Diskuse - rakovina slinivky břišní

Napadla mě také např. celiakie. Může se projevit až v "dospělém" věku, ale jsou to jen moje spekulace. Vašeho muže by měl v první řadě vidět lékař. Jak ale dostat Vašeho muže k lékaři, bohužel nevím...
Petra

Ahoj všem,pro Daninu a Pavlu chtěla bych Vám oběma vyjádřit upřimnou soustrast,cítím s Vámi.Mně zemřel taťka na rakovinu 10.4.2012.Je to velmi bolestivé,ale ať to zní jakkoli,smrt jsem mu přála.Naštěstí neměl velké bolesti,když pochopil,že mu není pomoci,tak to vzdal.Ta psychika,jak píšete je opravdu důležitá.Už jsem to tu psala,ale dokud věřil,že se dá něco dělat,tak byl plný elánu,odhodlání bojovat.Když zjistil,že je to beznadějné,tak byl rychle konec.Všem přeji hodně sil,těm kteří bojují i těm kteří už boj skončili a čeká je vyrovnat se s tím smutkem.Je to všechno hodně těžké.

Děkuji Jani a Vendy za milá slova. V této chvíli mi to moc pomáhá. I když člověk ví, že je to špatné tak do posledního dne doufá, že nastane zvrat k lepšímu,ale zároveň když vidí jak jeho blízký trpí a nemůže mu pomoci tak si říká jen a't už se netrápí. Je to zvláštní, ale věřím tomu, že něco existuje mezi nebem a zemí, protože tři týdny před tím než tatínek zemřel tak se mi každou noc ve snu objevovalo datum 28.5., byla jsem z toho úplně zoufalá a tatínek opradu v tento den zemřel a pak již žádný takový sen nepřišel.

Dobry den Petro,jsem rada,že mi nekdo odpovedel.
Ja si vubec netroufám znovu pročist to dvoulete trapeni.
Manžela nikam nedostanu,do nemocnice pujde až zkolabuje apd.Včera poprve byl nevrly i na deti jak mu bylo zle,za tři dny snedl 2lžice polevky,natekle břicho,kotniky,křeče,bolesti hlavy a zvraceni...nechapu jak muže chodit do práce.Vidim to velmi zle...mame dve deti 2 a 3 roky,co budu delat kdyby se mu neco stalo nevim,nemela bych ani kde bydlet,protože z mateřske težko vyžiju..je to celkove hrozna představa,je mu 41let,deti miluje,jsme spolu 16let...neumim si představit,že by nebyl...Nečekam radu,jen toto trapeni nemam komu řict...

Pro Reny: Reny ,je mi to líto a to moc,co teď prožíváte......Manžel je tak mladý,že? Chci se jen zeptat, jak mu ta nemoc začala? Jestli zežloutl,zvracel nebo měl teploty nebo tak...můj muž (45 let) má už pár měsíců problémy,teď se stupňují.....teď už ho bolí v kuse v levém podžebří a je mu na zvracení,nemá chuť k jídlu.(zácpu a průjem stále)..tak proto se ptám.Budu V8m držet moc palce.....Zuzka

Zuzko,moc Vás zdravim,
Ja nevim co mu je,ale vypada to velmi zle.
Nejprve začly křeče,bolesti břicha a strašny prujem.Bolesti hlavne po jidle,nyni neji vubec a to zvraceni,otekle kotniky,břicho..a poceni neuveřitelne,hlavne v noci...vubec nevim co to muže byt,je mi jasne,že to muže byt střevo,žaludek,slinivka....a taky to že hodne popiji alkohol,me take napadlo cirhoza jater...nevim co s nim mam delat,nikam nepujde...

Reny, pokud oravdu pravidelněji, delší dobu a jak píšete hodně popíjí alkohol, mohou to být poškozená špatně fungující játra. Náš známý toto měl, měl vodu v břiše, otékal. Léčil se s tím léta v Praze u dobrých lékařů. Byl ale o dost starší než Váš manžel a bohužel nakonec zemžel na selhání jater. Nechci Vás strašit, ale prosím, donuťte manžela jít k lékaři, toto už není o statečnosti, ale o nezodpovědnosti k Vám i dětem. Pokud je opravdu chlap, tak vydrží pár vyšetření a možná, že se mu i uleví, až zjistí, kde je problém a dají mu nějaké léky, které mu pomohou. Je mladý a má velkou šanci na uzdravení, rakovina to dle mého nebude, ale zahrává si docela zle se zdravím a životem a tím i s osudem celé své rodiny! Moc Vám držím palce, nejen vám, ale všem na této diskusi.

Milá reny, myslím si to co Klára, ještě jak jste napsla, že pije. Každého to nemusí postihnout, ale někteří jsou naalkohol méně tolerantní a se slabšími játry to odnesou. Pokud už i otéká, to je docela špatné. Přece je to chlap, co že se takhle bojí. Každý hledá úlevu od bolesti a nevolnosti a jemu nic než doktor léky, nebo jiná terapie nepomůže. Nechápu jak přemýšlí a nechce si nechat pomoci, samo mu to neodejde, když už to má tak dlouho. Musí si to uvědomit, hlavně co dělá vám, jak budete potom bez něho moci fungovat. nejde jen o bolest ze ztráty, ale v dnešní době i problémy existenční. Zní to hnusně, ale je to slaboch i když on si myslí, že je hrdina, když to zvládá s vypětím sil a chodí do práce. Nezávidím vám tuhle situaci.

Mate pravdu v tom,že je velmi nezodpovedny a jsem na nej hodne nastvana za to,že nikam nejde.
Ale bohužel ten alkohol ma velky
vliv na přemysleni,psychiku-mozek celkove.Nekdy mi přijde,že je mu vše jedno,pry stejne umře..
Ja už ani nespim,když si představim co budu sama s detmi delat..
Samozdřejme mi ho je lito..ale opravdu přemyslim hlavne nad detmi..neumim si vubec představit,že by zemřel..ale ma intuice mi řika,že to je zlé.
On vlastne zvraci ihned jak neco sni,třeba jen kousek brambory..to neni normálni.Vlastne i skryva tu bolest a to,že mu je zle..akorát včera to už nešlo a jen ležel,rano opet zvracel..jen po čaji..myslim,že až bude opet ležet a bude zle,zavolam proste sanitku a hotovo....
Asi to budou játra,pročtu si pořádne nemoci jater...snad to nebude rakovina...mam pocit,že se posledni roky jen o nekoho starám..jsem vyčerpana.A moc dobře vite,pokud je nemocny Vás blizky na rakovinu jak je to vysilujíci po všech strankach..nechci to prochazet znovu..

Cely den pročítam informace a myslim si,že mu selhávaji jatra,ledviny a k tomu cely zaživaci system dostava co proto..vypije nekdy i 1litr vodky denne k tomu 50cigaret..a nic nejí..tak s takovou neni divu,tak si myslím,že se přesunu na jinou diskuzi..abych vám to zde nezahltila tematem,ktery sem nepatří..všem dekuji..

Milá Reny,nechci Vás urášet,ani Vašeho manžela.Jen chci říct,že Váš muž je opravdu hodně nezodpovědný.Hlavně vůčí vám i dětem.Nevím jestli bych doma strpěla chlapa,který by pil denně lahev vodky a vykouřil 50 cigaret.Jaký jednou bude dávat svým dětem příklad? Je vidět,že svého muže milujete,ale neměla byste být tak tolerantní k věcem,které nejsou dobré pro nikoho z vás.Nechci říct,že Váš muž je špatný,to bych si nedovolila,jen by jste se měli asi oba zamyslet,nad situací.Vaše děti jsou opravdu malé a kdyby se s Vaším mužem něco stalo,měla by jste to asi dost těžké.Myslím,že si to vše dobře uvědomujete,jen sebrat odvahu a řešit situaci.Pokud to necháte být,tak se to nejspíš bude stuňovat.To co jsem Vám napsala opravdu nemyslím zle,vím že život přináší někdy těžké překážky.Přeji Vám hodně sil a aby vše nakonec dopadlo dobře.Jana

Jani,vše vim..minuly rok jsem od nej odesla a požadala o rozvod..opravdu!...s tim,že pokud přestane pít..tak vše bude dobre..nepil nebo aspon jsem ho nevidela..ani nevypadal opily..asi 5mesicu..rozvod jsem stáhla---chtela jsem mu tim pomoct si vše uvedomit...on to vi..ale už to myslim sám nedokáže a je psychicky na dne k tomu ty zdravotni problemy..kdybych odešla ted..tak se tady obesí..ted ani neřešim ten alkohol,ale to,že vypada na umřeni..za chvili stejne nebude pit vubec..protože neustale zvraci a je mu špatne..
Moc se omlouvám,že to tu pisi..na upne jine tema..

Reny,
nelamte si hlavu s tím, že tato diskuze je na jiné téma. Rády bychom Vám pomohly, ale bohužel nevíme jak. Jedině snad nechat Vašeho muže i přes jeho nesouhlas odvézt do nemocnice. Moc mě mrzí Vaše trápení. Myslím,. že máte dost starostí s malými dětmi a teď ještě nespolupracujícího muže. Vždyť tohle nemůže trvat donekonečna. Přeju hodně sil a nestyďte se z Vašeho trápení vypsat. Věřím, že to všichni jistě pochopí a podrží Vás.
pa Petra

Taky si myslím,že vůbec nevadí,že píšete o svých problémech,které sem jakoby nepatří.Myslím,že Vy jste tuto diskusi založila a tak na to máte právo.Nechtěla jsem Vám říct,že máte svého muže opouštět.Spíš být tvrdá,neústupná.Já vím,že je to těžké,někdy to ani nepomůže.Prostě jděte si za tím,proberte to s mužem.Dnes jsou velké možnosti,mám známou,která dojíždí na léčení,ambulantně a zvládá to.Jsou to zchůzky anonymních alokoholiků.Nevím,jak Vám poradit a ani nevím,jak bych se chovala ve Vaší situaci.Je to opravdu moc těžké,život prostě opravdu není jednoduchý.Ještě jednou Vám přeji hodně odvahy a sil do řešení problému.Jana

Já mam proste tušeni,že se neco stane,Uz v mládi jsem vedela veci,ktere se stanou až jsem se sama sebe lekla..nevim samozřejme co..muže to byt cokoliv...ale to tušeni je velmi silne.
Každopadne dekuji,že to vubec nekoho aspon trošku zajima...