Diskuse - Fobie z řízení auta

Ahoj holky,tak po neděli mě čekají opravky,budu se snažit a moc doufám,že to opět nezvorám.Moc mi pomáhají vaše příspěvky,jsem tu skoro denně a pročítám.Vidím,že děláte krůčky dopředu a to mi pomáhá,že to třeba taky jednou půjde.Ted jde o to jen to dodělat.Gerto,byla jsem na tom jako ty ne-li huř,už když jsem šla zkraje k A.Š.podlamovali se mi nohy a pak jsem zmatkovala.Můj učitel mi stále říká,že to chce klid a všechno najednou půjde samo.Bude to možná tím,že jsme starší a máme z toho auta větsí respekt,ale půjde to,jen to dá víc práce jak za mlada(né,že bysme byli až tak staré).Zdravím také Bedrunku,Akras a všechny co mi pomohli radou,jste holky šikovný a smekám před vašimi uspěchy, jde to krok po kroku ale stále dopředu....

Zuzko: moc a moc držím pěsti, neboj to zvládneš.Můj instruktor říkal "řídit se naučí i cvičená opice" ,čímž mě tedy ze začátku hodil mé sebevědomí na bod mrazu,a když jsem ho viděla jak po každé jízdě vystupuje rozklepaný z auta a hned si zapaluje cigaretu,tak jsem měla vážné obavy o jeho zdraví.Dnes se tomu už směju :-)) Na závěrečkách se mi chtělo zvracet,brečet i ječet zároveň,ale zatvrdila jsem se a na poprvé to zvládla, a Ty to Zuzko také zvládneš. Mě opravdu pomohla myšlenka, že když to nepůjde na klasice,tak si udělám řidičák na automat,prostě pořád zůstavala další možnost!!
Držím pěsti !!!!

Diky Akras budu se snažit,už při představě že budu za volantem je mi úzko,pořád mám pocit,že se toho auta bojim,to neni dobře.No hlavně at dám konečně ty zkoušky a začnu trenovat po okolnich vesnicích.Vzdát to nechci i když jsem ty myšlenky párkrát měla,jste holky statečný,vezmu si z vás příklad a ještě dlouho budu pročítat tyto stranky,abych nabrala sílu,že to jde.

Zuzi,
já na závěrečky šla s bylink. práškama na uklidnění, endiaronem na průjem:)) a s tím, že to dám. Viděla jsem holku, co šla do auta se slovy já to nedám ...a nedala. Věř si prosím aspoň trošku...my všechny ti věříme, že to zvládneš a moc držíme palce. Zvládly jsme to všechny...zvládneš to taky. Některé z nás to daly třeba až na 5 pokus, ale to je jedno.Hlavně že se to povedlo:)). Když jsi došla až sem a nevzdala to, tak napni poslední síly a hezky to dotáhni do konce:)). Jsme s tebou:))

Jo a dneska jsem zase byla na nákup ve městě a při cestě zpátky se mi pěkně zamlžily okna. Tak jsem při jízdě stihla pustit topení a ofuky na plno a přestalo to. Ale byla jsem pěkně vykleplá:)). Skoro nic jsem neviděla. Budu vozit hadr, než se to ofoukne, dá se to zamlžené setřít. Takže poučení pro příště:)). Jinak dobrý, dokonce jsem se úspěšně minula s popelářským autem na úzké uličce:)). A než jsem se rozhodila s tím sklem, byla jsem oproti minule klidnější.

Zuzko, přesně jak píše Bedrunka, věř si!! Já si celou dobu,když jsem dělala autoškolu před spaním představovala ,jak sama řídím a ikdyž ve mě hlodaly pochybnosti,snažila jsem si věřit,že to zvládnu.A Ty Zuzko to zvládneš !!
Bedrunko,také se mi zamlžily při cestě z nákupu skla a já na rozdíl od Tebe akorát tak spustila okýnko,protože jsem si nemohla vzpomenout co mám kde nastavit a ke všemu mi na kruháči auto chcíplo, no byla to jízda hrozná,ale dojela jsem v pořádku a ostatní jsem neohrozila, takže dobrý.
Teď už vím jak na zamlžená okna :-) Tak příště to už snad zvládnu líp.

Holky dnes jdu na to,snad to dám,zatím to jde.Držte mi palečky.Zatím jsem docela klidná,snad nic nezkopám!!!!!

Držím,držím !!!! A hlavně věřím, že to zvládneš :-)

Zuzko a co Ti nejvíc dělá problémy??Zkusila bych se domluvit s instruktorem a vypilovat to co Tě nejvíc trápí.

Akras já ti nevím,mám pocit,že se toho auta bojím.Normálně se rozjíždím docela dobře ted mi to furt chcípalo(špatně jsem pouštěla spojku) zazmatkovala jsem v jízdních pruhách(to mi instruktor stočil volant) a pak uz jsem byla totálně v háji,protože jsem věděla,že je konec.Já fakt nevím třeba na to ani nemám,a zbytečně se budu trápit.Co jsem si vůbec myslela,když jsem se tam přihlásila??!!Ted jsem z toho neštästná ach jo.......

Vím,že se to blbě říká a radí,ale poud se neuvolníš (nedonudíš se být flegmatik)tak to budeš mít těžké.Já jezdím rok a stále si spoustu věcí netroufnu,ale už jsem ze uvolnila.Řekla jsem si,že musím a musím se vykašlat na okolí a jde to.Opravdu to chce si říct,že to musíš zvládnout :-)Já si teď na kratší trasy troufnu i na manželovo auto.Vím,ž se lehce radí a horší činí (taky mi manžel říkal,že se mám na okolí vykašlat) ale nějak to nešlo:-( a teď vím,že to jde a jezdím ráda.Samozřejmně parkování je pořád můj strašák:-) ale vždycky se to nějak vyřeší.Dokonce si troufnu zaparkovat do mé extra malé garáže sama a to je co říct:-)

Zuzko, já tě plně chápu, měla jsem naprosto to samé. Před každou jízdou mně už od rána bolel žaludek, byla jsem vynervovaná, zkoušela všelijaké homeopatika, kapky proti stresu, před jednou jízdou jsem dokonce " sežrala " přírodní antidepresivum pro psy ( Relaxis ) pro lidi se to jmenuje totiž Relaxa, a já měla doma jen ty psí. Dopadlo to nakonec tak, že jsem se nakonec s učitelem domluvila, že udělám na 100 procent testy, a jízdu jen pár metrů po rovině, a udělám si dvě hodiny kondičku na automatu a přejdu na něj. Nedělal mi problémy silniční provoz jako takový, ale to řazení, prostě jsem nestíhala řešit ještě úkony uvnitř auta, rozjezdy, přeřazování, neslyšela jsem motor, nezvládala spojku. Hned po autoškole jsem si koupila automat, pár měsíců jezdila jen s někým a už to zvládám sama. Dodnes ještě se nevrhám na neznámé trasy, každou novou si předem plánuji na netu, prohlížím jak vedou pruhy, pokud to jde, " blbé " odbočení doleva nebo složitou křižovatku radši kousek objedu, ale zlepšuje se to. Takže opravdu nejsi sama, nevěš hlavu, auto není nepřítel, jen se musíte skamarádit, to přijde postupně. Držím palce !!!

Holky já myslím že je právě špatně to slovíčko musím...ono by to spíš chtělo chci. když něco člověk chce, podvědomí spolupracuje...pokud je tam jenom musím...a uvnitř nechci...moc se s tím nedá hnout.
Myslím Zuzi, že by to spíš chtělo kinezi, nebo psychologa a odstranit strach.
Autoškola je o naučení pár dovedností, což zvládne každý, ale ty nervy.....já vím o čem píšu...loni jsem se málem složila.
Zuzi je to na tobě, jestli ty papíry moc chceš a proč vlastně. Já ti upřímně řeknu, že bydlet ve městě, asi bych se k tomu neodhodlala. Na druhou stranu, bylo to hodně i o mně si dokázat, že dosáhnu toho, co chci.Já totiž vždy vše vzdávám předem.
A víš co...pak to začlo znova, protože jsem se bála jezdit:)) a jak tu psaly mnohé přede mnou...to teprve začne to pravé ořechové...v autě už není nikdo, kdo by ti skočil po volantu, nebo brzdě...je to na tobě a vzadu máš děti!
Držím moc palce, myslím že by jsi to neměla vzdávat:)), ale jak jsem řekla...je to tvoje rozhodnutí:)).

Zuzko: souhlasím s Bedrunkou.Zkus si před spaním jen v klidu představovat jak to vše zvládneš, jak to bude skvělé,že budeš řídit, no prostě si podvědomí naladit na tu správnou notu.Já na podvědomí hodně věřím a vždy před každým složitějším krokem si nejdřív představím co nejhoršího se mi může stát ( v Tvém případě že neuděláš autoškolu - no a co, nejde přeci o život a vždy je tady možnost automatu),s touhle představou že nic horšího se stát nemůže se vnitřně tak nějak porovnám a pak se začnu soustředit na to jak si přeji aby to dopadlo.Před závěrečkama jsem si prostě pořád každý den před spaním v hlavě předstatovala jak to vše zvládnu a jaká to bude pohoda. Zuzko hezky v klidu,o nic opravdu nejde a pokud Tě trápí peníze (koho by netrápili) tak si řekni,že v životě přijdeš ještě o víc a opravdu se vždy dá přejít na automat- odpadne Ti spousta "složitostí",které musíš při jízdě řešit a budeš se moct v klidu víc soustředit na to ostatní.

rada:vubec si nepřipouštěj,že tam komisař sedí,poprvé jsem z jízd vyletěla,on mně hrozně znervoznoval,že jsem nemohla ani nastartovat auto,podruhé,jsem na to nemyslela,a ejhle,už mám řp 3 roky,tak bud v poho