Diskuse - Fobie z řízení auta

Souhlasím s Akras, nějak to odlehčit a když tak mít v pácu náhradní řešení. Já si řekla ..tak to zkusím a dám to..třeba i na několikkrát. A začla jsem tak, že jsem neměla jedničku a chtěla jsem se rozjet:)) Komisař mi řekl...dejte si tam tu jedničku a jedem:)). A víš co...řekla jsem si..teď už fakt nemám co zkazit a přišlo mi to celé strašně směšné a on mi to dal. Kdyby se mi to vrátilo, tak to celé prostě tolik nežeru. A snažím se to takhle brát i teď. A opravdu to není lehké...mám problém s těmi průjmy, které už ale nemůžu zastavit. Začne to před jízdou a klepu se. Jenže posledních pár dní z toho mám jakoby střevní chřipku...jsem fakt vysílená. A asi sto krát si říkám stojí mi to za to??? Ale pořád si myslím, že jo:)). V autě mám homeopatika a prostě jedu a jízda od jízdy je líp zvládnutá, jenže ty nervíky:))...uvidíme, ale já chci prostě jezdit a být samostatná, takže se peru dál:)). A ty bys měla taky:)) Držím moc palce:)) A jedu do města :)). Tak průjmu zdar:)).

Holky,díky za podporu.Ted musím vychladnout,až se mi to povede ještě to snad zkusit, ted bych na to neměla,mam v sobě moc emocí a pocit méněcenosti.Pak snad zkusit ještě nějaké jízdy a zkusit to po třetí.Moc vám závidím,že už to máte za sebou,vím,že i pak budou problemy,ale pak by mi snad pomohli děti nebo i manžel(i když ten by na mě asi řval)jen mít ty papíry.Tak držím všem pěsti, jste šikulky.

Zuzko,hlavně to není žádná ostuda neudělat řidičák napodruhé.Máš na to celý půlrok a taky nejsi sama,kdo dělá opravky.Dnes jsou komisaři hodně přísní a málokdo to dá napoprvé.Prostě pokračuj dál,nic nevzdávej,budeš se zdokonalovat,uvidíš.I když se ti teď zdá,že ne.Nakonec poznáš,že opravky tě ještě hodně věcí naučí.Jsou to nervy,ale to prostě k tomu patří,řekni si.Neboj uděláš to jako my tady všichni pos.....ránci.

Jaký pak pocit méněcenosti.Víš kolik lidí nemá řidičák, spousta a spousta,jen o nich nevíš, protože to nikde nehlásají a tak nějak se obecně myslí,že řidičák má každý.Hezky v klidu,nejde o život ani o nic jiného.Uvidíš,že jednou se tomu všemu budeš smát,jen teď si to připouštíš víc než je třeba.Pořád máš i jinou možnost-automat,odložit na později a opravdu O NIC NEJDE !!!!!

Jaký pak pocit méněcenosti.Víš kolik lidí nemá řidičák, spousta a spousta,jen o nich nevíš, protože to nikde nehlásají a tak nějak se obecně myslí,že řidičák má každý.Hezky v klidu,nejde o život ani o nic jiného.Uvidíš,že jednou se tomu všemu budeš smát,jen teď si to připouštíš víc než je třeba.Pořád máš i jinou možnost-automat,odložit na později a opravdu O NIC NEJDE !!!!!

Jaký pak pocit méněcenosti.Víš kolik lidí nemá řidičák, spousta a spousta,jen o nich nevíš, protože to nikde nehlásají a tak nějak se obecně myslí,že řidičák má každý.Hezky v klidu,nejde o život ani o nic jiného.Uvidíš,že jednou se tomu všemu budeš smát,jen teď si to připouštíš víc než je třeba.Pořád máš i jinou možnost-automat,odložit na později a opravdu O NIC NEJDE !!!!!

Jaký pak pocit méněcenosti.Víš kolik lidí nemá řidičák, spousta a spousta,jen o nich nevíš, protože to nikde nehlásají a tak nějak se obecně myslí,že řidičák má každý.Hezky v klidu,nejde o život ani o nic jiného.Uvidíš,že jednou se tomu všemu budeš smát,jen teď si to připouštíš víc než je třeba.

Ahojky, už dlouho pročítám tyto stránky, že mi to dodá odvahu pořádně jezdit a ještě nic :(
Řidičák mám již 5let, občas jsem někde zajela ale opravdu jen občas, tak 5x do roka :)) Před 3 měsíci se mi naskytla možnost mít auto tak jsem neváhala ale.... Jezdím každý den do práce a z práce a to ještě po dálnici ale jakmile mám vyjet z trasy tak mám šílený strach a snažím se tomu jakkoliv vyvarovat. Když jedu s přítelem jsem v klidu (jelikož vím, že kdyby došlo k nejhoršímu tak si za ten volant sedne on) ale jak mám jet sama tak se klepu. Znervozňuje mě představa jak stojím na křižovatce, za mnou kolona aut a já se nerozjedu, nebo, že se brzo zařadím do pruhu a někomu tam vjedu moc blízko. Jednou jsem se hecla a nejela po dálnici ale městem ale klasika, začala jsem se klepat a na semaforu mi to chcíplo.

Pro Zuzku - nevzdávat!!!je mi 47 autoškolu jsem dělala vloni,jízdu jsem dala až na podruhé,taky jsem měla nervy jako blázen a vlastně je ještě pořád mám když sedám do auta,pořád se bojím,jezdím rok a něco,jezdím jen svoje známé trasy/což je prý špatně/ale jsem na sebe pyšná,když ujedu alespoň to svoje,jezdím nalepená na předním skle,strašně se soustředím,ani rádio nepouštím,když někam jedu,přemýšlím o trase/kde je hlavní,kde stopka.../no prostě blázen pořád čekám,kdy přijde ta chvíle,že pojedu beze strachu,ale nějako to nepřichází
tak všem mnoho zdaru a nevzdávat to!

I já zatím jezdím jen známé vyjeté trasy a nových se bojím.Ale i na těch známých mi to občas chcípne (naposledy na kruhovém objezdu), jednou jsem najela do špatného pruhu,ale vždy jsem se s tím nějak popasovala.Troubící auta za sebou se snažím ignorovat,žádný učený z nebe nespadl.

Mi to včera taky chcíplo a ještě jsem si blbě najela, při odbočování vlevo...jsem vždy jaksi moc vpravo...uvědomím si to hned, ale už se nemůžu posunout:)). No co učený z nebe nespadl...příště si dám pozor:)) a navíc nikoho jsem neohrozila...pouze zablokovala:)) A to mě čeká ještě premiéra v tankování:))...to tepve bude sranda:)).
Zatím jezdím pořád stejnou trasu, ale snažím se po nějaké době zajet něco nového, ale i kdyby ne..tak je úspěch zajet aspoň to naučené...teda aspoň pro nás, kteří jsme takhle vykleplí :))Nemluvím o řidičích, kteří jezdí bez problémů:)). Taky silně pochybuju, že se jen tak pustím někam do neznáma...i když kdo ví, třeba se stane zázrak:)).
Jo a Zuzi, tenhle pocit méněcennosti a blbosti jsem měla po každé jízdě s manželem :)) dokud jsem ho neseřvala, že je arogantní a teď už i naprudko v autě, ať sklapne, jestli chce dojet živý:)). Jenom jsem chtěla říct, že pár prohraných bitev neznamená prohranou válku:)). A na méněcenost se vykašli, pro mě si super bojovnice, že to zkoušíš dál:)). A někteří prostě nechápou, co vyvádíme, že máme strach z řízení...takoví to ani nepochopí. Víš kolik lidí nevěřícně nade mnou kroutí hlavou a smějou se mi. No co, důležité je se pochválit sama, za to co už jsi doteďka zvládla a co ne...tak brzy zvládneš taky:)).

Holky, jak já vám rozumím !! Hlavně, že tady píšu, jak s automatem je to brnkačka a přitom mám taky za celý rok jen " svých " 5 najetých krátkých tras. I doma jsem se chlubila, jak jsem dobrá. A 18 letá mně řekla " víš co ? Když jsi tak dobrá, tak pro mně přijed do školy " ( neznámá cesta, dost frekventovaná, kdo zná Prahu tak u Arkády Pankrác až na Kavčí Hory ) Týden mě to leželo v hlavě, příprava děsná fakt jak před útokem na Irák, navigace na prd, jelikož by mně vedla jinudy, takže já papír přilepený na palubce, rozklepaná jak ratlík ale jela !!! Udělala jsem jen jednu chybu, že jsem se zařadila do blbýho pruhu a zazmatkovala, protože ten by mně navedl na dálnici, tak jsem tam rychle přejela, jen koukla rychle do zrcátka a nedala blinkr - blbec. Na nové složitější trasy ještě nemám, také mám řidičák rok a půl a je mi 47.

Leni,
tak za sebe ti říkám, že pro mě jsi Superstar, když si představím Prahu... myslím, že bych nevyjela nikdy:)) Fakt klobouk dolů.

Diky moc za tyto stranky. Dnes jsem na ne nahodou narazila a cetla a cetla a cetla.. ..Sama jsem delala ridicak pred 10 lety, i tehdy napodruhe ( a to jen diky tomu, ze jsem mela pres 38°C teplotu a bylo mi to najednou cele sumak, hlavne jsem se snazila neusnout :-)) Pak jsem neridila - auto jsem nemela a rodice mi sve nikdy nepujcili (kdyz to poradne neumim). Kdyz jsem chtela po 8 letech sve "znalosti" obnovit s manzelem a jeho autem, vzdy na me hodinu rval, dupal vedle do podlahy a mel chytre rady typu "najed si tam tak, aby se to neodrelo". To me odradilo definitivne. O pocitech na zvraceni a prujmech pred takovymi jizdami ani nemluve...nicmene dnes jsem po precteni techto stranek zaplatila pet kondicnich jizd a jsem odhodlana znovu ridit. Tentokrat uz ale do auta s manzelem nevlezu. I kdybych mela zacit prvni den objizdet 20x blok. Nebo aspon 1x :-) Proste zacnu tim nejjednodussim a budu si to sama v klidu vylepsovat. Dam vedet, jak se mi zadarilo :-)

Tedy holky to je radost číst.Všechny jsme vyklepané,vyděšené,ale snažíme se dál a to je prostě super.Mě je naprosto šumák,že zatím jezdím jen známé trasy,říkám si,že je důležité si to řízení zautomatizovat a až pak vyrazit do neznámých vod,to už budu mít víc času na přemýšlení kudy správně jet.A nejen manžel dokáže v autě pěkně prudit.Já jezdím s dcerou,má řidičák rok a připadá si jako hrozný mazák (faktem je,že řídí dobře) a také mě dokáže v autě pěkně vytočit svými radami a výkřiky.Lepší jezdit sama :-)