Diskuse - Deprese

Je to těžký, ale musíš si najít konečně svojí vlastní cestu a že to bude bolet to je jasný.
Bolí to rodiče ( nemaj se o koho starat )
a bolí to děti ( naučit se starat sám o sebe ).
Ale ten výsledek : pro sebe svobodu rozhodování
a rodiče navštívíš a ujistíš, že si zde stále pro ně- a oni zvyknou si.Nakonec jsou na všechno dva.
Hodně odvahy !

Velaxin a Argofan obsahuje stejnou účinnou látku

Ahoj Jarmilko, kdepak ses tu vzala? My už jsme delší dobu na DEPRESI I. - nová diskuze :-))

Ahoj, poraďte mi někdo, jak dlouho mám čekat než mi zaberou antidepresiva.Víc než rok mám zdravotní problémy - nevolnosti a tak.Lékaři nic nenašli a tak jsem skončila u psychiatra - ten tvrdí, že je to psychický problém.Už 3 měsíce beru Ixel a Prosulpin, ale můj stav se příliš nemění. Jednou je líp jednou je hůř. Někdy ani nemám chuť žít a nejraději bych to skončila. Doktor tvrdí, že to chce čas, ale mě se to i tak zdá dlouho, jsem někdy úplně vyčerpaná. Zabrali někomu léky třeba po půl roce? Mně se to zdá divné. Všude píší, že by se to mělo poznat tak po 6 týdnech. A u mě furt nic. Léky mi doktor změnit zatím nechce, protože by se stejně zase muselo čekat. Prosím o radu.

Ahoj Martino, piš na "DEPRESE I. - nová diskuze".
Můžeš nám popsat, jaké potíže tě zlobí? Podle nás by se AD měla změnit, pokud máš pocit, že nezabírají. Mnozí jich máme vyzkoušených několik. Taky se dá změnit MUDr., pokud k němu už nemáš důvěru... Piš na "novou depresi", prosím tě :-))

Dobrý večer..už dva roky mám problémy s dýcháním,chodila jsem po doktorech a nakonec jsem skončila u psychiatra..Výsledek byl,že to mám ze stresu.Posledních 14dní se mi to tak zhoršilo,že jsem si vyžádala u obvodního lékaře celkové vyšetření a ten mě poslal na plicní.Na plicním mi bylo řečeno,že mám astma.Dostala jsem dýchátko a potom se mi to strašně zhoršilo,tak že jsem se nemohla vůbec nadechnout.Dneska jsem byla znovu u lékaře na plicním a místo dýchátka jsem dostala nějaké léky..Ale dneska už jsem měla lepší výsledky,tak teda nevím z čeho se mně pořád blbě dýchá..Chtéla jsem se zeptat,jestli náhodou nemá někdo stejný problém jako já..Děkuji za odpovědi..

Zřejmě trpím podobným problémem. Já jsem to ale vzala v opačném pořadí. Nejprve plicní, alergo atd...Léčím se na astma, ale nepomáhá to. Po novém roce jsem objednaná na psychiatrii. Doufám, že tam je zakopanej pes. Nebo alespoň částečně..Nevím proč, ale příznaky se zhoršují obvykle v odpoledních a podvečerních hodinách.

Zdravím všechny, co mají problémy s depresí.Já už se léčím asi šest let na " periodickou depresivní poruchu " a je to humus.Přichází to většinou v listopadu a odchází asi v březnu. Takže momentálně jsem v tom až po uši. Beru spoustu léků a chodím na skup.psychoterapii a stejně je mi pořát zle - pocity smutku a beznaděje. Rodina se mě snaží povzbudit - ať jsem víc aktivní, cvičím a chodím ven, ale já se neumím přinutit a jen bych seděla nebo ležela a podřimovala.Cítím se straěně unavená a chtěla bych umřít, jenže jsen takový srab, že ani to nedokážu a to mě ještě více sráží dolů.Už teď se bojím vánoc, že to nezvládnu - příjdou děti s partnerama a sestra s rodinou a já bych chtěla být sama . Už nemůžu dál a chci poradit od někoho stejně postiženého,co se dá v takových stavech dělat,aby se to dalo do jara vydržet. Přeji krásné vánoce všem. Michaela

Zdravím všechny, co mají problémy s depresí.Já už se léčím asi šest let na " periodickou depresivní poruchu " a je to humus.Přichází to většinou v listopadu a odchází asi v březnu. Takže momentálně jsem v tom až po uši. Beru spoustu léků a chodím na skup.psychoterapii a stejně je mi pořát zle - pocity smutku a beznaděje. Rodina se mě snaží povzbudit - ať jsem víc aktivní, cvičím a chodím ven, ale já se neumím přinutit a jen bych seděla nebo ležela a podřimovala.Cítím se straěně unavená a chtěla bych umřít, jenže jsen takový srab, že ani to nedokážu a to mě ještě více sráží dolů.Už teď se bojím vánoc, že to nezvládnu - příjdou děti s partnerama a sestra s rodinou a já bych chtěla být sama . Už nemůžu dál a chci poradit od někoho stejně postiženého,co se dá v takových stavech dělat,aby se to dalo do jara vydržet. Přeji krásné vánoce všem. Michaela

Michaelo, o depresi a všem možném si nově píšeme na fóru "Naše zdraví". Rádi tě vezmeme mezi sebe!

Jsem student , který mívá ráno depresivní stavy , které vedou k problémům ve škole i v rodině, v noci se budím s pocitem , že jsem zaspal ( 3-8x do noci).Ráno se probouzím s pocitem ,že ten den nezvládnu jak se ode mne očekává a místo abych čelil problému raději se schovám do ústranní.A z jednoho problému je najednou více.

Ahoj jsem na tom stejně a taky bych to neradši zabalil,ale jsem taky srab.Nevidím žádnou cestu ven,žádnou vizi do budoucna,je to na nic.

k**ot do hubyk**ot do huby

Myslím, že když půjdete jen k obvodákovi, i ten vám napíše antidepresiva/ad/ Je pořád lepší jít dřív, než na to kašlat a stejne se toho sami nezbavíte a nepomůžete si. Mela jsem stav, že jsem myslela že to nepřežiju, že sjem k nicemu,nic nedokážu a zbytek života je prrrrrr... Nasadili mi ad- cipralex a za 3 týdny jsem už celkem v pohode. Nebojte se , fakt to přejde, kdyžtak si odtuknete diskusi na téma CIPRALEX. tam je toho taky dost ke čtení. papa a držim palce

Ahojte všichni...tak já také trpím asi depresema, jelikož nějaký týden užívám ráno a odpoledne Apo-sertral 50 a večer, cca po 20 hod Zoloft 100. Všechno začalo krátce před Vánoci, kdy mě opustila přítelkyně, přišel jsem o práci a doma nic moc svátky,do toh dálkově dělám vysokou ( magořina ). Nejdříve jsem to nějak celé překonával, ale neělo to. Jednoho dne sem byl s kamarádama sednout na nějaké to pití, ale bylo toho moc a druhý den poté se to celé rozjelo ve velkém. Skončil sem v nemocnici, jelikož sem měl takové stavy, když už sem nevěl kudy kam a jen sem přemýšlel a myslel nad tím, abych si nic neudělal za účel zbavit se těch stavů. Kdo nezažil nikdy nepochopí. Na své přání sem se nechal odvěst do nemocnice, jelikož sem to vážbě nezvládal a bál sem se, že umřu! Tam me vyšetřili a ptali se mě, jestli nechci do " blázince " a já jim říkám, že nejsem blázen, že teď je toho na mě moc a je to celé podpořené alkoholem. Že potřebuju něco na uklidnění a spaní. Tak sem tu noc za pomocí prášků přežíl a pak bylo líp. Po několika dnech se to vrátilo. Nemohl sem dojít ani do kuchyně a udělat si třeba čaj. Absolutně nic. Jen sem ležel a díval se na filmy. Jednoho dne mě bylo tak zle, že sem se sebral a doplazil sem se do nemocnice, kde mě předepsali Zoloft 50 a že mám jít na psychiatrii. Podotýkám, že žiju v Praze a třeba cesta metrem byla něco nemožného. Měl sem takový streach ze všeho tam..lidí, tunelů...prostě všeho. Ještě mě píchli injekci a ten zbytek dne mě bylo opravdu dobře. Najednou jiný svět, ale druhý den opět stejně a další opět do nemocnice a z té rovnou na psychiatrii jako na ambulanci. Nemluvil sem, jen seděl a tupě zíral. Nejedl sem a děsně mě bolela hlava. Tím způsobem, jako by se mě měla rozlítnout.Říkal sem si v duchu, že by bylo lepší nežít. Bylo by toho hodně tady o tom, jak mě bylo a je. Přeskočím rovnou k psychiatrovi. Ptal se mě na vše možně. Řekl sem mu také, že sem kouřil marihuanu a to docela pravidelně, ale nyní již nějaký měsíc ne. Světe div se...bylo mě řečeno, že to jsou abstinenční příznaky. Začala mě to tak odborně vysvětlovat. Že mozek se potřebuje zpamatovat..že ty buňky sou zdegenerované. Hrůza. Úplně sem se zděsil. Říkala mě, že by mě to teď pomohlo, kdybych kouřil, ale ať to nedělám. Zajímavé je, že mě takhle nikdy nebylo. Vůbec sem nevěděl, co se to semnou děje. Myslel sem, že umírám. Nyní je mě docela dobře. AD užívám krátce, ale pociťuju změnu k lepšímu. Mám novou práci, kde to zatím jde a nikdo nic neví. Směju se. Dělám blbiny, ale někdy musím na WC jelikož se mě udělá špatně nebo se mě podlamují nohy,a le to je jen chvilkové. Moje maminy mě říká, že to na mě pozoruje..účinkování těch prášků...že sem jiný. Přátelský, klidný, naprosto klidný a já můžu říct, že to na sobě pociťuju také. Je to jiné. Jen bych chtěl, abych byl jako dřív. Nic nebyl problém, vše šlo. Dnes se rozjíždím a někdy si připadám, že sem trochu pozadu. Je mě 25 let a můžu Vám říct, že sem se poprvé ve svém životě zastavil a uvědomil si, že život je to nejhezčí co máme a lidi, rodinu!!! To mě drží nad vodou!!! Životní hodnoty, ve svém věku sem přehodnotil a řekl si, že úplně jinak. Také chci říct, že skoro dva měsíce nepiju alkohol a bojím se někdy napít, aby mě se mě to nevrátilo. Jedno je jasné..marihuanu už nikdy. Doktorka mě řekla, že marihuana s pervitinem jsou nejhorší drogy co ničí mozek. Mějte se hezky, ať je Vám dobře na duši.