Diskuse - rakovina slinivky břišní

Pro Dedu,muzu se Vas zeptat jak velky je ten nador?Jestli jsi nejste jisty,tak zajdete k Vasemu lekari a promluvte jsi o tom.Pisete,ze je Vam pres 80let,ale fyzicky a psichicky na tom muzete byt lepsi nez ti mladsi...Preji Vam hodne sil ve Vasem rozhodovani.

Dobrý den,chchi se Vás jen zeptat- všichni ,co mají kolem Vás rakovinu slinivky ,měli předtím chronický zánět slinivky? A jak jste na nemoc (nebo tedy oni) přišli? Zežloutli nebo měli horečky? Díky za odpověď.

Pro dědu, naprosto souhlasím s paní Jířou. Máte velké štěstí, že máte takovou ženu. Ale velkou smůlu, že se do Vás zadrápla právě tahle nemoc. No, každá nemoc přináší bolest a utrpení. To rozhodování je těžké, já vím. Na místě vaší manželky bych to také nechala na Vás. Je to riziko, operace je to těžká, ale potom je zase šance nějaký čas žít relativně dobře. Když nemáte metastázy, tak naděje je. Ale je to také o tom, jestli to podstoupit s tím, že se třebas už neprobudím, risknout operaci a pokud to nevyjde, být na to připraven, že půjdu do nikam. Nebo protrpět si bolest do konce a být tady za každou cenu a byť budu strádat, budu ještě užívat nějaký čas přítomnosti na tomto světě a blízkosti těch, které miluji. Je to těžké, přeji hodně sil ať se rozhodnete jakkoliv.

Pro Annu. Vůbec nezáleží, jestli má člověk chronický zánět slinivky, je to sice větší možnost, že se nádor vytvoří, ale většinou, co alespoň jsem slyšela já a jak to měl milovaný manžel, tak to přijde bez nějakého varování a naprosto zdravému člověku. On například nemarodil nikdy, jenom občas, protože pracoval manuálně a dost těžké věci tahal, měl potíže se zády. A tak jsme tomu ani nevěnovali tolik pozornost, když ho začaly záda bolet. Obvoďák i neurolog ho prostě léčili na záda. Ani nesežloutl, ani ho nebolelo břicho. Jenom, a možná, že už to bylo jak se metastázy tvořily v játrech, tak ho trochu pobolívalo vpravo pod žebry, ale to doktor také svaloval na nějaký nerv od páteře. Až když už nemohl bolestí zad spát, konečně mu nechali udělat CT páteře a zjistili, že taková vada tam není aby to dělalo takové bolesti. Kdyby Obvoďák ho neposlal na vyšetření do nemocnice, byl by se cpal prášky v dobré víře, že ho bolí páteř. A i tam byl na různých vyšetřeních, které neprokázaly vůbec nic. Až po 14 dnech, když nemohli na nic přijít mu udělali sondu ke slinivce a zjistili tam malinký nádůrek, ale potom i nádůrky na játrech a to už se s tím nedalo nic dělat. Nepodstoupil už ani chemoterapii ani výzkumnou léčbu na kterou mu slibovali dávat. Šlo to rychle. Od zjištění diagnózy měsíc a kousek a zemřel. bylo mu 53 let. Tak je to zrádná a krutá nemoc. Ale někomu se to projeví, že zežloutne a to bývá někdy lepší, protože se na to přijde dřív a ještě nemusí být metastázy a případně by se to mohlo operovat.

Pro paní Annu,
dobrý den, moje maminka začala mít zimnice, nejspíš i teploty a za pár dní zežloutla, tmavá moč, světlá stolice, byl to ucpaný žlučovod. Při uvolnení jí zjistili, že na něj něco tlačí...........
Jestli měla někdy zánět nevíme, jelikož vše neustále přecházela a s ničím se neléčila. Měla,ale problémy se žaludkem a žlučníkem dost let.

Pro Jiřu a Romca - dobrý den! Velmi děkuji za Váš ohlas, povzbuzení a doporučení, určitě budu zvažovat. Nádor je kulovitý v průměru 25 mm. Sleduji informace, abych byl na další průběh nemoci psychicky dobře připraven, dobře informovaný člověk i to špatné snáší snadněji. A velkou oporou mi je a do poslední chvíle bude moje manželka, se kterou žiji šťastně 57 let. Se všemi, které potkala ta škaredá nemoc soucítím a přeji jim uzdravení anebo co nejméně utrpení v závěru života. Prožijme klidné a šťastné Vánoce, pro mnohé z nás asi poslední.

Pro Dědu, vážený pane, myslím, že jste optimista a nic nevzdáváte, mám z Vás takový dojem, informovanost je výborná věc, člověk je pak připraven na vše.
Já být Vámi, pokud máte dost sil , užívám s manželkou každý den, jen co to jen půjde, dobré večeře, procházky apod, snažte se žít naplno a užívejte dokud to půjde, přála bych Vám, aby se Vám vyhnulo to, co potkalo naše blízké, ale pokud Vás čeká to co je, jistě víte sám, jde to pak hodně rychle,přeji vám těch krásných okamžiků plnou náruč.

Můj taťka (54let) mírně zežloutl před 14 dny v pátek a taky začal čurat tmavou moč. Nejprve jsme se lekli žloutenky, ale ta to nebyla...Hned v pondělí mazal do nemocnice na vyšetřní, tam ho hned na čtvrtek objednali na ERCP a druhý den na CT. Vyšetřením na ERCP nic nezjistili, protože žlučovody byly ucpány tumorovou výplní a nešlo se prý nikam dostat, vzali tedy kousek vzorku. Potom taťkovi dali kapačku na pokoji. Zhruba v polovině kapačky přišla sestřička a odpojila ho, s tím že se má sbalit a jít domu. Doktorka mu pak řekla, že má nejspíš nádor a ať přijde na to CT, co měl mít druhý den až za 14 dní. Taťka byl celý paf, tak se ani neptal co a jak a šel domů...Dieta žádná, léky žádné. Taťku mírně pobolívá v pravém podžebří a dneska už je tmavě žlutej. Nakonec jsme to CT vyprosili dřív, tak už ho má od minulého pátku za sebou. Dnes se měl dozvědět výsledky a opět nic, že prý z toho vzorku ze žlučovodu neni patrné, zda je to zhoubný. Zprávu mu nedali, že ji rovnou předají chirurgovi, protože taťku objednali na příští týden na operaci, kde mu zprůchodní žlučovody a při té příležitosti vemou další vzorek. Já jsem člověk nevzdělaný, ničemu nerozumím, jednou mám naději, že to snad bude dobrý, po druhé jsem úplně nadně. Nevím co dělat, tak sháním všemožné kontakty. V hodně diskuzích se objevuje jméno pana doktora Jurkoviče, který už prý ordinovat nesmí, tak nevím převzal to po něm někdo? Děkuji za odpověď Petra

Pro Jiřu - přeji dobrý večer! Díky za Vaše slova. Sváteční dny v závěru roku mi dávají příležitost se potěšit příchozími návštěvami těch nejbližších a nejmilovanějších - členů široké naší rodiny. A využít i dalších dnů, snad i měsíců, pokud to jen půjde. A uspořádat si též svoje věci či záležitosti včas, když už tu možnost mám na rozdíl od těch, co odcházejí z plného života jako bleskem zasažení. Přeji Vám pěkné Vánoce a vše nejlepší v novém roce.

Pro dědu:
Moc Vám fandím, doufám, že Vám to dopadne dobře. Hlavně nic nevzdávejte, moje babička už je na tom zle, ale i tak se nevzdává a díky tomu s ní můžeme pořád být a usmívá se na nás, když nás vidí a je ráda. Opravdu Vám moc držím pěstičky. Pokud to máte v začátku, možná se zkuste obrátit na Ostravskou kliniku, kde mají CyberKnife, chtěla jsem Vám poslat odkaz, ale nejde to sem vložit. Když do vyhledávače na sezamu zadáte CyberKnife, je to hned to první co Vám to najde.
Našla jsem to na internetu, bohužel pro mou babičku je už příliš pozdě, zkuste tam zavolat, třeba by Vám mohli pomoct.
Přeji hodně štěstí a pěkné svátky

Pro dedu,ten nador je jeste mali,tak bych stim uz nic,nedelala.Vysvetlim Vam proc,byla jsem operovana v Italii pred rokem a pul.Mam uz jen pul slinivky a jeste mam malinky nador v halve slinivky 0.7mm.Prof.a prim.,ktery me operoval mne vysvetlil,ze nadory se operuji od 2,5 cm a vice.Protoze,mne ten druhy pri operaci nenasly, mam hodne cyst tak mne tam zustal a to Vite,ze jsem s toho nebyla nadsena-chtela jsem mit uz vsechno za sebou abych se tam uz nemusela vracet a zase jsi vsechno prozivat.Ale prof.mne rikal,ze se nemusim bat,ze tak rychle nerostou, jestli poroste,tak to bude az tak za 3-4 roky.Jestli vam to o trosicku pomuze,budu rada.Jinak jsi opravdu uzivejte s manzelkou jak pisou i druzi,ale to Vy urcite delate.Taky Vam preji Vesele Vanoce.

Milá Petro, teď musíte prožívat všichni hrozný strach, to je jasné. Hledáte cokoliv by mohlo pomoci a mít nějaký význam. O panu doktorovi Jurkovičovi jsem také četla, když jsme již věděli, jakou má můj manžel nemoc.. Také jsem si říkala, co kdyby to pomohlo, mám pátrat dál? Co dělat? Nabízeli se i z okolí manželova bratra různí léčitelé. Člověk se chytá každého stébla. Ale myslím, že to by musel být opravdu zázrak. V téhle nemoci to nemůže pomoct. A navíc, vy ještě ani nevíte, jestli jde o rakovinu slinivky. Váš tatínek může klidně mít jenom nádor na žlučovodech, nebo to můžou být nezhoubné nádory. To všechno se dá léčit. Já vím, že máte divný pocit z toho přístupu lékařů. Abych řekla pravdu, byla jsem z toho také šokovaná. Jak to berou jako kdyby byl člověk poškozený auto. Oni se asi musí odprostit od přílišné citové zaintetresovanosti, jinak by se z toho museli zbláznit. A nám to připadá, že je to strašlivě kruté, protože se jedná o naše!! milované. Také se ale někdy stane, že to je opravdu přístup, ze kterého zůstává rozum stát a nejraději byste vraždili. Snažte se sehnat kontakty, pokud to bude skutečně zhoubný nádor, na nějakou onkologii, kde jsou opravdu dobří. Konzultovat to i s jinými onkology. Neodmítnou vás. A víc lidí na to má více názorů a dá se nakonec dopracovat k tomu aby ta léčba byla co nejlepší. Teď prostě musíte počkat až Vašemu tatínkovi zprůchodní ty žlučovody a řeknou co dál. Zatím nic jiného dělat nemůžete. Já vím, že to není rada, kterou byste chtěla slyšet. Ale hlavně jsem Vám chtěla napsat abyste se na nějaké léčitele nespoléhala a hlavně abyste někomu nenalítli. Oni jsou mezi nimi i supy, kteří se snaží i vytěžit z toho, když jsou už lidé na dně. Kdyby metoda pana Jurkoviče byla tak geniální, proč by se to po takové době nezačalo používat jako součást léčby v nemocnicích. Přeji Vám i vašim blízkým ať všechno zvládáte.

Pro dědu - obdivuji Vás. Vaši moudrost a přístup. A řeknu Vám, že jakkoli to bylo kruté, když mi odcházel můj manžel a věděli jsme to oba, přesně myslel i na ty věci praktické a stihl zařídit za ten měsíc, co o tom věděl spoustu toho, co mi potom usnadnilo další pokračování bez něho. A té lásky jsme si dali vrchovatě, jak těch 31 let, co jsme byli spolu, tak zhuštěně za těch pár dnů, co zbývaly do jeho smrti. Viděl, jak k nám chodí kamarádi za ním, všichni, které měl rád a to ho ubezpečilo v tom, že žil tak, že byl oblíbený spoustou lidí. A oprávněně. Je to hrozné pro mě, která jsem zůstala bez něho, pro naše syny, pro jeho maminku, která ho přežila i jeho bratra. Ale mě ty poslední dny s ním paradoxně ten náš vztah ještě tak neskutečně obohatily, byť i hodně bolestně, ale i krásně. Nevím, jak bych to vyjádřila. Ale Vy jste moudrý chlap, tak to pochopíte. A Vašeho přístupu a názoru si velice cením a souhlasím s Vámi. Přeji Vám i Vaší paní hodně lásky v těchto svátečních dnech i dnech následujících.

Pro paní Petru. Chci Vám říct, že vím, jak Vám asi je, co prožíváte..... To zoufalství, beznaděj a neskutečný strach. Snad Vám moje další řádky budou novou nadějí a chci Vám dokázat, že i kdyby to byla rakovina, tak že se nerovná vždycky smrti. Píši Vám, protože je mi 56 let a můj příběh začal více než před dvěma rokama stejně jako u Vašeho tatínka. Taky to začalo zežloutnutím,tmavou močí a světlou stolicí. Pak jsem šla na pohotovost, odtud mě převezli na interní a zjistili, že mi "něco" tlačí na žlučové cesty, a že v nich mám nějaké bahno. V nemocnici si mě už nechali a pak to šlo ráz na ráz. Jedno vyšetření za druhým. Krevní tumorozní markry Ca 19.9 a PET CT definitivně odhalili rakovinu slinivky břišní, která tlačila na žlučové cesty. Zavedli mi stend a pustili domů s tím, že za tři týdny půjdu na operaci. Operovali mě ve Fak.nemocnici v Olomouci v říjnu 2008. O několik dní později znovu perace,protože mi vzali jen polovinu slinivky. Ta druhá část však začala do břišní dutiny vylučovat trávicí šťávy a břicho se zanítilo.Vzali mi i druhou polovinu slinivky. Bolesti byly k zešílení, prášky od bolesti nezabíraly. Jen můj manžel denně u mě seděl a neustále opakoval: Ty jsi ta výjimka, která potvrzuje pravidlo, že se na rakovinu slinivky umírá, ty budeš žít, protože já tomu věřím a já to vím, my to spolu překonáme, uvidíš, já VÍM, že to bude dobré.Po druhé operaci jsem si umanula, že v nemocnici prostě nezůstanu a hotovo. Od první operace uběhlo 14 dnů a na moje naléhání mě nakonec pustili domů.
Nevím, jak to bude probíhat u Vašeho tatínka, ale po operaci mi nasadili injekčně inzulín a Kreon a Cerucal, taky něco na spaní. Měla jsem strašné zažívací problémy.Možná i pro Vás to je vlastně štěstí v neštěstí, že to"něco" začalo tlačit na žlučové cesty a že se tím pádem na to přišlo včas a že to bude operovatelné, tak jako u mne.Paní Petro, prosím, povězte tento příběh tatínkovi.Přeji Vám hodně sil, pevnou víru a prosím neztrácejte naději.

Milá Petro, přeji hodně sil a štěstí. U mého tatínka byly příznaky totožné, už jsem tu jednou psala a jsem v kontaktu s Katkou, která se na diskuzi také objevila a moc mi pomohla . U nás nám i tatimu oznámili, že se jedná o rakovinu slinivku. Jaký to byl šok, nemusím popisovat. Chirurgové se u táty rozhodli pro operaci - a pooperační zpráva operatéra byla - chronické veliké zánětlivé ložisko, které nejeví známky nádoru a nechová se tak, pouze známky chronického zánětu. Boužel nemohli z ložiska vzít vzorek z důvodu rizika neřešitelného krvácení. Chci tím ale říci, že u slinivky prý nejvíce poznají, až když člověka otevřou - samozřejmě v případě, pokud nejsou jinde metastázy. Nádor i zánět se může projevovat velice podobně.
Vím, že slinivka je velice nebezbečná tak jako tak a také vím, jak veliké štěstí to bylo. Přeji všem hlavně zdraví, vy všichni víte, že to není je fráze.