocení. Je to různé.

Takže Ty by sis to s ní vyříkala mezi 4 očima? Protože řešit to před skupinou asi moc vhodné nebude nebo ano? To by mohla mít pocit, že shazuju její autoritu. Každopádně pro mne taková konfrontace budou spíš nervy. Zase si pak říkám, stojí mi to za to?

No, já bych se jí šla opatrně zeptat,co tím sleduje, že pozoruju to a to...Vždycky je lepší se zeptat.

Irco, ja souhlasim s Evinou. Taky bych to udelala tak.

No, to teda nevím, jestli na to seberu odvahu. Každopádně teď to dvakrát nebude, takže tam bude prodleva. Jednou nejsem já, jednou ona. Nic příjemného to ale není, moc tyhle rozhovory z očí do očí neumím, spíš se tomu vyhýbám. Sice jakoby o nic nejde a byl by to dobrý trénink , ale já už jsem nervní takhle a ještě si dělat nervy z tohohle... Uff.

Ještě varianta by byla to sformulovat a napsat jí to, mám na ní mail. V hovoru totiž člověk často vyletí nebo se špatně vyjádří, ale moc kurážné to není.

Tak jsem se nakopla a sformulovala mail, kde jsem se jí otevřeně ptala na odlišné hodnocení moje a toho kolegy a uvidíme, jak odpoví. Jsem sama zvědavá. Dám vědět. Pokud by to přešla bez povšimnutí, tak bych asi byla terapii nucena opustit, protože by neměla dál smysl. Vykašlala bych se na ní.