Diskuse - rakovina slinivky břišní

Také se připojuji...před pár měsíci mi odešla maminka na tuto hroznou, opravdu hroznou nemoc. Psala jsem na tyto stránky často a moc mi pomohly. Teď jsem už jenom čtenářkou, není o čem psát, její boj skončil. Ale tak jako vám, hrozně mi chybí, bojovala statečně, já ji čím dál tím víc obdivuji. Jsou věci, které si člověk uvědomuje až zpětně, které si váží až když je už pozdě. Všechno mi ji připomíná, z jejich věcí cítím její vůni, nemůžu na ní zapomenout. Možná to chce čas, pro nás jsou to však lidi - nenahraditelní. S každým přípspěvkem prožívám smutný příběh, který je mi blízký.

Umře táta umře chleba umře máma umře všechno. Teta bojovala celých pět měsíců a v září umřela na tuhle zákeřnou nemoc . Zčátkem října jsem se dozvěděla o rakovině mojí maminky. Mám pocit že se zblázním

Galino, máte pravdu s tou větou, takto mi to říkává vždy babička. Je mi vás moc líto, prožíváte hrozné období, určitě si to nezasloužíte. Nevím, proč je život někdy tak moc nespravedlivý a tak moc těžký. Moc na vás myslím.
A na vás ostatní taky, je to hnusná nemoc a hrozně se bojím co s babičkou bude. Moc se drží, bojuje statečně, ale bojím se , že to stejně jednou přijde...

Ahoj všichni, dlouho jsem se neozvala, protože se u nás nic zvláštního neděje. Tátovi je pořád stejně, drží se, občas polehává, nijak nepřibírá (45 kg), ale jinak pobíhá doma po bytě a pracuje. Chemoterapie (ta nejlehčí) mu prý zabírá, říkala doktorka, tak nevím, jestli je to skutečně tou léčbou..., raději o tom nepřemýšlím a raduji se s každého dne, kdy slyším v telefonu tátův energický hlas. Koncem roku to bude rok a půl, kdy se u táty začaly projevovat zdravotní problémy, např. prudké hubnutí, zvracení, atd. Jako Sisi se bojí, že to jednou přijde a stav se zhorší, píše se, že max. 2 roky je doba k přežití po udeření nemoci. Přečetla jsem si poslední příspěvky, je mi z toho moc smutno, všem držím palce, aby to nebylo tak zlé!

Magdo, je mi z toho smutno, jak píšete o babičce, hrozně se bojím. Babičku jsme vzali o víkendu na 2 malé výlety, jeden si vybrala sama, asi ví, že už by se tam nemusela nikdy podívat.. Je ráda , že to zvládla, ale moc se bojím.. Držte se, hlavně ať babička nemá bolesti.Vím jak naše babi zvracela u toho prního zánětu, nebylo jí nijak pomoci a mamce řekla, že je jí jak před smrtí, pak se z toho dostala, ale je to děs.

Lauro, babička se zatím totiž taky drží, v únoru to bude rok.. Dcera se mě ptala co bych chtěla od ježíška, tak jsem si napsala, aby babička byla s námi u stolu. Je jí 5 let, tak se divila, že už nic víc nechci, no brečela bych, ale jak mamka říká, ještě bude času na břečení.

S.

Tak dnešní návštěva babičky v nemocnici byla docela smutná. Nechce jíst, sní 3 lžíce a má dost, svačiny nechce vůbec a večeři snědla taky tak 3 lžíce. Je smutná, apatická..včera mě prosila ať jí přinesu trošku rýže se štávou a pečeným kuřetem...ani se toho nedotkla. Pokud to tak půjde dále, tak jí prý zavedou kanylu do nosu a tím ji budou krmit.A navíc už chce nachystat věci na pohřeb :-( protože se prý už domů nevrátí....Jsem z toho dnešního dne úplně psychicky rozhozená.

Magdo, to je zoufalý, soucítím s vámi. Já jsem taky rozhozená, včera jsem tady napsala a zakřikla jsem tátův stav. Dnes totiž nedostal chemoterapii, nebylo mu dobře a hlavně měl špatnou krev, poslali ho domů. Táta leží, nejí, nemá chuť, sotva mluví a má taky pohřební řeči. Já se mu snažila vnutit, že je to taky tím mizerným počasím, že má negativní vliv na psychiku a všechno se vším souvisí. Ach jo, snad se to zlepší, proboha!!!

Všechny vás tu zdravím, na tyto stránky jsem přišla před rokem a dvěma týdny, kdy táta zežlout a diagnózu znáte. Po operaci slinivky jsme dostali od chirurga zprávu, želožisko je velice rozsáhlé, ale nejeví žádné známky nádoru, vše prý odpovídá chronickému zánětu. Byla to pro nás úžasná zpráva a já děkovala bohu. Táta se velice rychle zotavoval, pracoval a cestovat. Do konce letošního srpna, kdy dostal zánět žlučovodů a v nemocnici na gastru nám řekli, že na má zřejmě mety na játrech a trvají na původní diagnóze - se slovy nemůžeme pro vás nic udělat. Táta nám slábnul a co ta nemoc udělala z chlapa, které byl jak hora nebudu popisovat. Pečovala o něj maminka doma a já pomáhala co se dalo. Dnes k ránu jsem tátovi volala záchranku, špatně se mu dýchalo. Zemřel při převozu, doma s námi nedokázal odejít. Musím však napsat, že táta ani jednou nezvracel, ani nic na bolest, říkal, že jediné, co ho bolí je jak to dopadlo. Táta pro mě bude vždy vzorem a jsem šťastná, že jsem se narodila jako dcera tohoto báječného člověka. Budeš mi strašně chybět tati! Bojoval jsi neuvěřitelně statečně, ale rakovina slinivky je neporazitený soupeř.Bylo mu 62 let a za mých 31 let co jsem na světě nikdy nemarodil, jen mu operovali slepé střevo když mi bylo pět, poté až tahle hnusná nemoc SLINIVKA.

Milá Janičko,
upřímnou soustrast.Cítím s Tebou, musí Ti být teď hodnně smutno a mamince, ani nemluvím. Sllzy mi jdou do očí, Je nás tolik, komu tahhlle šílená bestie vzala naše drahé lidi.

Jani, upřímnou soustrast. Úplně mě z vašich slov zamrazilo, je mi hrozně smutno, kdybych nebyla v práci, tak si pobrečím.

Magdo a Lauro, držte se, čekají nás asi hrozné časy a do toho to počasí a vánoce na krku.

Jani, upřímnou soustrast.

Lauro, je to zoufalé, ta bezmoc, že jí nemůžu pomoci a že to vzdává, to je hrozný pocit. Snad bude dnešní návštěva lepší. Chodím za babičkou do nemocnice každý den na 2 hodinky. Je pravda, že tohle zimní počasí našim nemocným na psychice moc nepřidá, spíše je ubíjí. Mám jediné přání, aby s námi zůstala do vánoc...i když jak to tak pozoruji, nevím nevím.

Sisi a Lauro, také se držte a budeme se všechny snažit naše nemocné nějak psychicky povzbudit a navodit jim lepší myšlenky i když to bude těžké.

Jani upřímnou soustrast.

Také mám slzy v očích. Opět se mi vybavil náš smutný příběh. Buďte statečná.

Jano, přes slzy nevidím, snad píšu správně - upřímnou soustrast, hodně sil a držte se všichni v rodině co jnejpevněji....

Jani přeji upřimnou soustrast pláču s Vámi čeká mě to samé jen si moc přeji aby maminka byla snáma na vánoce nic víc si nepřeju. Moc se bojím dežte se myslim na všechny co sem píšete

Janko, úpřimnou soustrast.
Galino, přeji Vám a celé rodině, ať si užijete Vánoce v pohodě a zdraví, asi je lepší nepřemýšlet nad tím, co bude, nýbrž nad tím, co je a užívat si příjemných chvil s maminkou a rodinou.