Diskuse - Fobie z řízení auta

Ahoj všichni. Neřídila jsem od autoškoly 10 let. A teď konečně mám vlastní starší auto, na kterém trénuju - zatím stále pod dohledem. I když jezdím jen jednou týdně a málo, tak i tak cítím pokrok... ale před jízdou jsem vždycky strašně nervozní ...v autě už je to naštěstí v pohodě. Dnes jsem ujela asi 30 km hurááá! Těším se na to, že nebudu na nikom závislá a pojedu sama,že si třeba taky pustím rádio nebo oblíbenou hudbu a budu si to užívat (hudba budoucnosti ... doufám)
Vám všem tady chci říct, že se taky stresuju z toho jestli mi to nechcípne na křižovatce... jestli mi auto necouvne ALE vím, že pokud nezpůsobím nějakou nehodu, někoho nezraním tak je to v pohodě ...sice mě mrzelo, že mi to nedávno při rozjezdu na zelenou na křižovatce (do kopce) chcíplo a ty auta za mnou chudáci stáli taky ... ale zase nikdo neumřel, nikdo nebyl zraněnej, jen jsem je zdržela, což mě mrzí ale jinak než metodou pokus omyl to nejde :( člověk se musí soustředit na sebe a věřit si a hlavně jet tak, aby věděl, že má auto pod kontrolou, že stihne zastavit když bude muset... takže v klidu a hlavně ze začátku opatrně. Doufám, že svůj blok s řízení zvládnu a odvážím se jet i do většího města. Držím nám všem palce aby ten "bolestivý" začátek proběhl co nejlépe. A děkuji moc že existuje tato diskuze,ulevilo se mi, že ty pocity nemám sama:)!

Ahoj všichni bojínkové,tak jsem první jízdu na silnici přežila i všichni ostatní/jízda po vesnicích/,což se divím,provozu na silnici jsem se nebála ,ale mám obrovský problém se spojkou,vůbec mi to nejde a přitom je to to nejzákladnější!!!!Snad se to časem poddá,v šechny moje kamarádky mají řidičáky a jezdí úplně bravurně,jedna docela jezdila do práce do Holandska autem,to nikdy nedokážu!Ale musíme si věřit a chce to jezdit,jezdi,jezdit,jenom trénink dělá šampiona

Děvčata nevzdávejte TO!!! Jezděte, jezděte a pokud máte s kým VZUŽIJTE TO. Já mám řidičák 35let, nikdy jsem nejezdila. Manžel řidič z povolání a já pohodlná, líná. Manžel zemřel, já řidičak v tašce, auto před domem a invalidní dítě. V létě jsem po vesnicích troch jezdila-stažený žaludek, křečovitě držela volant, při rozjezdu nadechla, po dojezdu "vydechla". Pak jsem přijela do Prahy, vyjela do provozu 3x to chcíplo.Depka, strach! Dojela zaparkovala a nejezdím. Kamarády/ky nemám, aby pomohli.Zkusila jsem inzeráty, ale každý myslí na sex a to nehledám!!!Chci to zkusit na jaře v autoškole. Buďte odvážněší než já a nevzdávejte se. Moc Vám držím palce. A ahoj zase někdy na těchto stránkách

Ahoj všichni, mám prosbu, zda by mi zkušenější z vás mohli poradit. Řidičák jsem oprášila po 10 letech, dle toho to taky zprvu vypadalo, ale teď už sama jezdím a i když má jízda není zcela plynulá, jezdím a vždy jsem si dojela, kam jsem potřebovala. Zvládla jsem víceméně vše, ale co neumím řešit, je následující situace. Jsem v zácpě před křižovatkou, skočí zelená, rozjedu se a ve chvíli, kdy už mám dost otáček na to, abych dala dvojku, auto přede mnou brzdí, čili já taky. Řeší se to hned spojka + brzda nebo jen jemně brzda a pak rozjezd tím, že přidám plyn, nebo spojka + brzda a pak spojku nahoru... Prostě mně to furt skáče, nevím, co dělám blbě, když jsem rozjetá a mám dvojku, na ni se dokážu při přibrždění v pohodě spojkou rozjet, ale u té zatrápené jedničky to je asi něco jiného... Našel by se někdo, kdo by mi to takto polopaticky vysvětlil? Manžela se na to stydím zeptat a kamarádky, co jezdí, to nechápou a nejsou schopné říct, co těma nohama dělají, prý je to tak automatické, že si to nevybaví...

tak já dneska jdu jezdit po týdnech neježdění a celou noc jsem nespala, stažený žaludek, stres, strach, deprese.. lidi, je to hrůza! Mně zase hlava nebere spojku, prostě neumím řadit.. nebo spíš mi nejde podřazovat, třeba z 3 na 2. vždycky to tak divně dře, když přímo nezastavím, ale jen zpomalím a chci si podřadit..nevíte, čím by to mohlo být? co sakra pořád dělám špatně, někdy si říkám, jestli mi to auto spíš neubírá, než dává... :-( nechci to vzdávat, ani nemůžu, ale mám na sebe vztek

Kajdo,
máš dvě možnosti, buď prostě vyšlápneš spojku, přibrzdíš si a za předpokladu, že dojíždíš a můžeš znovu pokračovat, prostě plynule pouštíš spojku a přidáš plyn. A nebo, což se mi zdá tedy vhodnější, zvlášť pokud jedeš v koloně, tak si tam prostě tu dvojku vůbec nedávej, ale zvolna se rozjeď na jedničku a dojeď volnoběhem, buď budeš moct pokračovat dál jako v předchozí verzi a tudíž si tam v klidu dáš dvojku a plynule se rozjedeš nebo zastavíš a znovu na jedničku. Jo a na ty otáčky se zkus vybodnout. Vytáčení jedničky je nesmysl dobrý akorát na zhuntování motoru.
Je to jednoduchý, práce se spojkou se dobře trénuje například, když se chceš rozjet na trojku a nebo rozjezd do kopce bez ručky, aniž by sis couvala, až Ti to nechcípne tak to umíš. Jinak dlouhodobě to samozřejmě nedoporučuju:). Jo a na jedničku se rozjíždíš, tzn. pokud jedeš ( i když téměř stojíš,ale přeci jen jedeš) tak jí tam prostě nedávej, myslím, že tohle Ti asi uniklo, jak to tak čtu.

Květo, velmi Vám držím palce. Začínám po letech jezdit a když už jsem si myslela, že mi to začíná jít, stal se mi kiks. Auto mi chcíplo na velmi frekventované křižovatce a ne a ne znova nastartovat. Jen jsem ve zpětném zrcátku viděla tu kolonu za mnou, strašně mi bušilo srdce, nadechla jsem se nastartovala a dojela na parkoviště. S úsměvem jsem si vynadala.Jezdím sama stylem pokus-omyl.Veronika

Veroniko díky za podporu,ale nevím nevím. Dnes jsem měla jízdy-slabý provoz,ale já to kopala jak se dalo.Jezdili jsme asi 2,5km okruh po městě,šéf řekl pokud ho neprojedu bez chyby,tak stále do kolečka. Pokaždé se mi něco podařilo zkonit. Netrpím na bolesti hlavy,ale jak to nešlo,tak mě ta hlava začala bolet. Pořád řeším jak před křižovatkou. podřadím na dvojku a pak nevím zda to projdu přibržděním a když ne tak hamstnu na brzdu a chcípu. Rozhodla jsem se, že to od ted bude vždy spojka+brzda,hodit jedničku a rozjet. Je to zase blbě????

Evapo a mačkáš při tom spojku??? Většinou to dře ,když ji nemáš zmáčklou a ńebo jen málo sešlápnutou. Jo to znám.

Vlasto díky za podporu,vždy ke konci ježdění říkám instruktorovi,že to vzdávám,ale když si vás tady pročtu ,tak do toho zase jdu. Pořád si nedokážu vysvětlit proč mi to nejde-na kole po městě bez problémů,práce s vrtačkou, malování,štípání dříví,sekačka -takové mužské práce zvládám a to po.....auto je problém.

Ahoj holky!!! S těma spojkama bych radila zajet někam na volné prostranství (parkoviště apod.), kde na vás nebude nikdo blbě troubit a tam si to rozjíždění a podřazování prostě nacvičit. Jde o ten cit v nohách - správně pouštět spojku a přidávat plyn. Mně je 22 let, autoškolu jsem dělala v 18-ti letech na malém městě. Nikdy jsem nebyla na dálnici ani na nějaké větší křižovatce. Řidičák byl tedy lehce nabytý, ale potom jsem měla velké problémy a dostavil se i strach z toho, když jsem někam měla jet sama. Přítel samozřejmě skvělý řidič, dodnes můj strach nedokáže pochopit. Jezdila jsem tedy jen po našem městě, to bylo po nějaké době bez problémů. Teď mám ale další problém - přestěhovali jsme se do Německa, přímo do Mnichova - obrovské křižovatky, strašný provoz, chodci, cyklisté, neznámé trasy, pro mne je to zde jako bludiště a mám samozřejmě obrovský strach. Přítel můj strach nechápe, jezdí zde celý život a když jede se mnou připadám si ještě nervoznější. Jezdit ale potřebuji a tak to stále zkouším po známých trasách a jako pojistku mam navigaci, kdybych se náhodou ztratila. Jsem ráda, že tyto stránky existují a že se můžu svěřit někomu, kdo mi rozumí :-D Přeji všem úspěchy za volantem a překonání toho příšerného strachu, všem Vám rozumím!!!

Ahoj,chtěla bych se zeptat těch ,co udělaly jízdy až třeba na potřetí. To jste si dokupovaly jízdy, nebo jste někde bokem trénovaly??? A to se platí pokaždé zase tomu komisaři???.Díky

ahoj děvčata,včera jsem přežila další jízdu po vesnicích,jezdila jsem už za tmy,byla jsem docela vyřízená,řazení ještě s problémy,chvílema se mi to i povedlo,když už se rozjedu a řídím,připadám si děsně důležitá,asi si připlatím nějaké hodiny,chci být na zkoušky připravená,přece jenom jde o život,jestli zvládnu další jízdy/úterý a čtvrtek/ozvu se držte palce,také na Vás všechny myslím,věřím,že jednou ten strach zlomíme a pak se tomu zasmějeme

Ahoj děvčata,mám po jízdě a bylo to šílený,v neděli jsem to docela zvládala až na řazení,ale včera hrůza!hlavně taky byla tma a mlha,před stopkou jsem zastavila moc brzo,takže jsem popojela a málem projela/nic nejelo/a učitel mi to zašlápl,takže mi to chcíplo a od té chvíle samá chyba,nemohla jsem ani objet kruháč,pak jsem si zhasla světla a to už se mi chtělo plakat,nejradši bYch to vzdala,když jsem to vyprávěla manželovi,řekl mi,já ti říkal,abys tam nelezla!fakt povzbuzení

Pájo a ostatní, nevzdávejte se!!! Já začala v 59, protože manžel zemřel. ŘP mám 35 let. Přesně co popisuje Pája se stalo mě. Místo povzbuzení - pohanění. Zatím nejezdím. Moc lituji, že to neumím, vyčítám si že jsem krááá-lovna. Nikdy nevíte co život přinese a pak budete moc rádi že umíte řídit. Autoškolu si platíte a oni by Vás to měli naučit. Za kolik hodin je na Vás. Když jedete s manželem, přítelem, přesto že Vás kritizuje, tam JE. V situaci, že to ani na potřetí nerozjedete se vyměníte. NEVZDÁVEJTE SE!!! Vím o čem píši. Zdraví Vás a drží palce "teoretik"