Diskuse - Panická porucha

Apo-parox jsem dostala od svého doktora na začátku léčby PP. Vůbes jsem ho nesnesla, měla jsem žalud. potíže, pálení a píchání po celém těle, závratě a poruchy vidění. Ale jak říkám, bylo to na začátku léčby, když jsem byla dost v hrozném stavu. Dnes by mi možná nic nebylo. Ale užívám Aurorix.

Dekuju Ajko, jsi moc hodna. A v jakem jsi byla pocatecnim stavu? Ja jsem celkem v poho, jen se mi za den udela blbe, ze mi boli na plicich, ztuhnou mi nohy, krk...tak jsem litala po vysetrenich a vse dobre. Tak mi ted napsal na uklidneni Apo-parox. Bojim se to vzit, nechci si navyknout. Beru si ted pri potizich jen po pulkach Oxazepamu. Jak to uzivas dlouho? Diky, pa Martík

Na AD tohoto typu ( Apo-parox ) si nenavykneš, protože není návykový. Spíš bych se na tvém místě bála Oxazepamu, protože jestli se nemýlím , ten návykový je. Já užívám AD 3/4 roku a ještě asi půl roku užívat budu, než začnu pomalu, postupně a pod dohledem lékaře vysazovat. Ale to jen za předpokladu, že budu absolutně bez záchvatů.Já měla zpočátku několik silných záchvatů PP s pocity nereálna, strachu ze zbláznění se, křeče v obličeji z důvodu hyperventilace, dechovou nedostatečnost apod.Panikařila jsem při každém pískání v uchu, motání hlavy a špatném chvilkovém vidění. Nemáš se čeho bát, začni se léčit hned, dokud se to nerozjede ať se z toho mužeš dřív dostat.Uvidíš, že ti bude dobře.

ahojky,chci se zeptat,beru 20 dní cipralex.Prvních 14 dní sem byla celkem dobrá,ale teď je mi čím dál hůř.A dokonce mívám i co druký den ataku,je tohle normální?Mám ještě čekat nebo už rovnou změnit prášky??děkuji pa.

Ahoj, konečně se ozval někdo, kdo užívá Oxazepam. Já ho beru také a celkem dost dlouho, on mně udržuje nad vodou, stačí mi také půlka při problémech. Ale toho Apo-paroxu bych se nebála, na ten není návyk, to s tím Oxazepamem je to horší, patří do skupiny návykových anxiolytik. Měla bys to asi zkusit, předpokládám, že chodíš k psychiatrovi. Ahoj!

Ahojky mohl by mi tu někdo poradit. Mám takové stavy, že jsem jakoby v útlumu, všechno uvnitř mám stažený, pořád se mi chce brečet, nejsem schopná nic pořádnýho sníst a ani projevit jakoukoliv aktivitu. Nevim jak vydržim v práci. Mám přítele 10let a tohle mám vždy když se mezi námi objeví nějaký ten problém a pak mě to dlouhou dobu drží. Občas mám chuť nebýt zmizet, ublížit si. Dík za odpověď

Tyto stavy, pokud přetrvávají delší dobu patří do rukou odborníka, psychiatra. Asi by to chtělo začít užívat nějaká antidepresiva. Možná, že ještě nepropadáš panice, ale zkus se podívat na diskuzi panikářky 2 pokračování.

chcem sa podelit o svoje starosti a stavy ktore mam...trpim pp uz 3 roky..je mi 23..niekdy je to lepsie inokedy je to uplne na zblaznenie..asi by som bol uz davno zdravy,keby som dodrziaval pokyny doktorov a nehladal stale nejaky unik---alkohol,alebo drogy..vzdy mi je fajn a potom sa zrutim a trva mi 2tyzdne kym sa dam zase do normalu..takze moja rada je---brat lieky ako napise doktor a nespekulovat(ja beriem serlift a lexaurin,ked je moc zle tak diazepam)..druha rada: sport a pozityvne myslenie....drzim kazdemu palce...skuste zmenit svoj zivotny styl a zacnite sa tesit z malickosti..ja napr.rad chodim na ryby,alebo pozeram filmy..niesom asi este ani na pol ceste a mozn sa toho nikdy nezbavim,ale chcem s tym bojovat a chcem vyhrat...vsetko je o automatickych myslienkach...dam priklad---bolest hlavy--myslienka:mam asi vysoky tlak--zomriem...miesto toho si treba vsugerovat ze bolenie hlavy je uplne normalne a panika a strach a dusenie a vyoky tlak a triaska--su len priznaky pp a nicoho ineho..keby to bolo nieco ine,uz by sme boli asi davno mrtvy,alebo v blazninci..je vela ludi s touto chorobou-je to hnus...ale my musime vyhrat..tak drzim palce..pa

Ahoj Sklepsi , máš pravdu v tom , že člověk musí myslet pozitivně - jinak by nám hráblo . Já mám PP po 3 letech zpět , beru Ad a Lexaurin 3 měsíce a je mi jako tobě - někdy ok a někdy na zbláznění . Až při druhé PP jsem pochopila , že je to boj na celý život a tak se snažím změnit svůj život k lepšímu . Ne vždy se zadaří , ale alespoň už s tím člověk umí pracovat . Je to opravdu hnusná nemoc , ale nezbývá nám , než bojovat . Tak hodně štěstí pa M

Majulka...v akych davkach beries AD a Lex??....ja mam 100mg serliftu a lexaurin podla potreby...niekedy 1,5mg a niekedy az 4,5mg za den..mne dost pomohlo zvysenie davky AD...pred tym som bral 50mg..

Ahoj Sklepsi , já beru AD Citalon 20 mg ráno a večer jen půl Lexaurinu 1,5 mg . Když je mi zle , vezmu Lexoš podle potřeby , jinak mi řekl psychiatr , jestli chci , ať zvýším AD o 1 prášek navíc - teda večer , což by bylo 40 mg . Já si to zatím nezvýšila , bojím se , že to je moc , vážím 55 kg . Ty tvoje to je taky AD z řady SSRI , že jo ? pa Majulka

ahoj Majulka...no moje AD su tiez z rady SSRI..to zvysenie davky AD mi naozaj pomohlo,tiez som sa najskor bal,ale teraz viem ze to bol fajn krok..mne velmi dobre zabera AD serlift..ked mi je fajn tak mi staci 1,5mg lex vecer..len ked sa to zhorsi tak je to dost zle-musel som si dat aj par krat diazepam injiek.formou..ale teraz je to uz lepsie..ja vazim 90kg takze mozno preto mam vyssiu davkku Lex..pred tym som bral xanax,ale lekarka ma upozornila,ze je navykovy-tak som presiel na lexaurin a ten mi vyhovuje najviac..drzim ti palce

Ahoj, stavy co popisuješ jsem prožíval před 3 lety. U mě se jednalo o depresivně panickou poruchu. Určitě doporučuju navštívit psychologa a psychiatra a pravidelně užívat antidepresiva, které on předepíše. Celý jeden rok trvalo, než jsme společně s lékařem přišli na antidepresiva, které v mém případě opravdu zabírají - Efectin v kombibaci s Buspironem. Budeš potřebovat trpělivost, ale věřím, že se z toho dostaneš. Přeju vše dobré

Z vlastní zkušenosti doporučuji si nezvykat na lexaurin - v mém případě vznikl návyk, kterého jsem se hodně špatně zbavoval. Lexaurin neléčí příčinu, ale jen tlumí následek a to je potřeba si uvědomit. Co třeba si zkusit Efectin, Buspiron, které opravdu léčí .....

Né nemusíš se děsit všechny tady to popisované problémy vznikají v dětství, nevhodným zacházením ponižováním apod. Většinou psychické problémy vznikají v době dospívání, kdy je s osobou nevhodně zacházeno, právě tady v tom citlivém období vznikají největší komplexy, protože se vytváří to co v dospělosti tak nutně potřebujeme a ta hlavně silné a čisté seběvedomí, a to je základ našeho lidského cítění...........