Diskuse - rakovina slinivky břišní

Děkují Vám paní Jano, ještě dnes tam napíši.

S láskou moc hezky napsáno plakala jsem vzpoměla jsem si na svou mámu taky umřela doma nikdy bysme ji nenechali v nemocnici muj syn ji držel za ruku a hladil ji ja vyla v autobuse na cestě za ni ale nestihla jsem to byt u ni až do jejího konce. Vážím si každého hlavně Martiny a Veroniky maji své nemocné doma a staraji se o ně vím jak to maji moc těžké smekám před nima. Já jsem se se svoji sestrou starala o nemocnou tetu a bylo to peklo. Nelituji toho milovala jsem ji jako svou mamu a vím jak je to těžké. Onrdážku držím moc pěstí a myslim na tebe a brzy napiš jak je na tom tvuj tatínek

Držím Moně palce...

Je určitě mladá a má malé dítě.Zastala se mě,vím,chce to lidskost.Díky i Martině.Držte se všichni,bolavá slinivka je mrcha.Čtu Vaše příspěvky a držím palce,Anežka

A vážím si Mudr.Vyzuly v onkologické poradně- všem,doopravdy všem píše pravdu.Jinak by ta poradna na ONA.IDNES .cz neměla smysl....jen na okraj.

Dobrý den,četla jsem pomlu slůvko po slůvku Váš smutný příběh.Podobá se dost našemu boji,kdy Vaše maminka byla velká bojovnice s tou k.....ou,těšila se na ty chemoterapie a pořád věřila a doufala,tak jako můj táta.Jsou si v tom podobní.Její odchod byl důstojný,doma,tak bych to chtěla zvládnout i já s tátou v nejhorších a posledních chvílích.Snad nato budu silná ,tak jako vy,protože jsem na to sama s manželem.Četla jsem o mobilních hospicech,a lidičky ,kteří v nich pracují,musí být zlatí a k nezaplacení.To období plenek a strašné slabosti jsme měli také,pak po 1 dokončené měsíční chemoterapii s ozářkami,přibližně za 2 týdny potom,se stav o dost zlepšil.Plenky dolů a z kašovité stravy táta přešel na úplně normální,dostavil se konečně ten hlad,který mu chyběl a tělo si říkalo o svý.Váha šla nahoru,kg také alékařka chválila.No a po měsíci a půl nám začala další chemka,nyní 1krát týdně.Již druhá ale musela být zrušena-hodně bílých krvinek.Jinak stav táty dobrý,chodím s ním ven,někdy na mě ani nepočká:-)),jí pěkně,váha se drží a on se tak,jako Vaše maminka děsně těší na tu chemoterapii.Měl asi 5 měsíců ty nejslabší náplasti od bolesti,ale nyní 2 týdny jsme je přestali dávat.Zatím bez potíží-bolesti nejsou.Ale pomohli nám,protože utlumit bolest pacienta je dost podstatné a kapičky a prášky tohle moc neřeší.Děkuji,že jste sem napsala a Vážím si Vašeho tatínka a i Vás,jak jste to krásně zvládli.Já vím,že pro tátu je hodně důležité být doma ve svým a tohle bych mu také chtěla splnit.S pozdravem a přáním v tom novém roce už jen samé radosti Veronika

Milá Veroniko, děkuji za Vaše slova.Držím Vám palce a přeji hodně síly a energie. Sestry z hospice byly skvělé. Práce je to jistě náročná a za to jim patří nesmírně velké poděkování. Maminka měla od srpna 25mg náplasti, na bolest po jídle ji zabíraly Algifen kapky a ty užívala doopravdy jen občas,až v prosinci se to začalo stupňovat.Tatínek byl skvělý,jen je tu teď pro něj prázdno, musíme mu hezky nenápadně předat "vožení"vnoučat na sport a prostě ho zaměstnat,půl roku ho zaměstnávala maminka. Přeji Vám v tomto roce mnoho radosti, pohody a síly. Zvládněte vše,tak jak má být. Vám všem ostatním držím palce a posílám mnoho energie a soucítění.Buďte silní a nepřemýšlejte nad tím,co příjde...prostě jen žijte přítmností. S láskou . . .

Tohle je opravdu zbytečné a pod úroveň. A také souhlasím, že popisovat nějaké židle, panáky a chování nemocného není nejvhodnější a vlastně je bezpředmětné. To sem myslím nepatří.

kikino, takhle snad ne...!

Milá bai, ty máš určitě velký problém, hlavně, že ty tvoje kecy patří.
A proč takhle ne ? Jak jsi pomohla ty ? Já jsem dala Pavle vybrat ze dvou variant, a je jen na ní, kterou si ona vybrala. A co je tobě vůbec do toho ?

Jasně Kikino nedej se co požád tady mate už mě štvete at si každej piše co chce a co cití . Bai když vám to vadi tak to nečtete !!!!

Při vší úctě paní Galino, nemůžu souhlasit. Tahle diskuze není o tom, aby si tady každý psal, co chtěl. Paní Martina to pojala tak, že z toho udělala takový "facebook". Lidi sem chodí, aby porovnali zkušenosti, hledali cesty a pomoc, aby se vypsali ze své bolesti. Až dosud o tom tato diskuze byla. Vězte, že sem denně může anonymně zavítat dost lidí, které pak témata diskuze odradí a přitom by tak moc potřebovali sdělit svůj příběh.

Proboha, nehádejte se už. Pečovat o umírajícího člověka je náročné a těžko se divit, že člověk potřebuje někde upustit plyn. Neviděla jsem tady nic, co by mě pobuřovalo (snad až na to, že tady dost velké množství účastnic kouří!!!), a zrovna Martina poskytuje nováčkům fantastickou podporu.

Opravdu mě to mrzí, ale podle reakce kikiny vidím, že jsem se v ní nezmýlila. Okřikovat a urážet není žádná odvaha. Lidé potřebují uklidnění a pochopení, i když v těžké životní situaci to vůbec není snadné. Je jasné, že co člověk, to názor, to jiný způsob vnímání bolesti, jiná empatie. Všechno chápu, doufám, jen sprostotu a nadávky, obzvlášť v těchto situacích a na takové diskuzi, nechápu. Hodně sil všem!

Ondro, celý den jsem na Vás a Vašeho tatínka myslela. Doufám, že jste dostali - v rámci možností - dobré zprávy.