Diskuse - Fobie z řízení auta

ahoj. já jsem dělala jízdy napodruhé.myslím,že jsem platila 600 za tu hodinu a pů. to je na vás kolik si jich připlatíte. jo a ještě kmisaři 400kč.takže za 4 jízdy navíc jsm dala 2400 kč.+ komisař. to je pálka,co?naschle.

omlouvám se. bylo to 300 za jednu jízdu né 600 kč. komisaři 400 kč. a asi učiteli 190 kč. s pozdravem

No a co říct na tohle??? Fobie z řízení auta... Já taky řídil před tím než jsem onemocněl schzoafektivní poruchou s bludy... První co v blázinci samozřejmně udělali že my v mých 20 - letech sebrali řidičák, teď je mně 21 a od doby co beru léky řídit nesmím... Ale k věci... Bojíte se řídit??? NEŘIĎTE!!! Nejom, že tím ohrožujete sebe ale hlavně Nás!!! Sám si dost dobře nedovedu představit jak bych měl za volant nasednou unavený, vyčerpaný s třesoucíma se rukama a hercnou v krku, jak tu níže popisujete!!! Nejste schopní v klidu řídit natož pak někoho na ulici oživovat až ho přejedete!!! Zdar Váš Mike.

Sorry za chyby už fakt nevidím... Jdu spát... Zdar.

Strach z řízení auta má každý začínající řidič,čili začátečník.Ten strach má žena i muž.Žena to přizná,chlap ne.Prošel si tím každý a každý se postupně zdokonaloval.Když člověk vyleze z autoškoly,zná jenom základy,zkušenosti nemá a proto se musí pořád něco učit.Řízení auta je hodně těžká věc.Takže Mike- toto je diskuse malého procenta lidí,co svůj strach přiznají a chtějí si vylít pocity při svých začátcích. Podle mne, za volant nepatří řidiči-machři, co svou neukázněnou rychlou jízdou a předpisy porušující, ohrožují ostatní řidiče. Všem začátečníkům přeju hodně zdaru,ze začátku malé úseky, nic nevzdávejte,hlavně jezdit,jezdit a půjde to!!! Markéta

Markéto,
velmi podobný příspěvek jako Mike jsem psala i já, nicméně asi jsem zavřela okno dřív a tak se neuložil...
Neměla jsem zájem kohokoliv urazit a to myslím stejně tak ani on. Naopak vážím si toho, že jsou lidé a je jedno jestli ženy nebo muži, kteří dokáží o svém strachu otevřeně mluvit a snaží se ho přemoci. Nicméně psala jsem také to, že naučit se řídit není ani jednoduché a ani automatické, prostě ne každý na to má buňky a ne každý to zvládne. Naprosto stejně jako každý nezvládne udělat maturitu nebo vejšku. A přesto, že to nezvládne neznamená to, že je takový člověk méněcenný. Prostě umí něco jiného. To je celé a v situaci kdy jde o život by každý měl přemýšlet o tom jestli na to opravdu má nebo ne.
Rozhodně si nemyslím, že by to měl hned vzdát, to v žádném případě...jsou lidé, kterým to ze začátku nejde, ale postupně se to skutečně naučí, každý jsme jiný a někomu stačí méně někdo potřebuje více..to je v pořádku. Jenže jsou lidé, kteří i kdyby dělali nevím co, tak se to prostě nenaučí a ti by skutečně na silnici neměli co dělat.
Takže dámy, zkoušejte to, jezděte s instruktory, v polích s přáteli apod., snažte se, ale pokud vám to prostě nepůjde, ať se snažíte jakkoliv, buďte soudné a zkuste se zamyslet nad tím, že je dost možné, že pro vás zkrátka auto není. Nevzdávejte se, když vám někdo vnucuje, že jste hloupé, mnohdy stačí vyměnit spolujezdce, někoho kdo vám opravdu pomůže, poradí a povzbudí vás, ale pokud přesto váš problém trvá, najděte si jiný způsob dopravy.
Řídit není jednoduché a nejvíc nehod způsobují lidé, kteří to neumí a je jedno jestli jsou to machrové nebo ne, prostě to neumí a nemají v provozu co dělat.
Takže doufám, že si rozumíme. Nekritizuji vás za to, že vám to nejde, zkoušejte to, ale do provozu jděte jen, když to skutečně umíte. Hodně štěstí:).

Moc díky, dobrá instruktáž, zkusila jsem a OK, už to nehrká:-) Asi jsem to předtím blbě napsala, rozjíždím se fakt jen ze stání na jedničku, jinak umím podřadit z trojky na dvojku dobře, přibrzdit až skoro do zastavení, např. se rozhlídnout do křižovatky a pak znovu na dvojku se ze spojky rozjet, tohle je OK, ale přechod jednička-dvojka, to byl zakopaný pes. Dík ještě jednou. V kopci se rozjíždím na spojku, jak radíš, ale jen v mírném a hlavně v provozu, jinak v nějakém krpálu používám ručku.Díky

Veselka - Souhlasím s tebou!!! Markéta - Z čeho mi naznačuješ, že jsem machr co za volantem nemá co dělat??? Já už rok neřídím a od doby, jak jsem se již zmiňoval, co beru léky řídit ani nesmím, spíše ani nemůžu, proto se považuji za soudného a né machra. Jinak souhlas v tom, že ačkoliv jsem mladý, mí vrstevníci 18-21let (požívači omamných látek) jsou puberťáci co ani neumí pravopis a ve svým vytuněným Kadettu dělají machry. Tím se všem slušným omlouvám. S tím, že chlap to nepřizná a ženská jo... No jak kdo. Ale pokud mám strach s první jízdy s instruktorem, pak OK!!! Pokud mám ale strach po té, co získám papíry??? To radši ať nejezdím!!! Jen si představ, co by asi dělal k smti vyděšený řidič s auta, kdyby se měl postarat o raněnýho na silnici, chodníku nebo já nevím kde. Stejněj postoj zastávám i k vozejčkářům... Mají spešl auto??? OK. Nic proti... Ale jen pro zamyšlení: Kolik minut trvá vozejčkárovi, než se z auta vyhrabe (pokud to sám vůbec dokáže) ??? Jak by měl pomoci někomu koho byť nechtěně srazil???

Chtěla jsem jenom naznačit,že toto je diskuse o lidech,kteří se chtějí vypovídat ze svého strachu z řízení auta. Navzájem si tu lidi sdělují své pocity a pomáhá jim to. Ty jsi naznačil,že tito lidé nemají být na silnici.Proto ta moje odezva. To jsou lidi,co řídit UMĚJÍ,ale mají ten strach,který však časem mizí.To jsem měla na mysli. Tebe jsem vůbec nejmenovala za machra na silnici.Neznám tě. Přečti si pořádně můj příspěvek.M.

ahoj všem, na tyhle stránky občas chodím zhruba rok a musím přiznat,že mi moc pomohly. Našla jsem je úplnou náhodou v krajním zoufalství. Protože jsem s autem bojovala,manžel mi pomoct nedokázal a auto zkrátka potřebuju. Chtěla bych reagovat na Mikův příspěvek,protože si myslím,že nemá až tak docela pravdu. Dlouho jsem byla totiž také přesvědčená,že kdo se bojí,nemá na silnici co dělat(tam počítám i sebe). ale pak jsem toto téma konzultovala s několika velice dobrými řidičkami a zjistila jsem,že tento problém měly všechny. Nebo tedy problémy,které jsem měla-a stále mám i já.Proto si dnes myslím,že strach na závadu není.uznávám,že jsou lidé,kteří se to nenaučí nikdy-ale moc jich není. PS: i já mám souseda typu,co Mike popisoval,za 2 roky,co má řidičák, totálně zlikvidoval 8 aut.jen zázrakem se nikomu nic nestalo! takže ten na silnici nepaří. jinak pro nás "ustrašené",ale opatrné-držme si pěsti a bojujme dámy.

Ahoj všichni,já dělala ŘP v 18 na malém městě, pak jsem 11 let neřídila, nebylo čím. Dnes je mi 30, provdala jsem se do 100 000.ového města a jezdím po té pauze rok a už je to OK. Ze začátku jsem to chtěla vzdát, po té pauze jsem neuměla nic, znova jsem si prošla značky i všechna pravidla, řešila křižovatky na výukovém CD, s mužem večer jezdila na cvičák zkoušet rozjezdy a řazení. Neměl trpělivost, říkal mi, že vůbec nemůžu do provozu. Zkontaktovala jsem autoškolu na kondičky - chlap hrozný, jízlivý. Pak jsem se nakontaktovala na paní instruktorku a fakt zlatá ženská - ta mě naučila nejvíc. Po 5 jízdách mi řekla, že dál už je to na mně a že další kupování jízd už pro mě nemá význam. A jezdím. Sama, někdy pomaleji, ale nikomu nepřekážím, nejsem bezhlavá, spíš až moc rozvážná, nehraju si na automatické úkony za volantem - jak říkal ten chlap instruktor, ale přemýšlím o nich, soustředím se - říkám si to i nahlas a fakt to jde. Píšu to proto, že já jsem jinak typ spíše ustrašený a nervózní, ale za volantem to zvládám a kiksy nedělám - pochválil mě i manžel, když jsem ho vezla - prý když zažil tu mou jízdu tehdy a teď - nesrovnatelné. Naučila jsem se předvídat, myslet i za druhé na silnici a hlavně ovládat auto a ne se nechat ovládat jím. Všem držím pěsti a snad vás to trochu povzbudilo.

Lidi, musím se s vámi podělit o to, co se mi stalo. Mám rok auto, označila jsem si ho ZETkem,aby hned všichni třeba neměli problém a asi i pro svou jistotu. ZETko mám, na křižovatkách nechcípám, rozjíždím se rychle, neomezuju, neohrožuju, jsem se sebou spokojená. Chystala jsem se ZETko sundat a představte si, včera jsem na noc zaparkovala na jednom parkingu, ráno přijdu a na autě klíčem vyškrávbané ZETko na kapotě:-( SMutné, že?

Ahoj lidičky,dneska jsem trénovala se synovcem a konečně první člověk,který mi vysvětlil ten správný moment ,kdy ta spojka zabírá-od jiných to bylo -to musíš cítit kdy zabírá,až jsem to dnes konečně vychytala. Hned šlo vše líp. Zítra mám jízdy a docela se na ně těším. Uvidím jestli ta nervozita pramenila z té spojky,anebo to bude stát zase za houby,ale hned mám lepší náladu.

No, milí všichni tady, jsem ráda, že jsem Vás našla. Stejně jako většina z Vás jsem jaksi udělala papíry před drahnou dobou a to v Praze - není mi vůbec jasno, jak jsem to před těmi asi dvanáci lety zvládla. Pak to se mnou bylo špatný, rodiče jeden jako druhý měli auto přirostlé k zadku a když jsem řídila, tak řvali. Pak byl zákal oka, tři roky jsem nemohla mít brejle a pak bylo nové auto a zas bububu, je moc nové, dávej pozor, lalalalala. Pak se mi furt pochechtával manžel, strkal mi klíčky a přitom věděl, jakou z toho podělanýho auta mám hrůzu. Přitom když začínal trochu pravidelněji řídit, tak to byl docela zážitek. Žádný řidič z nebe nespad a to mi dává trochu naději, že to zvládnu taky.
Teď jsme s drahou polovicí v p**eli světa v Německu. Jsem tu sama celý dny, práci najít se nedaří a řídit auto by bodlo, byla by větší šance něco najít.Tak jsem dneska investovala 60 EUR za 90 minut jízdy a budu je investovat tak dlouho, dokud to sama nedám. Teda pokud ty blbý éčka budu mít. A musím uznat, že můj pan instruktor je strašně trpělivej. Taky jsem zjistila, že Němci maj spoustu různejch malejch pouček, co a jak dělat. Přišla bych na ně asi sama postupem doby, ale takhle můžu ověřovat v praxi. A učím se všechno skoro znova, protože jsem si v český AŠ vyrobila pěkný zlozvyky, což je především furt šlapat na spojku.Taky tu mají na řidičák předepsáno spoustu užitečných tréninků jako dlouhá jízda, jízda v noci, najíždění na dálnici a tak. No uznejte, učili Vás něco takového v AŠ? Bude to boj a dlouhý boj a bude to drahý boj, ale dát to chci a musím,už jen proto, abych všem těm pochechávačům a řvounům vytřela zrak a sobě pomohla k trochu větší svobodě. Držím palce všem ostatním, které z té káry mají podobný strach nebo respekt, či co to je, jako já. Doufám, že to společně zvládneme!

Milá Karkulko, máš můj obdiv za tvé odhodlání, zvládneš to. A ty jízdy, jak píšeš, ti závidím. Já jezdím po 10tileté odmlce, řízení jsem jakž takž zvládla, ale ne vše. Jezdím po našem městě - má 90.000 obyvatel a pak do známých měst, která jsou tak do 70 km od nás. Po dálnici jsem v životě nejela, takže představa, že se tak někdy stane bez tréninku, mě děsí, v noci jsem jela jednou a byla jsem vyděšená, jak je to jiné, navíc srnka do vozovky, plašila jsem, ale dobře to dopadlo a od té doby už jezdím jen za světla. Držím Ti pěsti, ty éčka za to dát fakt stojí, vrátí se ti to. Also, viel Glueck:-)