Diskuse - Deprese v těhotenství

Jo, Evino, myslím, že na to, že to nemáš jednoduché to zvládáš fakt skvěle. Hlavně, aby se ten Tvůj z toho nechtěl vykroutit úplně jako že nebude platit ani byt a tak.To bych ho asi vzala nějakou palicí.

Já myslím, že děti jsou krásná věc a právě dodávají životu směr a smysl. Já se jen bojím, abych děcku těma svýma stavama neublížila. Hale, vy jste v těhu taky nespaly? To by asi nemělo tak strašně vadit nebo jo?

Irčo, když se budeš bát, že dítěti ublížíš, bude mu to ubližovat tím víc. Stane se Ti jen to, co se Ti má stát.Spát bys asi měla víc, já mám kámošku, spala celé těhu, museli jí chodit nakupovat babi s dědou, já to nechápala, ale vždycky až doteď jsem spala jak zabitá.
Ať byl stres, cokoliv, já jsem nikdy neměla to, co teď, že se v noci vzbudím a přemýšlím, co s ním.
Hele, je to osm, devět let, co mi zemřel přítel po pětileté známosti.Brečela jsem, to jo - a taky to byl jiný pláč, horké slzy, odřené tváře od slzí, fakt od slzí.- ale spát jsem mohla.Vlastně jsem jen spala a doufala, že se mi o něm bude zdát.Tohle zažívám poprvé.4 hodiny spánku a já přemýšlím, že půjdu zapnout počítač.Pak se mi ale spát trochu chce...Tak si zas vyčítám, že jsem nespala, když jsem mohla.

A děti jsou něžný a hebký zázrak.Je to nádhera přitulit si je.

To víš, tak já ty stavy měla i před těhu, tak se to teď asi tím těhu i zhoršilo. Jak ty hormony lítají nahoru a dolu, vůbec v souvislosti s těhu píšou o těch stavech úzkostí a tak a já když to mám od "přírody".Každopádně zítra jdu k psychoušce, tak uvidím, co mi řekne, ale asi nic na spaní v těhu bezpečného není, takže asi budu jen trpět...

Jsou i jiný věci - co horký mlíko s medem? Mně to v těhu pomáhalo.

Já mám taky problém se spaním. Přes den absolutně spát nechci, večer (kolem 23.hodiny) bez problémů usnu, poté se budím nad ránem a to v pravidelných intervalech kolem páté hodiny. Musím vstát, jdu se najíst, a kolem půl sedmé opět usínám, abych po osmé opět vstávala. Pro mě je to dost nepříjemné, tohle buzení nemám ráda. Někdy i kolem čtvrté. 3 dny popíjím meduňkový čaj, to doporučuji. Je to nejen na nervové vypětí, ale také na spánek a je to bylina, která je v těhotenství vřele doporučována. Pozor, nesmí se však užívat dlouhodobě. Zhruba 3 týdny a vysadit. Každopádně vaše tělo nastartuje k lepšímu spánku, odstraní noční neklidnosti a špatné myšlenky, také třesy atd..Zkuste to!

Ta meduňka to asi není špatný nápad, zkusím. To víš Luluno, ale ty už jsi docela v pokročilém stavu, tak u Tebe to bude tím.To už pak je normální. Já jsem teprve na začátku, ale pročítala jsem si poradnu na virtuální porodnice.cz a vcelku mě uklidnilo, že tam píší, že by tyto moje úzkostné stavy a nespavost nějaký velký vliv na vývoj dítěte mít neměli,každopádně k psychoušce zítra jdu, mně někdy i pomůže jen si o tom promluvit a ona je docela fajn a těch mamin s kočárama u ní je požehnaně a všechny to těhu musely nějak zvládnout i když nejspíš trpí něčím podobným, co já, tak já musím taky. Jen je zajímavé, že jsem se u malé tolik nebála, jak já myslela jen na sebe, tak jsem řešila jen co trápí mne a nějak jsem nepřemýšlela, jestli té malé ublížím. Tedy rozumějte, já nic extrémního nedělala, ale stejně. Vždyť já jsem i na sále litovala sebe a nějak jsem neřešila jak to dopadne s ní, prostě jsem si tak nějak automaticky myslela, že dobře. Teď kdybych zase měla blbé monitory, tak asi budu vyvádět. No, uvidíme. To je zadlouho.

Já to měla občas někdy i dříve, když jsem měla z něčeho nervy, nebo se trápila. A v pokročilém těhotenství je to normální? Já myslela, jak budu vyspávat dnem i nocí a nic. Všechny kámošky mi vyprávěly, jak byly unavené a já se pomalu modlím, ať se probudím alespoň v sedm..No jestli budu spát míň a míň, tak se třeba vytrénuju na miminko a pak mi to nepřijde vstávat každé 3 hodiny :-)). Irčo, zkusím ti poradit nesoustředit se na to, co může neustále miminku ubližovat. Těhotenství není nemoc a úzkost ti ho ztěžuje. Nemáš nějaký koníček? Co třeba chodit na cvičení v těhotenství? Na kurs, nebo tak něco? Potkáš tam holky, co jsou na tom stejně a přijdeš na jiné myšlenky, vyměníš názory. Každopádně já razím názor, že z čeho má člověk strach, to si přitahuje...Věř v to, že miminko se ti narodit chce a ty si to co nejvíce užij. Vždyť jsi zdravá? Jsi. Tak proč bys měla mít nějaký problém. Strach je v tomto případě logický, ale přílišný může uškodit.

Jo, já chodila na italštinu, ale manžel mne přemluvil, ať radši kvůli té hrozbě prasečí přestanu, my se totiž v těch úzkostech tak pěkně doplňujeme. Toho, čeho se nebojím já se zase bojí on. Takže pak je to na palici. To je jako s tím monitorem dechu, jsme jediní cvoci v okolí, co ho máme. Dokonce i ti dva, co se o dítě snažili 15 let ho nemají a my jo. Manžel že prý celé noci nebude spát, že bude poslouchat jestli miminko dýchá nebo ne. Jestli on taky neměl poporodní úzkosti, ale v jiném duchu.

Jinak s tím cvičením máš pravdu, je to částečně moje lenost a taky částečně mám problémy, kdo by hlídal malou. Ono se všechno dá, ale vždycky někoho přemlouvat, aby Ti dítě pohlídal, o jé. Máma se vždycky tváří, jak jí ruším při práci, tak ještě nejvíc je ochoten ten její přítel, co děti sám neměl. Taky paradox,co?

Jo, v tomhle stadiu si Luluno asi už moc nepospíš. Já ale minule spala do poslední chvíle než mne řízli super, takže ono je to individuální. Ty už to máš za pár, většinu testů za sebou, tak kdyby se mimi narodilo i teď tak už by to i zvládlo. No, tohle se mi honí hlavou, že?

Každopádně spát se mi chce, tak doufám, že zase nebudu čumákovat do tmy, brr.Přeju hezký večer a dobrou noc.

Prasečí chřipka je mýtus, Irčo, tah farmaceutických firem, ale dobře, to chápu. Pravděpodobnost že se jí nakazíš je však skutečně mizivá..:-). Teď už je po epidemii, tak můžeš vesele mezi lidi! Monitor dechu chápu, protože já ho budu mít sto pro. Myslím, že až budu mít miminko na světě, tak se stanu poněkud úzkostnou, to se já znám. Ale věř, že lidský organismus je velmi odolný a pokud jste oba zdraví, pak jsou vaše obavy zbytečné. Rozumím, já chci mít taky dítě v pořádku, pořád se bojím, aby nebyla nějak nevyvinutá, nebo postižená, to mě děsí, i když všechny testy mám super. Ale to je asi každá máma zvědavá, ne? Na to cvičení můžeš i s malou, jsou takové kurzy. Máš pravdu, já to mám za pár a nějak se mi to zkracuje, až mě to překvapuje...

Ahoj, holky,
já meduňkový čaj zkoušela taky, trochu to pomohlo. Protože po porodu jsem byla nevyspalá a když malá usnula, já čučela do zdi. A ke konci těhotenství taky. To jsem třeba v noci 2 hodiny koukala do stropu.
A monitor dechu mám taky a ještě jsem ho ani nezapnula. Evi, já se musím dokopat ti napsat konečně mail, jsem hrozná, ty píšeš hned a já za týden.

No, paradoxní je na tom, že manža asi tu prasečárnu měl, protože já byla cca v 7.týdnu a on chytil v práci od kolegy příšernou chřipajznu, kolega to odnesl horečkami a zápalem plic a ten můj měl horečky a zánět průdušek. Na sezónní je očkovaný a doktor mu říkal, že podle všech indícií je to ta prasečí. On se odstěhoval k rodičům a já ani malá jsme to naštěstí nechytly. My jsme taková rodinka, nasbíráme co můžeme. Jinak ten monitor je asi krávovina, ale pro nás úzkostné tipy to možná za tu klidnou noc stojí. Jo, já taky po porodu nemohla vůbec spát, to je právě známka těch úzkostí a podobných kravin, že jako když je člověk unavený a dítě si spí a on nemůže spát, to je taky úchylné.Tak Ty Luluno jsi sportovkyně, Ty asi musíš kypět zdravím. Kdy máš vlastně termín? Tak to tady zůstanu asi jako poslední, všichni odrodíte a já abych si tu diskutovala sama se sebou...

ahoj,
Lindo, to neva, já jsem ráda,že se sejdem aspoň tady! Už jsem se stala asi závislou.Když se mi třeba nechce v noci spát, už se sem ženu, abych se podívala, co je nového.
Všem, co se bojíte postižení atd...
Hele, to se prostě může stát, já jsem s oběma holkama moc přemýšlela, jestli budou zdravý atd...A kámošce se narodilo normální miminko, u kterýho v půl roce zjistili težké postižení...Kamarádily jsme intenzivně, trávila jsem tam třeba měsíc u ní.A tak VÍM,že i TOHLE se dá zvládnout.Že ŽIVOT ANI TAKOVOU SITUACÍ PROSTĚ NEKONČÍ.Jo, člověk se dokáže dost rouhat i s tím miminkem, které je krásné a zdravé.Irčo, nevím, proč exoti, nebo jaks to nazvala s tou podložkou.My ji taky máme, vydupala jsem si ji.Ale máme ji v postýlce, malá spí v posteli,nooo.:-)

No, Irčo, jsem, protože sport mi nejdříve v dětství mírnil moji hyperaktivitu a v dospělosti mi odbourává stres a deprese. Taky proto se bojím dne, kdy budu muset se sportem přestat. To už neusnu vůbec, protože já když nejsem dost unavená fyzickou námahou, tak špatně usínám a spím :-). Jinak termín mám konec dubna, začátek května. Neboj se, i když porodím, stoprocentně mě postihne i poporodní deprese a tak tady budu viset s tebou. Jo, Evi, musím se smát. Já sem taky chodím vždycky mrknout, co je nového..Jsme tady takové zoufalé manželky, takových 5 debatujících :-)

A jinak s tím postižením: Já nevím, jestli bych to zvládla. Kdyby to nebylo těžké, tak asi jo, ale těžká postižení je pro mě děsivé. Já bych na to asi neměla. I když u vlastního dítěte je to asi jinak. No, nesmím na to myslet ani trochu! Přeci není důvod, já jsem zdravá, otec taky, žádné genetické zatížení nemáme..je živá, kope jako blázen, pořád se hýbe, roste, prostě snad v pohodě.