Diskuse - Deprese

Romísku, já už tu zase bulím... Díky :-)))

Silvi, čtvrtka Neurolu je naopak OHROMNÝ ÚSPĚCH ! Děláš to moc dobře. Postupně si rozpůlíš i tu čtvrtku, kterou si teď bereš až odpoledne, pak i tu a nakonec nebudeš potřebovat ani zrníčko :-))) a bude fajn! Držím ti moc palečky!

Zdravím všechny přítelkyně a kamarády! Užijte si příjemné víkendové večery a nejen ty. Ať vás sluníčko a vedro nemoří, ale povzbudí a dodá vám spoustu energie!!! Dostatečně odpočívejte, relaxujte, nabírejte sílu a hlavně UZDRAVUJTE SE ! ! !

P.S.: Zítra si zase jedu potrápit tělo na kole (Romí, na Masarykovu chatu na Šerlichu vyjedeme autobusem a odtud dolů do Pekla a do Nového Města a zpátky domů..., možná si trasu dovedeš představit) a pozítří se snad pojedeme vykoupat někam k vodě a navečer budeme u nás na zahradě grilovat flákoty, takže se ozvu nejspíš až v neděli večer, nebo v pondělí ráno.

* * * Krásný večer a klidnou, dobrou noc * * *

Ahojky Romanko a vy ostatní. Z toho tvého dalšího příběhu o miminku jsem zas na dranc. Určitě tě nemusí mrzet, že brečím. Jsem hrozná cíťa. Tohle mě zas dostalo. Brečela jsem jak želvička.Je jasné, že se všichni snažili miminko udržet. Ale z mé životní zkušenosti vím, že když to chce ven a tělo to svým způsobem odmítá, tak se narodí většinou postižené děti, které se nedožijí třeba pěti let. Nic to nemění na tom, že je to strašné, nepřála bych to nikomu a moc mě mrzí, že sis to musela prožít právě ty a tvůj muž. Máš ale kluky a musíš být na ně určitě hrdá. A je jedno, jestli mají na výzu dvojky, nebo trojky. Jsou prostě tvoje. Moje, dnes 15ti letá dcera, je v pubertě asi od 12 let a tříská to s ní znamenitě. Čekám, jen kdy to přejde. A modlím se,ať se nestane nic hroznýho. Je vzpurná. Teď to docela jde, bylo to horší.
Je hezké, že máš vedle sebe muže, o kterého se můžeš opřít a že tě podpoří, i když v tomto případě to muselo být i pro něj hrozné. A rodiče si člověk nevybírá. S otcem je asi těžké pořízení.
Do života patří starosti a já ti přeju do budoucnosti, aby zrovna tobě se vyhly. Snad už nenapíšes tak hrozné příběhy, jak byly tyhle dva. Nejsem sama, koho dostaly. Ráda jsem si to ale přečetla. Má být krásný sluníčkový víkend, tak si ho užijte na plno a oslavte vysvědčení s klukama. Já říkám, že tímhle dnem mi nastávají dvouměsíční galeje. Všechny 3 mít doma 24 hodin denně je občas nad mé síly. Člověk na ně nadává, ale nedal by je. Znáš to.
Dneska jsme byli s mamkou, malým a ml. dcerou na zahradě. Mamka byla docela v poho. Sice toho moc neudělala, ale bylo to příjemný odpoledne. A o tom to je. Měla sebou i to svoje děsný pííívo, ale zkoušela jsem se na to nesoustředit, aby jsme se nehádali.
Jsem ráda, že jsi na můj dotaz v této diskusi reagovala právě ty první. :-)))))))

Ahojky zlatíčka ...
Silvi, vím, že jde o 0,25 mg, neměj strach - je to velmi malá dávka. Já jsem několik měsíců brala 0,5 mg 2krát až 3krát denně - a závislá na Neurolu nejsem. Buď klidná, závislá se v žádném případě nestaneš ....
Malířko - na Masarykové je krásně - byla jsem tam loni, jsem vyfocená před ní na louce plné nádherných obřích bodláků a kytkou za uchem - tam je to pěkný moc - v Česku je plno krásných míst, Orlické jsou samozřejmě moje srdeční záležitost, líbí se mi Jižní Čechy a Šumava. V Orlických máme kamaráda, který se stará o 5 000 krůt, 400 krav, 300 ovcí a má tři koně - dělá to s pár lidmi - je tam celý týden a na víkendy jezdí k rodině - vždycky k němu jedeme na grilovačku a vezeme naši moravskou slivovici - kámoš sleduje pozorně, jsetli bude dobrá, jestli řetízkuje a pak klopí a libuje si, že je to kvalitka - já ji piju taky - v zimě na chalupě v čaji na zahřátí- chlapi ze vsi ( na chalupě ) by mi ale za ni urvali ruce a rajcuje je, že mám doma slivovici z roku 1963 - starší než já - ta už je cenná ... ten kámoš mi Malířko vždycky chytí jehně - abych si je pochovala, je to nádhera, každý mládě je tak krásný - buší jim strachy srdíčko jako o závod, ale důvěřivě ti lízají ruce a máma - ovce neklidně bečí opodál a bojí se o svý dítě a hlásí se o mateřská práva ....když pak shání stádo krav dohromady, klinkají zvonce a nad loukou je krvavý západ slunce jak obří přezrálý pomeranč na šedavém smrákání, bývá to až bolestně krásný ...
Byli jsme na večeři se známými - tatarák, slepičí vývar, grilovaný losos, brambora pečené v alobalu s česnekovou a křenovou šlehačkou a černá třináctka - to se to bude spát - ani se mi nechce do vany, ale musím a Roxana taky - jenže usnula v botníku ....
Zítra jedem zas na Staré Hamry - tam je skanzenové městečko a Veselý kopec - možná někdo zná Pardubicko a ví, kde asi to je ....kluci golfík ... já mám tam svůj program s kámoškama - jsou tam večer šermíři, polykači ohně, břišní tanečnice, přehlídka lidových řemesel a pečená selata. Je tam skvělá staročeská krčma, ale nejlepší je v Dětěnicích u Jičína - vřele doporučuju - pije se tam z korbelů, sláma na zemi, všechno ve středověkém stylu, nad sebou ve třech patrech dlouhá sklepení - kapacita pro sedm set lidí - jezdí tam hodně cizinci na zájezdy -součástí je prohlídka pivovaru - personál je taky ve středověkých kostýmech a mluví tehdejší mluvou - dosti jadrnou, kdo neví, oč jde, může se i urazit, jedna paní tam plakala, když ji mladý panoš přetáhl koštětem, chlapům se líbí, když jim nad talířem plným masa hovězího, skopového, vepřového, rybího s opečenými jablky, kukuřicí a kuřecími křídly v medovém láku svůdně vlní nahými boky tanečnice - i ženské si tam přijdou na své - program je bohatý - jí se rukama - jen záchody jsou tam normální splachovací z doby současné - jinak - středověk s hudci s píšťalami, kejklíři, tanečnicemi ... zkuste to tam a nebudete litovat !!
Malířko, ten víkend si užij, tu trasu znám -
užij si to co nejlíp to půjde, přeju Ti moc pohodu, bezpečnou jízdu, vítr ve vlasech, slunce nad hlavou, klid v duši a pěkné zážitky pečlivě ukládané do podvědomí připravené být krásnou vzpomínkou pro časy příští - kolům a kolařům zdar - napiš brzy !!! Romana

Ahojky všichni. Jen jsem chtěla písnout, jak jsem ráda, že jsem tuhle diskusi našla. Jsou tu skvělý lidi ( a jeden blb). Je mi tu dobře. Když se dostanu na pc, tak se jdu hned podívat, co se děje a kdo komu co napsal. Je těžké nereagovat na Halinu. Ty naše reakce jí dělají dobře, že si může zanadávat. Je zlá a hloupá. Člověk s nějakým IQ tohle nedělá. Každý má svůj názor, ale tohle je moc. Ona toho v hlavě moc nemá. Vymýšlí si bláboly.
I přes tohle mě tady nabíjíte energií. A je mi srdečně jedno, jestli někdo dělá chyby a hrubky. Sama tu nějaké nasekám, když na mě někdo třeba mluví a já píšu. Halino, je nám to fakt srdečně jedno. Určitě nejsem sama. Chyby v pravopise nehledáme, jako ty. Jen abys mohla ukázat na někoho prstem.
Přeju všem krásný víkend, má být hezky, tak vyražte ven. A udělejte si něčím radost. To taky pomáhá.

Soni, dnes jsem psala moc - píšu rychle a měla jsem volný den, ještě jsem po obří večeři napsala dlouhý dopis Malířce - u mně to byla právě ona, kdo tady uhodil obrazně řečeno na strunu mého srdce ... a chci Ti popřát dobrou noc, hezké sny a jasné radostné ráno - pěkný víkend taky - totéž Tvojí mamince a vlastně celé Tvé rodině ...
Mně je tady taky dobře, depresi jsem ustála a chodím sem stejně ... ti lidé, kteří ten problém znají nebo poznali dřív jsou pro mně posílením - oni jsou vnímaví a hodní a mají v sobě víc schopnosti vnímat radost skrze prožitou bolest.
Někdy mi připadá, že překonáním každé překážky v životě, přežitím duševního utrpení, zdoláním nové a nové bolesti jsem postoupila o schod výš ve svém životě a že čím víc schodů a čím výš stojím, tím dál vidím - a čím dál vidím a dohlédnu, tím míň věcí mně bude zneklidňovat, tím jasnější bude moje poznání a pochopení věcí mezi nebem a zemí, tím líp budu bolest překonávat a až budu nahoře a na konci, budu už mít v sobě tolik klidu, že budu smířená - i s tím koncem - a možná budu i věřit, že ten konec je začátkem příštího - něčeho ... Kdoví ...
Neumím to vyjádřit. Můžu to prostě jenom cítit.
Romana.

Co to tady zase je??Tolik stran hadek?Tuhle diskuzi muzete rovnou prejmenovat na Halina versus Romana.Anebo Halina a jeji hadky.Ach jo.Proc se porad napadate?:-( Furt to samy dokola....:-(((

Všem přeji krásný víkend , Toni u tebe to nevypadá dobře...?

Maruško,máte svatou pravdu.Přesně jste popsala mé pocity.

Je tu nějak prázdno, že by Halina pomalu likvidovala i tuto diskusi?

Je tu nějak prázdno, že by Halina pomalu likvidovala i tuto diskusi?

Je tu nějak prázdno, že by Halina pomalu likvidovala i tuto diskusi?

Ahoj všichni před několika dny jsem náhodou našla tuto vaši diskusi a byla jsem moc ráda,že v tom nejsem sama.Zanedlouho to bude rok co jsem dostala svůj první záchvat.Myslela jsem,že už je to můj konec,začalo mi hučet v uších ,motat hlava,šíleně bušit srdce,brnět ruce a nohy a nemohla jsem dýchat atd.Mám tři děti (9,5,19 měs.),měla jsem hrozný strach,že umřu a moje děti zůstanou bez mámy.Po všelijakých vyšetřeních jem od listopadu začala brát Magrilan a Rivotril ze začátku to byla docela hrůza.Bála jsem se ,že nebudu schopná udělat dětem krásné vánoce i když mi manžel moc pomáhal.Ataky začali po dlouhé době ustupovat už jsem si myslela,že to bude lepší a lepší pomalu jsem začala na doporučení doktora snižoval léky .Mám to zpátky v plné parádě.Jsem zklamaná,že se mi to zase vrátilo,ale musím jít dál.Jsem moc ráda,že se s vámi můžu podělit o svoje problémy.

ahoj zlatíčka moje... tak to koukám co se tady všechno odehrálo během víkendu :-o. Každopádně vím jedno... Halinu je zvláštní a nepředvídatelná ve svých výlevech. Dnes jdu k souku kuli rozvodu a k právníkovi....jsem z víkendu plná energie protože jsem byla pod stanem a úúúúúplně jsem restartovala mozek. Asi jsem to fakt potřebovala. Jak už jsem psala před týdnem změnila jsem si kuli teď už ex tel.číslo a já husa včera po příjezdu z kempu zapnula na okamžik staré číslo... neměla jsem to dělat... opět spousta sms plných urážek, ponižování atd. , ale teď již vím že mi to za to nestojí.... hlavně ne jeho sestra která je opravdu moc moc zlá.

jejda teď vidím ty svoje překlepy, mělo tam být (Halina, k soudu),

Jinak teď mě navštívil manžel v práci.... nechápu proč....zase to bolí.....moc to bolí..... sakra jsem zas na dně..........

Nové pisatelky, Moniku, Veroniku, Berušku chci přivítat a taky ujistit, že Romana se s nikým nehádá a vcelku ani ostatní skalní členové naší diskuze si nevšímají urážek a nesmyslných osočení :-))
V podstatě jsme před časem chtěli tady na Abecedě kvůli katastrofálnímu narušení diskuze skončit, ale nakonec díky Petrovi pokračujeme, protože on alespoň mě otevřel oči svým názorem, že pokud sem přestaneme psát, nepřímo odmítneme pomoc těm, kteří ji, jako i my v počátcích našeho onemocnění, hledají. Takže tu jsme a odoláváme, někdy horko těžko, aby ti noví našli u nás podporu, pochopení, radu, útěchu... Nikdo z nás se nevyžívá v hádkách, naopak nás od psaní odrazují.

Romísku, v sobotu jsme ujeli 83 km!!! Je fakt, že se dlouho jelo z kopce, a jak jsi mi přála vítr ve vlasech, měla jsem ho proti sobě a tím pádem jsme dřeli, museli šlápnout do pedálů i při jízdě dolů z hor. Ale vydržela jsem a ten můj mě poprvé v životě pochválil, že jsem dobrá :-) Když jsme konečně byli doma a odemykali dveře, ucítili jsme lákavou vůni grilovaného masa a tak jsme nakoukli za roh domu, kde je asi 200 m vzdálená soukromá hospůdka v paneláku a opravdu se tam grilovalo a hrála živá kapela. Takže se šlo ještě na večeři a steak byl vynikající. Přisedli jsme si k jednomu sympatickému páru, a my jsme jim museli být taky sympatičtí, protože se po chvilce s námi dali řeči a mužský poručil panáčky, protože slavil svátek. Pak jsme to museli otočit a nakonec mě mladá paní ( "v dobrém rozpoložení") vlídným, ale nesmlouvavým násilým dotáhla na parket a po těch kilometrech v nohách jsem ještě musela tancovat (v cyklistických kraťasech s vycpávkou na sedínce - bylo mi to trapné, tak jsem si alespoň kolem pasu ovázala lehkou větrovku). Já jsem jen tak dělala, že tancuju :-), ale přítel řádil...
Romí, vloni jsme byli na Veselém kopci, moc se mi tam líbilo. V hospůdce jsme si dali klobásu opékanou na grilu a hlavně jsem musela prolézt a vyfotit všechny chalupy i kravičky a ovce. Slivovici mám nejraději (nic mi neříká ostatní tvrdý alkohol, kromě tequily), ale musí být opravdu dobrá, moravská, sladká a pohladit útroby od jícnu po žaludek. Dávám si ji v zimě na zahřátí a taky, když cítím, že mi klesl tlak a jdou na mě mdloby, takže ji uznávám i jako lék :-) Výborný je čaj ( "Jahody se smetanou" ) s medem, citónem a slivovicí, když je člověk prochladlý, nádherně zahřeje... V Dětenicích jsem jednou taky byla a úplně mě tam nadchli vším, co jsi tu popsala. To se ví, že jsem se vyděsila, když na mě pacholek houknul: "Co budeš žrát, co budeš chlastat?" A později, když už jsme měli obrovitou mísu s grilovaným masem i kukuřicí na stole, se zeptal: "Co nežereš, nechutná ti?" A já jen pípla: "Meju si pracky:" Nejdřív totiž naservírovali misky s citrónovou vodou na omytí rukou. Kluk-číšník vypadl z role a odvětil: "Tak, to je dobrý!" a smál se. Někteří hosté se přizpůsobili středověku a chlapi pokřikovali na personál: "Kde jste s tím pívem? Nemáme co chlastat!" a v tu ránu pivo před nimi pivo přistálo. Kdo se snažil objednat si kultivovaně, málem nedostal nic. Břišní tanečnice mužští vyzvali, aby tančily na stole a ony jim ochotně splnily přání. Taky jsem se osmělila pohladit si kejklířova hada a moc se mi líbila dobová kapela, která hrála středověké písně a procházela přitom spolu s tanečnicemi hospodou. Prostě nevšední zážitek!

Tento týden mě čekají povinnosti - zařizování a vůbec mi z toho není dobře, myslím, že se budu muset nacpat léky, abych je zvládla. Prosím vás, nevíte někdo, co je lepší na otupení úzkostí a fóbie, na dodání odvahy jít na úřady, lexaurin, nebo neurol?

Moniko, ty máš své nepříjemné pocity a obavy určitě z vyčerpání po těhotenstvích a porodech, také bývají na vině hormony. Maminky si těžko někdy odpočinou, pořád je kolem dětí co dělat, nikdy není hotovo, organismus je vyčerpaný, potřebuje čas, aby se zregeneroval, doplnil minerály atd.... Tři děti je opravdu honička. Přeju ti, abys vydržela a děti ti to potom určitě vrátí. Lehké to nemáš ani trochu.

Přeju vám všem hodně zdraví, síly zvládat denní povinnosti a hodně pohody a vnitřního klidu !!!

Luboši, jak se ti daří? Péťo, ty nepíšeš... Lindo, čteš si nás vůbec ještě a jak to s tebou vypadá, chybíš nám tady :-)