Diskuse - rakovina slinivky břišní

Je mi Vás lito pani doktorko Vy jste vzala té chuděrce veškerou naději nechte si své prognozy do té Vaši namocnice. Tady je utrpeni dost tady si vzájemně snažime pomáhat. Jste zlá a krutá. Je mi z Vás na zvracení

I k životu patří konec.....jsem realista,ale neslibuji,co slíbit nemohu.I zvracet se někdy musí.Bohužel.

A ještě...vážím si více lékařů,potažmo lidí,kteří mi řeknou krutou pravdu ,než aby mě udržovali ve lži....Tato lež má totiž jepičí život a vzpomenete si na mne.

Anezko, asi jste si take hodne zleho prozila. Ale neberte tady lidem nadeji prosim, strkate nos, kam nemate.

Bré ránko, jsem ráda, že jsem večer mazala spát, protože tu diskusi tady bych asi nevydržela. Opravdu pravověrně pravověrná pravdomluvná MUDr. nám tady ještě chyběla. Sakra, paní doktorko, lidem se samozřejmě diagnóza nemá tajit, nicméně není zapotřebí dávat jim k tomu metr na měření zbytku dní a věty typu "u mladých je to rychlejší, agresivnější"... no to už vůbec není zapotřebí! Tady Vás opravdu nechceme, máme svých starostí a obav dost, nepotřebujeme k tomu poslouchat a řešit vaši doktorskou pravdu! Souhlasím s Kikinou, strkáte nos, kam nemáte! Martina

Pavlo, je výborné, žes Kikině zareagovala na mailík, snad je ti líp a podaří se pro tebe něco ještě udělat. Písnu, jak bude trochu klid, cca asi kolem poledne! Martina

Ahoj Kikino,a safra,koukám na poslední 2 stránky a čtu.Tohle bolí,i když si stejně myslím,že my všichni,co jsme tady,víme,jakou mají Ti naši nemocní šanci.Rakovina je to nejhorší,co koho může potkat a vesměs léčba končí stejně u každého,jen ten čas má každý jinak nastaven.Nikdo z nás nechce slyšet tu pravdu od lékaře,protože každý máme v sobě tu svou pořád naději a víru.Taky mi jden pan doktor řekl,co jsem nechtěla slyšet-bylo to děsný,bolelo to a já se zhroutila.Pak jsem dlouho fungovala s pocitem,že táta je tu už jen na měsíc.No a je to osmej měsíc a ač mám svou víru,vím,že se mu to krátí.Ale slyšet od jeho ošetřující lékařky bych to vážně nechtěla.Přála bych si,aby mi odešel nečekaně .Anežka to nemyslela zle,ale my,co pečujeme o své nemocné tohle pro svou psychiku slyšet nechceme.

Dobré ráno, kdysi jsme párkrát přispěla...nám skolila tahle nemoc dědu, rychle a bolestivě...chtěla bych se jen zastat paní doktorky Anežky, ano volila tvrdá slova, ale vzpomeňte si, že jste tu někteří psávali, jak Vás doktoři udržovali v nemědomosti, mlžili a nechtěli se vyjádřit a díky tomu měla nemoc náskok. Možná právě díky těm tvrdým slovům paní Mona bude vědět, jak bojovat s doktorským soukolím a nenechá se uchlácholit a nakonec pan manžel bude jako ten "z googlu"...přežije a bude žít dál...
Jen na okraj, u našeho dědy to bylo tak, že my všichni (krom babičky) jsme věděli, jak zlé to je. Dědovi nikdy neřekli tvrdý verdikt, ale děda tušil a z paní doktorky to vytáhl. Nevím, ale myslím si, že mu to pak mohlo být líto, že jsme mu to neoznámili my. A to musím podotknout, že v kolínské nemocnici se chovali z 90% velice slušně.

Máš pravdu, že to nechceme slyšet, ale ... stejně to víme. Stačí se podívat na předešlé příspěvky a každému je jasné, jak to je. Vše nám tu nakonec ti naši nejdražší umřeli. Někdo brzy a někdo déle, ale nakonec všichni. Co mě udivuje, že se léčili a nedopadlo to a přitom, když sem někdo napíše a zkusili jste vilcacoru, MMS nebo jinou alternativu, tak všichni hned, jděte pryč, jste dealeři.. ale přitom proč nezkusit, když má někdo čas, když medicína nepomáhá? A upřímně si řekněme, že nám nikomu nepomohla. Je to strašné tohle konstatovat, ale je to , bohužel, skutečnost. Proč tedy věříme v chemoterapie, když tolikrát selhala, vždycky selhala vlastně a nevěříme v nic jiného?

Máš pravdu, Veroniko. Ze své zkušenosti mohu říct to, jak už jsem několikrát psala, jak mě rozhodila upřímnost paní doktorky v Motole. Ale tu naději i přes její slova jsme si pořád uchovávali, Je to taková sebeobrana. Věděla jsem, že je to konečná, ale těšila jsem se z toho, že průměr přežití je takový, jak se píše a máme čas si ještě spolu užít mnoho hezkých chvil i když s tou mrchou bolestivou za zády. Potom-bezmoc. Nejhorší pro nás, co o naše drahé pečujeme a chtěli bychom je zachránit láskou, bezvěrci se modlí, věřící vzývají i ďábla. Dát sebe za ně, ale ono to nejde. Já to měla opačně než Vy, čekala jsem alespoň 6-10 měsíců. Byly to necelé 2. Dnes vím, že to bylo pro nás lepší. Tenkrát jsem prosila o čas. Co byl můj Vašek živ, jsem na tuto diskuzi chodila téměř denně, ale nemohla jsem sem psát. Bála jsem se na něco zeptat. Bála jsem se, že mi bude odpovězeno v tom smyslu, jak odpověděla MUDr Anežka. Spíše jsem tady sbírala odvahu a chytala se každé zprávičky, kdy byly malá vítezství a dodávalo mi to naději. Naději, ale i bolest, když tady lidičky o kterých jste tady psali odcházeli. Až když můj manžel odešel, teprve potom jsem našla odvahu sem psát. Mě to dodávalo sílu a víru, že dělám dobrou věc. Že mám zkušenosti a mohu trochu poradit. Chodím sem, protože jakobych tím uctívala památku mého milovaného.... Takže i proto.

Teda Verčo, to se ten den zase začíná... To je diskuse!!!! Mám si otevřít víno už teď cca v 8 ráno či co? Anežku neomlouvej, ona to možná myslela dobře, ale už není 20 leté děcko... Tím myslím to, že ji jen chybí "gen lidskosti" Náš doktor-operatér, cca 40ník, když jsem se ptala na statistiky tak mi žádnou nesdělil s tím, že za
1) nikdo z nás není statistika, každej jsme jinej, ale - samozřejmě - situace je vážná, resp. nemoc je vážná a
2) pokud mermomocí budu chtít vědět statistiku, najdu si ji na internetu!!!
Stejně tak postupovala onkoložka - serem na statistiku, jedeme dál a uvidíme, zda to zastavíme. Víš, můj děda - myslím teď mého opravdového dědu, tj. tátu táty - umřel cca v 70 na leukémii. Je to drahně let zpět. Ale leukémii napsali až do úmrtního listu. Myslím, že tu diagnózu tenkrát nikdo netajil, jen ju běžný špitál nevěděl. Masarykův onko ústav se teprve budoval a vůbec onkologie byla v plenkách. Já - co jsem rozum začla brát, tj "po kolébce" si pamatuji, jak děda své pití (i nezřízené) omlouval tím, že má špatnou krev a dr. mu doporučil červené víno, že je dobré na krvinky. Celá rodina se mu smála a považovala to za výmluvu k tomu pití. V mých snad 10letech jsem slyšela moji mámu (sestra ve zdravotnictví), že fakt tu krev má rozhašenou, viděla výsledky. A v tomto jsme žili dalších 10 možná víc let bez toho, že by se někdo stresoval, že děda ráno umře, za 3 dny tu nebude atp. Kluci - jeho synové, tj. můj táta a jeho brácha - v tu dobu s pomocí dědy postavili 2 překrásné chaty. A že dědek byl výkonná síla - alespoň co se organizace a buzerace týče, Ale krompáč mu taky nedělal problém. V mých asi opravdu 20 letech (byla jsem na VŠ) děda začal pracovat jako vrátný u policajtů a začal řešit krev - tu svoji - v brněnské vojenské nemocnici - tenkrát v Brně špička mezi špitály. Šel si tam lehnout na nějaké běžné 3 denní vyšetření a už se domů nevrátil. Odtud ta diagnóza - leukemie. O to nejde, jde o to, že dnes vědět leukemie - tak se poděláš, nemocnýho k žádné práci skoro nepustíš atd. atp. Bez ohledu na to, jak různé typy leukémie jsou. Takto, přinejmenším 20 let (možná více) byla celá rodina v klidu, nikdo nešílel a pak prostě člověk umřel. Tak, jak umírají všichni. Takový je život. Teď ti odcházení vypestří doktoři typu Anežky tak, že nevíš, jestli se máš podělat hned nebo až zítra. Každopádně ti napočítaj statistiky 3-9 měsíců a u mladých to jde rychleji. No bezva,
mohlo být 3-9 měsíců dobře, kdyby to člověk nevěděl A představ si situaci, kdy se do statistik nevlezeš - ta tady budeme dalších 4 roky žít v tom, že smrt bydlí u nás v patách postele?!!! Sama víš, že ten pocit je nesnesitelnej a ustát to dalších 5let... Né, Anežka se jen mstí za něco, co považuje za selhání doktorů a své vlastní selhání. Kravina obojí!!! M

Ahoj všem sešly jse se dvě Jany, tak se začínám psát Jana 2, jen jsem chtěla říci, že pod to, co Martina napsala se mohu podepsat. Dnes je u doktorů děsně moderní, říkat vše narovinu a napřímo, prý když je pacientovi nelito čistého vína, lépe s nemocí bojuje...no to fakt nevím. Mému taťkovi říkali na chíře, že to nádor není, opravdu si to tak ale mysleli a na gastru mu řekli, že jo. Stejně taťka věřil více chíře a i my, protože prostě člověk chce věřit lepšímu. Tři týdny před než taťka zemřel jsme mu volali pohotovost, špatně dýchal, dr. když to vše viděl / nejdříve se zlobil, že nechceme do nemocnice, kde nám stejně řekli, že více udělat nemohou/,ale pak řekl, že by tam taky nikdy nechtěl a diagnózu by nikdy vědět nechtěl.

Já myslím, že pacienti ne, ale rodinní příslušníci ano. A že bychom se neuměli "přetvařovat"? Uměli. Já to viděla sama na sobě, jak jsem obavy uměla skrývat, co jsem dokázala! Šla jsem za dcerou jako uzlíček nervů, ona mi otevřela, již na pojízdné židli, já se smála a švitořila, říkala jsem, dnes vypadáš mnohem líp, nesu Ti puntíkaté pyžamko, to budeš krasavice... a blabla, ve výtahu jsem se se složila, po cestě domů zvracela, ale dala jsem to, pro ní.

Dámy, já osobně navrhuji tuto "neplodně plodnou" diskuzi uzavřít. Je to k ničemu jen to drásá nervy. Závěr z výše řečeného bych udělala následující:
1) rakovina - no každý dřív či později umře jen proboha - prosím -
a) pacient by neměl vědět statistiku určitě a
za b) i pečující okolí bude daleko silnější bez této statistiky, neboť žít s tím, že cca do 15 dnů umře - to je děs. Každý z pečujících přece ví, zda má nemocného stabilního, horšího či lepšího, ví zda žije či zítra umře. To se pozná! A hlavně s touto diagnozou víme, že to je nadoživotí!
V tomto mi, Pavlo, věř. Zvládat péči o dlouhodobě nemocnýho-umírajícího je příšerný - fyzicky i psychicky. První měsíc je to o tom, že jsi ochotna pohnout nebem a zemí aby ještě... , další měsíce přestáváš žít, jen "nějak funguješ na baterky" a v nějakej moment se modlíš za konec.
A za
2) Když už teda o dlouhodobě nemocného pečuješ, vidíš, že se nehorší, že to ještě jde, tak tady máme tyto stránky na to, abychom se v tom období "fungování na baterky" podpořili, pomohli si. Proto zde nepotřebujeme nikoho z pravdomluvnejch doktorů typu Anežky! Tady je to o tom, že to ještě ustojíme, ne o tom, že to jde rychleji a rychleji - čím mladší tím rychlejší!
Tolik já Martina

příčina onemocnění slinivky je chlamydie pneumoniae